Brzy bude začínat školní rok a já pomalu začínám přemýšlet co s volným časem mých dětí a co s časem mým. Když o tom tak přemýšlím, s prvním synem jsem začala někdy ve 3 letech chodit na výtvarku. Hrál si řádil a přitom si pěkně uvolňoval ručičku. Mě se to líbilo na tolik, že jsem se postupně začala z maminky přeměňovat i na vnímavou skoropaníučitelku. Jak to bylo a jak to mám jsem posala v článku o dětském tvoření. Je o prvních krůčcích ve výtvarničení. Přemýšlím, že kreslení a malování je moc potřebné a přispělo k tomu, že můj syn zvládnul první třídu téměř levou zadní. 

Máte podobnou zkušenost? Měli jste štěstí na dobrou výtvarku? Zajímá mě to.Tak si pišme.