Mám pocit, že rehabilitace mého dítěte je zbytečná...
Zdravím, mám dotaz ohledně rehabilitaci mého synka. Rodil se bohužel “hůře” a to pomocí kleští. Z toho měl problémy s krčkem - otáčel se jen doprava. Naštěstí jsme to řešili dříve a za mě je problém tu a tam. Taky mel problémy s pasením koníčků, ale po rehabce a následné návštěvě na Osteodynamice se to šíleně zlepšilo, až jsem koukala.
No jenže zbývají nám 4 návštěvy rehabek, dojíždím do nemocnice do města v okolí a cesty jsou s nim náročné a celkově vše včas nachystat. Cviky se mi začínají velice nelíbit , přijdou mi zbytečné a malý má už šílené záchvaty vzteku..pro příklad má 5 cviku na protahování krku a k tomu 4 cviky vojtovky + -5x denně dávat na bříško. Když se daří cvičení je na pul hodiny jelikož každý cvik se dělá po dvou sériích. Přijde mi to strašně moc a zbytečné trápení navíc to opakovat 4x denně když je malý už v pořádku. paní na rehabce mne celkem vyndala ze jsme šli na tu Osteodynamiku, ze to neuznává a ze můžu vše pokazit. Přitom ja viděla výsledky po osteo skoro ihned…jsem z toho nesvá.
No hlavně jde o to, ze již nemám k dispozici auto. Jedno se nám pokazilo na opravu nejsou finance a manžel musí každý den jezdit takže nepřipadá v úvahu ze bych si vzala jeho. Moje mama je tak hodná ze ikdyz neni v důchodu a porad pracuje tak na poslední 4 návštěvy nás zaveze..ale paní rehabilitační porad hledá chyby a řekla něco ve stylu “za dva měsíce budeme dělat tohle a tomto”, ale to ma naše rehabilitace být dávno u konce. Prvně malý zvedá hlavu málo, teď zas moc..pak tohle a ono..žádná chvála jen same chyby.
Mam ji nějak upozornit, ze proste další cvičení uz nechci? Max jednou za měsíc třeba kontrola nebo něco..? Ze bych s malým cvičila doma, ale uz nemusela pořád někde jezdit? Mate někdo zkušenost, ze jste měli pocit ze vás tlačí do rehabilitaci idkyz uz je dítě v normě? A kolikrát dáváte 3mesicni dítě na bříško? My cvičíme od měsíce a dohromady nám napsali 12 cvičení + kontrola od doktora.
Zajímají mne vaše názory a zkušenosti z rehabilitaci.
Pokud se neztotožňuješ s postupy ošetřujícího fyzioterapeuta, můžeš nechat posoudit stav dítěte u jiného fyzioterapeuta (za úplatu, popř. s žádankou od lékaře na pojišťovnu). Rozhodně bych péči neukončovala jen na základě vlastního pocitu, že už to dítě nepotřebuje. S následky takového rozhodnutí mé mámy se peru dodnes...
Pokud se neztotožňuješ s postupy ošetřujícího fyzioterapeuta, můžeš nechat posoudit stav dítěte u jiného fyzioterapeuta (za úplatu, popř. s žádankou od lékaře na pojišťovnu). Rozhodně bych péči neukončovala jen na základě vlastního pocitu, že už to dítě nepotřebuje. S následky takového rozhodnutí mé mámy se peru dodnes...
.
Ano čeká nás kontrola na rehabce u doktora, takže uvidíme..ale jde i o to že nebudu mít možnost nijak dojet, bohužel..ale uvidíme co nám řekne. Myslím ze jsme to podchytili zavčas.
Zalezi jaky ma dite problem, ale obecne rehabilitace a cviceni Vojtovky neni zalezitost na mesic nebo dva. To ze vidis zlepseni je dobre, i bych te podporila v te osteodynamice, je to jiny typ osetreni ale to neznamena ze spatny, pokud ho budes s rehabilitacnim cvicenim kombinovat a ne ze se kvuli tomu na cviceni vykasles. Nicmene to ze nastalo zlepseni neznamena ze je dite “v poradku” a mate hotovo - behem prvniho roku probiha velmi rychly psychomotoricky vyvoj a je naprosto zasadni pro cely zivot. Dite ziskava pohybove vzorce, ktere mu uz zustanou navzdy a pokud by je chtelo v dospelosti zmenit, bude to mit hodne narocne. Kdezto ty mas ted v rukou to, jak vubec vzniknou, a muzes to hodne ovlivnit k lepsimu. Vim ze je to hodne narocne i pro tebe, uprimne je to proste opruz, ja cvicila se synem od 1 mesice do roka a jezdili jsme k fyzioterapeutovi dvakrat tydne, kazdy tyden. Takze mam zkusenost a taky me to stvalo, chtela jsem se na to vykaslat a proste si jen uzivat mimco… ale vzdy jsem si uvedomila ze v kontextu celeho zivota je to jen par mesicu a ten prinos je mnohem dulezitejsi, ve vysledku to bude stat za to.
.
Ano čeká nás kontrola na rehabce u doktora, takže uvidíme..ale jde i o to že nebudu mít možnost nijak dojet, bohužel..ale uvidíme co nám řekne. Myslím ze jsme to podchytili zavčas.
@anonym_autor tak předpokládám, že hromadná doprava vám tam jezdí a věř mi, že pro tvé dítě je rozhodně lepší, když si pobrečí v hromadné dopravě a bude s ním pracováno, než když ty nebudeš tomu cestování s řvoucím dítětem vystavena a dítě pak v dospělosti bude řešit takové srajdy jako já - skoliózu, křivou pánev, kratší nohu, křivá kolena, slabý stabilizační systém, atd. Moje máma totiž taky měla pocit, že další rehabilitace nejsou třeba...
Rozhodně rehabilitace dokončit. Zajímalo by mne, co bys dělala, kdybys musela jezdit s mimčem na vojtovku do věku 10 měsíců a 3x denně s ním ty cviky cvičit. Nikdy se to miminkům nelíbí, pláčou.
Jako matka "dítěte s diagnozou" půjdu proti proudu. Terapie jsou skvělý, ale všeho moc škodí. Pokud matka ví, že to přestávají jako rodina dávat, nebo má pocit, že to nedává to dítě samotné, měla by na to terapeuta upozornit a to vlastěn klidně dost důrazně upozornit. Pokud to terapeut odmítne akceptovat, nebo odmítně vysvětlit něco ve stilu "teď měsíc máme citlivé okno na to, potřebujeme dojet to, pak zvolníme", je fakt na místě zvážit změnu terapeuta nebo ukončení terapie. Nějaké zastrašování s tím, že "v budoucnu se vám to vymstí" je úplně normální zastrašování a vydírání (byť může být založeno na pravdivém strachu terapeuta, který viděl dost případů, kdy byla péče zanedbána). Ale dítě a jeho rodina žijí teď. Potřebují žít teď. nepodceňujte psychické následky toho, když furt něco musíte, protože někdo řekl, i když ani vy, ani etn, komu nejvíc věříte, už prostě nechce.
Máte kontrolu u doktora - rozhodně to proberte s terapeutkou i s doktorem. Neříkám za každou cenu ukončit, ale rozhodně říct a zkonzultovat. A nenechat se usadit, že "musíte". Ne, vy jim platíte za službu - nejsou jediná cesta a nejste jejich otrok. Pokud je terapie vedená bez ohledu na pacienta, je špatně. (a pacient ej v tomhel případě opravdu i matka, ketrá s dítětem na terapii dochází).
Ty jsi ale úplný laik, a to že máš pocit, že je něco zbytečné, není vůbec směrodatné, kor v otázce zdraví. Určitě bych neukončovala cvičení bez další konzultace např. s jiným/ jinými odborníky. Jde o zdraví tvého dítěte, dej na odborníky.
No já nevím, ale pokud malý měl KISS syndrom a na osteodynamice mu tu krční páteř odblokovali, tak i věřím mamince, která je s dítětem denně, že vidí změnu a vnímá, že to takto stačí a rehabky jsou zbytečné trápení.
@anonym_autor tak předpokládám, že hromadná doprava vám tam jezdí a věř mi, že pro tvé dítě je rozhodně lepší, když si pobrečí v hromadné dopravě a bude s ním pracováno, než když ty nebudeš tomu cestování s řvoucím dítětem vystavena a dítě pak v dospělosti bude řešit takové srajdy jako já - skoliózu, křivou pánev, kratší nohu, křivá kolena, slabý stabilizační systém, atd. Moje máma totiž taky měla pocit, že další rehabilitace nejsou třeba...
@miryp ne nejezdi nebo jezdi ale 3x denně a jen na hlavák, kde musím dalších 25 minut tramvaji, tajze ti opravdu neni tak lehké jak se zdá - nejde o rvani miminka v autobuse ale o to ze bych dojížděním tam i zpět strávila asi 3/4 dne jelikož i spoje zpět jezdi sice častěji než do města ale i tak velmi omezeně
A tvoje problémy mne mrzí, ale přijde mi to jako velký extrém tedy. My s malým jen řešili jak jsem psala, ze špatně nebo omezeně otáčel hlavičku doleva, což se už neděje a rovněž špatně pasl koníčky a to je taky lepší
Zalezi jaky ma dite problem, ale obecne rehabilitace a cviceni Vojtovky neni zalezitost na mesic nebo dva. To ze vidis zlepseni je dobre, i bych te podporila v te osteodynamice, je to jiny typ osetreni ale to neznamena ze spatny, pokud ho budes s rehabilitacnim cvicenim kombinovat a ne ze se kvuli tomu na cviceni vykasles. Nicmene to ze nastalo zlepseni neznamena ze je dite “v poradku” a mate hotovo - behem prvniho roku probiha velmi rychly psychomotoricky vyvoj a je naprosto zasadni pro cely zivot. Dite ziskava pohybove vzorce, ktere mu uz zustanou navzdy a pokud by je chtelo v dospelosti zmenit, bude to mit hodne narocne. Kdezto ty mas ted v rukou to, jak vubec vzniknou, a muzes to hodne ovlivnit k lepsimu. Vim ze je to hodne narocne i pro tebe, uprimne je to proste opruz, ja cvicila se synem od 1 mesice do roka a jezdili jsme k fyzioterapeutovi dvakrat tydne, kazdy tyden. Takze mam zkusenost a taky me to stvalo, chtela jsem se na to vykaslat a proste si jen uzivat mimco… ale vzdy jsem si uvedomila ze v kontextu celeho zivota je to jen par mesicu a ten prinos je mnohem dulezitejsi, ve vysledku to bude stat za to.
@mysh_me no paní na osteo nám říkala že všechny ty cviky jsou právě zbytečné vzhledem k tomu, že malý zas tak obří problém nemá. Spis to vypadá že mě chtějí na další kolo cvičení skrz to ze jim to proplácí moje pojišťovna než co jiného..tak nevim
Paní na osteo jsem si platila bokem úplně mimo pojišťovnu
Rozhodně rehabilitace dokončit. Zajímalo by mne, co bys dělala, kdybys musela jezdit s mimčem na vojtovku do věku 10 měsíců a 3x denně s ním ty cviky cvičit. Nikdy se to miminkům nelíbí, pláčou.
@1pomnenka ja s nim cvičím 4x denně jak jsem psala, takže si to opravdu dovedu představit a dojížděla jsem taky každý týden, proto píšu jak je to náročné a ze ikdyz jako laik s nim jsem každy každičký den a udělal obří pokrok..ale dekuji
Jako matka "dítěte s diagnozou" půjdu proti proudu. Terapie jsou skvělý, ale všeho moc škodí. Pokud matka ví, že to přestávají jako rodina dávat, nebo má pocit, že to nedává to dítě samotné, měla by na to terapeuta upozornit a to vlastěn klidně dost důrazně upozornit. Pokud to terapeut odmítne akceptovat, nebo odmítně vysvětlit něco ve stilu "teď měsíc máme citlivé okno na to, potřebujeme dojet to, pak zvolníme", je fakt na místě zvážit změnu terapeuta nebo ukončení terapie. Nějaké zastrašování s tím, že "v budoucnu se vám to vymstí" je úplně normální zastrašování a vydírání (byť může být založeno na pravdivém strachu terapeuta, který viděl dost případů, kdy byla péče zanedbána). Ale dítě a jeho rodina žijí teď. Potřebují žít teď. nepodceňujte psychické následky toho, když furt něco musíte, protože někdo řekl, i když ani vy, ani etn, komu nejvíc věříte, už prostě nechce.
Máte kontrolu u doktora - rozhodně to proberte s terapeutkou i s doktorem. Neříkám za každou cenu ukončit, ale rozhodně říct a zkonzultovat. A nenechat se usadit, že "musíte". Ne, vy jim platíte za službu - nejsou jediná cesta a nejste jejich otrok. Pokud je terapie vedená bez ohledu na pacienta, je špatně. (a pacient ej v tomhel případě opravdu i matka, ketrá s dítětem na terapii dochází).
@cilkat ano máte pravdu, pořád v sobě řeším to dilema jak každý píše jak se to podepíše v budoucnu a podobně přitom znám od mých kamarádek a i rodičů co měli s dětmi větší “problémy” a v dospělosti se s ničím nepotýkají
Hlavně mně přijde ze malý už na mě i blbě reaguje jak ho porad nějak šteluju a cvičím a nutím ho do blbých věcí..jakoby to dělalo zle i našemu vztahu a já se mu ani nedivím ..kolikrát jsem z toho otrávená strašně i já sama..
Moc si nevim rady samozřejmě chci pro nej to nejlepší a nevim kde je ta hrana mezi cvičením jak posednuta a nějakým odpočinkem. Třeba mít i volny den a nebýt ve stresu jak vůbec na rehabky dojet..nejsou proste teď finance na opravu auta a manžel nemůže přestat jezdit do práce.
@anonym_autor Ahoj, já doporučuju řídit se tak nějak instinktivně. Ty znáš své dítě nejlíp a nejvíc vidíš jeho skutečné pokroky. Pokud si nejsi jistá, tak zvaž i konzultaci s jiným doktorem, ale popravdě my už jsme byli doktorama tlačeni tolikrát do různých zákroků apod., že já už k nim velkou důvěru nechovám. Vždycky se mi totiž nakonec osvědčilo probrat to s více lidmi a důvěřovat hlavně sobě. Často jsou v tom zřejmě hlavně finance víc než pomoc člověku. A z osobní zkušenosti...s nejstarší dcerou jsme cvičili právě Vojtovu metodu kvůli tomu, že preferovala otáčení hlavičky více na jednu stranu. Po nějaké době už jsem viděla, že jednak se srovnala a jednak už opravdu cvičení nemělo žádné přínosy a naopak jí bylo velice nepříjemné a já sama jsem si nebyla ani jistá, že cvičíme správně. Takže jsme ho na vlastní žádost ukončili a dcera měla pak naprosto přirozený vývoj a je úplně zdravá ☺️
Chodila jsem s dcerou na rehabilitace od asi dvou měsíců.cvicili jsme špičky,chodidla.s rehabilitační sestrou jsme si hned nesedli.ohodnotila dcery nohy špatně.cvicili jsme i doma 3xdenne.byli jsme tam 10x.pri poslední návštěvě nás automaticky objednala na další termín,že má dcera ty nohy pořád strašný.asi byla úplně slepá.nebyla to pravda.nozicky měla krásný,rovný.sli jsme na kontrolu k panu doktorovi a ten řekl,že má nožičky krasne spraveny.na rehabky už jsme nemuseli,což jsem si myslela taky.a říkala jsem to i sestre,ale ta si trvala na svém.po kontrole u lékaře jsem tu rehabku zrušila.sestra byla nepříjemná.doted nevím co ji k tomu vedlo.myslim si ze malo pacientů neměli.
@anonym_autor 15x denně na bříško, pardon