Dítě bez tatínka. Jak řešit nepřítomnost otce v životě dítěte?
Máte to někdo stejně? Ať už v rodném listu je nebo není. Ale nezajímá se o dítě vůbec, nikdy dítě neviděl a dítě jeho. Jak to řešíte? Já nad tím poslední dobou skoro denně přemýšlím, navíc jsem už i několik let sama bez partnera a ne a ne někoho najít (popravdě nevím kde), takže vlastně není ani "náhradní" tatínek, prostě nějaký muž, který by byl vzorem. Teď chodí do školky a vidím, jak kouká na každého chlapa, mluví, jak ten nebo onen má tatínka. A já vůbec nevím, co říct, zatím se vyloženě neptá, kde je, nebo proč nemá tatínka. Mě to hrozně trápí, hlavně teda kvůli dítku.
Mám takové dítě ve třídě, je to osmák a nese si to sebou hodně. Tátu nikdy nepoznal, maminka o něm nechce mluvit a hodně to má vliv na jeho sebevědomí.
Dneska má spousta dětí nějaké nestandardní prostředí v rodině. Fakt.
Já jsem tátu taky nikdy neviděla a za mě je to dost o tom,jak to rodič podá...nikdy jsem neměla pocit,že jsem zvláštní nebo že nám někdo chybí, fakt... to,že kouká,ještě neznamená,že tě tím nějak "obvinuje". Prostě kouká,jak to mají zase jinde.
Jsem takové dítě, bio otce jsem nikdy neviděla, vzdal se mě ještě před narozením. V RL mám jiného otce, bio otce mých sester. Přestože mi otec mých sester byl vždy dobrým tátou, přesto si v sobě nesu to, že nemohu přiřadit druhému rodiči tvář a jméno, že nemám info o polovině své genetické výbavy. Mámu jsem ztratila v pubertě a veškeré info si vzala sebou...
Moje dcera otce nikdy nepoznala, nikdy o ní nejevil zájem. Ze začátku jí to nepřišlo, to až se školkou objevila že ostatní tatínka mají a začala to řešit. Měla teda dědu který ten mužský element zachraňoval... No a pak povyrostla a tatínka si začala hledat sama 😂😂😂. V tu dobu s ní návštěvy hřišť byly opravdu zážitky, protože se nebála holčiček s tatínkem ptát zda mají doma taky nějakou maminku 😂😂😂. Nakonec se jí to ale povedlo, tatínka pořídila a má i sestru kterou si přála ( teď si jí už zas tak nepřeje) Dnes jí je 16, manželovi říká tati a její bio tatínek už bohužel nežije, tak už se nikdy neuvidí...
Moje děti taky otce nikdy nepoznají. U nás to bylo hodně složité. Ale mluvím s nimi na rovinu. O ničem nelžu.
Od otce mého syna jsem odešla, když synovi bylo 2,5 roku. Otec nás ještě necelý rok navštěvoval, posílala jsem mu fotky. Po tom, co jsem formálně požádala o svěření do péče, abychom měli prostě soudně posvěcené alimenty, ze dne na den mě zablokoval na všech sítích, přestal nás navštěvovat a syn je pro něj jen položkou na výpisu z účtu.
Když jsem měla přítele, tak to bylo fajn, ale už 4 roky jsme opět sami. Každý den otců, který ve škole i školce aktivně slaví nese špatně. Stejně tak když probírají téma rodiny.
Kdykoliv se na svého otce zeptá, ukážu mu pár těch fotek, které mám k dispozici a vždycky ho ujistim o tom, že pokud ho bude chtít vidět, udělám všechno pro to, abych mu to umožnila.
Stalo se tak loni, kdy mi skoro denně brečel, že ho chce vidět. Otci jsem poslala email, SMS a dokonce požádala i jeho maminku (ta je s námi v kontaktu a každé letní prázdniny jezdí za vnukem na týden na hlídání), i když vím, že je to pro ni těžké, protože chování svého syna nechápe, zda by mu nemohla napsat/zavolat. Neodpověděl ani jedné z nás.
Čekám, kdy od syna přijde znovu žádost o setkání s otcem. Bránit mu v tom nechci a ani jsem nikdy nechtěla. Jen doufám, že to po čase pochopí, že pro svého otce prostě neexistuje.
@andelka
@cattus
@1eso1
@apokalismus
@fifinka2020
@miryp Díky, holky, je fajn se takhle vypsat a číst že i jiní jsou na tom podobně. Úplně to na mě padlo poslední dobou, vždycky si říkám, že jsou horší věci...nicméně to řeším, mrzí mě to právě skrz dítko, jak se asi cítí, bude cítit, že tatínka nemá, že ho tatínek nechce vidět, jak se musí cítit a pak když vidí jak jiný tatínek s jiným dítkem dělá blbinky, mrzí mě to hrozně moc.
S tím tatínkem, že si najdeme nějakého mě napadlo, nebo že si ho může najít samo. Dneska jsem to nakousla a ptala se, jestli nevadí, že doma nemáme tatínka a prej nevadí, že má maminku a já že jestli nějakého najdeme a že prej ne 😁. Ale vím, že časem to bude řešit víc no, je mi to jasné. Pokud ho bude chtít časem poznat a bude na tom trvat, jsem připravená mu napsat a co se bude dít dál se uvidí...ale asi před rokem jsme ho potkali na výletě a nic, má novou paní a jen mi odpověděl na pozdrav a šli pryč, jen jsem pak zaslechla, jak se ona ptá, kdo to byl.
Já jsem to dítě. Viděla jsem otce asi 3x v životě a byl to jen stres. Klidně napiš sz, jestli chceš..