Jak zapomenout na expartnera?

devcata,
nektera z Vas asi znaji muj pribeh, odesla jsem od muze dva mesice po porodu, protoze jsem u nej uz nemohla zit (navic s jeho dvema syny v peci, synove uz dospeli, jeden s pritelkyni, ja byla ta posledni, o kterou se partner zajimal). jeho reakci byl soudni boj o deti, ktere chtel do pece (jako starsi syny), posleze do stridave pece (v dobe podani syn dva mesice, dcera rok a pul). boj to byl narocny, prudky, nicmene soudy staly na me strane a otec po par mesicich prestal za detmi jezdit, protoze se pry v soboty venuje svym starsim synum.
sok pro me nastal letos v srpnu, kdy prijel poprat nasi dceri k tretim narozeninam (po pulroce kratka navsteva) a rekl mi, ze se zeni. ze se moc zmenil a to diky me, ze mi za to vlastne muze podekovat.
soud vcera vynesl rozsudek, deti jsou v me peci, vyzivne nizke na pana podnikatele, ale on si dolozil sve a budiz. styk zkraje opet soboty, pozdeji se pridava. taktez budiz a kdo vi, jestli to treba s detmi opet nevzda.
problem mam ja. neustale mi jde do zivota v mych myslenkach. zkraje bylo obdobi, kdy jsem mu "zavidela stesti", to brzy preslo a resila jsem vinu- co jsem udelala spatne ja. ted spis mam takove vnitrni prazdno (objevi se samozrejme jen semtam pri peci o ctyri deti, ale je take mozne, ze je neustale se mnou, jen ho prevaznou vetsinu casu kvuli povinnostem nevnimam).
a tak moje otazka zni- co udelat, abych ho z mych myslenek pustila? co pomohlo Vam? me deti jsou male, jsem plne v peci kolem nich, hlidani mam, kdyz dve odpoledne chodim do prace.
dekuji za Vase rady a pomoc.