Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

@eveluska diky za tip, nakonec "poreseno", od te doby usina ve sve posteli (i když jednou za par dnu to zkusi, ze chce spat u nas) a manzel holt stoji a drzi za ruku (dokud mu to nevadi, neresim)..a odpoledne si uzivame mazleni a usinani v naší posteli... ze země bychom ho do zvysene postele asi bez probuzeni nedostali, to bych ho radsi nechala spat u nas i v noci... takze nastesti prozatím vyreseno aspoň castecne...a samostatne usinani zas zkusime za nejakou dobu..

@jenovefa moja dcera nemala taku slovnu kapacitu.. ale jej vyraz tvare hovoril nieco podobne 🙄 😀

@prom @eveluska no jo, syn je festovně užvaněný... už tuším, že mě brzy přejde humor...
@bbberta já jsem ještě před měsícem spala s Tomíkem ve velké posteli (matrace na zemi), dlouho byl zvyklý na uspávání (kojení do 2, pak držení pacek), nejlíp fungovalo toto (ale nevím věk, někdy tak cca 2,5-3): zhasnutí, tulení, pak jsem šla žehlit a nosila mu jeho teplý tričínka na polštář. Stačily tak 2 -3. Nebo jsem prostě uklízela a nedávala příliš pozor na hluk, prostě věděl, že jsem nablízku + jsem mu řekla, že se přijdu podívat, jak krásně spinká. A když jsem přišla a on nespal, pohladila jsem ho a šla zas šůrovat. A pak prostě vytuhnul. Je to asi srabárna, ale nevzmůžu se na víc...

@jenovefa kdyz ja nezehlim🙂 a to, ze musim jeste pracovat/umyt nadobi apod.jsme zkouseli, ale on tam sam nevydrzi:( ale jak rikam, zatim nevadi az bude mimco a tudiz krize budeme resit-nejspis spolecnym spanim🙂🙂
Holky a jak resite zkraty deticek? Malymu se casto stava ze je v pohode, spolupracuje, a najednou cvak a napr. Bezi naschval do silnice..tim, ze ho zastavime, se rozdovadi a porad dokola... ja ho jen capnu, reknu, ze nas strasne vylekal, ze jelo auto, ze kdyz se vbehne do silnice, , muze se stat nehoda blabla..a vysvetlim, ze momentalne radi, tj.v ramci ochrany zdravi a zivota muze jit bud sam za ruku nebo ho ponesu. Na vic se nezmuzu, nevim, jak jinak na to...neni hloupy, rozumi, ale nekdy jak sam rika ma vypnuty mozecek🙂

@bbberta U nás funguje „přirozený důsledek”. Dneska v parku byla skupina flákačů s takovými těmi obludnými zablešenými vořechy bez vodítek. Leuška utí,ala za dětmi, na zavolání nepřiběhla, vzala to přesně kolem té skupinky skrz oblaky cigaretového dýmu. Přilítla ke mně, vzala jsem ji za ruku, řekla jsem, že odcházíme, protože mě neposlechla. Začala ječet, ať ji pustím, pustila jsem ji pod podmínkou, že mi neuteče a odešly jsme. Vyhýbám se planým výhružkám. Co řeknu, to platí. Případně se to dá změnit následnou dohodou. Čím je Lea starší, tím víc to funguje. Kolem dvou let to bylo těžké, pořád zkoušela, jak na mě. Teď už se od „respektovat” dostáváme k části „být respektován.”
Samozřejmě občas ulítávám konfliktech k „prostě to nebudeš dělat” (kousat Mayu, když je moc dotěrná), ale ještě jsem nikdy nevyslovila „protože jsem to řekla”, jenže jak jsou ty děti dvě, už nějak nemám čas to všechno okecávat. Ale okolí mi říká, jak mám hodné děti, takže to asi funguje. (moje děti nejsou nijak přehnaně hodné, jsou živé, jako všechny normální děti, ten rozdíl je v přístupu)

@cervena_vila no jo, jenze prirozeny důsledek by byl nechat ho vběhnout do silnice.. ja sve slovo drzim, tj. skutecne ho odtahnu nebo odvedu...v tom to není..ale prijde mi, ze pouceni zadne, resp. když ma sve chvilky, je nevyzpytatelny...na zavolani nereaguje takřka nikdy při nicem:(

@bbberta pišu mobilem, tak to jde blbě. Já myslím, že p.důsl. odbíhání do silnice je to, že ho pevně držíš za ruku, aby to už nedělal... Když se to opakuje ve stejném vzorci, jednou mu to sepne a přestane to dělat...

@bbberta - a co myslíš, proč to dělá? Má přes tři roky (odhaduji z pasu), to už určitě má reálně povědomí o silnici, autech...? Mě napadá jedno - jestli prostě jeho nebaví to, že ty ho chytáš..možná ho baví to utíkání jako hra..tak možná ho zkusit nasměrovat na běh jiným směrem, že tam ho budeš chystat...Náš tohle strašně řád hraje - že já ho jakože chytám, on mi stále uniká a já ho nemůžu chytnout..když jsem byla těhu a nešlo to běhat nebo se moc hýbat, tak stačilo dělat třeba bránu, že on probíhal a já jakožto ta brána jsem ho chytala, ale pořád se mi to nedařilo..tohle mu pomáhá vybít energii, hrozně se u toho nasměje a pak je ok...a spolupracuje a vnímá, co mu říkám..

@bbberta možná by pomohla zrovna na tuhle konkrétní věc jedna přejetá žába... 😀

@blandik a jo, u nás se to vyrovnává podobně, taková jednoduchá hra na schovávanou - na chytanou

@cervena_vila s tim uz byl seznamen - videl plno zajetych zviratek s komentářem typu "a to se muze stat každému, kdo při prechazeni nedava pozor.." nejspis nezbyva, nez byt ve strehu a trpelive vyckat, az se zklidni..

@blandik to je super napad, nahradit vhodnou cinnosti delam, akorát bych potrebovala od nej varovani predem, ze se na to chysta a zrovna ma takovou potrebu... prijde mi strasne nevyzpytatelny... nekdy je to fakt z niceho nic - ja ho u nohy nevodim, na kole muze jet napred, a funguje to....ale pak najednou mu "preskoci" a do te silnice vjede/vběhne... když třeba jede ze skolky, jsme oba v pohode, povídáme si, zadny problém..

@bbberta Asi jo. Jednou na o jejich řádění budeme vzpomínat... Malá se mnou taky začíná hrát utíkací hry směr silnice, až budu mpit hlavu v pejru, vzpomenu si na tyle příspěvky a půjdu ji nahánět do parku...

@bbberta - asi bych zkusila podumat, co tomuhle předchází...nějakýzákaz, nebo nedostatek pozornosti z tvé strany /jakože jestli třeba nechce zaujmout../ nebo proč k tomu dochází...Náš dělá "naschvály", když se necítí v pohodě...pak nepomáhá vůbec něco vysvětlovat, odůvodňovat - to je neviděla, neslyšela ze jeho strany...protože on ví dobře, jak to má být, nebo, že to, co dělá,není ok...

@blandik zkusim to vic sledovat, ale fakt mi prijde, ze z min. 30% nic zavadneho nepředchází. tech 70% je jasnych, ze chce na sebe upozornit,nebo je v transu apod... mym hlavnim cilem asi bude, aby se dite dozilo dospelosti,´vychovu asi vzdam 🙂

@bbberta - ha, ha..jsi mě pobavila.. :o) Ty hry, kdy necháš dítě řídit situaci, pomáhají dítěti zvládat jeho pocit bezmoci, agerese..prostě se vybije a pak zase spolupracuje..a myslím, že v jeho věku by už mělo docela jíst ho přesměrovat v rámci hry, aby běžel jiným směrem, ne do cesty - udělat tu hru bezpečnou..ale koukám, že jsi v 35tt, to už moc nenaběháš:o)))

@blandik beham minimalne i za netehotna 🙂 no nejak to vykoumat musim... dekuji!

Dneska na hřišti babka s dvěma vnuky, kdykoliv udělali něco, co se jí nelíbilo (třeba de posmívali mojí Maye, že někam neumí vylézt), důrazně ji opakovala, jak jsou hloupí. Když to řekla asi po desáté, už jsem z toho začala hloupnou taky...

Ahoj,chci se jen zeptat na názor, když by po vás dítě chtělo, aby jste šla přes celý byt a podala mu např. sklenici s vodou, kterou má 10cm od ruky, opravdu se stačí jen natáhnout..nebo jakoukoli jinou věc, třeba aby jste šla ze druhé místnosti a podala mu boty, vedle kterých stojí, nebo mu něco spadne z ruky, tak hned: mami, podej to..toto začal dělat můj starší syn, vysloveně poroučet, tak alespoň mu vždycky vysvětlím, že by měl poprosit, když o něco žádá...většinou tedy poprosí, tak já jdu a tu věc mu podám, i když mi to přijde absurdní..stalo se ale že jsem mu věc již několikrát nepodala, nebo momentálně podat rychle nemohla s vysvětlením, že se stačí ohnout, natáhnout atd..a spustil hodinový hysterický řev, opravdu scénu takovou, že jsem musela rušit např. domluvený sraz, protože pak už nešel nijak uklidnit..tak já nevím, jestli jsem si nenaběhla a nebo jestli mu to mám všechno dál podávat, pokud normálně požádá s tím, že je to jen nějaké období, nebo že prostě na sebe takto poutá pozornost..ty scény jsou hrozné a nestojí mi za to, ale mám pocit že on toho dost zneužívá..můžu vědět, jak by jste se zachovali vy? díky🙂

@veruvojtkova Nikdo sem nic nepíše, tak aspoň vyjevím, co jsem o tom vymyslela já.
Asi bych se pídila po tom, jaké ta situace vyvolává emoce:
Proč tě syn volá? Jak se u toho tváří, když přijdeš? Jsou možnosti, že je to mocenský boj (malý tyran), nebo mu prostě působí radost, když za ním přijdeš, nebo třeba "pro oči nevidí" a opravdu potřebuje pomoc. Uvažuj, jaké pocity přinese tobě, když za ním jdeš, nebo když za ním nejdeš. Jestli z toho společného setkání nad sklenicí vody máte radost oba, nechala bych to plavat. Možná jen má někde v okolí vzor (to je vzpomínka z mého dětství na tátu, vždycky jen řekl: "přines, udělej" ani nevím, jestli tam bylo "prosím" a mamka hned vyskočila a jala se obsluhovat), který následuje.
Moje starší zase říká "mami, musíš... (utrhnout mi kytičku atd)", což taky moc nezvládám, rozčiluje mě to a domnívám se, že já "muset" na ni nepoužívám. Většinou odpovídám, že nemusím. Ona to pak zmírní na "můžeš" nebo poprosí, pak to pro ni udělám, nebo aspoň řeknu, proč zrovna nemůžu a že jí tu kytičku utrhnu za chvilku. Beru to tak, že alespoň její banální potřeby (trhání kytiček, které má na dosah) nepřehlížím, zároveň poroučení nevede k výsledku a naučí se slušnému vyjadřování.

@cervena_vila ahoj, děkuji za odpověď...no situace pro oči nevidí, to určitě není, kluk moc dobře ví, že tam ta voda boty nebo cokoli je, ale odmítá se proto sám natáhnout a chce to mermomocí po mě...jsou různé situace, bud mě poprosí jestli bych mu to podala, tak s tím nemám problém, i když teda mi to fakt přijde absurdní 🙂 ale když mi to přikáže a k tomu že to udělat musím, tak se snažím mu říct, že by měl poprosit, když o něco žádá a bud poprosí nebo odmítne poprosit a křičí na mě že to musím podat, tak pak to opravdu nepodám a je obrovská scéna, bohužel i třeba hodinová a nehne s ním nic, křičí na mě, že musíš musíš a nenechá si nic vysvětlit..pak je situace, že momentálně něco dělám a nemůžu od toho hned odejít, tak mu vysvětluju, že má ručičky, nožičky a že se jen natáhne atd..no a to je ta samá hodinová scéna...já myslím, že je to jen nějaké období, co ho přejde, ale můj muž ten je z toho vysloveně naštvaný, že tancuju, jak kluk píská, protože na něj tohle on nezkouší, vždy jen na mě, tak je naštvaný, že mě kluk trénuje a má vycvičenou, alle já to takhle neberu a prostě se na tom neshodneme...tak nevím, jestli dělám dobře, nebo si mám stát za svým, že se přece jen natáhne a může si to podat sám...je taky dost blbé, že doma netáhneme v tomhle za jeden provaz, ale myslím, že pomoc opravdu nepotřebuje..kouká na pohádku a já musím běžet přes půl bytu mu to podat, tak jestli má pravdu muž, že si ze mě kluk dělá akorát sluhu, nebo jestli je to jen období a přejde ho to.. 😒

@veruvojtkova hmmm.. ja sa teda snazim vychovavat podla RABR, ale to neznamena, ze ja som otrok pre plnenie roztopasnych rozkazov mojich deti. Moje baby teda take nieco az tak extra nerobia, resp. myslim, ze taketo chovanie ukoncujem hned v zrode. Samozrejme, ked potrebuju moju opravnenu pomoc, tak velmi rada pomozem. Vsetko riesim podla danej situacie
ALE take ze dieta si sedi, pozadovanu vec ma pred nosom a mna zacne komandovat, naviac ked mam ja robotu.. a vlastne aj keby som ju ani nemala.. to proste neexistuje.. ja som hned argumentovala.. " prosim ta, a mozes si podat sama?" .. a dalej NIC .. nerozoberam, nepitvam sa v tom.. jedna veta - hotovo. Vies, a myslim, ze tu je uplne jedno, ci ti svoju ziadost da prikazom alebo podla mna "vycurane" poprosi.. tu nejde o formu, ale o obsah, ze co vlastne po tebe chce ..
Ci sa dieta rozzuri alebo nie, nech da emocie von, nech sa pojeduje, nevadi ... ty sa snaz byt uplne v pohode, nevsimaj si to. Po ukonceni vybuchu daj porozumenie ale trvaj na svojom, ze takto to proste nefunguje. Hotovo.
Myslim, ze tvoj syn velmi dobre vie, co robi, mozno sa nudi, mozno skusa posuvat hranice, ze ako sa das zmanipulovat, mozno si skusa rolu mladsieho surodenca, tuzi byt aj on obskakovany ... Preto sa medzi vami rozohrava to divadlo. A vies jak to byva, ked neni obecenstvo, neni divadlo. Preto to skusa na teba a nie na tvojho manzela.

hmm.. asi som ta moc nepotesila mojim nazorom, ale ja si myslim, ze hranice dieta potrebuje. Ja trebars tvojho muza svojim sposobom chapem.
Ano, moze to byt obdobie, ale ktovie na ako dlho, ja vidim v svojom okoli, kde dieta takto komanduje svoju maminu pekne dlho a je to len horsie a horsie

@veruvojtkova Asi prostě ty scény musíš přežít, no... Komandovat tě nemůže, to by se pak vrátilo jako bumerang někde jinde. Podle mého to časem přejde, jako všechno neobvyklé v dětském životě. Jen jde o to neztratit nervy a optimismus, když ječí na celé kolo.

@cervena_vila děkuji za názor...🙂 no já si právě myslím taky, že zkouší hranice, ale zase jsem si říkala, že třeba je to jen období, když požádá tak mu to podám, nic mi to neudělá atd...ale začíná to být čím dál tím častěji, tak vůbec nevím, jestli dělám dobře..asi má teda pravdu muž..k němu si to nedovolí, protože on mu to nepodá nedonese, pokud u toho syn stojí, nebo mu to stojí u ruky a chce to podat, muž je v tomto nekompromisní..asi fakt na sebe strhává pozornost, nebo nevím 😝
@cervena_vila ona když je ta scéna doma, tak je to ještě dobrý, ale dělá mi to i venku...je daleko za mnou, položí na zem kolo a jde se někam podívat..pak přijde ke kolu a volá na mě, abych mu ho podala, nebo podobně..nevrátím se, kolo nezvednu s vysvětlením tím a tím a následuje strašlivá hysterická scéna, kluk se mi vrhá pod kočárek, strhává mi ho abych nemohla jet, nenechá si nic vysvětlit a jen řve..venku je to fakt náročný, protože jak mám ještě kočárek s mladším synem, tak ho ani nemůžu vzít do ruky a jít, takže musím stát na chodníku a čekat až se on uklidní, což trvá někdy opravdu dlouho, uf 🙂 snažim se optimismus neztrácet, ale třeba v tomhle případě je to dost těžký ☹ 🙂

ja neviem.. ja mam niekedy pocit, ze sa vsetko zvaluje na "obdobi". Akoze jasne, male deti maju nezrelu CNS, maju narok chytat nervy, place.. v tom problem nevidim, nech ide ta zlost von. Ale manipulovat druhou osobou, je jedno ci rodic alebo surodenec, ohrodzovat seba a inych na zdravi, to mi dojde ako zle, na co ja osobne nepristupujem.
Blandik tu viackrat radila pouzit system "mocenskej hry", to je dobry napad.. princip je, napr. s dietatom zapasis, superis ... zo srandy.. nechavas ho vyhrat. Dieta sa v tom vybije, ma pocit vyhry ..o nic nejde. Ale aby v realite takto dieta komunikovalo s matkou, to mi dojde zle 😔
a pozor, neviem ako u vas, u nas to tak je.. mame podobne stare deti.. mladsi surodenec nasava vsetko ako spongia, hlavne tie zle veci, ze .. no ved klasika 😀 aby ta nahodou nezacali komandovat o chvilu uz 2 deti, a ma sa ti narodit aj babenko .. koho obsluzis ako prveho?
ja si myslim, ze je v to ziarlivost na mladsieho surodenca, na celkovu situaciu, do toho budete mat dalsie babo, tak ten najstarsi ta asi preto tak skusa a vychutnava si tak tvoju pozornost, hoci negativnu.. ako maju to tazke ti prvorodeni ... ale to aj druhorodeni, tretorodeni, vsetko ma svoje plus a minus

@veruvojtkova Když už se venku vzteká, a "vrhá se pod kočárek", asi bych se nesnažila od něj odcházet a ukončovat to, ale prostě jen být s ním v té situaci. Třeba vrátit se s kočárkem k němu a ke kolu a chvíli počkat. Aby neměl pocit, že ho tam necháváš. Takové "vlk se nažral a koza zůstala celá" - nepodlehneš poroučení, ale věnuješ pozornost.

@prom Já myslím, že se všechno "svádí na období" proto, aby si matky nemyslely, že takhle se jejich děti budou chovat až do dospělosti 😉

@veruvojtkova ahoj. prcek je už dost velký, zkoušela jsi s ním o tom mluvit, myslím jako probrat to...určitě ne v nějaké krizové situaci, ale naopak, když je v pohodě (u nás takhle neskutečně funguje večer v posteli, protože ví, že si tím na chvililinku odloží spaní, tak debatuje o sto šet, a praktikuju to asi od těch tří let). Poptat se ho, proč potřebuje se vším pomáhat, jestli už není tak "dobrý", že by takové věci, jako je "podání něčeho " dokázal sám, jestli by to nechtěl zkusit. Že mu pomůžeš vždcky ráda, když si nebude s něčím vědět rady, ale když to bude jen o tom podání, tak zkusit dohodnout nějaké heslo ., u nás funguje prostě jen oslovení jménem, a jemu dojde, že to je ta situace, kdy má sám myslet a konat 🙂 🙂 . Jako aby byl pyšný na to, že to dokáže, že je samostatný kluk, který mámu překvapí...pozitivně to navlíct jakby na hru. (já řeknu tvoje jméno a ty budeš vědět, že to dokážeš a zvládneš). zkus. držím palce.
když už se do té situace dostanete, tak bych asi zkusila mu okamžitě oponovat tím samým, když chce něco podat, tak bych ho hned vyzvala, že potřebuji podat to a to, hned, jestli by mi nepomohl. aby si tu paradoxnost toho uvědomil....určitě jsem taky proto, aby věděl, že ne všechno je jak si on umane, sama nemám ráda takové to rozkazování dětí a maminky skáčou. jsem tu pro něj,kdykoliv, ale jen když to nezvládá, jnak je důležitý jako blázen, když může sám.....

@berenika39 děkuji, ano včera v posteli jsme to právě před spaním probírali, protože mě opět volal abych mu podala sklenici s pitím, kterou měl u nočního stolku, řekla jsem mu přesně to co píšeš a on to uznal a dnes ráno to dokonce zabralo 🙂 ovšem pak teda přišlo přes den pár situací, kdy zase si to snažil vyřvat a poroučet, ale snad to bude nakonec dobré...on je právě také jinak samostatný a všechno chce dělat sám a taky je důležitý 🙂 asi na sebe upozorňuje, mladšímu totiž rostou zuby a já ho ted dost chovám, tak možná ž eje to i tím☹
@cervena_vila já všechno svádím na období a na zuby😀
@cervena_vila
@prom děkuji moc, pro mě je to právě úplně nové, dřív to nedělal, dělá to tak měsíc a něco, tak jsem ráda za každou radu...když jde o to, že bych nerada právě aby si ze mě udělal jak se říká " služku" a poroučel mi, ale na druhou stranu jsem si říkala, že co když jen žárlí, upozorňuje na sebe, tak mu to podám, nic mi to neudělá, aby věděl, že tu pro něj jsem atd..ale je to asi čím dál tím častější a já vůbec nevěděla, jak se mám k němu chovat...nechtěla jsem být nějaká zlá matka, co svýmu klukovi nedá ani pití 🙂 víte jak to myslím 🙂