• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@peg23 Přesně to mě taky napadlo! Když se jí zdá, že mají málo procházek, ať s nimi chodí ona. :dizzy_face:
30. črc 2012 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj, tak sem opět tady s problémem, už moc nevím jak to řešit. Malý teď naprosto odmítá tatínka, když se k němu chce přiblížit, tak pořád mu říká "nemůžeš" , vrčí na něj a co je horší, někdy proti němu vyjede jakože ho chce bouchnout. Moc mě to mrzí a už nevím jak mu to vysvětlit. Opakování, že se máme všichni rádi a proto se nebijeme a že tatínek je hodný a když se k němu takhle chová ho mrzí, moc nepomáhá. Potřebovala bych už najít řešení taky proto, že za 3 týdny rodíme ...Tak díky všem za rady
5. srp 2012 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kazy když to čtu tak přesně vidím sebe a svojí "mamku" (je nevlastní, žila jsem s ní asi od 9 let) - to, že před ní je mi zase deset... a opakuju si - přesně tohle přece pro svýho Kubu nechci, to on se musí umět rozhodovat i v mojí přítomnosti a vědět, že jeho rozhodnutí jsou důležitý...
6. srp 2012 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@judith.von Ahoj, nemůže to být právě tím, že za tři týdny máš rodit? Malý určitě ví, že se něco změní (možná mu i někdo řekl, že když bude miminko, tak na něj maminka už nebude mít tolik času nebo něco takového) a tak se o tebe bojí, bojí se, že přijde o tvou pozornost. Určitě to neznamená, že by tatínka neměl rád. Já bych asi zkusila zahrnovat ho pozorností a péčí co to jde, aby se tě "nabažil", ujistit ho, že tu pro něj budeš pořád, i s miminkem. Je to náročný s bříškem (a to já ho ještě nemám tak velké), ale vždycky si říkám, že teď máme poslední chvíle pro sebe sami dva a snažím se jich co nejvíc využít a syna si co nejvíc užít. My jsme měli podobnou situaci na začátku mého těhotenství a přešlo to po chvíli samo.
7. srp 2012 ve 13:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna prosím tě, ty jsi četla knihu malý tyran???? Zajímalo by mě, zda takový malý tyran opravdu existuje, jestli se tím rodí, nebo mu k tomu pomohou rodiče ...nevím zda mi rozumíš :slight_smile:, neumím se rychle vyjádřit :slight_smile:. Zkrátka, jestli stojí za to si tu knihu přečíst. Mám podezření u mladší jestli není TYRANosaurus :sunglasses:.

A ještě jeden dotaz - maminy, které máte, nebo jste měly cca 3,5 leté dítě, je normální v tomto věku záchvat řevu kvůli prkotině????? No samozřejmně pro mě to je prkotina, pro ní né....., ale tak všeobecně, jestli takto staré dítě mívá histeráky.
Moc díky.
8. srp 2012 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@judith.von U nás to bylo před porodem skoro stejné. Visela na mně jako klíště. "Tatínek ne, maminka jo." Tatínek nesmí obout botičky, nesmí utřít zadeček atd atd. Hlavní negace byla zaměřená na babičku, která mi chodila skoro každý den celý Leušky život na dvě hodinky hlídat. Stačilo vyslovit, že přijde a Lele spustila hrozný pláč "babi ne". Babi z toho byla na prášky a ještě situaci zhoršovala "vysvětlováním" jak se mají rády a snahou ji objímat a pusinkovat. Prostě to nešlo. Nic nešlo. Mohla jsem s ní a babi jít na procházku, ale babi nesměla ani sáhnout na kočárek ani na Leušku. No a porodem to skončilo :dizzy_face:
Někomu se po porodu dítě z mamánka změní na tatánka, u nás ne, mám jedno miminko a jednoho mamánka :dizzy_face:
Nejdůležitější je vysvětlit to tatínkovi, aby měl trpělivost a nebyl na Vojtíka naštvaný kvůli tomu, že ho odmítá. A netlačil na něj. Ať se může chovat přirozeně. Jen to "mlácení tatínka" zarazte jako vždycky, když chce kohokoliv uhodit.
8. srp 2012 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina Tak ja mam dite 3 roky a 3 mesice a s holkama na nasi diskuzi jsme prave resily, ze hysteraky a zachvaty ted mivaji kvuli fakt prkotinam. Nejak to zase graduje, takove to obdobi vzdoru a prosazovani se. :confused: Maleho tyrana jsem si poridila, cetla. V necem jsem syna poznala, v necem ven. Vsude posloucha, doma ne atd.
9. srp 2012 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina já jsem ji četla, nemusíš pořizovat, měla jsem ji z knihovny, k přečtení doporučuji. K otázce - tyranem se dítě určitě nerodí, můžou za to rodiče, kritický je věk kolem 9.m, kdy často začíná mezi rodiči a dítětem boj o moc, takže důležité je tenhle boj vůbec nezačínat. Kniha je plná příkladů, kam až to může zajít, bohužel tam není už řešení, což mi osobně dost vadilo, protože tahle knížka mě vyděsila - měla jsem při ní pocit "proboha, jen aby tohle nevyrostlo z našeho", ale nebylo tam konkrétně řečené, jak na to, aby se nám to nestalo, jen obecné řeči o lásce k dítěti. Ty příklady ona uváděla ze své praxe, ale už tam nebylo uvedeno, jak pracovala s těmi rodiči a tím konkrétním dítětem a jak se to nakonec vyřešilo, jestli se to povedlo a vztah mezi nimi se zlepšil. Takže přečíst ano, rozhodně jako protipol teď tu často zmiňované Naomi Aldort, která zase veškeré hranice popírá. Jinak prostě pořád u mě vede jako taková zlatá střední cesta Rabr, Jak mluvit, aby...., Sourozenci bez rivality, cokoli od Matějčka, nebo knihy od J.Uwe-Roggeho- Rodiče určují hranice, Děti potřebují hranice.
9. srp 2012 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna díky za info. No určitě si jí přečtu, abych zjistila, co ta mladší na nás hraje :grinning: . Rodiče určují hranice....tu mám také v plánu, i když u nás ty hranice asi moc nehrozí, ale pro zajímavost.... :slight_smile:. Mě byla hodně blízká právě kniha Vychováváme děti a rosteme s nima od Naomi.
Ještě se tě prosím tě zeptám. Kdysi jsi psala, že starší se bojí v jistých situacích mladšího. Proč myslíš, že to tak bylo (jak k tomu došlo), a jak to máte v tomto směru nyní. Naše mladší se pěkně rozjíždí. Co jí dělala minlý rok Luci, to ona dělá teď jí, neříkám, že se jí Luci vyloženě bojí, ale často si na Neli stěžuje :sweat_smile: - že jí bouchla, že jí škrábla.... . Zrovna dneska Neli (mladší) majzla lopatkou po hlavě chlapečka, protože jí vysypal písek z lopatky. Takže Luci mě to teď pěkně zavařila a z NEli vytvořila jakéhosi agresora :angry: . No zase bude práce to srovnat :grinning:
17. srp 2012 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina tak u nás to nebylo tak, že by starší "vytvořil agresora" svými útoky, tak jako u vás, Míša nikdy Lukáškovi neubližoval, když byl Lukášek miminko, tak si ho spíš nevšímal, vadil mu jeho pláč, když moc plakal, tak se myslím Míša bál, on hodně věci prožívá, je citilivý, takže u něj se žárlení projevilo vývojovou regresí, ale to se srovnalo během pár měsíců. Jenže pak začal být Luki pohyblivější a jak mohl, tak on ubližoval Míšovi, nebyl to ze začátku záměr, asi tak jen chtěl poutat pozornost, ale zjistil, že tu pozornost dostane a tak to bohužel pokračovalo - tu majznul Míšu nějakou hračkou po hlavě, tu ho škrábl, no a když mu narostly zuby, tak začal kousat a to pokračuje bohužel do teď, takže Míša teď už hystericky reaguje, jen se k němu Luki přiblíží. Na jednu stranu ho chápu, Luki ho několikrát zničehonic kousl do krve, ale na druhou stranu kolikrát za ním Luki jde a chce si hrát a on ho už dopředu odhání, takže začarovaný kruh.
18. srp 2012 v 07:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna jsem byla na návštěvě v knihovně, ptám se na Malýho tyrana a ještě k tomu prohodím - že bude určitě pučená, že je o ní teď mela..., paní přikyvovala a dodala, že my maminky moc čteme a všechno děláme dle knížek, ona že udělala Luplup :grinning: a bylo to.
Jsem si půjčila tedy něco jiného, ale pro tyrana si příjdu :dizzy_face: .

A díky za info.
23. srp 2012 v 06:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina :grinning: teď čtu Líného rodiče od Toma Hodgkinsona a mottem knížky je Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství :grinning: , jsem na začátku, ale moc se mi to líbí, už jsem si z toho hodně vzala, nesouhlasím sice úplně se vším, co píše, ale je to zábava
23. srp 2012 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna stylem: nechte děti, ať si hrají a dejte si pivo. Ráno vyspávejte kocovinu a děti ať si nachystají snídani sami :grinning: Mně se tam teda nelíbily ty citace, nebýt jich, tak je ta knížka tenčí a čtivější.
23. srp 2012 v 08:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@betelgeuzz jo jo :grinning: před koupáním si dejte sklenku vína a hned to bude veselejší :grinning: :grinning: ale ve spoustě věcí má celkem pravdu - hlavně jak pořád opakuje - nechte je být - to je právě to, co mě moc nejde a nejspíš jim pořád do všeho kecám a hrozně moc chci, aby spousta věcí byla po mém a z toho vzniká celkem dost konfliktů u nás. Mě se ty citace zase docela líbí, některé jsou docela šílené - třeba, že děti jak puritáni děti považovali za darmožrouty, ničemy, lotry a zlodějíčky, kteří se musí "vychovat" rákoskou a jiné celkem pravdivé - třeba že máme učit děti společenskému chování příkladem - nechte děti, ať se samy rozhodnou, že se budou chovat slušně
23. srp 2012 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@betelgeuzz a taky jsem si při čtení uvědomila, že spoustu věcí dělám raději za děti, protože je to rychlejší a tím z nich dělám závislé a nesamostatné jedince, takže jsme se i trochu zamyslela, abych nevychovávala budoucí ležáky na gauči u tv nebo u pc, to by mi budoucí snachy asi nepoděkovaly
23. srp 2012 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna Já četla nedávno v nějakém časopise rozhovor s tímhle spisovatelem a také mi to zaujalo. Knížku jsem sice nečetla, ale dokázala jsem si z toho trochu něco vzít. Popravdě já taky nemám ráda, když rodiče, nebo babičky a jiní lidé pořád komentují všechno co děti dělají ( jako, tam můžeš spadnout, tohle patří tam a ne tam, tohle je na to a to, proč to děláš? Co to děláš? Atak ) A když teď vidím, že to je oprávněný, že to je opravdu chyba tak to nedělám a je to pro mě přirozený. Horší e to s partnerem a samozřejmě v rodině. U švagrový mi přijde, že čím víc komanduje a komentuje vše co synovec udělá, tím má pocit že je lepší matka. Mě se to příčí, sama to nesnáším, když mě se mě pořád někdo ptá, proč to děláš tak a ne jinak a takhle je to lepší. Už hlavně kvůli tomu, že jsem si léta myslela, že když to dělám jinak, tak to dělám špatně ( hodně mě k tomu vedli naši ). No prostě teď už si nedělám výčitky, když si občas něco dělám svýho a jiřík si sám hraje a nebo na něco kouká. :slight_smile:
23. srp 2012 ve 22:02  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já jsem líný rodič moc ráda. Naopak moje matka je schopná Lele diktovat, kam má dávat nohy při lezení na prolézačkách :confounded: :grinning:
23. srp 2012 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
ještě je mi sympatické, že podle něj líný rodič neutrácí za hračky, děti je nepotřebují a když si hrají bez hraček, tak jsou mnohem spokojenější a nehádají se o ně, nedělají nepořádek
24. srp 2012 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lusy82 - tak to je přesné, my byli nedávno s příbuznými, a byly tam i dvě starší děti pět a deset let..a můj pocit byl, že 90% konverzace byla pouze a pouze typu - komandování, rozkazování, odsuzování, opovrhování, sarkasmus..prostě u snídaně - jez, jez, nemluv a jez, ještě sis nekousl, vidíš, už to budeš mít, pak můžeš tátovi ukázat prázdný talíř, to jsi šikulka..jak to držíš ty karty, ty jsi nemehlo, tobě všechno vypadne z ruky...co tam děláš v kuchyni, snad si nebereš nějakou sladkost...máš ruce jako čuně..a to bylo proloženo komentářem jejich povah - oni jsou lumpi, musíme na ně odhlížet..před dětmi samozřejmě...atd..prostě fakt i při hře to byl samý příkaz..a nejvíce mě dostalo, jak ty děti přijímaly i nespravedlnosti se sklopenou hlavou..jinak nemůžu říct, že by byly pasivní, když se nikdo nedíval, tak docela po sobě jely a ubližovaly si...a jejich verbální hra byla samý pitomec, idiot, nemehlo..Když začal nadávat dětem táta, děda se přidal..prostě jsem viděla, jak je jim v tom dobře,k mají pocit, že můžou vychovávat po svém (teď myslím dědu)..a k tomu ten kontrast s naším, kde ví, že si tohle nepřejeme...jak občas nebyli ve své kůži..
NO prostě mi to přišlo, že takto se vůbec nedá budovat vztah, že je to založené na strachu, strachu říct vše, co chtějí, projevit přání a potřeby, protože by mohly být odsouzeny, ukřičeny, zavrženy..


@reruna - to se mi moc líbí, neutrácet za hračky, někdy si říkám, že kdybych to řešila znova, tak nemáme ani zdaleka tolik hraček, a to jich moc nemáme..jenže i tak jsme měli spory s příbuznýma a i tak jsme se snažili omezovat to, co k nám nosí..připadala jsem si, že jim už diktuji všechno...
24. srp 2012 v 19:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik on tam cituje Rousseaua, podle něho tzv. morální bajky ve skutečnosti zasvětí dítě do chápání zla a zároveň mají sklon dělat z činitelů zla atraktivní postavy, např. v příběhu o lišce bychom se měli naučit, že lež nás přivede do problémů a přitom by bylo možná lepší to nečíst dítěti vůbec a vůbec se mu nezmínit o dualitě pravda-lež a předstírat, že nic takového jako lež neexistuje. Dospělí vštěpují malým dětem, co je morálka, příliš brzy
25. srp 2012 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem teď přemýšlela, jestli Míšu přihlásit do nějakého kroužku mimo školku, nebo ne.... Nabídka kroužků je tu celkem pestrá, všichni kolem někam děti přihlašují, ale mě se do toho pořád nějak nechtělo - aj ho můžu učit doma sama a nemusím vyhazovat peníze, logopedii mají ve školce, pískání na píšťalky a plavání taky. Navíc to centrum, kde jsou kroužky je pěšky docela daleko a jak se znám, tak bych ho tak nenechala chodit samého, takže bych ho tam musela odpoledne vodit a zase pro něj chodit - a nejspíš tahat sebou i Lukiho, tak jsem si představila, jak se mi nebude chtít v zimě, když už je ve 4 h tma a bude hnusné počasí a tak jsem si řekla, že žádný kroužek asi nebude a maximálně může chodit se mnou na zumbu, je tam ve vedlejší místnosti tancování pro děti, aby maminky mohly cvičit a děti se zabavily. A teď jak čtu toho Líného rodiče, tak mi ve všem dal ten autor za pravdu, je proti kroužkům - je to zbytečné rozhazování peněz, na které musí rodič vydělat, je to žrout času, nejhorší jsou prý kolektivní sporty, fotbal a tak - každý víkend nějaký zápas, časté tréninky, zaměřené na soutěživost. Přílišné organizování času jen děti dělá závislé na autoritách a neumí si pak zorganizovat svůj čas a mají málo prostoru ke hře. Jediné co doporučuje je tanec, plavání, zpívání a hra na nástroj, ale i to můžou dělat s rodiči doma a měli by to dělat s rodiči doma. Je dokonce i proti škole a podporuje domácí vyučování.

Ještě k těm pohádkám - například on tvrdí, že je nejlepší televizi vypnout a nechat pouze dvd a video, kde nejsou reklamy a můžem si vybrat, na co se budeme dívat. A taky vypnout počítače. Dával tam třeba příklad z Bořka stavitele - na pohled neškodný seriál, ale on tvrdí, že tak jde o výchovu ke kapitalistické morálce, pracovat a pracovat i když máme volno, pořád pracovat - podle něj pracuje příliš a měli bychom pracovat méně, hlavně dokud jsou děti malé
25. srp 2012 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
a pohádky dětem prý nečíst, ale číst poezii
25. srp 2012 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,

@reruna jj, o Líném rodiči jsem už četla v nějaké diskusi..kdysi...tak zase příště :wink: .
25. srp 2012 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna a holky co máte dvě nebo více dětí...., někdy se přistihnu, že jsem ke svým dětem pokrytecká. Jednu v určitých situacích upřednostňuji před druhou a naopak. Také máte někdy ten pocit?! :rolling_eyes:
25. srp 2012 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina já myslím, že je to naprosto normální, nedávno jsem opsala do svýho blogu článek na toto téma http://www.modrykonik.cz/fotoblog/betelgeuzz/clanek/miluji-mamy-vsechny-sve-deti-stejne/
25. srp 2012 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna tohle mi už příjde trošku přitažené za vlasy - nečíst pohádky, neposílat do školy, určování, který kroužek je OK a který ne :confounded: Jsi mi připomněla další věci, co mi na té knížce neseděly. :wink: Jako základní myšlenka je dobrá, že není potřeba dětem neustále organizovat čas, neustále je bavit, ale něco mi už příjde jako extrém.
25. srp 2012 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Taky jsem slyšela, že knížka Líný rodič je zábavná a jedna kamarádka mi ji moc doporučovala. Chtěla jsem si ji přečíst, nejdřív jsem na netu hledala různé recenze a co vlastně takhle knížka ve zkratce obsahuje. Pak jsem se rozhodla, že si ji neobjednám, protože už mi taky přišla přitažená za vlasy přesně jak píše @betelgeuzz hrozně moc mi toho na knížce nesedělo, třeba hned ty kroužky. Moji rodiče mne nikdy do žádných kroužků nepřihlásili a vidím to jako hrozné mínus a vím jak moc mne to tenkrát mrzelo :frowning2: Neuměla jsem sama od sebe nic :unamused: Některý kamarádky chodily do gymnastiky a já jim tolik záviděla co umí a zkoušela jsem cvičit doma, hrozně mne to bavilo, ale doma to bylo totálně o ničem.... :angry: Taky mne bavilo kreslení, výtvarka a neměla jsem nic z toho. Ale i ostatní názory autora mi připadají dost mimo, domácí vyučování, pohádky... My máme klasických hraček celkem málo, jsem velkým zastáncem Montessori, moc ráda dětem chystám různé aktivity, jen na to nemám moc času a tak je stejně nechávám hrát si samy, vůbec je neorganizuju, nemluvím na ně, ať si hrají po svým. Jen kdyby neměly pořád ty svoje šílený konflikty a ječáky, bylo by to ideální :wink:
25. srp 2012 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petranela mám ji z knihovny, je tam spousta kontroverzních věcí, ale podle mě stojí za to si ji přečíst, ,Naomi Aldort má taky spoustu myšlenek, se kterými nesouhlasím, ale až tu knížku seženu v knihovně, tak si ji taky chci přečíst, protože kromě toho obsahuje stejně jako Líný rodič i spoustu zajímavých myšlenek a když už pro nic, tak aspoň pro zábavu, občas mi přijde, že si ten autor z nás stejně dělá srandu - teď jsem například četla, že jeden jeho kamarád si nehraje se svým synem cíleně proto, aby se naučil vystačit si sám se sebou, že se mu to bude hodit například při čekání na letišti nebo ve vězení :grinning: :grinning: :grinning:
Jo a ty pohádky - to není názor toho Hodgkinsona, ale Rousseaua a on mu jen dává za pravdu a s tou školou - jeho děti chodí do školy, ale říká, že třeba pondělí a pátky bývají doma, on říká, že naše děti jsou ve školách moc dlouho, pak jdou na kroužek, pořád jsou někým organizováni a pod dohledem dospělých a že to není dobře. Určitě ale pokud dítě samo touží do nějakého kroužku chodit, tak si myslím, že zakazovat mu to taky není dobře. A taky není dobře, když rodič přihlásí svoje dítě do různých kroužků jen proto, že on sám to jako dítě kdysi neměl...
25. srp 2012 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna jojo, to máš pravdu, zřejmě stojí za to si ji přečíst a pak teprve soudit. Já asi jak jsem četla o těch kroužcích, tak mne to odradilo. Ale jsou teda extrémy co píše o tom kamarádovi. Já třeba si s dětma ani tak moc nehraju, bud pořád něco dělám doma, vařím apod. nebo jsme hodně venku a den je hned pryč, ale manžel, ten si s dětma hraje hrozně moc rád a užívá si to když přijde z práce :slight_smile: Myslím, že je to velký ochuzení a dost smutný, jestli jeho kamarád si se svým synem nechce cíleně hrát. :unamused: A Naomi Aldort si můžeš stáhnout na www.ulozto.cz
25. srp 2012 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek