Je normální, že dítě trvá na stejné vycházce?
Ahoj.
Nedá mi to a zeptám se i vás na názor. Skoro tříleté dítě vyžaduje pravidelný režim v tom smyslu, že denně jdeme stejnou cestu venku, občas s nějakou odbočkou či delší zastávkou, ale jakmile bychom nešli ráno pro pečivo, ale dali se na druhou stranu, bude scéna. Dříve velká i slzy a bouchání se, dnes ho dokážu lechtáním a děláním kravinek namotivovat a pochvíli jde, ale pro mě je lepší nechat ho, je pak v pohodě, vyblbne se. Je tohle chování normální? Kamarádka tvrdí, že to není stereoptypní režim, který vyžaduje, ale jeho porucha ve smyslu ulpívání, že vzhledem k tomu že skoro nemluví by mohl mít nějakou poruchu.
A tak se ptám? Je to zajetý režim, nebo ne. Já opravdu nevím.
Pokud se to projevuje jenom u procházky, byla bych v klidu - děti většinou preferují rutinní a opakující se činnosti. Pokud se podobně "špatně" vyrovnává s jakoukoli změnou denní rutiny, konzultovala bych to s pediatrem.
U nás začne scéna kdykoliv se otočíme směrem k domovu (je jedno, jak jsme daleko) anebo vede cesta i do mírného kopce. Takže mně to divně už ani nepřijde. Doktorka mi řekla, že děti mají své zvyky a víc neřešila.
Když byl syn první rok ve školce, museli jsme chodit stále stejnou trasou. Nenalákala jsem ho ani na pejska... pokud jsem potřebovala jít jinudy (něco zařídit), následovalo peklo. Naštěstí z toho vyrostl 😀
Pokud je to jen stejná cesta byla bych Oki kdyby bylo těch stejných věci a rituálů víc byla bych v pozoru...u nás těch rituálů bylo až moc ...
Pokud špatně mluví, jak rozumí? Nemůže se dít třeba to, že když vyrazíte na druhou stranu, tak prostě neví, co se děje?
Zkuste, nakolik vám dítě rozumí bez gest... třeba ho pošlete pro něco do sousední místnosti... Mám syna s vyvojovou disfazií - kolem těch tří let prakticky nerozuměl slovům a orientoval se podle gest - když jsem na něco ukázala, ochotně to podal, ale když jsem jen řekla "podej auto", aniž bych ukázala nebo na to auto koukala, netušil, o co jde. Pokdu zjistíte, že je tam porucha rozumění, určitě začněte řešit logopeda už teď ... Pokud je tam nemluvení bez poruchy rozumění, asi to není tolik urgentní, ale kolem tří let je ideální čas s logopedií začít.
U nás to bylo naprosto stejné...museli jsme chodit pořád jen stejnou trasu,u spusty věcí měla svůj rituál a muselo to být pořád stejné... Postupem času od všeho postupně upustila... Je to zdravá holčička, jen měla takové období.
Já sama mám své "autistické cestičky", jak tomu s oblibou říkám 😁 Žádná hrozná porucha na mě pozorována nebyla, i když já sama na něco lehčího u sebe podezření mám (ADHD s něčím podle mě, možná). Ale žiju, relativně normálně, a mám vlastní dítě (s podezřením na totéž co mám já 🙈😄). Může to něco být, nebo nemusí. Nebo to může být něco "neviditelného" jako u mě. Něco, co bude třeba jednou trochu opruz, ale žít se s tím dá.
Náš syn (3,5 roku) má taky oblíbené trasy, které vyžaduje a nikdy mě za tím nenapadlo nic hledat 🙂. Můžete si o tom promluvit s pediatrem, ale zatím bych se neznepokojovala. Co znamená, že skoro nemluví?