Od kdy začít dítko učit usínat samostatně?

syrael
2. lis 2007

Vim ze se tu spani a usinani pretrasalo mnohokrat, ale vcera me manzel privedl na zakladni otazku - kdy zacneme nase ditko vlastne ucit samostatne usinat. nekde jsem cetla o sestem mesici. Nekdo snad doporucuje pozdeji, nebo naopak driv. Jak to praktikujete vy? Diky moc!

grisgot
5. lis 2007

Kacerko..mimochodem, nikdo neopovrhuje pediatry..i když sama nemám dobrou zkušenost..je mi jasný, že něčeho, či někoho se člověk aspoň zpočátku musí chytit..kdo mu pomůže najít cestu. Věřím, že až bude mít Karlík půl roku, budeš víc preferovat svoje srdce než něčí rady 🙂 🙂

kacerka
5. lis 2007

grisgot, toho pána neznám, skutečně teď nemám čas na čtení 😉 a konkrétně jeho jsem na mysli neměla, spíš to, jak se zde odvoláváte na různé výzkumy a vědecké poznatky.

grisgot
5. lis 2007

Janičko 😀 😀 😀 To je fakt..ale to už je svět dospělých..to je něco jiného. Matějček za celý svůj život otevřel srdíčka spousty dětí..zkoumal psychickou deprivaci a myslím, že nikdo jiný neudělal pro děti tolik a natolik se jim nepřiblížil. Víš, i já jsem pracovala v kojeňáku..možná jsem tím poznamenaná..asi jo..protože když tam vidíš ty uzlíčky jak pláčou a pláčou..uff..

kristi
5. lis 2007

grisgot a ta psych. deprivace prechazi i do dospelosti?

pirlenka
5. lis 2007

Andulko, bože bože...raději nebudu ani reagovat. Ty "vaše" výzkumy... 😝 😝 😲

grisgot
5. lis 2007

Kristi..no právě že ano..to jsou pak ty různé strachy a fobie..poruchy osobnosti..zkrátka, úplně všechno má základ v dětství nebo ještě i dřív..v těhotenství. Já si samo nemyslim, že tím, že dítko necháme chvilu plakat v postýlce, že už bude deprivovaný..to vůbec ne! 😉 Jen jsem chtěla říct, že dětská dušička je křehká..a všechna zklamání a negativní věci si odnáší s sebou..jako z toho kojeňáku. Zase ale záleží na osobnosti..silné osobnosti se toho tolik nedotkne..jenomže, jak v miminku poznáme, jaký má charakter? ☹

grisgot
5. lis 2007

Kacerko..chápu, že nemáš čas na čtení 😀 Tak třeba později..vážně to stojé za to, něco si od něj přečíst 😉

kristi
5. lis 2007

hmmm, tak ja nevim...ja se svym mega super detsvim bych musela byt deprimovana jeste po smrti a nejsem, bohudik....myslim,ze si to ty prckove v tomhle veku proste nedokazi zapamatovat...

paolin
5. lis 2007

ono ani tak nezalezi na tom, co si preji rodice, ale jake je dite. pokud mate doma mimco krapet labilni, nenechate ho preci mesic rvat jen proto, ze by melo spat samo. samozrejme by si vsichni rodice oddychli, kdyby meli bezproblemove dite. no a pokud jde o spani ve stejne posteli, tak se dnes doporucuje. pokud nedrogujete, neopijite se apod. dite si samo rekne, ze uz chce spat samo. a stejne rano pod perinku za mamou prijde 😉 druhe dite budu mit u sebe a ani me nenapadne behat v noci do jineho pokoje, kdyz knikne. pokud to ovsem nebude spaci zlaticko 🙂

med
5. lis 2007

Tak já to trochu zlehčím 😀
Naše Terka bude charakterem určitě bojovnice. Když jsem byla těhotná, tak jsem začala v 8.tt krvácet, protože se mimi trochu odchlíplo. Terezka se ale udržela, vybojovala si ten živůtek. Porod jsem měla fakt těžkej, nemohla jsem malou vytlačit, takže když se narodila, nedýchala, byla modrá, museli jí dávat kyslík, ale zase si to místo na světě vybojovala! A jak málo stačilo k nejhoršímu - v obou případech. Takže my budeme mít určitě bojovnici 😀 Tím pádem si myslím, že jí těch pár prořvaných večerů neublížilo 😉

grisgot
5. lis 2007

Kristi..buď ráda, jsi silná 😉
Ale o tom zapamatování..ono to není o zapamatování..to je spíš v podvědomí, kde máme všechny tyhle dětské zážitky pěkně zaškatulkované. Veř, že i kdyby tebe si vzal do parády nějaký psychoanalytik..našli by jste víc, než si myslíš, že si pamatuješ 😀 😀
Jooooo, náš mozek je bedna! 😀

kristi
5. lis 2007

no,to sice jo...ale kdyz prece s tim nemam problem, tak k nemu nepujdu, ze? mne treba docela huste mlatil fotr, asi kvuli tomu jsem docela silna....

janickabez
5. lis 2007

Tyto články to tak trochu porovnávají na vzorku dětí pěstounských rodin a dětí z kojeneckého ustavu, což tady náš případ nebude,že....

....nicméně jsem prolítla pár článků na doktorka.cz, kde právě píší o psych. deprivaci a i o Prof. Matějčkovi,je tam jasně psáno, že dítě potřebuje uspokojit své citové a emoční potřeby, ale je tam jasně psáno i to, co tady píší holky, že dítě má mít svuj řád, cituji :"smysluplný svět" tj. určitou stálost věcného a sociálního prostředí, které dítě prostřednictvím matky poznává a orientuje se v něm.....
Prostě k výchově dítěte nepatří jen samozřejmá starost a péče(aby byli uspokojeny jeho základní potřeby) a ňuhňání a mazlení....člověk mu musí ukázat i věcnou stránku života....

http://rodina-deti.doktorka.cz/psychicka-depriv...

janickabez
5. lis 2007

kristi já myslím hlavně "donutit" spát dítě ve své postýlce (i za cenu pár proplakaných nocí) je hlavně to nejmenší zlo, které na svým dítěti pácháš....jen mu stanovuješ určitá pravidla, která bude muset v životě respektovat....

nebudeme se bavit o týrání a takových věcech, protože spaní v postýlce týrání rozhodně není

Mě otec nechtěl od začátku a od 1,5 jsem byla v jeslích, protože máma musela chodit do práce, a taky si o sobě myslíám, že jsem OK

kristi
5. lis 2007

jani, asi tak.... 😉

niega
5. lis 2007

Ahoj všem. Tak abyste věděly - v pátek jsem si všimla této diskuse a zhrozila se. Náš Edík sice kdysi usínal sám, ale v posledních 2 měsících se mi to vymklo z rukou, a tak jsem ho večer zkojila do němoty a pak po 30 minutách klidu (někdy se do těch 30 minut několikrát probudil a pokračoval v bumbání, teda dudlání), spícího jako dříví přenášela do jeho postýlky. A neviděla jsem v tom problém. Ale pak jsem si přečetla tuto diskusi a chytila se za nos. V sobotu a v neděli jsem ho zkusila po večerním kojení zklidněného, ale bdělého uložit do postýlky okamžitě, pohladit, promluvit s ním, zhasnout a odejít - a pozor! Edík USNUL SÁM. Sláva, sláva, sláva! Teď jen doufám, že se to zase nezvrhne...

grisgot
5. lis 2007

Kristi..to mě mrzí..a jsi ok..ale na labilnější povaze by to určitě zanechalo následky..jistě, že nikam nechoď..to byl jen příklad 😀

grisgot
5. lis 2007

Janičko..to je super, co jsi našla, fakt! Ale vidíš sama, co tam je psáno.."prostřednictvím matky poznává.." a svůj řád znamená čas papání, spaní, bdění a hraní..pořád jsem přesvědčená, že až ten můj prcek bude mít dotvořený pocit bezpečí, tak se ode mě vzdálí sám 😉
Maminy, já už končím..jsme dva tábory a to bychom mohli debatovat do alelujááá 😀 Jdu radši uspokojovat ty citové potřeby mého dítka, zrovna se dožaduje cecíku. Mějte se krásně a pozdravujte svoje robátka 😉

janickabez
5. lis 2007

gris.. je to popsáno poměrně obecně, myslím, že si každý za tím vybaví něco "svého", to bychom se vážně mohly hádat do nekonečna 😉 😎 to je fakt 🙂 😉 tak pěkný večer 😉

Niega, super zkušenost 😉 držím palečky....taky jsem vyčetla v kojeni.net, že spaní u prsu není nejleší, že dítě by si z vás nemělo dělat živý dudlík, má se nechat max 15-20 min. v této fázi, kdy mimi učinně nesaje....ale to je už jiné téma.... 😎 🤐

orisek1
5. lis 2007

Tak ještě přidám moji zkušenost z praxe: první měsíc a půl usínal malý v mém náručí, pak jsme ho nějaký týden ukolébávali ve vozíčku, potom usínal vedle mě (ne u prsa) na velké posteli a spícího jsem ho přenášela do postýlky, no a poslední týden ho po koupání a krmení položím do jeho postýlky (která má oddělanou bočnici a je přiražená k naší posteli). Já sedím u něj, ale dělám si svou práci. Malý teď bývá hodně aktivní, tak si postýlce ještě chvíli žvatlá a hraje až najednou úplně plynule přejde do spánku, což v prvních třech měsících vůbec nehrozilo. Takže jsme tím nošením a kolébáním, když před spaním plakal, rozhodně nic nezkazili.

etinka
6. lis 2007

Nedá mi to, abych také nepřispěla svoji troškou do diskuse. Myslím si, že je každé maminky věc, jakým způsobem své dítě vychovává. Ale plně souhlasím s janickabez. Na straně 4 popisovala usínání u známých. Já také takovou jednu rodinu znám, jen jeich dítě je syn a 3letý. Dá se říct, že to co mají oni doma, je teror. Celé 3roky se pořádně nevyspali, syn usne pouze s matkou v manželské posteli a jejím prsem v ústech! Nikdo jiný nemá šanci takto velké dítě uložit, ani otec ani babička. Takže tato rodina žije pouze doma, nemohou ani do kina, ani na večeři, prostě nikam. A kdyby někam chtěli jít, syn prostě bude vzhůru třeba do 2h do rána, prostě spát nebude.Vychovají dítě za cenu sebeobětování.Dneska už to oni sami asi také vidí, ale bohužel v tomto věku, kdy syn je vzteklý, rozmazlený, už ho to asi neodnaučí. Když nemá něco co chce, je schopen udělat scénu jak z filmu a vždy to dostane.A k jeho spaní. Rodiče to omlouvají tím, že mají prostě nespavé dítě. Ale spavé a nespavé děti přece nejsou. Dítě musí mít režim, aby se naučilo usínat. Pokud ho nemá, jako v tomto případě, bude mít potíže se spánkem ještě dlouho. A musím dodat, že chlapeček se ještě ve 3letech budí za noc třeba i 6x a manželskou postel, kterou sdílí s rodiči, asi hned tak neopustí. ☹

Já mám 2děti, obě se naučily usínat samy okolo 2měsíců, prostě napapané jsme je uložily do postýlky a samy usnuly. Bez žádného vyřvávání a vynucování.Prostě jsme jim s manželem nikdy nedopřáli žádné uspávání, houpání, nošení na rukách, braní k nám do postele a tak to nikdy nevyžadovaly. Mají prostě své postýlky a večer dáme pusinky, pohádku a spinkají. K nám do postele se chodí pomazlit o víkendech, ale neexistuje na noc. Odmala spinkají krásně celou noc, nebudí se, jsou klidní oba a jsme spokojení všichni. A mají pravidelný denní režim už od miminek. Takže já jsem ráda, že u nás je to takto. Neodsuzuji maminy uspávačky, je to jejich věc. Jen si myslím, že život s malinkým dítětem má být pro radost, ne utrpení večer co večer. A rodiče také mají občas právo někam večer třeba vyrazit nebo být prostě jeden s druhým, maminka si může chvilku odpočinout. A toto si maminky, které začnou uspávat většinou neuvědomí. Čím je dítě větší, tím hůže se naučí usínat samo. Nebude chápat, proč má najednou ležet třeba v postýlce a samo, když ho doteď maminka nosila, houpala, uspávala u prsu a lehala s ním.A bude se dožadovat s náležitým křikem toho, co bylo zvyklé. 🙄 A navíc, miminko potřebuje maminku, která bude v pohodě a opdpočinutá a ne vyčerpanou trosku, která se pořádně nevyspí a nemá čas vypnout.

kristi
6. lis 2007

my to mame ztizene tim, ze mame zatim jen 1+1 a Mia vlastne spi s nami v jednom pokoji...usne si ale sama

orisek1
6. lis 2007

etinko, tak to máš se svými dětmi velké štěstí, že ti tak krásně samy usínají a spí- jenže ne všechny děti takhle samy krásně usnou a spinkají celou noc. Debatujeme tady o tom, jak se zachovat, když děti samy neusnou.
A jestli je ten synek známých vzteklý a rozmazlený, tak jsem přesvědčená, že to není způsobem usínání, ale že ve vztazích v té rodině je nějaký jiný problém. Já teda nechápu, jak bych mohla dítě učinit vzteklým a rozmazleným tím, že ho v noci ve spaní objímám.
Já se nechci Janickybez nijak dotknout, ale dítě není tamagoči, aby platilo, že nakrmení + přebalení + pohlazení = všechno OK a spánek až do rána.

syrael
autor
6. lis 2007

grisgot, absolutne s tebou souhlasim...taky s tim mam svoje zkusenosti a Matejcej je bez diskuze berna mince...Nerozumim, proc se tady rozpoutala takova besna diskuze, ve ktere kdosi zvraci nad odbornymi studiemi, jiny zase moralizuje...Slo mi v podstate ciste o technologickej postup a vase zkusenosti s tim, jaky zpusob hajan se vam osvedcil...Ja vim, je potreba obcas upustit paru🙂

janickabez
6. lis 2007

Oříšku, to tady nikdo netvrdí, já jen celou dobu říkám, že pokud dítě nenaučím ležet s námi v posteli a houpat ho 2 hodiny před spaním, tak to křikem vyžadovat nebude (stanovím taková pravidla).

Je mi jasný že to každý den 100% NEKLAPNE, ŽE JSOU ZDE RUZNÉ NEDUHY s prdíky, zoubky, špatný den...ale ne aby se to opakovalo 30x do měsíce... čas před usínáním beru zcela vážně a chci by moje dítě mělo z toho jakýsi rituál na který si zvykne.....

Mě vodila od 1.5 roku (spíš nosila) moje máti do jeslí, a chodila do práce na 5.15 😝 ,aby mě mohla ve 2 hodiny vyzvednou a hrát si semnou a věnovat se mi, neexistovalo nějaké kňourání a uspávání, vykoupaná a napapaná, po večerníčku se šlo spát a hotovo(a tenhle režim jsem měla skoro do 8-9let, jako po večerníčku spát 😎 ), protože mě máti budila a oblíkala do jeslí a školky opravdu brzy....možná proto mi dnes nevadí vstávání, z toho nevidím jediní duvod proč by to nefungovalo, nebo by to mělo dítěti ubližovat....

Je dokázané, že děti které mají řád a režim a určitou "disciplínu" (doufám že chápete, že nemyslím nějakou vojenskou drezuru), tak jsou vývojově dál, mají lepší komunikaci, a věřte nevěřte i citové vazby s okolím a hlavně proto že to okolí dokáží tolerovat....

etinka
6. lis 2007

Orisek1, mám asi opravdu štěstí, že mám hodné děti, ale na druhou stranu si myslím, že v některých případech si za problémy s usínáním a spaním dětí mohou i maminky samy. A nepsala jsem, že syn známých je vzteklý kvůli způsobu usínání. To je jiná kapitola a týká se zase výchovy. On nemá nastavené ve výchově žádné hranice, co si může dovolit a co ne a proto je takový. Ale jeho nespaní souvisí spíš s tím, že jeho rodiče prostě usínat nikdy nenaučili. Takže za problémy, které teď v tomhle věku mají, si můžou jen samy. Miminko se nerodí s tím, že umí usnout samo a samozřejmě není žádné tamagoči. já bych taky nenechala své děti vyřvávat. Ale prostě jsem je jen od malička učila, že když je noc, tak se spinká a na spinkání je postýlka. Dokud jsem je kojila, bylo to u nás v posteli, ale po spinkání a kojení a krknutí zase usnuly ve své postýlce.

janickabez, mám stejný názor. Možná to bude také tím, že jsme byly 3děti a naši nás vedly tím samým způsobem, tedy že disciplína musela být odmala. Měla jsem nádherné dětství, na které ráda vzpomínám, mám pohodovou mamku s taťkou, kteří jsou dneska super babi a děda mým dětem. A právě proto jsem si možná ráda nechávala poradit od mém mamky, když jsem přinesla z porodnice svoje první dítě. Dneska už mám děti daleko větší, než většina mamin na téhle diskusi, ale všechno u nás šlape.
A ještě jeden postřeh, dcera začala od září chodit do školky, do této doby nechodila. Tam musí disciplína a řád být a vyžaduje se už od těch nejmenších dětí. A to naší školku navštěvují některé děti už před třetím rokem. Sama jen koukám, jak šikovné ty dětičky jsou. A těžko by tam mohlo chodit třeba to dítě, které janickabez popisuje nebo syn mých známých. Co by tam s ním paní učitelky asi zmohly? A jak by ho asi uspávaly, když mají dalších X dětí na starost?
A nemyslím si, že se tady nějak moralizuje. Je to prostě diskuse a tak musí být 2strany názorů. Pokud by si tady maminky pouze přitakávaly, byl by to monolog.
Takže zdravím všechny maminky 🙂 .

lukin
6. lis 2007

janickabez: Napsala jsi to moc hezky 🙂 Naprosto s tebou souhlasím. Dítě potřebuje řád a je třeba si ho hned ze začátku naučit na postýlku, protože se pak těžko odvyká, když spí třeba v posteli s rodiči.
orisek: No to je právě ono. Ptáš se po nějakých radách, ale jak je někdo řekne, tak se ti nelíbí. Jedna moje švagrová svou dceru nikdy neměla ve své posteli, vždy ji dávala hned do své postýlky, pohladila ji, přečetla pohádku a šla. A její dcera spí krásně celou noc - teď už ji jsou sice 4 roky, ale pořád usíná sama a žádné trauma nemá z toho, že nespala s rodiči v posteli, či ji nějak složitě neuspávali.

janickabez
6. lis 2007

Eti ta malá satanka(jak jí říkám 😀 ) teď chodí do školky od září, ještě jsem s nimi nemluvila, jak jim to jde, nicméně je to taková školka neškolka, máma ji "ráno"(v8-9 hod.) odvede a po O vyzvedne, protože je na matřeské s druhým synkem, není tam určo celý den, jako bývalo mnoho z nás..... 😎

grisgot
7. lis 2007

Syrael..díky za podporu 😀 😀
Trochu se to tu rozjelo..takže technologický postup dle mého názoru? Do půl roku rozmazlovat, od půl roku vychovávat..ale s rozumem 😉
U nás je to podobné jako u Vás..prcek usíná ve své postýlce, ale kolem druhé hodiny si ho beru do své postele..prvotně to bylo taky proto, abych se trochu vyspala, protože měl Štěpánek kolem půl třetí den 😀
Uspáváme tak..že v 19:00 vykoupeme, dáme kašičku, koukneme na pohádku (mám na DVD několik dílů Krtka 🙂 ), dáme k cecíku a buď usneme u cecíku a pak dáme do postýlky nebo neusneme u cecíku, ale to stejně dáme do postýlky a buď Štěpí usne a nepláče a nebo když pláče..tak ho pochovám, dám zase do postýlky a vyprávím mu pohádky nebo říkanky, hladím po vláskách, když to nezabere..pustím kolotoč nad postýlkou nebo mu chrastím chrastítkem..díky tomu monotonímu zvuku usne vždycky. Chrastítko používám i v noci, když se vzbudí..
Vůbec nelituju toho, že je se mnou v posteli, je to nejkrásnější pocit, když mě ráno zatahá za košili a začne se smát 😀 😀
Když má rýmu nebo roste zoubek nebo bolí bříško..je se mnou v posteli celou noc..když vidím, že je v pohodě..zůstává ve své postýlce, ale k ránu si ho stejně beru k sobě.
Pomalinku teď začínám posunovat čas, kdy si ho beru do své postele..nejdřív to bylo při kojení ve 00:00, pak při kojení ve 2:00, teď při kojení ve 4:00 (vyžadujeme cecík každý dvě hodiny..ale to už je jiný problém) a počítám že do měsíce až dvou bude spát ve své postýlce až do rána..neboť se to zatím tak hezky rýsuje 😉
Jo a chci teď koupit nějakou malou lampičku, zjistila jsem totiž, že se Štěpí dost bojí tmy..já se taky bála, když jsem byla malá. On se celkově dost bojí..bojí se chlapů, autíček na dálkové ovládání, někdy i pohádky v televizi..bojí se určitých dalších věcí..tím spíš jsem přesvědčená, že kdybych ho nechávala vyplakat, ublížila bych jeho ustarané dušičce. Myslím, že všechno chce čas a trpělivost. Moje miminko, je součástí mě a vůbec mi nevadí, že když pláče nevidim večer v TV seriál nebo že s přítelem nemáme sex dneska, ale že se budeme milovat zítra nebo pozítří 😉 Nepřijdu si ani, že by mi prcek nějak narušoval život, jsem šťastná, když pro něj můžu něco udělat..on je na prvním místě..a to vážně někdy nemáme snadný, protože jak už jsem psala, Štěpánek je dušička bojácná, od narození hodně pláče. Vidím ale jasně, že čím víc mu dávám lásky, tím víc on dokáže objevovat svět i beze mě 😀
Pozdravuj Kubíka a buď v klídku, nic jsi nezanedbala..Kubík ti to jednou všechno vrátí v napřažené náruči, to mi věř 😀
Tak pa 🙂

syrael
autor
7. lis 2007

grisgot- az me to, holka, dojalo jaks to pekne napsala...Mas pravdu