Stalo se mi dnes na hřišti
Ahoj holky, budu ráda, když napíšete své postřehy a zhodnocení následující situace:
Dnes jsem byla s dcerkou ( 2 a čtvrt roku) na hřišti, dcerka si hezky hrála s nakládacím velkým autem - nebylo její, ale erární, pro všechny. Nakládala do něj písek a hračky a chtěla to vozit. Pak přišel asi podobně starý chlapeček s maminkou a jen se dcerka otočila pro jinou hračku, vysypal jí z auta všechen "náklad" a sedl si do něj. Moje dcerka není žádný agresivní dravec, co by se s ním začala strkat a prát, tak postě jen stála a smutně koukala. Maminka říkala chlapečkovi, že si tam holčička hrála a že můžou nakládat spolu. On nic, tak to maminka vzdala a on tam pořád seděl. Tak jsem k němu šla já a vlídně jsem ho poprosila, jestli by to auto neuvolnil, že si si ním Elinka hrála dřív a že si mohou hrát spolu. Ale on nic a jeho maminka dělala, že mě nevidí. Tak jsem vzala dcerku za ruku a odvedla jí k bábovkám a řekla jsem jí, tak aby to druhá mamka slyšela, že chlapeček je sobecký a že se to nedělá a že tam chcebohužel sedět sám a že si teda musíme počkat, až odejde. Cizí dítě bych samozřejmě násilím z auta nesundávala, ale čekala jsem , že jeho matka nějak zareaguje, prostě ho odvede jinam, když vidí, že si tam předtím hrála moje dcerka , ne? To se přece nedělá, zabrat někomu rozehranu hru? Trochu mi přijde, že ty liberální respektující výchovné směry některým rodičům přerůstají přes hlavu. Respektující výchova ok, vysvětlovat, domlouvat se...chápu, taky praktikuju,,,ale vše má své hranice, odsaď pocaď... Jsem z toho smutná. Měla jsem víc bránit své dítě? Nechtěla jsem zase ale vyvolávat konflikt.. Jak byste reagovaly vy?
@slunickova123 Já budu právě ta prudce výchovná s jedním dítětem 🙂
Uznavam, nazvat chlapce sobcem asi nebylo chytre, ale jinak teda ....ted mam pocit,ze je asi normalni nechat sve deti, aby braly ostatnim hracky , fajn, priste necham dceru taky at bere ostatnim...uvidime, co na to ostatni maminky na hristi, az budu delat, ze to nevidim.
proto e lepší mít vše své, takhle to bude vždy boj, protože vždy bude víc dětí chtít jednu věc 😀 Nazvat dítě r sobcem je trošku moc ne 😒
@slunickova123 Pokud by hlapecek dcerce vyrval auto z ruky, tak bych chlapečkovi vysvětlila, že takhle ne a auto bych ji vrátila. Stejne tak, kdyby se jako chlapeček zachovalo moje dítě. Aneb "hraje si ten, kdo to mel prvni". Něco jiného ale je, když si dcerka s autem už nehrála. To bych si řekla, že má holt smůlu, uz si nehrala a priste si bude dávat větší pozor🙂
@andreaandrejka jo taaak! Tak uz to chapu;) ja taky. Jeste ze mi to pani vysvetlila.
@marketa137 jenze chte nechte, i kdyz mas svoje, stejne ti to ostatni budou brat a odnaset....
@andreaandrejka
@slunickova123 Já si taky myslím, že vychovávat máme právě ve věku, kdy je máme pod kontrolou. Už v roce jim vštěpovat, že se nikomu neubližuje a nikomu nic nebere. I když neubližují záměrně, jen se jim líbí, jak písek letí😀 Prostě něco je "nenene" a to opakovaně do zblbnutí. Ve dvou letech se dá už jednoduše vysvětlovat a ve třech letech už mají děti uši všude 😀 Protože, když nebudeme vychovávat te´d tak kdy? V osmi letech v družině už je pod kontrolou mít nebudeme, tam už se očekává, že tenhle základ v sobě děti mají-že nikdo nikoho nebije, nebere mu nic atd. Jednorázové incidenty se dějí, ale převážně už by to měly děti mít v sobě, že v kolektivu se funguje nějak. Pak už naopak mi přijde adekvátní nechat děti trochu samotné a věřit, že to zvládnou a zasahovat jen, když se fakt děje něco vážnějšího.
@slunickova123 Nikdo tu nepsal, že je normální, aby si děti braly hračky. Ale není normální chtít po takhle malých dětech, které ještě nechápou pojem "moje" a "tvoje", aby si navzájem hračky půjčovaly nebo aby jim to jejich matky "vysvětlily", když na to rozumově ještě připravené nejsou.
My chodíme na hřiště s igelitkou vlastních hraček, pak se dcerka aspoň nemusí tahat s ostatními o erár.
Myslím, že pokud jsi viděla, že druhá maminka nespolupracuje a chlapečkovi nedomluvíš, tak jsi to se svojí holčičkou měla obrátit v něco pozitivního a podnítit ji k něčemu výchovnějšímu, než jen zkonstatovat, že chlapeček je sobecký. Sobecké je každé dítě v tomhle věku a pak je tu menšina, která si nechá všechno vzít z ruky, ale to se s nimi povleče hold celý život.
Asi bych holčičku vzala za ručičku a odvedla a řekla, že chápu, že je smutná, protože si nemůže hrát s autíčkem a nebylo to od chlapečka správné, že jí autíčko vzal a nechce jí ho vrátit. Ale že si spolu najdeme jinou zábavu. Pak bych ještě dodala, že lepší by bylo, kdyby počkal až si s autíčkem dohraje holčička a pak si ho teprve vzal. Aby i tvoje holčička vlastně věděla, jak je správné se v této situaci zachovat. Myslím, že až na toho sobce ses zachovala ryze, když ses snažila domluvit chlapečkovi před tvojí dcerou, protože i ona to takhle časem bude řešit.
Znám tohle od synovce, to je taky takový sociální ignorant 😀
@slunickova123 Holky maj pravdu, že sobec není chlapeček, já bych spíš řekla jeho maminka. Jenže to děcku nevysvětlíš. Dospělí se taky zeptají "je tady volno" když si chtějí k někomu přisednout. Je to slušnost. Pokud se dcera jen otočila pro další písek, tak si s autem furt hrála, kdyby už měla jinou hračku a na auto zapomněla, tak by so ho chlapeček mohl půjčit. Bohužel víc se dělat nedá, než odejít a najít si jinou hračku. Některé maminky jsou prostě takové. Všechno nechat na dětech. To znamená: silnější vyhraje. Urvi si co můžeš.
Já třeba dělala i to, když bral někdo něco dceři z ruky, že jsem jí nahlas povzbuzovala i před tou maminkou "Drž! Drž pevně". Malá držela😀 Oni to děti furt nějak zkouší. Buď jsou bezmocné a nebo jsou zase trochu drzé.
Na hřišti to není lehké. Kdybys věděla, kolikrát mě tam někdo znechutil! Jeden otec nám dokonce sebral lopatku. Jeho děcko jí mělo v ruce, tak mi tvrdil, že lopatka je jejich. A ještě mi řekl "no hledjte, hledejte". A dál to neřešil a já fakt tušila, že je naše, protože měla takový ne úplně obvyklý tvar. Nenechal mě ani zkontrolovat, jestli je podepsaná. Prostě řekl, že je jejich. Až jeho žena to pak vyřešila, asi po 20 minutách našeho hledání. Přišla a sama mi řekla, jestli nepostrádáme lopatku, když mě tam tak viděla obracet pískoviště naruby s řvoucím děckem v náručích😀
@pincola Proboha kde bydlíte? Si nedovedu představit, že mi cizí maminka přesvědčuje dítě, ať moje sleze z odrazedla, aby si to půjčilo její dítě, a ještě s kecy o lakote. Bych mamince řekla NE, tečka. A poslat do p*dele😉 Shodit mi starsi dite moje dvoulete, "aby si to pujcilo", tak ho zvednu: "ted si s tím hraje holčička, musíš pockat" a usadila zpět své dítě. Pokud se maminka ozve, sdělit totéž co spratkovi. To samé hračky - pokud je moje dítě nechce půjčit, má na to právo - jsou to JEHO hračky. Je to blbe, alw ostatni maji smůlu. Vůbec by me nenapadlo nutit dítě se dělit jen proto, aby se dělilo o svoje hračky. U erarnich hraček "má to ten, kdo si to vzal prvni, ostatní musí počkat"..
@slunickova123 jenže když nebudu chtít tak si to kdykoliv vezmu, u tzv erárního bude prostě boj 😒
@somalicats Nám braly děti i naše hračky! Dcera se musela tahat o vlastní hračky. jen jsme je vysypaly, už byly všechny fuč. Přiběhlo hejno dětí a zmizely s nimi. Pravda je, že po dětech se to chtít nedá, tady selhala ta chlapečkova maminka. Kluk byl taky malý a ona ho na ten písek mohla uvést. Ukázat mu hračky, které jsou volné, třeba sis ním chvíli hrát a pak si sednout na lavičku. Já souhlasím, že kluk za nic nemůže. Jen se mu líbilo auto, tak po něm sáhnul. Kolikrát moje dcera sáhla po něčem k jídlu, co nebylo naše😀 V obchodě v parku a prostě si to strčila do pusy. 😀 Ale já se vždycky omluvila, dceři jsem řekla, že se to nedělá. V krámě jsem to nahlásila a zaplatila v parku jsem nabídla naší křupku naoplátku😀
Ona klidně v parku přiběhla a měla v ruce chleba se šunkou, kterej vůbec nebyl náš. Tam ho teda nevyrvala z ruky, dítko jí ho podalo a ona si ho vzala 😀 Cizí maminka záchvat smíchu, já šok, kterému bezdomovci sebrala svačinu😀
@pincola Tak braní vlastních hraček je už těžce přes čáru, to bych taky netolerovala. Erár je o něčem jiném, tam vždycky platilo pravidlo "kdo dřív přijde..." Když moje děti braly nebo berou cizímu dítěti hračky a tomu druhému to evidentně vadí nebo by s těmi hračkami zdrhaly, tak je prostě donutím ty hračky vrátit s tím, že tohle se nedělá. A u eráru se musí holt "domluvit" mezi sebou, tam těm dětičkám člověk nemůže pořád stát za zadkem 😀
@pincola Pokud by se k nám takhle seběhly deti a bez dovolení se vrhly na naše hračky, asi bych byla drsna a nic bych jim nepůjčila: "polož to zpátky, to není tvoje, najdi si něco jiného" a vyrvat🙂 Když se haranti nenaučili od rodičů, že není vše jen pro ne, tak jim to vysvětlí někdo jiný..
Holcicce da do budoucna mnohem vic matka, ktera se za ni postaví a necha si srát na hlavu, než když "se naučí delit s ostatnimi"..
Nenechá pochopitelne🙂
@slunickova123
hm, my jsme byli na křtinách a než jsme se vrátili z přebalovací místnosti, zasedl nám místo u stolu tříletý chlapec od nás z rodiny. také ho z tama nemohli nijak dostat, pištěl "néééééééé". Museli jsme přeskupit stůl. No, dřív bych to odsoudila, dnes to beru tak, že i můj syn bude mít jednou takové období. Nazývat ho sobcem je přehnané, jak kdybys sama neměla děti a nevěděla, jak si testují hranice.
@japona Bydlím v Praze, no že je to divné? Hračky byly naše, ale bylo pravidlo, že mámy svým dětem hračky nenosily, nechtěly se s tím tahat a jejich děti se vrhly pak na ty naše.
@somalicats Hrozné trapné situace jsme zažily. Přestala jsem ty hračky brát, to se nedalo. ☹
@slunickova123 muzu se zeptat, jaky byl cil zalozeni diskuze? Ocividne neni tvym umyslem diskutovat nad ruznymi nazory. Ty, se kterymi nesouhlasis odsoudis do "brat hracky je normalni" a pritom to tu nikdo nepsal.
Tak ja nevim, my jsme z Prahy a nemame problem na piskovisti jak s nasimi hrackami, tak i jinak. Deti ci maminky se zeptaji a nic nehledame. I dnes u lekare v detskym koutku napriklad, chlapecek mel hromadu vlastnich auticek, obcas nejake chtel zpet, nase mala bez reci (2r9m) vratila, ci si opet pujcila. Pri odchodu do ordinace jsme ji jen osvetlili, ze si zadne vzi nemuze, ze jsou chlapecka, zadny problem ani na jedne strane.
Nehazela bych to do smeru, ze v Praze se lidi a deti neumeji chovat, protoze to tak neni. Setkala jsem se vyslovene s malymi parchanty a maminami na pres drzku i mimo Prahu. Neni to o miste, ale o lidech.
J8 se tak strašně NETĚŠÍM, až budeme chodit na hřiště 😀 Ta pravidla chování jsou jak v divočině. A ještě mi kamarádka říkala, že větší děcka skáčou na menší, až má strach. Nevím, jestli to ustojím v klidu a neudělám si hromady nepřátel mezi matkami
@japona taky jsme z prahy, a jak prijdeme s vlastnima babovkama, deti se na ne hned sesypou a odnasi je pryc...
@pincola @gepe @japona @slunickova123 @visnule
Taky jsme z Prahy, a s ničím takovým se tu nesetkávám. A že je tu mezi baráky těch hřišťat fakt hromada. A není problém se slušně domluvit i u eráru - je tu hodně houpaček i pro ty nejmenší - není problém se slušně vystřídat. Vše je o lidech.
@slunickova123 V prvé řadě bych nikoho neonálepkovala, že je sobec...bych třeba řekla, že to není pěkné někomu sebrat hračku...Pak je otázka, zda ji opravdu sebral nebo prostě viděl jen volné auto, zatímco dcera si brala něco jiného...a pak určitě nejde očekávat, že děti v tomto věku vše chápou a chovají se "společensky". V tomto věku jsou to prostě takoví malí "neandrtálci". To ale neznamená, že ta jiná maminka to měla nechat bez reakce....Jinak pozitivní zpráva. Syn si kolem 2-3 roku taky bral s jinými dětmi hračky, ale snažili jsme se to korigovat. Teď má 4 a chodí pro hračky k nám na zahradu, aby si měli na hřišti s čím hrát i cizí děti (bydlíme hned u hřiště). Prostě to chce dát dětem čas a neočekávat od nich nereálné.
@somalicats
@japona
@gepe
@visnule
@pincola mimochodem,odkud z Phy jste? Treba se chovani na pisku lisi ctvrt od ctvrti😉 my P6,dejvice...
@slunickova123 Hračky jsou asi to nejmenší. Ja tuhle resila,ze si cizí holcicka chodila pit z našeho piti. Ja maleho jistila na prulizce a holcicka byla na pískovišti metr od nas. holčičce mohl byt rok, te to poradne nevysvětlím, ok beru. Ale když to udělala po nekolikate, ozvala jsem se její mamince, která seděla hned vedle ni a koukala celou dobu na ni a nic ji neřekla. No ta se na me sesypala, ze je to moje vina, kdyz je tam piti polozene, i když jsem piti nechala u naši tašky a hraček. Nechapu, to snad neznamená, ze se na něj muze vrhnout. No nevěřila jsem vlastním očím a usim.
@dadalu to je husty....
@andreaandrejka presne, byt matka x deti ,ktere rostou jak drivi v lese.