Hysterické, vzteklé dítě. Jak řešit dětské výbuchy vzteku?
Zdravím holky, jdu si pro radu. Máme téměř 4-letého chlapce a už asi dva roky se potýkáme s jeho pro nás komplikovanou povahou.
Všechno je pro něj problém, u všeho šíleně řve. Ať jde o čištění zubů nebo mytí vlasů. Nebo když si naopak obleče tričko, tak to je peklo na zemi. Dnes jsme byli u lékaře, nic hrozného mu nedělal. Připravovala jsem ho na to, že se pan doktor jen podívá do krku a posvítí si do oušek. No byla to hrůza. Dr. mi řekl, že bude tězko ošetřitelný až bude větší a neudržím ho.
Doma křičí, dupe, doslova vříská. Před sousedama abych lezla kanálama, jak se stydím jaký je u nás řev. Od malička je dost náročný, neklidný. Nikdy moc nejedl, tak ho dodneška krmím, aby snědl aspoň něco. Nechce ani kakat, to je vždycky hrůza. Je schopný to i 10 dní držet. Tak dáváme čípky. Dělá naschvály, neposlouchá. Nejhorší jsou ale pro nás ty výbuchy vzteku kvůli úplným maličkostem. To pak dupe, křičí, rozbíjí hračky, křičí že nás nemá rád. Jak ho to přejde, tak nám říká, že nás má moc rád a tulí se.
Má i světlé chvilky, kdy je opravdu hodný a klidný, ale těch je poskromnu. Já už jsem opravdu na pokraji psychických sil. Říkám si, kde je ta hranice, že je to jen vývoj - období vzdoru a přejde to a nebo to začít řešit nějak odborně.
Chtěla jsem navštívit dětského psychologa, abych něco neprošvihla a třeba později až bude větší to nebylo ještě horší. Muž je ale proti i moje mamka mě od toho odrazuje.
Řekly byste, že je tohle normální prostě jen temperamentní povaha nebo byste to řešily třeba s doktorem? A měli jste také dítě s divočejší povahou a vyrostli z toho?
Závěrem dodám, že je docela chytrý, má bohatou slovní zásobu.
Připojím se do diskuze...
Klinického psychologa jsem pro 3leteho syna nyní hledala také. Důvodem je, že nemluví. Pokud se budete objednávat, neleknete se termínu. Dostali jsme ho v říjnu!
Potřebujete pouze zadanku pediatra.
@luhana Urco psycholog, pokud chodi do skolky tak klidne i skolniho psychologa, ktery ma danou skolku na starost. Treba to nic nebude, jen bude jeste "nevyzraly", kazde dite to ma jinak. Muzete jit i po stopach co doma delate, co byste mohli udelat jinak-nekdy hraje velkou roli i to, jak na ty dane veci reagujete vy. My resili taky vybusnost, ale nakonec slo jen o dozrani jazyku a komunikace (dite je bilingvni a rozcilovalo ho kdyz mu nekdo nerozumel). Jinak vyrazne pomohlo zakaz jakekoliv technologie - ipad, televize a omezeni sladkosti ci cukru jako takoveho plus lepsi jidelnicek s vyvazenou stravou. Potom castejsi pohyb, lezeni, behani, kde muze tu energii vybit. A doma rad a system (spani v presnou hodinu) atd.
@luhana obojí jsem řešila sama a kontaktovala přímo je. Našla jsem si středisko výchovné péče tak, abychom spadali krajem a oni nás objednali. Klinického psychologa jsem pak řešila taky sama, to už jezdíme do jiného kraje. Žádnou žádanku jsem ani k jednomu nepotřebovala. Ale ty termíny objednání jsou vážně masakr. Počítejte tak půl roku.
@dyechampion
Ano, do školky chodí od září, ale hodně jsme řešili chronickou rýmu, tak býval opravdu často doma. Letos tam strávil jen 10 dní v lednu, nakonec mu před týdnem odstranili nosní mandli. Tak už bude moct i zpět do školky. Každopádně děkuji za tip ohledně školního psychologa. U nás bude pes zakopaný v něčem jiném, on mluví pěkně a začal i brzo. Ve dvou letech už mluvil krásně ve větách. Mluví rád a opravdu hodně. Klapačku nezavře celý den. On je spíš emočně labilní (nevím jak jinak to pojmenovat). Oba jsme s mužem klidné povahy, ale synek nás dokáže pořádně rozpálit. Ona na něj žádná domluva neplatí, jede si prostě svoje. Na tv doma kouká na pohádky, máme ještě roční dcerku a potřebuji aby byl doma klid, když v poledne spí. Ven chodíme denně, pohyb má. Problém je strava. Jí málo a co není sladké, to nesní. Moje chyba. Na tom budu muset zapracovat. Každopadně děkuji za tipy.
@luhana Normální to není. My docházíme k dětskému psychologovi. Prvně jsem ve 3 letech kontaktovala středisko výchovné péče, od 4 let docházíme ke klinickému psychologovi. Musím říct, že máme doma úplně jiné dítě. 🙏A ano, než jsem tam s dcerou začala chodit, tak si okolí ťukalo na hlavu, že chci tahat takto malé dítě k psychologovi. Moje mamka mi vyloženě nadávala, že mi to stejně v ničem nepomůže a že mi akorát nacpou léky pro ní a jestli pak budu konečně spokojená. Vtipné bylo, že jsem neustále ze všech stran jen slyšela, jak své dítě nezvládám a jak s tím mám konečně začít něco dělat a když jsem nás objednala k psychologovi, tak najednou všichni úplně otočili a uklidňovali mě, jak je ještě malá, že z toho vyroste a že to přeci není vůbec nutné s ní někam chodit, však je to úplně normální holčička.🙂 Nám to pomáhá neskutečně, taky u nás byli scény kvůli každé kravině, od rána až do noci desítky hysterií a já byla úplně zoufalá. Pořád jsem se snažila přijít na způsob, jak s ní vycházet a říkala si, kde je chyba. Psycholog byla ta nejlepší možná volba.