Jak řešit poslušnost 2,5letého dítěte bez výhrůžek?

Žádné dítě ve 2,5 letech na 100% neposlechne. Nevím, co dělá, jestli se válí na ulici po zemi a bouchá hlavou o chodník. Vyzkoušela jsi např., tak to asi nebude večer pohádka, nepůjdeme na výlet atd.

Nepotěší tě to ( omlouvám se), ale dcera se chová přiměřeně věku. Pamatuju si, že v tomhle období jsem se vysloveně těšila na to, až přijde chlap z práce a já se půjdu uklidnit alespoň do koupelny mytím vlasů. 🫣

Hodně mi pomáhala vidina jednoho dne v týdnu, kdy jsem měla celé odpoledne čas pro sebe. Nemáš možnost alespoň občasného hlídání pro dcerku, abys mohla z toho nepřetržitého kolotoče utéct a trochu si odpočinout?

Možná nerozumí výrazu "zlobím se" a pochopí to až z "tě plácnu!" ... Syn to tak měl. Prostě nějaké "zlobím se" bylo příliš abstraktní. Plácání chápal. ... "Ne" je moc široký pojem... Ale možná zavést heslo, které vám bude méně brnkat na nervy a použijete ho ve stejné situaci, jako tu výhružku plácnutím? Fakt heslo, ze ketrého dítě pochopí "situace je vážná, máma už se fakt zlobí".

souhlasím. mám taky 2,5 a jsou to někdy nervy. na zpracování mých vlastních výchovných témat a toho jak to dělat jinak mi pomáhá něco přečíst. teď třeba čtu Respektovat a být respektován. to by měla být bible výchovy.

@krisstina93 já jsem nemyslela že tam půjdu s ní , ale já , aby mi někdo poradil ...
Ono se vám řekne smířit se s tím že mám doma batole , ale my už nějakou dobu bojujeme opravdu od rána do večera .. já mám dvě práce , malou a opravdu nemám na koho na chvíli převelet ... Tím se nechci nějak obhajovat ,jen se to lehce soudí a snadno se říká " smiř se s tím ,že maš malé dítě co má svou hlavu..

@1pomnenka s tím ani nepočítám , jen s ní prostě nechci pořád bojovat ..

@gbp bohužel , sama dvě práce z domova a ona do toho . A to sem s ní celý den a Práce začínám až kolem 18-19 h. .kdy už buď po 19h spí a nebo je klidnější...

A nechceš ji zkusit dát do školky / dětské skupinky? Dítě si pohraje a Ty budeš mít chvíli klid.Babi nebo děda ji nemůžou občas pohlídat? Tatínek nefunguje vůbec?

prostě začínáš být vyhořelá, což není div, když si na jí sama. taky vidím školku jako světlo na konci tunelu 😅 ale já jsem doma už 5 let 🙈 tvoje frustrace pramení z vyčerpání a únavy, pak nemáš ani nápady a chuť, řešit krizové situace jinak než tím, že použiješ komunikační styl, který znáš, který zabral u tebe.

@1pomnenka a i starší....a jedna psycholožka mi říkala, že nestandardní by bylo, kdyby pokaždé poslechlo 🙈

Děláš co můžeš, snažíš se vás obě zajistit a jsi jenom člověk. Určitě jsi dobrá máma, ale to vyčerpání dožene jednou každou z nás. Skvělé je, že hledáš cestu.

Školka nebo dětská skupinka by mohla být opravdu správný krok.

Jsi v náročné situaci, máš toho moc. Ale očekávat od 2,5 letého dítěte, že bude poslouchat je mimo realitu. Zkus od toho očekávání upustit, pak tě to možná nebude tolik frustrovat. Když dítě v tomhle věku neposlouchá, nehrozím mu bitím, ale jdu to osobně vyřešit - udělam to s ním, sundám ho z něčeho, přenesu ho, seberu mu to s čím zlobí - podle toho, o co zrovna jde. Rozhodně nespoléhám na to, že bude dělat, co mu říkám. Zároveň se ho tím snažím naučit, že, co řeknu, tak to nakonec platí a když to neudělá samo, udělám to já.

Mam aktualne doma totez, dceru 2,5. A moc dobre si pamatuju uplne stejne zoufalstvi v tomhle obdobi u syna. Cokoli je problem, zadost nebo prikaz nefungje, na vyhruzku se ti vysmeje do obliceje. Nekdy je lip, nekdy hur. Proste to v tomhle obdobi delaji, je to “jen obdobi”, prejde to…ale na hlavu to teda je pekne, nekdy nevim jestli kricet, brecet, utect. Nekdy cekam na skolku jak na smylovani, nekdy me to mrzi…

Je toho na tebe moc. Nemusíš se nijak obhajovat. Musí to být náročné, určitě. Zkus si říct, že to "poslouchání " není tak důležité. Ono opravdu není, protože dítě v tom věku prostě v rámci vývoje neposlouchá a hledá, jak se uplatnit🙂)). Je to tak dobře, ona má na to nárok, prostě jí je dvaapůl. Ber to tak, že máš zdravou malou holku, která se hledá🙂. Mám stejně starou vnučku. Když se čertí, jen jí řekneme, že ok a chápeme, že se zlobí. A tím, že nejdem proti ní, se to uklidní.
Jakmile se postavíš do opozice a bojuješ, jak píšeš, tak se to jen zhorší - i ona se bude dál vztekat.
Vždycky pojmenuj situaci - vidím, že se čertíš, pomůžu ti. A udělej něco, co tu situaci ukončí - nabídni něco jiného, vezmi ji jinam, prostě pozitivně. Zákazy a nenene jsou jen pokyn, aby pokračovala, prostě to tak je.

Dětská skupina nebo školka, kde berou před třetím rokem - máš možnost? Je to řešení....

Moc držím palce.

@zmrzlinka do školky státní ji nevzali , skupinku finančně nezvládnu , nikdo z rodiny nepomuze , nebo jako pohlidaji ji ale musím u toho být 🤷 když jsme žádala mámu jestli by si na jeden den nevzala ( máma je doma ,nepracuje ) tak mi řekla ať se nezlobím ale že nemá ráda malé děti že ji hlídat nebude ... Její otec si ji má brát ale nikdy nepřijede .... Nepodílí se na ničem .

Tak to mne moc mrzí,že to máš takhle.Ale to dáš.My matky jsme silné.Zvladneme všechno i nemožne.Zkousej dál tu školku.
Ona je fakt malinká.Neočekavej od ní nějaké extra velké výkony a poslouchání.Je to takové větší mimino.Podle mne když to přijmeš tak se Ti uleví.Uvidiš až bude větší ,tak Ti všechnu lásku a péči vrátí ❤️

@kleio asi jsem se špatně vyjádřila , já vlastně ani neocekam že bude poslouchat na poprvé ... Jak říkáte je to dítě ... Jen bych prostě občas potřebovala vyjít včas nebo u jedné činnosti ( oblékání ,jídlo atp - prostě běžné činnosti )nestraviit 3 a více hodin) v podstatě nejde o ní , ale o mě ... Protože já vím že nechci malou vychovat řvaním a mlácením jako jsem byla vychovaná já ... Mě se třeba ani nikdo nevěnoval jako já ji .. při tom počtu aktivit co mám ... Ale jde o to,že už nevím jak na to , a opravdu nic mi nefunguje ...
Já si vždycky v těch situaci říkám ,je to dítě,je to normální ale vždycky mi tam prostě nazkoci ten vzorec od mé mamky ... A nevím jak to udělat jinak .. a pak jsem zoufalá z toho že jsem to zase nezvládla a křičela ...

Mas to těžké, ono to chce trpělivost. Ja mam tri deti, jsem na ně sama, mamka občas pohlídá starší dva, ale nejmladsi si jeste nikdo hlídat netroufa, ma čerstvě 3 roky a je hodně živá. Nejak sem casem pochopila, ze se proste nesmím nervovat, rozčilovat, křičet, snazit se je popohánět násilím… to se pak seknou a na just jeste zdrzuji a dělají scény a pak ti samozřejmě nervy tečou ještě víc. Ja si proste na vše vynahradím o něco víc času, holt se začneme oblikat o 10 minut dřív treba, ale vše proběhne v klidu, když se dcera nechce oblíkat, dam ji na výběr treba ze dvou kusu oblečení, nechce si oblékat bundu tak se zeptam, “tak chces tu druhou? Libi se tu vic?” A ona uz v tu chvíli přemýšlí která bunda je lepší a přestane se soustředit na to, ze bojkotuje oblékání. A tak se vším, necham ji se rozhodnout at si obleče co chce ona (v rámci počasí), zapojím ji do přípravy jídla, pak to spis sni, kdyz si to sama nachystá, nez kdyz ji pul hodiny ignoruju a pak před ní plácnu talíř na stůl a jez. Zapojuju ji do domácích prací, sice všechno trvá trochu dyl, ale udělá se to a v klidu. Kdyz nechce jit venku, tak nevyhrožuju, nejdu na to násilím, pak si akorát lehne na ulici a ječí, místo toho se ji snažím nějak nalákat, například jdu do krámu, tak ji řeknu, že si jdeme koupit něco dobrého, že když pěkně půjde, může si za odměnu něco vybrat, nebo jdeme domu, tak ji nalákám ze ji pustím pohádku, nebo ze si doma přečteme knížku. Takhle stare dítě uz rozumí a začne přemýšlet, jestli se teda vyplatí zdržovat a delat někde scénu, nebo teda jít a mít doma odměnu :D proste to chce klid no, to dite pak kopíruje tvoje emoce a chování.

Ale to já určitě taky občas křičím a štve mě to, rozhodně nezvládnu každou situaci s grácií, ale snažim se a už jsem sama sebe myslím do velké míry vytrénovala, že se nenechám snadno vystresovat. Není potřeba trávit oblékáním ani ničím jiným hodinu. Za něco slíbit odměnu nebo odvést pozornost, jak píše Krisstina93. Navíc ve 2,5 letech se dá do 10 minut obléknout i nespolupracující dítě, jen je potřeba se u toho nerozčilovat a být v klidu, klidně při tom vysvětlovat, že je potřeba to udělat hned teď. Udržet si klid a nadhled je s batoletem výzva asi pro každou mámu a určitě to půjde líp té, která je spokojená, nesedřená a odpočatá.

@krisstina93 tohle všechno jak píšete dělám,ale nezabírá to ... Oblečení připravujeme spolu, oblikame vždy o něco dřív,do domácích prací ji také zapojují ,varime spolu .atp.A nakonec to vždycky konci tím,že jdem ven o 3 -4hodiny později ... 🤷
Televizi já ji pouštím jen když musím mimořádně pracovat i Mimo noční hodiny a potřebují na to klid, jinak má pohádky max jednu denně . ( 10 minut, sladké nejime nemáme na to) a upřímně já moc nevidím smysl v tom ji uplácet když bude klidná , spíš mi jde o to abych já to ustala v klidu ... Nebo nějak líp. .. nevím ... 🤷
Ale ji taky v práci nebude nikdo uplácet kdyz se jí něco nebude líbit ... 🤷
Moc všem děkuji

@kleio u nás to jde ale většinou formou " násilím " a pak je tak rozhozená z toho že jsem ji oblikla že už se nikam nejde.. protože nosit ji nebudu... Kočárek už nemáme ..