Jsem na děti sama. Jak jste na tom s nervama vy?

@mamula1178 promin, necetla jsem vsechno... asi moc neporadim, ja jsem v uplne jiny situaci, chodim do prace na plny uvazek, takze malou pres tyden moc nevidim, takze nemuzu primo reagovat na Tvuj dotaz-problem, jen bych chtela podporit co pise @kristi ja myslim ze obcas vybuchne kazda z nas, to je uplne normalni, ale snaz se trochu ovladat, deti si to vazne pamatuji... ja si jako dite pamatuju jak nase mamka byla porad nervni a rvala na nas. a mela jsem radsi tatu, ten byl pohodar. co na tom, ze ted je to uplne jinak, udelala by pro nas vsechno (i pres tu vzdalenosti, neziju v cr), proste je to ve mne, nemam potrebu ji volat, sverovat se s necim... mam v sobe takovej blok. takze si budu davat hooodne bacha, abych neopakovala jeji chybu a nedopadla takhle s emmou....

@vysocanka hele s tím nic neuděláme,když někdo nechce nedá se nic dělat.Pak už nezbývá než poprosit jinak to nejde to by jsme se z toho zbláznily🙂

@jani11 jojo já vím neříkám,že křičím pořád právě,že ne a pak když vybouchnu tak už je pozdě,ale snažím se pořád usmívat,ale ono to nejde,když spěcháš jedno dítě se ti válí vzteky po zemi,že nechce a nebude a druhé řve v koučárku,že už mu je horko a musíš ven🙂.Snažím se jim hodně věnovat co to jde i na úkor mě a mých potřeb a to je asi chyba musím více zapojit okolí jinak to nepůjde.🙂

NO JA MAM CO DELAT S JEDNIM JAK JE ZIVEJ UZ TED A VYZADUJE FURT POZORNOST NATOZ SE DVEMA. SEMNA SEBE ZVEDAVa...

@vysocanka kdepka to jsi??? ty jsi super maminka .-)♥♥

@mamula1178 jasny, ja to chapu, ze nekdy je toho moc, nervy mame jenom jedny, ze jo 🙂 kdybych byla v tvy situaci, taky bych to nedavala, nastesti kdyz jsem byla na MD pritel se hodne zapojoval a babicka s dedou taky. me jenom zaujalo co napsala kristi, a chtela jsem napsat svoji zkusenost.

@monaberuska1 Monicko posledni dobou nemam ten pocit :(

holky, jsem na 2 děti taky sama a manža je v práci každý den cca 10-12 hodin. zní to asi divně, ale uhoněně se necítím. babičky máme 2, ale na pravidelné hlídání jsem s nima nikdy nepočítala. u toho ještě mám firmu.
je to o tom, jak si to nasadíte sami v sobě. jednou se to v zákoně jmenuje mateřská DOVOLENÁ, tak se podle toho chovám. snažím se věnovat dětem. úklid se smrskl do každodeního narovnání a vyrovnání myčky, úklid hraček večer, vaření oběda. všechno navíc je bonus rodině ode mně. paní na úklid nemám. doma jsem od toho, abych se věnovala dětem. ne od toho, abych uklízela. do údržby domácnosti se musí zapojit i manžel. vůbec mě "nazajímá", že je z práce unavený. má ten luxus, že denně stráví 2 hodiny v autě a to je jeho čas na utřídění myšlenek apod. nemusí každý den po příchodu makat doma, ale rozhodně nesmí přidělávat bordel. nicméně děláme toho oba mnohem víc, ale jaksi to je samozřejmé, že to ani nevnímám. 😅
jo, ale důležitý je ještě jeden bod - denně spím tak max 5-6 hodin.
pokud jsem unavená a začínám na děti vyjíždět, tak si jdu sednout a odpočívat - např. čteme knížku nebo něco takového sedacího. a nebo jdeme ven.

Ahoj ve spolek 🙂 Já mám sice jen jedno dítko a jen 2 m staré. Manžel chodí na 3 směnný provoz + jeden víkend denní a jeden noční směny.Ale s malým mi pomáhá jak to jde.A i s domácností je to tak.Aspoň na chvilku denně mám čas sama pro sebe.Tak doufám,že mu to zůstane napořád 🙂
Jen s těma babičkama je to stejné.Obě bydlí + - 8 km od nás,ale ani jednou ještě nepřijely s tím,že malého povozí nebo jen tak že by se za ním dojely podívat.Jednou mi malého hlídala mamka a to jen proto,že byl manžel v práci a já musela k doktorovi ,kde většinou sedím celé dopoledne. Když jsem byla těhu,všichni byli nadšení a jak se na maličké těší,ale ani jedna se nezeptala,jestli něco nepotřebuju a tak.A teď je to to samé.Pokud tam nedojedem my,tak by malého snad ani neviděli. Ale na druhou stranu jsem i ráda,aspoˇn mi nemůžou pak vyčítat,že mi museli létat kolem malého a nebo že mi pomáhali s domácností.
Jinak všem přeju pevné nervy a hezký den.Jak už to tu zaznělo...jsme jen lidi 🙂

Ufff, tak jsem se uklidnila, ze jsou maminky, ktere jsou na tom treba jeste hur nez ja 😉 Pardoooooon, ale fakt to uklidni 🙂

My mame prarodice 400 a 500km, jedni chodi jeste do prace a druhym je k 80, tudiz pomoc taky zadna. Ani zadne dalsi pribuzne tu nemame. Manzel pracuje od 8 do 19hod + prescasy a sluzebky, takze ho taky moc nevidim. Dceruska je ted v akcnim veku, do nehoz se pridavaji jeste rostouci zoubky, ja jsem podruhe tehotna, je mi neustale spatne, obcas oru nosem podlahu, ale jeste jsem na malou nezarvala. Ja kdyz vidim ty jeji kukadla, tak ani nemuzu 😅 Jen si obcas pobrecim u manzi - ale ten me chape, vcera vecer me vyslal za kamaradkami a o malou se postaral, ulozil, dal cipek proti bolesti, proste vsechno zvladl 😵 A pro me to byl uplny svatek 🙂 Je fakt, ze z ni taky byl na hlavu, vcera byla nezvykle extremne protivna, ale aspon videl, co mam ja cely den, kdyz na to prijde...

Takze hlavu vzhuru, maminky! Ja jsem plna pozitivni energie - kamaradka mi slibila, ze si nasi malou vezme na cely den, abychom si ho s manzou uzili, zasli do kina a tak 🙂

mám to asi stejně jako vercaberca, jsem na 2 děti víceméně pořád sama, manža je v práci cca 10h denně, dceru vidí tak 45 minut denně a syna skoro vůbec protože většinou spí když přijde domů. Babičku máme jen 1, 100 km od nás takže to o hlídání taky moc není. Abych se z toho nezbláznila přehodila sem priority a řídím se heslem: "bordel v bytě šťastné dítě", teda ne že bychom se tu brodili bordelem, to rozhodně ne, ale takovej ten provozní bordel tady prostě je - rozházené hračky atd...vařím po večerech a druhý den si jídlo ohřívám abych mohla být dopoledne s dětma venku a nestresovala se, že už musíme rychle domů a uvařit. Od tý doby co se nestresuju věčným úklidem jsem dalek víc v pohodě🙂

@sabuse1 Jojo taky to mám jako ty vařím po večerech,abych měla dopoledne volné a šla s dětmi ven a nebo si s nimi hrála.Hračky neřeším ty se uklízejí za pochodu,aby jsme o ně nězakopli a nebo až večer,když je klid🙂.Úklid to je stejně jen luxování jinak to nemá cenu hihi malej ted začal lézt tak musím všechno hlídat aby něco nesnědl to je děs🙂.A odkud ty jsi?🙂

@vercaberca Jojo napsala jsi to moc hezky tak bych si to představovala🙂.Taky trávíme denně venku jinak by mi malá asi zbourala byt.Malej to je horší jelikož se chce pořád nosit a ještě neumí pořádně lézt,ale už to zkouší a péruje na kolínkách ono asi až bude samostatnější tak si můžeme i více společně hrát moc se na to těším.🙂

Ahojky, taky se přidám. Bydlíme u mojí mamči v bytě - je to mazec. Trošku se nám prodloužila stavba půdní vestavby. Takže si asi umíte představit bydlet ve 3+1 se dvěma dětma. Mamča je fajn, jen taky ještě chodí do práce a nervy má na pochodu a samizřejmě na řvoucí smráďata nemá opravdu náladu. Díky bohu dělá dva dny denní dva dny noční a pak čtyři dny volna. Vždycky uč se těším až bude na tý denní. ALe je to jen z toho důvodu, že když jsme doma, tak Kačka hroznš zlobí - nevím nějak vycítí, že nás je prostě na ní víc a raubíří. Jinak ohledně hlídání - tak mamča mi hlídá jelikož s ní teda zatím bydlíme jen když jdu k doktorce a nebo když lítám po úřadech. Ale takový tchánovci - tchýně je chovatelka psů. To snad mluví samo za sebe. Psi jsou pro ní na prvním místě. Káťu za těch cca, dva a půl roku hlídala asi tak šestkrát maximálně. A to je v důchodu. A mimochodem bydlí čtvrt hodiny od nás. Fakt skvělý. Ale ono se jí to na těch vnoučatech vrátí. Jinak manža a děti. To je taky na pytel. Jeho pracovní doba je neurčitá. A do toho má každou chvilku pohotovost - což je o víkendech. No stojí to za pytel,hlavně už bysme se potřebovali přestěhovat, pak se to všechno snad sklidní.

Zdravím
a také se přidávám 🙂
My od začátku(5,5 roku)hlídání pro své děti nemáme a zvládáme to v pohodě.Sice ten začátek byl trošku drsný v tom,že naši(pro mě nečekaně,protože se na vnoučata klepali přes 6 let)odmítali jakoukoliv angažovanost ve své roli a navíc mi začali vyčítat,že jsem se po porodu strašně změnila-to mi vlastně vyčítali ještě 1,5 roku potom.Jenže problém byl v tom,že se u nás po narození 1.dítěte změnila situace(co se týče volného času a zájmů/koníčků)a naši se té situaci nepřizpůsobili doteď a pořád hledají důvody,proč by měli být nespokojení.Pak jsem zjistila,že čekáme další mimčo a přestala jsem je řešit.Stejně jsem se kvůli nim akorát trápila a nikam to nevedlo. 😒 Občas se navštívíme(sami napíšou,kdy chtějí přijet k nám,kdy máme přijet k nim a my se jim přizpůsobíme),ale už ty kontakty s nimi nevyhledávám.Spíš to beru jako nutnost,aby mi děti jednou nevyčetly,že jsem jim zabránila ve styku s prarodiči.Adámek už je ve věku,kdy už lecos rozpozná a když na mě naši začali před rokem tlačit,že bych jim ho tam(120km daleko)měla nechat na týden,tak se mi naježili všechny chlupy na těle.Kdykoliv to před Adámkem začneme probírat,tak se rozbrečí,že tam jet nechce a že chce zůstat s námi doma. ☹
Co se týče mě a manžela,zvykli jsme si na izolaci a kamarádů,kteří už mají velké děti nebo ještě nemají žádné a snažíme se scházet na odpoledních návštěvách.Manžel si občas dojde s kamarády na pivo,ale já jsem u dětí uvázaná 24 hodin denně,pokud zrovna nejdu k lékaři 😀 Mám to sice náročnější,než některé maminky,ale užívám si to,protože vím,že mi to za 8 měsíců skončí a už se to nikdy nevrátí.Na budku to bývá jen v případě,když mi obě děti onemocní,onemocním s nimi i já a manžel musí do práce.Už neznám nějaké pocení v posteli a virózy s chřipkami musím zvládat za pochodu při péči o děti a domácnost. 😝
Až se ze mě jednou stane babička,budu se mladým nabízet s pomocí,jak to jen půjde,protože vím jaké to je,když je člověk na všechno sám. 😔

@abhaya Já mám taky rodiče daleko, 200 km. Cítím se tu děsně sama. Přítel taky chodí z práce nejdřív v 18 hodin, celej den se dívám na hodinky, už aby byl večer, ale večer se zas děsím toho, že bude za chvíli ráno a kolotoč začne na novo. Můj synonym na slovo každý den je: depka, samota, beznaděj. Někdy mám fakt chut se na všechno vy... Jsem protivná na děti (pak je mit o líto, omlouvám se, brečím), o vztahu s přítelem ani nemluvím, ten už mě přijde v háji úplně (nemáme na sebe čas, hádáme se kvůli maličkostem)...

Ahoj,Lucco76.Najdi si nějakou kamarádku poblíž.Choďte spolu s kočárkem na procházky,občas večer jděte na vínko-ať se chvíli stará přítel.
Hlavně mu to podej jako prosbu,aby občas ohlídal,že jsi unavená.Vykašli se na hrdost,popros,poděkuj.Jakýmikoliv výčitkami a křikem si nepomůžeš,jen situaci zhoršíš.
Ze začátku určitě chtít nebude,ale když mu v klidu vysvětlíš (pozor! ať to nezní jako výčitka),že jsi unavená z toho,jak jsi furt mezi dětmi a že potřebuješ ven,aby ses nezbláznila,tak časem přijde na to,že jsi spokojenější,když Tě někam pustí a i vztah mezi Vámi se zlepší.Ale pak zas nezapomeň občas pustit Ty jeho mezi chlapi! Jste přece rovnoprávní partneři a máte rovné povinnosti k dětem-dělali jste si je spolu,ne?
Mně táta vždycky říkal:manželství je celá řada kompromisů jednoho vůči druhýmu a naopak.Takže jednou půjde večer někam on,podruhý ty,potřetí půjdete spolu a počtvrtý zůstanete s dětma oba doma,ať je taky někdy rodina pohromadě a užijou si Vás prcci.Já se tím řídím už osmnáct let,máme se rádi,vztah funguje a dětí máme šest.(A babičky ani dědečci taky nehlídaj.. 😉 )
Jestli stojíš o nápravu vztahu s přítelem,nám hodně během krize pomohla knížka od Johna Greye: Co Vám matka říci nemohla a co otec nevěděl.Je opravdu skvělá-Popisuje tam situace v rodině a jak stejnou situaci chápe chlap a jak ženská a jak rozumí větě on a co tím ve skutečnosti myslí ona.Po osmnácti letech se pořád ještě při společný procházce ve dvou vodíme za ruce. 😵 Za tu knížku by měl autor dostat Nobelovku.Komukoliv jsme ji půjčili,každej říkal,že mu zachránila vztah.(Mimochodem,jsme stejnej ročník. 😀)
Moc držím palce.

@luca76 mám to podobně. Máme dvě holky, 4 1/4 a 1 1/4. Tedy, máme. Já je mám. Manžel odchází cca v 8, přichází cca v 8 (večer). Hlídání žádné - prarodiče 150 a 100km daleko. Na hlídací službu nemám peníze. O víkendech manžel vyspává do oběda - je přeci děsně utahanej z celotýdenní práce 😠 když chci k doktoru nebo nedejbože ke kadeřníkovi, tak beru holky s sebou. Naštěstí starší už chodí do školky, tak se mi trochu ulevilo. Manžel doma neudělá nic, radši si jde sednout s kamarádama do hospody než aby byl se mnou nebo s holkama. Já si hlavu nevyčistila už dlouhou řádku let. Když mu něco řeknu, akorát se pohádáme a nikam to nevede. Na náš vztah už jsem rezignovala.

ahojky,
tak já jsem na tom podobně jako mnohé, ale poslední dobou to už nějak líp snáším, bydlíme totiž na vsi a to že mi chlap s dětma pomůže jen trochu a s domácností vůbec, je prostě tím, že ve volné dny od ráno do večera maká...dělá dřevo, stará se o zvířata, douučuje.. jinak z baráku odjíždí ráno, když ještě spíme a vrací se obvykle v půl osmé večer, někdy i později...naštěstí mívá volné pátky, vždycky se na ty prodloužené víkendy těším..prarodiče máme cca 100km daleko, moji rodiče nemají v současný době auto a navíc mají taky zvířata, takže když sem jedou, tak vždycky jen jeden a vlakem jim to trvá minimálně tři hodiny.. my k nim moc nejezdíme, máme toho dobytka mraky..tchánovci sice auto mají, ale nějak nesrší zájmem, ač tvrdí opak.. kluka viděli naposledy v říjnu, od té doby se pokusili sem přijet na Mikuláše, ale to jsem zrušila, ten den jsem šla s holkou na ortopedii a to bylo na půl dne..tchýně občas zajede za synem do Prahy, což je hodinu busem, ale aby si do něj sedla a navštívila nás, to ji nenapadne, je zvyklá všude se nechat vozit autem.. malou si brávali, když byla třeba po nemoci a já chodila do práce. že by nám kdokoli pohlídal, když jsme třeba chtěli jít do kina.. nás vlastně ani nenapadlo to po nikom chtít..
ale k otázce: nervy mi někdy tečou děsně.. jsou to takový momenty v průběhu týdne.. dneska jsem třeba vypěnila po obědě.. kluk kňoural, holka do mně neustále už od rána hučela moudra, co kdo ve školce a do toho se chlap ptá, proč ten kluk brečí 😅 😅 😅 no já na něj vyštěkla, fakt nevim, zkus se ho zeptat, asi chce spát, takže ho uložim a ty Fany se koukej oblíknout a vypadni ven...tak šli ani necekli a kluk zmlknul až po flašce sunaru 😀 😀 😀 já si sedla na gauč s kafem a zavřela oči..ono kolikrát stačí jenom jít nakrmit králíky a je mi líp 😉 😉
pak jsem sjela pro mlíko do kravína s klukem v sedačce a pak ke kamarádce na pokec.. ty máme od nás 12km.. tady ve vsi nikdo není, kdo by měl zájem se scházet 😖
ještěže existujou sociální sítě 😀