Jak zvládnout, když dítě nechce do školky? Rady rodičům.

Ahoj,
už nevím, jak dál a co s dcerou ohledně školky. Má 3 roky a v září nastoupila do školky. Vše proběhlo bez problémů, těšila se tam. První 3 týdny nechtěla vůbec odejít. Pak byla 3 týdny doma kvůli nemoci, minulý týden byla pondělí, úterý a od středy zase doma do konce týdne kvůli nachlazení. Teď chodí od pondělí.
Včera a dneska ráno strašná scéna. Včera se nechala dobrovolně převléct, ale do třídy si ji učitelka musela vzít do náruče. Dnes jsme šli s manželem spolu a když viděla školku, tak po cestě spustila, jak tam nechce a že se jí tam nelíbí a bojí se (to teď říká na všechno, co se jí nechce dělat) a chce jít domů. V šatně jsme ji nemohli ani převléct, jak se vzpouzela a samozřejmě vše za strašného křiku a breku. Učitelce jsem ji předala, zavřela jsem dveře a když jsme odcházeli, tak byl slyšet ale strašný řev a myslím, že se dobývala ven.
Přitom minulý týden, když jsem ji vyzvedávala, tak řvala a brečela, že chce do školky a celou cestou domů se mi snažila vysmeknout a jít zpátky.
Připadám si hrozně a to i vůči učitelkám. Nikdy nevím, co bude ráno a co bude až si ji vyzvednu. Včera byla strašná scéna i doma po příchodu ze školky, protože vůbec nechtěla poslouchat...
Když o školce mluvíme a vyzvedávám ji, tak mi říká, jak se jí ve školce líbilo a zítra se tam těší zase. Zpívá si sama od sebe písničky, co tam zpívají, jak chodí na procházky, jsou na zahrádce a jaký tam má kamarády ,...
Říkám jí dopředu, jak to bude probíhat a že si pro ni přijdu po obědě, bude si hrát, bude tam s kamarády a s paní učitelkama. Vše odkýve a sama řekne, že ráno půjdeme do školky.
Včera prý probrečela a trvalo než se uklidnila 3/4 hodiny, pak prý v pohodě. Jsem zvědavá, co mi řekne dneska. Opravdu nevím, jak to řešit...
Ještě je k tomu nejedlík, takže bývá dopoledne hlady. Někdy ani snídani doma moc nedá... k obědu 3 lžičky a dalšího jídla se ani nedotkne. Nají se pak doma (aspoň rohlík nebo chleba s něčím), hlady ji zase nenechám.

Fakt nevím, jak jí to usnadnit a jak tomu předcházet. Vidím na ní, že jí to ve školce pomáhá a je tam ve finále ráda. Mluví o ní hezky a sama od sebe přes den.
Zkoušeli jsme plyšáka s sebou, po cestě do a ze školky hledáme různé stopy, kytky nebo brouky, v šatně jí vždy řeknu, že si pro ni přijdu po obědě, dále si pusu a odcházím. Ale to poslední 2 dny vůbec nešlo.
Na jednu stranu je mi líto učitelek, protože tam mají i jiné děti a dcera je taková, že když jí chytne tento hysterák (mívá je i doma a celkově je hodně tvrdohlavá a vznětlivá povaha), tak se s ní nedá vůbec domluvit a na vše je automaticky odpověď ne nebo nevím...
Fakt jsem z toho zoufalá, dneska už brečím i já a nevím, co dělat.
Jsem těhotná a zatím chodím do práce. Mám v plánu ji stáhnout v polovině nebo koncem listopadu a pak po celé šestinedělí doma. Doporučují to i doktorky, se kterými jsem mluvila. A znovu by nastoupila asi leden/únor.

Děkuji za každou radu a i jen to, že jsem se mohla vypsat...