Máte doma nadaného předškoláka, co miluje matematiku?
Ahoj, mám synka 6 let a 2 měsíce a miluje matematiku, násobí, dělí, řeší mocniny a odmocniny, velká čísla. Prosím, jestli jste na tom podobně, ráda bych se s vámi o tom pobavila 🙂. Díky.
Syn na tom tak dobře není. Jestli je nadaný, nevím. Je na matematiku šikovný. Od 4 let čte čísla do 1000. Sčítá a odčítá do 100 s přechodem a do 1000 jednodušší typy příkladů (500 + 28, 530 + 220...). Odvozuje si sám násobilku - nedávno počítal násobky 12 asi do 6 . 12. Aktuálně přečte i tisíce a dokonce i miliony.
Uvidíme, co s ním udělá škola, kde bude první 2 měsíce poznávat prvky do 5...
@billi Můj syn šel do běžné spádovky. Prvních pár měsíců mu učitelka dávala těžší příklady, nicméně pak ji ta práce navíc přestala bavit. Syn to začal řešit "vypínáním", resp. útěky do svého myšlenkového světa, který je na jeho úrovni. Výsledkem toho je, že výuku vnímá tak zhruba pěti procenty své kapacity, tudíž začal dělat spoustu chyb - a to např. i v příkladech, které by spočítal klidně před dvěma lety😒
ahoj, díky za reakce, napíšu více brzy, nadání sebou nese i negativa...
@billi Já to ani moc neberu tak, že by se měl syn ve škole snažit. Všechno co umí se naučil sám ještě před nástupem do školy, resp. s výjimkou psaní psace, což ovšem zoufale nesnáší. Toto jsem doposud u něj nezažila, aby nenáviděl něco, co se naučil. Jedinou mojí ambicí tudíž je, aby škola tu jeho přirozenou touhu, poznávat a pochopit, nezničila.
@ivular myslela jsem to asi podobně jako ty, aby se nepřestal snažit dál vzdělávat a růst, zdokonalovat znalosti. Hodně šikovných dětí ve škole zakrní, zjistí, že jim stačí minimum, aby propluly a přestanou se víc snažit. A později, kdy už by se mohly naučit víc, už nechtějí, protože jsou pohodlné nebo se bojí neúspěchu a volí snazší cestu.
@dixxie máš výjimeného syna. Syn se tomu takto nevěnuje. Počítá, když chce sám.
Nahodou jsem otevrela po dlouhe dobe nejakou diskuzi. Muzu se zeptat, jak to u vas vypadalo ve dvou letech? Ptam se proto, ze me dcera zacina pripadat, ze se oproti ostatnim detem v okoli rychleji vyviji, aniz bych ji k tomu nejak vedla. Jen priklady: sama se naucila pocitat do dvaceti cesky i anglicky. Zazpivam ji pisnicku, druhej den ji umi, rikanky jednou dvakrat prectu a uz si to brouka. Mluvi jako 3 lete i starsi deti v okoli. A ted jsem ji dala ucebnice pro ZS, protoze se nudi a ukazuje mi, kde mam jaky organ, rika mi, ze zijeme na zemekouli, pozna kontinenty, rika, ze saturn a jupiter maji prstenec a mars nema. A to pritom pred mesicem poprvy zaregistrovala na obloze mesic a bala se ho a hledala slunicko. Pak konstatovala, ze je asi vybity a mesic na to resi planety. Tak jsem si rikala, ze bych se ji asi mela vic venovat, popr. ji i treba nekam vzit.
Tak pokud mate na vyber jen jednu skolu-urcite bych zazadala o vzdelavaci plan pro nadane deti-je skoda toho,aby dite krnelo......nechat vysetrit na PPP,a tam by meli skole dat podklady-nekdy je mozne,ze dite muze chodit do predmetu vyssi tridy (napr.matiku pokud ma zvladnutou-muze absolvovat uz v druhe tride)....
Tak nas syn je urcite nadany taky,ale az takhle ne 🙂)))zacal se tomu venovat v jednom roce 🙂))) spis ma pamet na tvary.....je predskolak-umi cist,psat (zna tvary male,velke,psaci i tiskaci abecedy) i pocitat (plus minus do 20,nektere lehci priklady typu 30plus50,500plus 400, 81plus5 ,vyjmenuje ciselne rady pres tisic apod.)....onehda chtel pocitat priklady v anglictine -po ceste do skolky jsem mu rikala anglicky priklady a on odpovidal 🙂)) prihlasili jsme ho tridy s rozsirenou vyukou anglictiny,je tedy hrazena-maji 5 hod navic nez ostatni prvnaci-3hod aj/tydne (jedna s rodilym mluvcim),pak maji hod logiky a tridnickou hodinu,pocet deti ve tride je 22-maji pulene hodiny jazyka,cestiny a matiky,od 3.tridy pak 5 hod aj tydne a hodinu programatorstvi 🙂)) matiku pojedou podle hejneho,tak uvidime 🙂)))) ale jsem rada,protoze sama jsem ucitelka a je mi lito nadanych deti,bohuzel ceske skolstvi je zamereno na deti s poruchami,s nizkym intelektem-takze ty nadane deti trpi na jejich ukor.........pri poctu 20 a vic je to kolikrat na zblazneni.....
@drzticka81 my třeba nadání nezkoumali. Přiznávám, že mi to přijde, že je šikovný, ale žádný velký extrém. Je hodně dětí, co se něco naučí. Na druhou stranu má i velký rozsah všeobecných znalostí. Umí číst (zatím nečte plynule, ale čte si sám kratší texty a hlavně rozumí tomu, co čte) a píše foneticky bez chyb.
@billi no prave-a ted si predstav,ze prvni trida je nazacatku jen o pismenech,slabikach-coz je normal,ale pro deti,ktere uz tohle umeji,to musi byt pruda 🙂))) nebo se treba domluvit s uciteůlkou-treba ja mam v planu davat synovi praci navic-koupim mu nejake pracovni sesity a pokud bude uz mit hotovo,bude delat,doma si to sama opravim-nebudu to chtit po ucitelce,ve cteni mu dam vlastni knizky,ktere si bude uz moct cist sam,nebo taky pracovni listy s ukoly ke ctenemu textu .-))))budu ho chtit podporovat a ne to vse hodit na ucitelku.......
@drzticka81 vím, o čem je první třída dost přesně. Něco podobného jsem taky uvažovala, ale počkám, až s čím přijde že školy.
ahoj, díky za příspěvky... mého synka zajímaly písmena a čísla už odmalička... dnes ráno mi řekl - mami, 12 na druhou = 144 x 144. Musela jsem si to jít ověřit na kalkulačce a je to tak. Nebo řekne, jedna desetina je míň než jedna sedmina a víc než jedna dvanáctina. Jenže co je problém - naše školství není na takto nadané předškoláky dělané. Vše začalo tak, že učitelky v MŠ řekly, že by potřeboval malý kolektiv, že má pomalé pracovní tempo (ano, to má, to co ho nebaví dělá pomalu). Pak má asi také poruchu pozornosti, například když jsou na zahradu, neví, zda si vzít tepláky nebo kraťasy. Doporučily nás do PPP, kde ho psycholožka viděla hodinu a řekla, že je pracovně nezralý a že si ho nedokáže v první třídě představit a doporučuje odklad, ideálně přípravný ročník. Tak jsme to zvažovali a nakonec se rozhodli k odkladu přestože nás syn prosil, že chce s kamarády do první třídy. Jenže dnes jsme se byli podívat v té přípravné třídě a paní učitelka nám řekla, že to pro synka není, protože tam se učí písmena a číslice, to syn umí od dvou let a když jsem jí řekla, že dávno čte a počítá mocniny, tak řekla, že by tam nezapadl, ať znovu přehodnotíme odklad. Tak jsem volala do ZŠ, jestli by bylo možné odklad zrušit a dát ho do první třídy a prý to možné není, mají už plno a nás už vyškrtli. Pak jsem mluvila s jednou paní učitelkou a říkala že to není pravda, že jsme spádoví a že kdykoli můžeme odklad zrušit a že rodiče to dělají a oni jsou povinni nás vzít. Tak nevím jak to doopravdy je, budu to muset prozkoumat. Je to pro nás dost těžké, protože chceme pro syna to nejlepší, ale vše je pro nás "zajíc v pytli". Chtěli jsme ho dát na soukromou, peníze na to máme, ale v naší oblasti je o tyto školy velký zájem a nedostali jsme se. Tak opravdu nevím, co teď, zda zůstat v MŠ, nebo si ho vzít do domácí výuky, nebo se snažit dostat do první třídy na spádovku, kde budou kamarádi z MŠ, ale zase ta škola není úplně dobrá. My bychom pro něj potřebovali školu, kde nadané dítě není přítěž a jsou schopni ho rozvíjet a zároveň respektovat jeho mírné nedostatky v sociálně komunikační oblasti.
@kaja2016 tyvadyyyy to bych se toho dítěte normálně bála...!
@ivular to je hodně těžká otázka... on má hodně kamarádů, děti ho mají moc rádi, když jde na hřiště, hned se skamarádí... ale komunikuje trošku jinak než ostatní děti, ale jen malinko. například spisovně mluví a také má trošku menší oční kontakt a v určitých situacích je trochu zaseklý... např. narozeninové oslavy děláme ve dvou klucích, protože ta upřená pozornost jen na něj byla trochu moc, když měl čtyři roky, tak trochu nechápal to velké dění kolem něj a byl trochu vystresovaný, ale jakmile se nějaké věci opakují, například ty oslavy, tak umí hezky popřát a všechno, jen ta sociální intuice je malinko slabší. Ale jak v čem, například má dobrou empatii a rád pomáhá... někdy neporozumí lehkému zadání, protože tam hledá složitosti. Když se ho např. na zápise zeptali, zda už má aktovku, tak místo aby řekl, ještě ne, tak přemýšlel co odpovědět, jestli to náhodou není špatně, že ji ještě nemá, přece by ji asi už měl mít když se ho na to ptají a pak je z toho zkoprnělý a neřekne nic. Nebo se ho ptali, jakou má nejoblíbenější pohádku v televizi a on nevěděl, protože televizi nemáme a na youtube se dívá na Požárníka Sama apod., třeba Mach a Šebestová nebo Jája a Pája, to mu nic neříká... někdy má dny, kdy je vzorný chlapeček a někdy tahá peřiny po zemi, dělá trdloviny, odbíhá od jídla k legu, je roztěkaný atd. Tím, že nemám zkušenosti s jiným šestiletým dítětem, tak nevím, co je normální a co je deficit přidružený k tomu nadání...
koukám, že jsem asi omylem smazala i příspěvek poah. moc se omlouvám, asi jak jsem diskuzi otevřela na mobilu, tak jsem omylem něco vyklikala, nechápu to.
@dixxie asi ne, včerajsem ho smazala já a napsala jiný 🙂
Teď v dubnu jsem byla s mladším v PPP, protože jsem si nebyla taky jistá zda nedat odklad - doporučovaly mi ho ve školce jednak kvůli tomu, že neumí r a ř a taky že je takový dětský a lehčeji se unaví. V PPP mi ale řekly, že vzhledem k nadprůměrnému nadání (Tvůj syn má podle toho co píšeš mimořádné nadání) školu doporučují, protože i když bude mít třeba problém s únavou tak vzhledem k tomu, že je na úrovni dítěte na konci první třídy (umí číst, psát,počítat), takto nebude vadit, protože toho spoustu umí a nemusí být tedy tak pořád v pozornosti.
Pokud by šlo aby ho do té spádové školy vzali,tak ho tam dej a zkus jej v průběhu roku převést do nějaké pro nadané děti. Určitě v Praze nějaké najdeš.
Tak s mimořádně nadaným dítětem běžné školy moc pracovat neumí. Starší syn chodí do školy pro nadané a během dvou let k nim přišlo 8 dětí, které byly původně na běžných školách a tam je nutili slabikovat když sami plynule četly apod. I když dítě třeba vozí i 40 km, tak nelitují.
T
Tak ono ne vždy jde vozit dítě 40 km, ale většinou s trochou snahy lze najít něco aspoň trochu vyhovujícího v blízkém okolí. Syn, momentálně prvňák, také patří mezi nadaná dítka, ale ne tolik jako ten váš a ne přímo v matematice. Naučil se sám číst v necelých pěti letech, zajímají ho hlavně počítače, kde třeba momentálně je zdatným partnerem muže při instalaci některých programů, dokáže si najít, jak něco udělat a pak to použít. V matematice neumí tolik počítat, je oproti ostatním spíš jen mírně napřed. Zároveň mu dělají problém větší kolektivy, s dětmi to moc neumí. I to postarání se o sebe není úplně ideální.
Odklad jsme ale nechtěli. Obvolali jsme okolní školy, abychom si udělali představu a sešli se s vedením. Vlastně přicházela v úvahu špatná spádová škola, kde jedou podle nejslabších dětí, malotřídka ve vedlejší vesnici s relativně ochotnými učitelkami a škola v sousedním městě, o kterou je velký zájem a počítali, že budou mít 30 dětí ve třídě a možná některé zájemce ani nepřijmou. Vzhledem k synovu problému s velkými kolektivy jsme nakonec zvolili malotřídku, kde by ředitelka byla ochotná i k individuálnímu plánu, ale nakonec jsme do PPP nešli a počkali, jak to bude. Ze začátku byl navíc opravdu hodně nemocný, takže to nakonec bylo lepší, protože se nic učit nemusel. Ze začátku ho i úkoly celkem bavily, ale postupně ho některé úkoly začaly ubíjet, a proto se s nimi loudá, nebo občas nepracuje. V češtině ho ale učitelka už dávno nenutí slabikovat s dětmi, prostě jim vzorově přečte text, co zrovna dělají, zbytek si ho slabikuje a on mezitím dostává pracovní listy navíc (většinou nějaké doplňovačky, přesmyčky a šifry; malování a vybarvování nedostává, to ho nebaví), nebo třeba dostane psaní, že mu to trvá déle. S tím se tedy loudá hodně, protože ho nebaví opisovat několikrát to samé slovo, jakmile může psát něco po svém, je šťastný a jde mu to. Jenže zrovna psací písmo si prostě procvičit potřebuje. Asi nejhorší je matematika, kde je hodně úkolů na vybarvování počtu, nebo nakreslení určitého počtu předmětů. To on ale nepotřebuje, má představu i o tisících a desetitisících, takže ho to nebaví. Ale v samotném sčítání a odečítání, to není taková sláva, třeba počítání mezi 5-10 si vyloženě potřeboval procvičit s ostatními a i na počítání přes desítku přišel asi o 3 týdny dřív než s tím začali ve škole a potřebuje si to zažít s ostatními. Zároveň ale zvládá pracovat ve stejném rozsahu i v záporných číslech a zvládá po desítkách počítat do stovky a po stovkách do tisíce, což třeba ještě nebrali. Učitelka většinou trvá, aby si udělal základní část prací jako ostatní, a teprve pak může dělat něco jiného.
Takže mám teď dilema, jestli se s učitelkou domluvit, že bychom individuální plán zkusili od příštího roku, nebo to nechat tak, jak to je. Protože tím, jak je v malotřídce, tak je ve třídě se třeťáky a občas něco pochytí od nich (ale pak někdy neudělá svou práci, nebo se loudá). Třeba nedávno mi podíval, jak se třeťáci v čj učili určovat u sloves osobu, číslo a čas a vypadalo to, že to pochopil. Jenže si nejsem jistá, jestli je opravdu tak hodně nadaný, aby to stálo za to, také se bojím, aby to pak nebylo k vzteku, když bývá hodně nemocný. Učitelka mi více méně řekla, že moc neví, co s ním, že by potřebovala případně nějaké vodítko z poradny. Ale celkově bych řekla, že se snaží a zbytečně ho netrápí.
Co se týče sžívání s kolektivem, bylo to náročné. Znát jménem všechny prvňáky (i se synem je
jich 7) se naučil až před Vánoci, všechny třeťáky nezná doteď (je jich 10). Nejdřív se dětí spíš stranil, zlomilo se to až asi před měsícem, dokonce byl na návštěvě u kamaráda. Asi to dopadlo dobře, že ho zval i na přespání, ale to se syn zatím bojí. Naštěstí jsou tam děti vcelku zvyklé si mezi sebou pomáhat, jinde by to mohlo být mnohem horší.
Celkově nelituji, že do školy šel, hodně mu to prospělo a osamostatnil se.
Tak takhle moc jsme to tedy neměli. Synek si jako předškolák (6,5) akorát při čekání na logopedii sám odvodil násobilku 3. protože tam v chodbě bylo okno z 3x13 luxfer. JInak uměl sčítat do 100 a měřit na metru na metry a centimetry, znal vztah s kilometry, no a to je asi vše. stále ho baví příklady a úkoly, co nosí o 2 roky starší ségra, ale jinak se ve škole spíš přizpůsobil, nijak extrémě matiku nerozvíjíme, protože se s ním musím věnovat čtení a mluvení obecně (má OVŘ)