13letá puberťačka, jak na ni?
Ahojky všem,je to neskutečný,máme doma 13 letou puberťačku s kterou si už opravdu nevíme rady 🙄 .Je to čím dál horší.Tak třeba tenhle týden,pokoj zásadně uklízí dva dny a stejně to není hotovo.Už si pomalu začínám zvykat,že když jí řeknu aby něco udělala tak když jí přijdu zkontrolovat tak dělá úplně něco jinýho.Na všechno 150 řečí a nikdo jí nerozumíme ,ale to je klasika v tomhle věku.Akorát je docela průser,že na ní nemáme žádný páky,jí je všechno jedno.Že je bez internetu,taky jsme jí zrušily televizi v pokoji a pod.Nikdy ode mně nedostala ani facku a tedka ve 13 letech s tím začít nechci.Přiznám se,že dneska jsem měla co dělat abych se udržela.Měla si poskládat oblečení ve třech regálech,ani za tři a půl hodiny to neměla hotový a na mně tady ječela,že nelže ,že celou dobu skládala.Tak to jsem opravdu měla co dělat abych jí jednu nelupla.Jak to holky zvládáte vy?A jaký používáte fígly? Za každou radu budu ráda. 🙂 Mějte se krásně,Jarka 🙂
Od doby, kdy mate doma mimino jsi ji rekla kolikrat ze ji mas rada a treba i objala? Co takhle ji treba jen rict napriklad, ze Te mrzi ze se hadate, kdyz se tak stane, ze je Ti pak z toho smutno. Kdy jste si zasly nekam spolu samy, byt treba jen neco drobneho nakoupit, tj travit chvilku casu jen s ni? Ze je toho na Tebe moc je evidentni. Prijde mi, ze je deprimovana a snazi se upozornit, ze tam je taky...
@janesafari začni brát magnezium, to nejsilnější, co ti prodají v lékárně bez předpisu. Na pořádek to nefunguje, ale budeš mít silnější nervy a nebudeš tak rychle reagovat...
A taky si s chlapem domluv, kdy budete mít čas jen na vás dvě. Manža bude hlídat mladšího a vy budete dělat holčičí věci...
ŘÍKÁM JÍ,že ji mám ráda,vždy je pusa na dobrou noc a má skoro vše co chce...A pokud jí něco nechci dát dát-jde za babičkou...Dlouho byla jedináček a zvykla si...
Co se týče malého-miluje ho...Slyším jen opravdu málo,on má to a já ne...
Když už za ní i dojdu,at někam se mnou jde nebo jede-zajímá ji,jen co jí koupím...Nevidí v tom třeba jen výlet jen tak-což mě taky mrzí...
Když už teda bouchnu-vychladnu a omluvím se...Slíbí,že se polepší,ale nikdy to tak není...
Je moje a miluju ji...ale někdy mě fakt vytočí do maxima...
A nechápe slovo NE !!!! Dokáže prudit tak dlouho-dokud není po jejím a to taky už tak dál nejde...
@janesafari a babička jí to koupí? předně už to je špatně, poslední slovo by ,měli mít rodiče možná si i promluvte s babičkou
@janesafari Myslim, ze jsi si odpovedela...prudi tak dlouho, dokud to nedostane...takze duslednost a to i pres slzy.
Ma devitiletou a dost casto bych s ni s chuti udelala tri male trpasliky, fakt je na pretrhnuti, ale zatim s manzelem prodychvame. I kdyz dneska mi uz rano ruply nervy a cely jejich pokojicek letel na hromadu, protoze misto uklidu narvaly veci za skrine a lhaly mi, protoze mely za uklid neco slibeno...takze odpolede uklidi, nebo to odnasim a uz to neuvidi, ony ale vedi, ze to opravdu uz neuvidi.
Mydlit je odmitam, porad hledame nejakou cestu s nejmensimi trecimi plochami. Ale duslednost je opravdu dulezita.
@janesafari já tě naprosto chápu, sice nemám třináctiletou, ale děsím se toho, až té mojí třináct bude 😎 To asi uteču z domu. Já. 😀 Je to neskutečně otravné, ukňourané, neustále si něco vynucující dítě. Dělá si co chce. Její povinnost je luxovat a vytírat, ale jen málokdy se mi jí podaří přimět, aby to udělala. Včera sice oloupala a nakrájela brambory na kaši, ale prostě se mi ji za celý víkend nepodařilo přimět, aby vytřela a vyluxovala. Stále měla nějaké výmluvy a prostě to neudělala. Říkala jsem jí to myslím zhruba 20x, možná víckrát. Nedostala kapesné, příští týden ho taky nedostane. Má tablet, ale většinu času ho má zakázaný. Nedělám pro ni nic, co by se dalo považovat za "nadstandard", kvůli jejímu chování jí nekoupím ani zmrzlinu, když je hezky. Dá se říct, že jede na program "vykňourám ti díru do hlavy". Chodí celý den a otravuje a otravuje. Když ji pošlu pryč, tak nereaguje. Kladu si otázku, jak vypadá důslednost a co to vlastně je? Když chci, aby vytřela a prostě nevytře? Prostě ji na férovku zmlátit? Zavřít do sklepa? Pro ránu nejdu daleko, takže dostává na můj vkus často. Je drzá, a co si dovolí říct v tomhle věku mi přijde neskutečný. Občas hlídám dva tříleťáky a oproti té naší jedné sedmileté je to pohodička s nohama na stole. 😠
@janesafari to je jen dobre, nemyslela jsem to ve zlym, predchozi prispevek 🙂 a babicka ji to da? Jak psala @nonnni duslednost.
@janesafari mám dvě děti a řekla bych, že ona zabere tak 80% mojí pozornosti a sil. Čas spolu samy trávíme pravidelně, krom toho, že mě z jejího kňourání vždy bolí hlava, je to řekla bych k ničemu. Nějakou změnu nebo radost u ní nevidím.
a s tím NE je to naprosto přesné ☹ Když např. zakážu kvůli něčemu televizi, počítač a tablet, tak kvůli tomu vydrží bez přestávky otravovat celý den. Sama se neumí zabavit. Má pak špatnou náladu, tak si jí vybíjí na svojí mladší ségře, takže je k tomu ještě další řev. 😀 Nepovolím, naopak se zabejčím ještě víc, zabejčíme se obě a atmosféra v rodině je opravdu na blázinec 😝 Ráda něco tvoří, tak jsme včera lepily zvířátka - skončilo to jejím hysterákem, že jí to nejde. Je to s ní neskutečně vysilující. Občas uzná, že se jí nelíbí, jak se chová, ale že neví proč to dělá.
Ne dokážu říkat hodiny ale ona má neskutečnou výdrž...Vím že sem nebyla lepší-měla sem a mám dodnes svoji hlavu a pořád slyším,jak je celá po mě!!!Ale určité věci sem si taky nedovolila-věděla sem že dostanu pár facek...Dřív taky pár po ,,hubě " dostala a to se mě kolikrát vysmála,že to nebolí 😖 ...Já jí fackovat nechci,ale někdy mě vytočí do ruda a to už teda startuju-ovšem je rychlá a vždy uteče...
S babičkou sem to řešila taky x-krát a to jen slyším zlé slova na mě,že na ni nemám pořád křičet apod...A ona sama pro svůj klid ji dá a koupí...Už nevím s kama kam a nechci se hádat s celou rodinou...
Včera sem dceři ustoupila a spala s ní v pokoji-má zase novou postel a at aspon jednou spím s ní,at vyzkouším spaní...Přes den sem na ni byla opět zlá,protože neskutečně prudila,ale večer sem se překonala,využila toho že prcek spí u babičky (byla sem do večera v práci),taky mě mrzelo,že sem se díky tomu nemohla jít podívat na její vystoupení,co měla ze školou a spala sem s ní,dala mě ruku a začala brečet...Tak sme si trošku promluvily a ráno byla i v pohodě,ale co bych dala za to,aby už jí to vydrželo!!!
Je prostě nervák-asi teda fakt po mě,tak bojujem A tak ráda bych pro ni byla i kamarádkou-ani nevíte jak
...asi to magnésko pořídím pro nás obě !!!
@janesafari přesně, má naprosto neskutečnou výdrž. Když si něco zamane, tak pro to, aby to získala napne klidně na několik dní všechny síly a když se jí to nepodaří získat, tak aspoň otráví celou rodinu. Nevím, jestli je to obvyklé, když rodič řekne NE, tak se dítě se přijde 150x zeptat, vzteká se, řve na nás atd. a ovlivní to chod celé rodiny na celý den nebo několik dní.
@janesafari No je jasný že hádat se s celou rodinou není ideální, ale babička takhle totálně ničí výchovu, já jsem bla naučená, že vše musí odkývat jak mamka tak táta a nikdo jiný do toho nemá co mluvit. Jednou, co mi mamka vyprávěla tak když jsem byla malá, babička se mě snažila rozmazlit (taky jsem byla jedináček až do mých 15 let) a to tak, že ačkoliv jsem nedělala scény při mytí hlavy nebo tak, tak vždycky když jsem u ní spala, tak mi dala sušenku za to, že jsem držela při koupání a neřvala, další sušenku za to, že jsem snědla večeři apod...no mamka musela udělat trochu dusno abych si na to nezvykla... 😉
@janesafari ja nechci byt svym detem kamaradkou v detskem veku...na tuto uroven se doufam preneseme v jejich dospelosti, ale ne ted. Ted jsem jeji mama a asi nejlepsi rada, kterou jsem kdy za sveho rodicovstvi slysela byla od jedhono psychologa, ktery rekl, ze dite nepotrebuje v rodici kamarada, kamaradu ma svych mraky, v rodici potrebuje prave jistotu a oporu dospeleho, ktera je jasne dana sravedlivycmi mantinely a rodic je temi mantinely uci se adaptovat a prezit ve spolecnosti prave tim, ze se vuci nim deti vymezuji a zkouseji a tim se orientuji ve svete. Temi mantinely je socializujeme, predavame jim kulturni i spolecenske vzorce chovani, mysleni, tradice...proto ty zacarovane kruhy u mnoha jednincu, ze kterych se strasne tezko vymanuje, kdyz se predavaji spatne vzorce.
A navic rekl, ze rodicovstvi nema byt jednoduche a ten, kdo si to snazi svou lenosti ve forme nenastavovani pevnych mantinelu ulehcit, tak se pak nemuze divit, ze se dite chova, jak se chova...
Jasne, ze je tu nejaka geneticka predispozice, nejsem ani kulturni, ani geneticky determinista, vzdy je to neco mezi, ale verim, ze nase neustupovani a i jejich reakce na to maji svuj vychovny smysl a prinos.
Jo a nefackovala bych ji...fakt ne.
@lenka5731 hele, me to tedy stoji take hrozne moc energie a zrovna dneska nejsem priklad prikladneho rodicovstvi s tou hromadou v jejich pokoji, ale i negativni pozornost je porad pozornost a deti casto ani nijak extra mezi tim nerozlisuji. Ja radim ignorovat.
Kdyz se jedna, nebo druha nafuci, tak se 2 x zeptam, co se deje, zkusim to s ni probrat, pokud ma zajem a dal jen ignoruji. Kdyz prudi prilis, tak ji proste reknu, at jde do pokoje, na to obycejne slysim NE, tak ji to reknu znova s tim, ze ji varuji, ze ji tam dotahnu, i kdyby za usi...opet vetsinou slysim ne a tak se zvedam...vetsinou tou dobou vystartuje a jde...zridka se stane, ze je v takovem afektu, ze ji za ruku chnapnu a do pokoje ji dotahnu a zavru za ni dvere. Bez reci, s klidnym hlasem ji oznamim, ze tam bude, dokud se neuklidni...kdyz vyleze a neomluvi se, tak ji vezmu a jde tam znovu...dokola, jak u blbych, ale vekem se to zlepsuje, vetsinou se zklidni rychle, vi, ze na ni nikdo zvedavy neni a kazit naladu si od ni take nenechame...bavime se dal, kdyz ona sedi v pokoji a je ignorovana, dokud se nezapoji v klidu.
Ale je to fakt casto o nervy...
@nonnni mně by hrozně pomohlo, když by bylo možné ji "fyzicky odklidit" do vedlejšího pokoje, aby si mohl člověk vydechnout, napočítat do pěti a srovnat si myšlenky. Ale ona dobrovolně neodejde a když ji odtáhnu, tak je to v podstatě rvačka. Má skoro polovinu mojí hmotnosti a když se aktivně brání, tak to opravdu není jen tak. Navíc v tom pokoji stejně nezůstane, okamžitě přijde zpátky a otravuje dál. Zamykat ji nechci, mám pocit, že by v tom dokázala vyskočit z okna. Aby poslechla, tak na ni musím být opravdu hodně, hodně zlá, což taky umím, ale účinek je stejně krátkodobý a nemyslím, že je to žádoucí cesta. Přijde mi, že ona stále nepochopila, že my rodiče nebudeme skákat tak, jak ona píská.
@lenka5731 to se tezko radi, take jsem starsi uz tahla parkrat, jak svijejiciho se hada, ale jak sama priznala posleze, tak nejvic ji vadilo, ze jsem byla v klidu....to ji rozpalilo asi nejvic, kdyz mi rupnou nervy, tak ji to snad i bavi mam nekdy pocit...
Ja nevim, jake mate podminky, ale nechat ji treba tam kde je a odejit sama? Proste ji tu pozornost nedoprat?
@lenka5731 o a k tem vlelikostem...ona me do roka asi doroste, ja merim 154 cm, takze to neni zadne umeni me prerust a jejich otec ma ke dvou metrum, takze co si nevydobiji ted, tak pak uz fakt budu bez sance..to asi budu po byte pobihat se stokrletem, nebo poskakovat, jak mopslik, abych ji neco rekla z oka do oka 😀
@lenka5731 tak přesně tak je to u nás...Včera sem jí hodinu říkala NE a stejně další hodinu prudila...Tak sem svolila jen v tom,že s ní teda budu spát v pokoji,ale at si nezvyká...My se v ložnici nesmíme ani zavřít na noc,ona otevřeno a my taky-jinak ani spát nebude a aby mě celou noc seděla na posteli u nohou-na to nemám nervy...A tohle trvá už roky-nevím čeho se pořád bojí-proto má i novou postel,skříně musí mít zavřené,na stěnách nesmí nic viset...
A babička ( moje mamka),ta to prostě vidí ze strany babičky a hotovo...Na vnoučata už prostě prarodiče berou velký ohled a rozmazlují...
Můj manžel není její otec a nebere ho tolik...Navíc manža je fakt klidas,někdy až splachovací...Ale sama se někdy divím jak i jeho dokáže vytočit...A pak je zle a začnou hádky...
Tak snad tu její pubertu ve zdraví přežiju...A to se snažíme ted zrovna o třetí,tak už ted se bojím-snad to budu zvládat...Nerada bych pustila tu práci co mám,abych byla jen doma...Tak s ní ted asi začnu hodně mluvit a domlouvat...NA druhou stranu je dost citlivá a když s ní přestanu mluvit,tak už se někdy i zamyslí
A nechci být její kámoška jako ty venku-ale v tom směru,aby za mnou beze strachu mohla kdykoliv dojít a svěřit se,nebo se ptát co potřebuje,apod...
@janesafari z mého pohledu toho máš moc; před příchodem nového člena rodiny bych si nejdřív srovnala současnou rodinu; představ se, že můžeš mít rizikové těhotenství nebo se Ti může narodit dítě, které bude pořád plakat; jak to pak budeš zvládat spolu s již nyní špatně zvladatelnou dcerou? Práce se vzdát nechceš, vlastně ničeho se vzdát nechceš... podle mě se ale budeš něčeho muset vzdát - alespoň do doby, než se situace stabilizuje; do situace, kdy Tě dcera vytáčí takovým způsobem, bych tedy nového tvora nepřiváděla; sama mám doma dítě, které věkem v pubertě ještě zdaleka není, ale často zažívám podobné situace (řeším jinak než ty) a jsem vycuclá; píšeš, že máte velkou novostavbu, že jsi na to sama; doporučuji zvolnit, ono se ti pak uleví a určitě i všem ostatním; není třeba dokazovat, že jsi supermatka, důležité je, aby byla spokojená Tvoje rodina
@janesafari Jsem v prakticky stejné situaci - dcera, které bude v létě 12 (a už to s ní taky pěkně mlátí) a mladší rok a čtvrt dcera.
Třináctiletou holku bych naprosto samozřejmě již zapojila do péče o domácnost - utřít prach, umýt nádobí/naskládat či vyskládat myčku, vyluxovat... Ubrat kroužky (jestlipak není překroužkovaná - píšeš, že přes týden není skoro doma), babičku trochu usměrnit ve vztahu ke starší dceři a naopak spíš babičku zapojit do hlídání mladšího potomka a se starší si alespoň jednou či dvakrát za týden udělat čas jen na sebe, a třeba někam vyrazit na odpoledne.
Moje dcera si na mě taky otvírá papuli, já ale nemám naprosto žádný problém s tím jí přes ni jednu plácnout, když jsou její řeči už přes čáru. Určité meze musí být i v tomhle věku.
@janesafari já jsem došla k tomu, že jediné, co mohu změnit, je moje chování, vnímání, reakce. Musím přiznat, že se mi to zatím moc nedaří. 🙂 🙂 Třetí dítě jsem zvažovala, ale jeden z hlavních důvodů proč ne, byla právě starší dcera. 😒
@somalicats zeptám se i tebe ... 🙂 jak zapojit do péče o domácnost dítě, které to prostě neudělá, vykašle se na to? Nepomůžou ani tresty, ani pár facek? Stejně to neudělá. A nejenže to neudělá, ale ještě se celý den kňourá a vzteká, že jsme na ni zlí, když jí nedáme tablet, zmrzlinu atd. 😅
@lenka5731 No, u nás to funguje tak, že jednak pravidelně dělám větší úklid vždy v pátek nebo sobotu, takže mladá už ví, že v tyhle dny se u nás uklízí, jednak uklízíme spolu - já jdu umýt koupelnu a wc, jí vrazím do ruky hadr a pronto a jde utírat prach a luxovat, já pak vytřu. Ráno už myčku automaticky vyklidí, než jde do školy. Během týdne pak luxuje a já pak vytírám.
Je to o důslednosti. Ze začátku to taky byly boje, ale já nepovolím - dokud nebude uklizeno, nebude oblíbený seriál/zabavím chytrý telefon/nebude ta slíbená zábava apod. Zkraje taky zkoušela vzdorovat, ale bez úspěchu. Teď už ví, že čím dřív je práce hotová, tím víc času je na zábavu. Kolikrát si pak spolu večer, když už mladší spí, za odměnu pustíme nějaký oblíbený film. Ona ta motivace funguje.
Je ale pravda, že samotnou ji uklidit nenapadne, musím jí vždy říct. Ale lepší něco, než nic. Taky ne vždy je ten prach apod. utřen dle mých představ, nicméně i snaha se cení a postupně se to lepší 😉
@janesafari ja bych se vsadila, ze puberta tvoji dcery je znasobena tim, jaky k ni mas vztah. Chapu, ze te nastvala, ale vystupujes tak, jako bys vuci ni necitila nic pozitivniho, jen vztek a vztek. Do toho mas mimino, co zabere vetsinu casu a pozornosti, takze bych se nedivila, kdyby mela pocit, ze jedinou pozornost, kterou od tebe ma, je ten rev... Travis s ni nekdy nejaky cas nejak prijemne?