Náročnější prvňák. Kdy to přešlo u vás?
Mám syna v první třídě a je to s ním trochu náročnější. Zapomíná vše - úkoly, pomůcky... Ztratil už několik pastelek a neřekne to, denně vše kontroluji, ale stejně ztratí někde ve škole a učitelka píše, co zase nemá. Pak ztratil pisanku, pracovní sešit na matiku, koupili jsme nové. Od října někde zapomněl asi 6 čepic.
Denně neví, co je za úkol. Naštěstí učitelka píše úkoly na stránky třídy. Ale on se hádá, že nic takového za úkol není, případně nechá sešit ve škole. Pokud sešit je doma, tak v salatovem vydání. Má desky, ale prázdné.
Dalsi věc je, že je schopný zapomenout někde aktovku, ráno odchází napůl v pyžamu. Převlékání je na 40 minut.
Připravím svačinu a pokud mu neřeknu heslovitě a přesně, že si ji má zabalit, tak to neudělá a jde bez pití i svačiny. Nestačí mu říct, že si má dát do aktovky svačinu. Musím přesně krokovat pokyny.
Ze školy přišel několikrát ve věcech na tělocvik. Jednou nedoběhl na WC, pak se polil.
Vim, že to je částečně normální. Ale stejně, kdy to vaše děti přešlo? Nebo mám naději, že se to časem zlepší?
@kacenka1111 neustále něco hledáme, řešíme. Ranní stres, kdy ho popohaním, pořád hlídám, co má a nemá. Denní dohady na téma "nemám úkol".
Brek před školou "nemám svačinu", i když ji má v tašce.
Plus ta nadstandardní péče na úkor staršího sourozence. Kdy nemám kapacitu na to řešit obě děti, takže starší dítě musí být extra samostatné.
Říká se, ze adhd neexistuje, že to znamená, že dítě potřebuje jen hooooodne pozornosti a takhle ji na sebe pouta (souhlasím u nás)...sama jsi to teď nakoussla - více pozornosti na úkor druhého...za další tam vidím, že za něj přebírat neustále zodpovědnost...co když půjde v pyžamu/bez tašky/dopln si....dvakrát třikrát....když to vydržíš, zlepší se to...myslím, že za něj přebírat zodpovědnost...já bych radila lépe a více pozornosti, ale jinak, sama ho znáš i druhé, udělat to prostě jinak a druhak učit ho zodpovědnost...u nás funguje (a to je naprosto.totozny jako tvůj) když mu tu pozornost dám a najednou nic nezapomíná, nesplete...když se mu věnují jak potřebuje, je úplně jiný...ale samozřejmě m děti tři...takže jsem to musela překopat...myslela jsem, že se jim věnují dost a ejhle...dělala jsem to, ale ne tak jak potřebovali....změnila jsem přístup a šlo to...
Nečetla jsem zdaleka všechno, nicméně mám doma syna s vývojovou disfazii a projevuje se velmi podobně (je predskolak). Ergoterapeutka tvrdí, že největší problém u něj je vlastně propojení smyslových vjemů dohromady - že má problém především s propriorecepci a tudíž je v prostoru "neukotveny" a vlastně nedokáže plánovat věci typu "donesu tohle tam", protože jeho vědomí nemá dobrý pojem o tom "tohle" ani "tam" a hlavně o tom "teď jsem tady". Vidí dobře, slyší dobře, všechna smyslová měření ok, ale ten mozek hrozně těžko skládá celkový obraz. ... Tak kdybyste v okolí měli někoho, kdo dělá smyslovou integraci (obvykle ergeterapeut), tak je to typ jak zkusit pomoct tomu dozrávání a soustředění. ... Ono se to obvykle srovná i samo časem, ale čím dřív, tím líp, i proto, že nálepka bordelare je vlastně celkem návyková...
@kacenka1111 jsou dny, kdy se mu věnuju na 110% a nic se nemění.
Znám...něco mu vadí...dokážeš zjistit co?
Tak se přidávají problémy s učením. Denně čteme a stejně se plete, neslabikuje, čte po písmenech.
Ale v matice jede jak drak.
Tak se vracím k diskuzi. Hodně věcí se zlepšilo. Už skoro nic neztrácí, úkoly více méně dělá dobrovolně, ale začal zlobit. Prakticky každý týden má nějakou zprávu v notýsku. Doma o tom mluvíme, slíbí, že to neudělá, ale další den znovu.
Jaké výchovné prostředky používají vaše školy? Syn si z domluv nic nedělá.
A v čem to vadí tobě? Co je to pro tebe...