Skoro 9letá dcera spí s námi v posteli, v pokoji se bojí
Ahoj potřebovala bych radu.Máme skoro 9 letou dceru a ta má svůj pokojíček hned vedle naší ložnice. Vždy chodila spát k sobě a v noci pokaždé přecházela k nám do psotele.Nevíme jak jí to odnaučit.Když jsme jí poslali zpět do pokojíčku,tak vyváděla že se tam bojí atd.Nyní asi už týden nechce v pokojíčku ani usínat.Takže spí u nás v ložnici hned od večera. Včera jsem zkoušeli že tam s ní budem než usne,ael ona prostě neusnula.Stále tvrdí že se jí tam nelíbí a že se tam bojí.Chodí do třetí třídy a učí se velice dobře.Je trochu více citlivější než ostatní.Nevíte nějakou radu? Nebo se mám už obrátit na psychologa?Moc děkuji, Jana
syn 7 a půl spí u mě na manželský 😉 neřeším,ač má 43 kilo a 143 cm (čili vypadá na 13 let) mozeček má furt jako prvňáček 🙂
Muze to byt jen prechodne a o nic nejde, na druhou stranu znam u pripad kdy se nakonec ukazalo ze dite tihlo k rodicum do loznice, zacalo se schovavat i u nich pod postel misto skoly a nakonec se ukazalo v dospelosti ze je schbyvofrenik.
To jsem si teda početla!!! Já nevím ,jestli to moc neřešíte?? Rozhodně bych nesvětila byt atd...přijde mi naprosto normální, že děti chtějí a potřebují být se svými rodiči!! Až se jednou nepřijdou přitulit, bude nám to chybět. Můj syn (12let) s námi spí do dnes. Asi od 3let má svůj pokoj, kde jsme ho učili spát, ale stejně každou noc přišel i s plyšákem. Já celé noci nespala, slyšela jsem každé jeho zakašlání, otočení...a když se přišel přitulit, vždycky jsem mu s láskou ohřála studené nožky 🙂 Pracujeme s manželem oba dost nepravidelně (denní, noční a 24hodinové směny). Měli jsme dohodu, že když bude jeden z nás v práci, je ložnice povolená 🙂 Časem to dopadlo tak, že syn chodí každý den rovnou do ložnice a už to nikdo neřeší 🙂 Musím uznat jeho argument...Když já jsem v pokojíku sám a vy jste tam spolu!!! Až jednou přijde z první diskotéky nebo se slečnou, tak určitě nepůjde k mamince do ložnice!! 🙂 Já říkám...tulit se, dokud nám to naše děti dovolí!!!
@helen_h ano, pisete to presne tak, jak mi to jede v hlave. Musim si to v sobe uplne zpracovat. A pocitam s tim, ze to je beh na delsi trat. Kdyz me necha spat, tak at si to sama ridi jak chce... jen si to musim jeste domyslet abych se umela vyrovnat s pripadnymi dusledky, ktere by z toho mohly vyplynout. Ano, ubrat tlaky, souhlas. Uvidime.