Jsem blázen, že chci druhé dítě?

baterie
25. črc 2013

Ahoj, zakládám tuto diskuzi, abych se dozvěděla, jestli jsem fakt tak lehkomyslná a nezodpovědná 🙂 Máme pětiměsíční holčičku a jako miminko je dost náročná, hodně pláče, nechce spát, je těžké ji zabavit, nerada je mimo domov atd.... Druhá věc je, že i když s penězi za občasné pomoci rodičů vycházíme, nejsme na tom nějak extra super dobře, bydlíme v hezkém bytě, ale v podnájmu, máme hezké auto, ale na úvěr. Bude to sice lepší, manžel změnil místo, já budu pracovat z domova, ale milionáři z nás nikdy nebudou. No a i přes to všechno, už přemýšlím o druhém dítku. Dala jsem si RD na dva roky, protože bych prostě chtěla mít děti blízko u sebe (nejlépe dvě holčičky 🙂 ) a všichni kolem, rodina, kamarádky s dětmi si ťukají na čelo, že takhle jsem z naší malé úplně vyfluslá a bude ještě hůř, až začně chodit a navíc nemáme ani vlastní bydlení a jsme mladí, kam spěcháme..... Ale já nevím, jsem takový typ, jdu do věcí spíš po hlavě a pak je řeším, než abych se nad nimi dlouze rozmýšlela předtím. A podle reakce okolí ve mně trochu hlodá, abych to fakt neolitovala.A taky bych nechtěla nějak zanedbat starší dcerku. Ale já tak nějak věřím, že druhý bobek bude kliďas a máme podporu oboru rodin, babičky v jedné ulici, manžel si snad finančně polepší a vezmeme si hypo a i kdyby ne, tak to snad není nic tak trestuhodného mít, dvě děti v pronajatém bytě...... Nevím, co si o tom myslíte? Měli bychom si dát na čas, užít si malou a až za pár let pomýšlet na druhé, nebo byste klidně do toho šli?

tarra27
25. črc 2013

@baterie my máme hypoteku na dům - starší, manžel vydělává, ale nerozhazujeme zbytečně....vycházíme, že neco i ušetříme...

máme dvě dcery, jsou od sebe o 14měs, přesně za 4-5měs od narození první jsme věděli, že chceme druhé mimi...podařilo se a půl roku po porodu jsem byla těhotná a štatsná.

Všichni kroutili hlavou a ptali se, zda plánovaně apod...pak to byly řeči typu - no hlavně tu starší netahej a jak to zvládnete, to bude hrozný....

manžel, když jsou obě nemocný, tak si vezme po 3dnech, kdy nespíme v noci, očr....protože když jsou obě nemocný, nárořné to je, ale max 4dny než zaberou léky...stalo se tak 2x, a starší bude v srpnu 2roky a mladší v říjnu rok...

starší nikdy nežárlila ani v porodnici a ani potom ne...a vše zvládáme s manželem sami, nikdy nám nikdo nehlídal, vyjm,a asi cca 2hodin, když jsme byli u tchýně a holky spaly a my museli jet na matriku kvůli svatbe.....

neznáme to, že by babičky pomáhaly finančně, nebo i tak, že by šly jezdit s kočárkem...

ano, někdy to je náročné, očkování, úřady....někdy jsme unavení, ale je to nepopsatelně nádherné.....když starší přijde, udělá malá mladší i nám....popusinkuje, obejme...kolikrát se tak nasmějeme....neměnila bych a ze srdce prosím Boha, aby tohle krásné nikdy neskončilo nebo alespon moc dlouho trvalo....abychom tu mohli být já, manžel i holky....a kdybych se měla rozhodnout znovu, udělala bych to stejně....

pokud se rozmýšlíš, zvaž, zda máš vedle sebe chlapa, kteý ti pomůže a pokud ano, šla bych do toho....

a musím teda dodat, že až na pár nocí, kdy nám rostly zoubky nebo jsme byly nemocný a nebo začátek z porodnice, kdy bolelo bříško, holky spaly krásně....

lubinkova
25. črc 2013

@baterie Trochu jsi mi připomněla mě, tím, že jdeš do všeho po hlavě, a až pak řešíš.... já mám dvuměsíčního syna a taky už řeším, kdy se začneme snažit o další... mám RD na dva roky s tím, že do té doby snad budu mít další miminko, chci, aby byly děti věkově co nejblíž... a taky nějak "neřeším", že už teď je to svým způsobe, náročné... prostě jsem si vzala do hlavy, že chci další a zbytek budu řešit, až to bude aktuální 😉 .... ono se to prostě nějak poddá....
jinak já jsem studentka a živí nás jenom manžel sám.... my jsme teda docela "šetřiví", tak si díky tomu nežijeme úplně blbě.. (to myslím tak, že nejsem typ holky, co by s penězma běžela do krámu a nakoupila horu oblečení, kupuju jen, když je staré už nepoužitelné..nekupujeme značkové věci atd... mám jiné priority...)... každopádně, já jsem ze tří dětí, mamka s náma zůstala sama, takže to finančně nebylo nic moc- a taky to šlo... 🙂

nick1234
18. srp 2021

@kammka myslím že úplně není pravda co říkáš....ceny nájmu jdou šílené nahoru, když kolikrát vidím kolik chtějí za malý krcálek někde b okraji města 🤦 my jsme si brali hypotéku na dům 3miliony, já pracuji jako učitelka (plat cca 30tisíc, manžel pracuje ve fabrice a má taky kolem 30 tisic) a na hypotéku jsme dosáhli bez problému, tak nevím jaký průměrný platy máš na mysli🤷 máme jedno 5 lety dítě ...hypotéka vychází kolem 11tisic měsíčně, což je nájem za být 2+1 a to ještě nekde na vesnici🤔 my máme řadový asi 30 let starý dvoupatrový dům +obytné podkroví....tak nevím jestli raději platit někomu do kapsy za nájem nebo si raději zkusit tu hypo...samozřejmě taky záleží na dalších okolnostech -dalsi půjčky apod...jinak co se týče děti velmi brzy po sobě, já osobně bych do toho nešla, ale asi jen z vlastní pohodlnosti😁 syn ma 5 a teprve před rokem jsme začali uvažovat o dalším, zatím bohužel neúspěšně 😔 ale chtěla jsem mít na syna čas a věnovat se mu, hodně celá rodina cestujeme (výlety apod...)

mdch91
18. srp 2021

U ditete za nejnarocnejsi obdobi povazuju tak od roka do dvou let, tedy presne to, kdy si chces poridit dalsi. Syn byl fakt zlate miminko, hodne a casto se kojil, ale neplakal, zadne probdele noci. Takze kdybych vychazela z toho, ze druhe bude stejne, tak i tak s nim bylo opravdu hodne prace (mame i starsi deti) a vim, ze bych nemela cas na toho starsiho sourozence. Rocni deti jsou pro me takovi "mimoni", co vsechno chteji sami, ale jeste to neumi. Takova velka mimina. Naopak po druhem roce zlom a je to super partak. Ale zas podle me deti s mensim vekovym rozdilem tolik nezarli. A co se financi tyce, jeste nemame zadne dite ve skole, takze asi nemuzu uplne soudit, ale prijde mi, ze je to ted takove alibi proc nemit vic deti..aby se tomu jednomu mohla zaridit zlata klec.