Proč ne/chodíte s dětmi na kroužky?

@veruuu_kubesovic já si myslím, že nějaký ten kroužek dítěti určitě něco dát může. Už jen to, že je mezi jinými dětmi, že je v kolektivu a v pozdějším věku je za mě kroužek taky fajn. Já i přítel jsme oba jako děti na kroužky chodili a máme na co vzpomínat.

@felixfelicis ja to mam dost spojeny s tim, ze v hernickach to nikdo nehlida a matky, co uz jim hrabe z toho, ze jsou tyden s usoplenyma deckama doma, vyrazi do herny, aby jim z tech deti nesvihlo, na krouzku se taky samozrejme muze objevit nemocny dite, ale byla jsem sama svedkem toho, ze lektorka poslala dite s matkou domu, ze je proste nemocny..
Skolku nedokazu posoudit, starsi chodi do lesni, takze tam se nemoci siri hur a rodice si rozmysli poslat dite s nudli a teplotkou do skolky, kde budou cely dopoledne litat venku v minus peti 😂😂

@rencinka87 to asi jo no 🙂 V hernicce jsem asi dvakrat (a jednou na krouzku) zazila laxni rodice, kteri nechali deti nosit a patlat jidlo a piti mimo vyhrazene misto. O tom, ze by deti po navsteve tam byly nemocne, nic nevim (ted uz teda chodime minimalne). Ale v klasicke skolce jsme si toho s nemocemi zazili tolik, ze mi zminka o usoplenych detech v herne prijde usmevna. A to ucitelky taky posilaji domu...stejne tak nam kolikrat prisla s neohlasenou nudli navsteva. Nejde se tomu vyhnout 🙂

@felixfelicis Navstevy s neohlasenou nudli jsou moje nejmilejsi.. Nebo tedy spis jsem dodnes neprisla na to, jak zaregovat na “ma jen malou nudli, to muzeme prijit ne?”, aniz bych si pripadala jako hystericka helicopter mother, kdyz reknu nezlobte se, ale rymu si nechte 😁

Týjo to je diskuze... 🙈 Kroužků je velké množství druhů. S dcerou necelé 2 roky už od října chodíme, je tam s námi asi 5 dalších maminek s podobně starými dětmi. Máme tam říkanky, pohybové hry, cvičení jemné motoriky, opičí dráhy, tvoření... Když se děti nechtějí zapojit, nikdo je nenutí a můžou si tam jezdit na motorce nebo cokoliv je napadne. Dcera byla vždy velký stydlín, na hřišti se od dětí držela dál. Ale tady, jak se potkáváme stejné děti pravidelně, tak se hodně zlepšila v socializaci. A taky vidíme velký pozitivní vývoj na řeči u všech dětí. 😊 Opravdu si to nemůžu vynachválit, platím jen 800 za pololetí (okraj Brna) a celé to proplatí pojišťovna. Nechápu co kdo myslel tím honěním ega....? 😂

@felixfelicis ja teda nemam moc rada ani detsky hriste nebo proste obecne mista, kde je na relativne malym prostoru hodne deti, kterym se nikdo nevenuje a muzou si delat, co chteji, protoze maminky maji taky narok odpocinout si a chteji si popovidat s kamoskama 🤦‍♀️

@rencinka87 o tom ale to hrani je, ne? Mam deti 2,5, 4 a 6, s tim malym samozrejme jsem, dokud si nejsem jista, ze neprizabije sebe nebo nekoho dalsiho, ale starsi me v nicem nepotrebujou, neni v cem se jim venovat, kdyz si v pohode hrajou s jinyma detma. Kolikrat si stezujeme, ze nase deti nemaji stejne detstvi jako my, ale nenechame je...Krouzky jsou super na pravidelny kolektiv, ale zase je to jenom organizovana cinnost. Na hristi nemam rada akorat povinny small talk, ale tady si nastesti kazdy hledi spis svyho. Taky chodime do lesa nebo nekde sami, ale nemohla bych to tak delat porad...vyhovuje mi od vseho neco.

@felixfelicis tak jsem to nemyslela - ja jednoznacne podporuju volnou hru (proto jsem taky dala dite a dam i to druhy do lesni skolky) - mozna mas stesti na hriste, na lidi, ale ja se casto setkavam s tim, ze deti rozkladaji hriste (pripadne ostatni deti) na prvocinitele, a maminky si vesele povidaji nebo koukaji do mobilu a vubec je to netankuje. A ja mam pak dve moznosti - odejit nebo vychovavat cizi deti. Ale to je uz mimo tema, navic etiketa detskych hrist uz se tu resila xkrat 😁

@martiniquest U nas ma DDM krouzek i pro batolata, platila jsem 500/pololeti. Maji i krouzek pro deti do roku, nejake cviceni, tam jsme nechodili. Ale chapu, kdybych mela kamosky s detma, taky bych se radsi navstevovala doma.

@katule1990 u nas taky, zacinaji od 6 mesicu.

S nejstarší jsem chodila na plavání a Yamahu. Plavání smysl určitě mělo, teď tu plavání pro nejmenší není a prostředni stále nemůžu dostat do bazénu... Yamaha byla víc o tom se v zimě s dítětem zabavit a s prostredni už jsem tam nešla.

Se synem jsem zacla chodit po sestinedeli tenkrat na masaze miminek, pak vanicky a od pul roka plavani, ktere stejne k nicemu nebylo, syn nebyl akcni jen tam lezel ani nozickama nechtel kopat ve vode a tak,ale za to pak od roka v kance na pohybove cviceni s detmi, kde je i opici draha, rikanky a tak tak toho bavilo. Jinak my navstevovali i hernicky pres zimu a v lete zas hriste ci u restauraci hriste a vse bylo super a fajn. Ted u dcery to bylo jine, vic nemocna takze plavani nemelo smysl, covid k tomu a vse zavrene ale chodim s ni do te kanky a to ji moc bavi a hlavne je to pro ni prospesny skrz problemy co mela a zlepsila se. Jinak dal chodime po hernickach a tak, kde maji deti vyziti a pres hezke pocasi samozrejme vylety, hriste a podobne 🙂

Já se starším zkusila chodit, ale je hodně introvertni, brzo mi došlo, že ti je pro něj trápení, i na hřišti si jako malý hrál nejradši sám a od dalších děti si do cca 3 let vyloženě držel odstup. Mladší je extrovertni dost, ale narodil se krátce před kovidem plus v době, kdy starší ještě nechodil do školky, takže bych sebou musela mít oba (a to by ten starší nesl těžce). Takže starší začal s kroužky ve 4,5 (angličtina na vlastní žádost a miluje ji) a mladší se na druhé pololetí, krátce před třetíma narozeninama přidal. Jinak zatím nic, chodíme ven, na hřiště, do lesa, na bazén, lezeckou stěnu, sem tam i do hernicky. V koutku v obchodě nebyli nikdy, starší by tam sám s cizím clovekem nezůstal ani za nic, i se školkou je to s ním (v 5 letech) stále dost boj.

Mám 27m společenské dítě, jsem z Prahy, kroužků tedy široká nabídka. Od 8m jsme chodily s přestávkami kvůli covidovým restrikcím na plavání rodičů s dětmi. Pozitiva: malá se otužuje, vody se nebojí, potápí se jako nic. Kvůli zdražení (400 Kč na 30min) už aktuální semestr nechodíme, beru ji místo toho každý týden do bazénu a vymýšlím podobné úkoly jako na lekcích.

Kromě toho je přihlášená na cvičení v DDM, mají rozdělené skupinky podle věku na 12-24m a 24-36m. Jsou to říkanky, pohybové hrátky, jednoduché úkoly podle pokynů lektorky. Dcerka je nadšená, já méně, ale přínos vidím. Soustředí se, sleduje ostatní, učí se kooperaci, "zpívá" říkanky na kroužku před ostatními, i to, že se potká s bacilama je podle mě dobrá průprava do školky. Od příštího týdne přidáváme účast na chovatelském kroužku pro děti s rodiči 2-4 roky.

Pak jsme absolvovaly jeden semestr na cvičení Fitbaby a zkušební hodiny v MonkeysGym a The Little Gym. To jsou tělocvičny pro děti, překážkové dráhy a byť dcerce se cviko líbí, tak platit 250-400 Kč za 45min mi přijde přehnané.

V herničkách jsme byly jen párkrát s kamarádkami. Kromě těch komerčních v OC jsou i moc pěkné v komunitních a mateřských centrech za symbolickou cenu.

Zvlášť na podzim a v zimě jsem za každý kroužek byla vděčná, dny jsou v bytě dlouhé (dcera už v necelých 2letech přestala přes den spát). Ven chodíme samozřejmě denně taky, ale prostě na sídlišti se nezabaví tak snadno jako u prarodičů v domku se zahradou nebo na chalupě.

Tak otázka byla položená tak, že zadavatelka potřebuje poplácat po ramínku, že ona dítě rozvíjí, zatímco ostatní divné matky se někde vykecavají v obchoďáku. Dcera se narodila 12/18, takže zhruba od jejího roka byly intermitentní lockdowny. Plavání mi osobně taky moc sympatický není a neproběhlo, ale to je můj osobní problém, nijak to nesoudím. Chodily jsme na ostrůvek poznání, kam mě zlanařila kamarádka, myslím, že dceři se to líbilo a asi se u něco naučila. Jinak jsme nejvíc chodily na hřiště, my s kamarádkou kafe v termohrnku, děti na písku, když bylo hnusně, střídaly jsme návštěvy i nás a u kamarádky. Já se nijak netajím tím, že kromě batolete potřebuju společnost dospělého a zároveň že se neumím s někým bavit, pokud nás spojuje jen to, že jsme porodily dítě ve stejnou dobu, takže psychokontakt s kamarádkou byl pro naprosto esenciální. V herně jsme byly asi třikrát, ale teď jsme si oblíbily kavárničku s fajn koutkem, kde děti klouzak do kuliček a my si v klidu pokecáme.

Za mě každé investice do dítěte je vždy přínosem. My na plavání nemohli chodit kvůli Covidu. Tak jsem nás s dcerkou v roce alespoň přihlásila na místní kroužek pro predškolkové děti. Nejen že jsem tam našla skvělé kamarádky, ale naučila sem se pracovat s dcerkou v kolektivu, pozorovat jí, jaká je, co jí dělá v kolektivu radost a z čeho má obavy - naučilo mě to jí vnímat i z jiné stránky. Chodili jsme rok a teď od září budeme znovu pokračovat než příští září nastoupí do školky. Tam ji pak přihlasíme na zpívánky a podle možností dcerky i na sportovní kroužek. S nástupem do školy plánujeme hudební nástroj v ZUŠ a ponechání vybraného sportovního kroužku. Nevidím v tom žádný problém, myslím že osobní rozvoj dítěte, ponechání jej v kolektivu, naučit je různého poznání je důležité. A to ještě doplním, že dcerka není přirozeně typ, který by se někam hrnul, nikdy jí ani v kroužku k ničemu nenutím a přesto myslím, že pro ní má ten kolektiv velký význam.