• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chteli jste někdy ublížit svému díteti?

18. června 2014 
dukie to trafila uplne presne.

osobne si myslim, ze uz aj trojmesacne babo vie "vydierat" matku. a ako tu uz bolo spomenute - na plac este ziadne dieta nezomrelo.
16. črc 2009 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dukie nemozem suhlasit s myslienkou, ze 3 mesacne dieta ma nejako vydiera a uz vobec nie, ze ho mam za to trestat. Naozaj si myslis, ze ten maly prcek si povie: "tak a teraz idem trosku potrapit maminu, nech je sranda"? Place, lebo nieco potrebuje. A ak potrebuje matkinu naruc, tak ho mame za to potrestat? Ze vo svojich 3 mesiacoch je nesamostatne, nevie sa zabavit samo a nedokaze pochopit, ze aj my mame pravo v klude sa najest alebo si len tak vylozit nohy, za toto ho mame trestat? To chces dat do rovnitka nevhodne spravanie na pieskovisku s tuzbou byt v blizkosti rodica?

Ked dieta nechas vyplakat, lebo mas pocit, ze si vydupava trebars tvoju pritomnost alebo nosenie, tak jedine co dosiahnes je ze dieta rezignuje. Nie je lepsie vychovane, samostatnejsie alebo rozumnejsie... len pochopi, ze sa mu plakat neoplati, lebo ho aj tak nikto nepocuva. Deti v dojcenskych ustavoch neplacu... pochopili, ze sa to neoplati, ale ani neprospievaju.



Ani mne sa vzdy neche ist za malym ked place. Nemozem povedat, zeby som sa dvihla na kazde prve zamrncanie. Kolkrat si poviem, prestane a nedviham sa.. ale ono neprestava a tak musim vstat a ist za nim. A hoci za nim idem castokrat mierne podrazdena, ze co zase vymyslas, ved si najedeny, odgrgnuty, cerstvo prebaleny a toto je tvoj cas, kedy spis... casto zistim, ze je chudacik zasprajcovany medzi mrezami postielky a nevie sa pohnut alebo sa mu dostala prikryvka cez hlavu...
16. črc 2009 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Obcasne placnutie cez plienku.... Tak tomuto fakt nerozumiem... v jednej chvili ked sa to NAM hodi sme ochotne dieta nosit, pusinkovat mojkat a v druhej chvili opat ked sa NAM nehodi tak ho miesto tisenia capneme :frowning2: Naozaj si myslite, ze to dieta vie preco ste ho udreli???? A nabuduce uz plakat len tak "zo spasu" nebude?
16. črc 2009 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
no myslim, ze niektore maminky si to tu zle vysvetlili.
to ze obcas pouzijeme metodu vyvrestania dietata neznamena, ze to tak robite kazdy den a stale. jednoducho uz ked prasknu nervy alebo je toho dost, dieta vymysla, tak nech si trosku poreve . . .to vsak neznamena, ze ju necham revat pol hodinu a nejdem sa ani len pozret, ze co sa deje - tak to teda nie.

ale na co to tu vlastne vysvetlujem - z mojej dcery vychovam normalneho cloveka, za tym si stojim.
16. črc 2009 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
krpcek a mas pravdu... napr: moj syncek ma v mode zapinat a vypinat televizor, mozem mu aj sto krat povedat, ze nono, bude dada na rucicku, obrati sa na mna a vysmeje ma, no ked pridem k nemu a capnem ho po rukach, pekne si odide a da telke pokoj. moj ma rok aj 5mesiacov, a neviem mu vysvetlit co ano a co nie, ale ked ho capnem po zadocku alebo po ruke tak vie, ze to nesmie. a nemyslim si ze by som bola zla mama, len chcem predist tomu, aby moje dieta sa hadzalo o zem, ked mu nieco nedovolim, nechcem aby bola hamba s nim vyjst na ulicu, lebo sa budem musiet bat, co si vymysli co chce a co mu musim dovolit, lebo mu mozem vysvetlovat ze to sa nesmie , nebude tomu rozumiet. mam kamosku aj sesternicu, ktore vzdy vysvetlovali a prosikali sa...a? ich dcery maju 5 a 6 rokov a vsetko je tak ako ony chcu, matky nemaju slova... dieta treba vychovavat uz od malicka, to ze su male nie je vyhovorka... teraz si nemyslite ze ho bijem mlatim alebo tak, ale ked treba tak dostane po zadku alebo na ruku
16. črc 2009 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
No fasa... mozno by sme mali deti zacat capkat uz v porodnici :angry: Je smutne, ze si myslite, ze dieta pochopi, ze nieco sa nesmie len vdaka pouzitiu sily. A co takto pouzit ton hlasu? hranice sa daju stanovit aj inak ako bitim dietata. Ale je to ovela namahavejsie ako capnutie.

Ano deti treba vychovat od malicka, ale to co si oni vezmu je v prvom rade to ako sa mi spravame. Ak je rozpor medzi nasimi slovami ("nesmies bit deticky") a skutkami (cap jedna vychovna po ruke) tak co si asi myslite, ze si to dieta zapamata?

A stale sa tu bavime o 3 mesacnom babatku. Take male dieta nie je schopne vydierat, vymyslat alebo robit zle. Psychologovia upozrnuju na to, ze v tomto veku je dolezite plnit potreby dietata. Tu nejde o rozmaznavanie!!!! Dieta nadobuda istotu a tato istota je mimoriadne dolezita pre jeho dalsi vyvin.
17. črc 2009 v 00:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie :wink:...klobúk dole pred tými, ktoré si verejne priznali, že im pri výchove občas prasknú nervy....chcelo to odvahu, hlavne na tomto fóre...zuzi 118, veľmi mudro píšeš...priam ako z knihy... len od života to má ďaleko....tiež som mala stavy, že mi praskli nervy...kompenzovala som si to ale inak, nie na malom...ale za to, dokážem pochopiť ženy, ktoré sú s tými nervami tak na koncoch, že babatká vybacajú po plienke, alebo nimi zatrasú....bože, veď to nie je týranie alebo vedomé a chcené ubližovanie....je to momentálny stav ženy....tak to rešpektujte a nesúďte...to je to najjednoduchšie..samé ich to dosť trápi aj bez vašich múdrostí...alebo inak..hoď kameňom, kto si bez viny!!!!!!
17. črc 2009 v 00:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
p.s. Zuzi 118, milujem príspevky žien, ktoré majú v pase len prezývku a dátum registrácie.
17. črc 2009 v 00:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
este nie, mam pokojnu povahu a nastastie aj syn. facku uz dostal (o dva mesiace bude mat styri) ale nebolo to koli prasknutiu mojich nervov. porusil hranice absolutneho nie a aj napriek vysvetleniu od troch osob s usmevom zopakoval co nemal.
17. črc 2009 ve 03:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
doplnam prispevok - islo o plutie na ludi, tak dostal cez usta. ked bol malicky, bez priciny nikdy neplakal, takze nam nemali z coho praskat nervy.
17. črc 2009 ve 03:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zuzi já teda nevím,jestli máš děti,ale dle tvého psaní,zřejmě asi ne,protože by jsi pslala jinak :fearful: jak píše Casy30.Věř,že i 3 měsíční dítě dokáže vydírat,a jak už jsem tu psala,mám dvojčátka,takže to prostě nejde,to bych taky celý den nedělala nic jiného než je nosila na střídačku a to bych asi za chvíli odpadla,stačí když mají prdíky,ale taky si je vezmu,zase aby z toho nevzniklo,že na ně kašlu,ale už to prostě taky zkouší.A to,že je u nás zakázané pomalu plácnutí přes zadek?Že to jako týrání?Nezlobte se na mě,ale ruku na srdce,jak jsme asi vyrůstali my??????Ve škole jsme dostali(já teda ne :grinning: )od učitelů(dneska nesmějí a taky to tak vypadá),kluci vyšli s obtiskem dlaně,když jsme něco udělali co jsme neměli,tak jsme jí slízli :grinning: a žijeme?Žijeme a ještě ke všemu slušně vychovyný a to že budu své dítě vychovávat tím,že na něj budu dělat ťuťuňuňu a pak z něj vyroste malej "hajzlík"........,Takže Zuzi,jestli chceš pošlu ti adresu aby jsi mě mohla případně nahlásit za týrání :grinning: ,ale jestliže jim něco řeknu třikrát a stále to budou dělat,tak jim prostě jedna přiletí,ale to už se jich nebudu ptát :wink: Já vím,že to s miminkem nemá moc společného,ale začínat se prostě musí už od dětství,to teda neznamená,že 3 měsíční mimča dostanou na prdel kvůli tomu,že chtěj být u mě :grinning: to my je jasný,že tomu nerozumí,ale ale prostě i mámy mají své hranice :sweat_smile:
17. črc 2009 v 05:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie - já s tebou souhlasím, udržovat dítě v takovém vakuu, no to už by ve školce dostal takov=ho facana a a bylo by vše daleko horší, nedokázal by se vyrovnat s tadytím psychosvětem, ale všeho s mírou, nějaká italská domácnost, kde se rodiče nedokáží shodnout a jen na sebe vřískají, může dítě cítit tak, že za to může ono. zlatý střed - s tím souhlasím
:wink:
17. črc 2009 v 07:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja súhlasím so zuzi118. Mne malý prvé tri mesiace plakal až až. Stále som bola kľudná, nikdy som nezvýšila hlas a teraz mám doma bábätko, ktoré vôbec neplač a je tiež kľudnučké. Neplače dokonca ani keď je hladné, stačí mu ukázať, že mama už pre neho robí papať a on sa spokojne pozerá. Všetci sa mi čudujú ako je to možné, že mám také dobré dieťa a ja si len spomeniem s úsmevom na tri ťažké mesiace, ktoré mi teraz prinášajú zaslúžené ovocie.
17. črc 2009 v 08:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky ja nevim jak si to plesknuti pres plenku predstavujete... Ale kdyz to udelam tak se maly jeste smeje.. takze ho to 100 % neboli.....
17. črc 2009 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak ja mam syna - ma takmer 4 mesiace. A nie som sice ziadna super mama, ale zatial som ho nikdy neudrela, nezvysila som na neho hlas, ani som s nim netriasla. Okrem toho som sa musela v detstve starat o ml. surodenca pre chorobu matky. Dodnes mame vztah skor matka-syn, nez sestra-brat. Takze to co pisem, nie su len take taraniny co som si nasla niekde na nete, ale veci co som zazila.

Tiez som bola vychovavana tak, ze som dostala po zadku, cez usta atd... ziadne tyranie. Pamatam si velmi dobre, ako som sa cititila ponizena a kolkokrat napriek hrozbe trestu som si aj tak urobila po svojom. Radsej som zniesla jednu vychovnu, ako by som mala zmenit svoje spravanie. Ked som sa starala o brata, tiez som ho "vychovne" capkala a viete co? NIKAM TO NEVIEDLO!!! Tak som skusala ine... metoda pokus omyl. A ono to zacalo fungovat. Verte ci nie, napriek tomu, ze som ho nebila som na neho bola (a stale som) najprisnejsia z celej rodiny. Ziadne tu-tu-tu a nu-nu-nu ani 1000x opakovanie prosieb. Len tak pokusne, skuste si spomenut ako ste sa citili, ked vas rodicia trestali.

Teraz ked mam vlastneho syna a urcite skusenosti uz za sebou tak sa o vychovu zaujimam este viac. Hladam metody, studujem literaturu ako robit veci inak a efektivne. To na co som prisla, ze je dobre pri bratovi sa mi teraz potvrdzuje. Lenze vtedy nas to stalo vela casu a energie a bohvie ako som mu svojimi chybami ublizila...

Ja viem, ze napriek vsetkej snahe narobim kopec chyb a nechtiac svojmu malemu ublizim a mozno ani nebudem vediet kedy a ako sa to stalo.

Kludne si ospravedlnujte capkanie malickych, ale vychovne to teda nie je ani omylom.
17. črc 2009 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
tak jo holky.. ja uz sem vazne nezavitam.. tak nashle...
17. črc 2009 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Casy 30:

Bavime sa tu v dvoch rovinach. Prva mame praskli nervy a ublizila dietatu... tu nikome sucitne potlakpanie po pleci, ze ano to sa stava a na to mas pravo nepomoze, lebo to moze skoncit tragicky - napr. ako syndrom traseneho dietata. Nijaku mamu co jej praskli nervy nesudim a bohvie ci mne neprasknu niekedy inokedy a nebudem jednat skratovo... ALE toto nie je spravne konanie. Je treba mu predchadzat. Tie rady tu uz boli popisane. V kritickej chvili odist prec, vyzurit sa, vyplakat... nasledne poziadat o pomoc mamu, sestru kamosku... starostlivost o dieta a domacnost je narocna vec a nikto by nemal byt sudeny za to,z e nevladze alebo zlyhava. Snazit sa o psychohygienu, nehanbit sa narokovat si cas sama pre seba bez dietata... atd.

Druha rovina su takzvane "vychovne" capnutia. Kedy sa pomocou sily snazi stanovit rodic hranice (tu je rozdiel oproti prvej situacii, kde mama bije nie preto lebo vychovava, ale preto lebo je zufala a zufaly ludia robia zufale veci). Ja takyty sposob vychovy povazujem za neucinny. U malych babatiek absolutne, lebo to uz vobec nepochopi, ze nieco zle spravilo (aj ked ako moze byt vobec babatko zle?) a u vacsich je bitie ucinne len naoko (ak vobec) - dieta nerobi tu cinnost preto lebo vie ze je nespravna, ale preto, ze sa boji trestu. Akonahle hrozba trestu pominie, veselo si v cinnosti pokracuje.

A P.S. Pre pokoj tvojej duse si uz aj idem nastavit v pase udaje :wink:
17. črc 2009 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
denka 28 ty už máš ale vačšieho syna na to ti nikto nič nepovie to už chápe, čo je trest ale tu sa píše o bábatku.. aj moj stále vypína tv a zapína a je už naučený tak, že muž na neho iba zdvihne hlas a už vie, že robí zle prestane síce o minutku robí to isté.. ale deti si vraj nedokážu dlho pamatat..a bábatka už duplom nie..
moj syn sa tiež hádze a pod a musí vediet, že to je zle.
ja som ho stále nosila a tiež sa nechcel objímat.. iba nosit, pozerat..
tým nehovorím, že to odsudzujem alebo tak podobne... sama si dobre pamatám ako u nás lietali vankuše od nervov, ked nám malý o pol noci ešte plakal a nepomohlo ani hojdanie ... sama si pamatám ako sme sa v noci vozili aby sme ho uspali a sama si pamatám ako som celú noc pozerala na hodiny a priala si aby už bolo aspon 6 ráno, lebo sme celú noc nespali.... pamatám si ako sme sa striedali aby sme sa naobedovali ked som mala to štastie a muž mal jeden den v týždni volno... ale všetko prejde. prvý rok je najtažší a potom nám budú naše detičky robit len radost..
:wink:
17. črc 2009 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja chcem podakovat sisstin za uprimnost a za slova,ktore si napisala. nikto nie sme dokonali,ale bola by som rada,ak by sa niekto z tejto temy poucil. co i len jedna mamina,pretoze trasenie a mlatenie babatka nie je normalne. lebo ak by sme to povazovali za normalne,tak co bude dalsie nasledovat?
Suhlasim s nazorom zuzi118. ani ja nie som dokonala a obcas padam na hubu a so zufala,ale radsej si dam sprchu ako keby som mala malej ublizit. preto som si ju nevyrobila.
17. črc 2009 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všetkým, síce neskor, ale reagujem ešte na prvotné príspevky, prečo bábo može toľko plakať - okrem iného, čo tu bolo popísané, može mať aj napríklad pruh (kýlu). Moj brat od narodenia veľmi plakával, naši sa s ním natrápili, a potom mu prišli na to, že má obojstranný pruh, preto mal stále bolesti bruška, kadil len cez rektálnu trubičku apod. Po operácii sa to o 100% vylepšilo.
17. črc 2009 v 15:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
nějak se tohle téma zvrhlo a spousta názorů tu byla pochopena jinak než byla třeba myšlena a myslím, že nebylo založené ani proto, aby jsme tu na sebe útočily a osočovaly jedna druhou, která je lepší máma co se výchovy nebo nervů týká

jsme prostě jen unavený maminky, kterým občas nervy ujedou a je to lidský, pokud nejde samo o ubližování miminku jak silou, tak psychicky myslím, že každá maminka pokud je normální má cit pro to, aby svému miminku, která myslím moc milujeme všechny nijak neublížila mému malému je za pár dní rok dle naší dr je vývojově nejen velikostí na úrovni 1,5-2letých dětí a po přečtení dalších příspěvků tady jsem přemýšlela nad tím kolikrát jsem ho po té plínce plácla podotýkám, že prvně to bylo prvně někdy kolem 8 měsíce a dostala jsem se k číslu 4 možná 5 máme sousedy s o rok starším synem a od nich se ulicí táhne řev denně co se jim malej narodil a myslím, že nezůstává u jednoho nebolestivýho plácnutí po plínce bohužel i takový mámi jsou a ač jsem napsala, že jsem malého plála po plínce a přiznala, že občas zvýším hlas, když už jsem fakt ko tohle ni moc vadí taky tak mi řekněte do které kategorie nebo roviny patřím hmm :fearful: jak tu psala třeba zuzi118
17. črc 2009 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
krpcek...pri citani tvojich prispevkov sa nemozem zbavit pocitu, ze nie ty (vy) ste sa rozhodli mat babatko, ale ako keby to babatko sa za kazdu cenu "driapalo" k vam a vy ho az tak akoze velmi nechcete...prepac, mozno je to napisane hrubo, ale mam pri tom take pocity.
Tiez celkom nechapem ako mozes v spojeni s trojmesacnym nevinnym babom hovorit o "vyvrestani" a ze babo vymysla...keby si tak hovorila o starsom babe tak to dokazem pochopit, lebo sak oni uz "vystrkuju" rozky :slight_smile: ale take male babo, je fakt uplne odkazane na maminu a jedine placom ti vie povedat, ze nieco nie je v poriadku.

Ked sa partneri rozhodnu pre babatko, prinasa to kopec zodpovednosti a hlavne sebaobetovanie...

Ak som si tvoje prispevky zle vysvetlila, dopredu sa ospravedlnujem. Nechcela som sa ta dotknut.

Zelam vela radosti z malej a aj malej zelam, aby mala vela radosti zo svojich rodicov.
17. črc 2009 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
mizulienka mysli si co chces. :grinning: precitaj si knizku alebo si najdi na webe navod ako byt tou nauzasnejsou mamou a svete a riad sa tym. ja sa budem aj nadalej riadim svojim rozumom.

a dakujem, ze obcas sem zavitaju aj normalne maminy, nie len tie supermatky.
17. črc 2009 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
hihi tak to ja sa zdaleka nepovazujem za supermamu, to vobec...aj mne kolkokrat rupli nervy, ked mal maly koliky do 5 mesiaca a rano o 2 sme mu museli davat rektalnu rurku, alebo aj viac krat za noc....myslim si, ze my sme si tiez odzili svoje :slight_smile: a tiez vkuse plakal, cele dni, ci uz v kociku, v postielke, proste vsade, ale ked bol taky malicky, tak sme ho nenechavali "vyvrestat" lebo sme vedeli, ze nieco potrebuje...aj ked to bolo iba pohladenie, alebo ze sa chcel troska pomojkat.

Ale ved kazdy si v konecnom dosledku urobi podla svojho...tak zelam vela stastia.
17. črc 2009 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
podobne
17. črc 2009 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja by som bola radsej keby sa ozvala tiao :frowning2:
17. črc 2009 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
denduska: taky jsem koukala, že se tu dlouho neobjevila na druhou stranu po tom co tu bylo vše napsáno se jí ani moc ne, ale doufám, že je vpohodě a její miminko taky :wink:
17. črc 2009 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, citala som si tuto temu od zaciatku do konca. velmi zaujimave prispevky. vahala som, ci budem iba tichy pozorovatel, alebo napisem co - to. predovsetkym som chcela povedat, ze obdivujem tiao, za to, ze sa takto verejne priznala k tomu co urobila. je malo ludi, ktori takto verejne pranieruju svoje "zlyhania". takze prispevky tipu, ze to nesmie robit a podobne sa minuli ucinku si myslim, kedze sama dobre vie co spravila a mrzi ju to velmi a vie, ze je to zle. myslim, ze pisala preto, ze potrebuje podporu. suhlasim s viacerymi prispevkami, ktore su tu, ale nebudem konkretna, aj tak to tu uz jednu dobu bolo "ostre" :grinning: . citala som o "neznej vlne vychovy" a myslim, ze sa s nou skoro stotoznujem, ale nie so vsetkym. je to taky druhy trosku extrem, oproti vychove nasej generacie - takzvany "studeny odchov" :wink: ...a pisalo sa tam, ze tiez nepriniesla, take "ovocie vychovy" ake sa tym ocakavalo. mam dcerku tiez bol placko a trvalo to cca do 4 mesiaca, ale potom sa to upravilo. vela krat pomohlo iba nosenia a vela krat ani nosenie...takze plakala a ja som bola len pri nej....nic nepomahalo. asi si len potrebovala vyfiltrovat vsetky zazitky dna...neviem. zvysila som na nu hlas to je pravda, ale chvala bohu som s nou netriasla ani nic podobne. ale myslienky som mala kadejake. zuby zatinala kolko krat tak, ze som myslela, ze mi vypadaju... :grinning: ale preslo to a ja som rada, ze som to vydrzala. tak prajem vsetkym mamam, aby si nasli tu svoju spravnu cestu. myslim, ze ani jedna tu neni taka, ze by dieta nejako bila, alebo inak terorizovala...take co to robia, urcite neprispievaju na modreho konika...ale maju ine konicky....
17. črc 2009 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
tiao ahoj :slight_smile:

si dobra matka ale to ti asi nemusim pisat :wink: len tolko xcem ze aj ja som raz zatriasla mojim syncekom a nie len to :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: a to pritom moj maly ja perfektne babatko :astonished: od 3tieho mesiaca prespi celu noc a ako sa narodil tak spaval 22h a 2hod bol hore,ale raz znicoho nic sa zacal budit stale v noci a casto,muz bol na sluzobke bola som sama snim,a on sa zbudil a rev a krik :frowning2: dala som cumel nepomohlo,xcel stale papat,niekedy aj 5x za noc,pre mna to bolo nieco nove,lebo nieco ako nocne non stop stavanie som nepoznala,nakrmila som ho,hladkal mu hlavicku a ked som si myslela ze uz spinka som si lahla vedla do postele(on spal v jeho postielke a stale tak spi) a ked som uz zaspavala tak on krik rev :frowning2: :frowning2: :frowning2: ked to spravil niekolko krat po sebe uz som to nezvladla a vzala som ho z postielky a hodila(do slovne :frowning2: :frowning2: ) som ho na postel,hned prestal plakat,a kukal na mna ze co je mamy :frowning2: :frowning2: vtedy som sa rozrevala ako sialena a ta predstava ze co som mu mohla zrobit ma prenasleduje do dnes :frowning2: :frowning2: uz nikdy som nic take nespravila a viem ze uz ani nespravim ale vtedy som bola vazne zufala,som volala manzelovi v noci ze neviem co mam snim robit ze ho vyhodim z okna :frowning2: :frowning2: chudak manzel bol v inej krajine a nevedel co robit ci ist spet abo co :frowning2: bala som sa sama sebej aby som mu nejak neublizila,ale ako nahle sa manzel vratil zo sluzobky maly sa vratil do normalu :slight_smile: ja si myslim ze maly citil ze tatino nie je doma a preto vyvadzal,a vzdy ked je manzel na sluzobke maly sa budi a reve krici aj 5x za noc :frowning2: :frowning2: ale uz sa viem kontrolovat a stale si ho vezmem k sebe do postele a necham didku vonka a on ked xce sa len pritiahne a napapa sa a tak to prezijeme kazdu noc bez tatko,toto je UPLNE prvy krat co som to niekomu povedla/napisala,az ma xcete odsudzovat dobre nebudem sa cudovat,tiez sa neznasam za to co som spravila,ale tym ze som to tu napisala sa citim laksie!!len v jedno dufam ze moj maly anjelik na tu otrasnu noc zabudol :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2:
18. črc 2009 v 00:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
a este som zabudla ze moje kuriatko ma teraz 5mesiacov :wink:
18. črc 2009 v 00:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek