Je chování mého dvouletého syna normální?

Ahoj, potřebuju vaší radu... uz dlouhou dobu přemýšlím, jestli je synovo (cerstve 2 roky) chování v pořádku. Zkusím vypsat pár věcí, které se mi nezdají. Jeho nejčastější zábava doma je pozorování koleček u autíček- pozoruje to tak, ze si dá autíčko hodně blízko k očím a pomalu s nimi jezdí. Občas u toho prohodí komentáře typu auto parkuje, auto čeká na semaforu... jinak ho hracky moc neberou, tak mu často s nadšením zkouším navrhnout s čím bychom si mohli hrát a on u toho stejně vydrží jen chvilku a jeste s tim dela blbosti. Co ho vyloženě baví tak jsou knížky, u toho vydrží. Ale když se mu zrovna nemůžu věnovat, tak dokáže jen sedět, koukat, kňourat... vůbec nemá rád houpačky - myslela jsem, že to milují snad všechny děti? Ještě se mi zdá, že moc nechápe například u stavení dupla, ze si musí jednu kostičku podržet a druhou rukou přidávat, prostě používá jen jednu ruku a pak se vzteka, ze mu to nejde. Je schopný během dopoledne co chvíli opakovat mámo, maminko a to naprosto bez důvodu... poslední dobou si neustále mačká uši, nebo si s nima hraje, jako fakt skoro celý den. Často se zastaví (i třeba na ulici) a začne dělat ze tancuje. Celkově si Začal hrát s rukama, nebo s nima dělá nějaké pohyby, ale nikdy to netrvá dlouho. Vždy jen na chvílí a pokračuje dál. Vím, ze autisti kroutí rukama, ale vůbec netuším, jestli se to dá srovnávat s tím co dělá malý. Není to takový, že by je 10 minut v kuse pozoroval. Navíc u toho "tancování" se na me i dívá a směje se tomu. Ještě me napadá, ze občas třeba začne lézt po 4 a říká, že je mravenec. Nebo z něj kolikrát vypadnou naprostý nesmysly: táta je máma apod. Ale směje se tomu. Taky kolikrát jakoby namackne nějakou část mého těla na svůj obličej a ještě u toho hučí. Cizích lidí se z 90% bojí, s dětmi si hrát nechce. Hodně se u něj střídají dny. Někdy si rikam, ze jsem blázen, ze me vůbec napadá něco špatného a jindy je zas schopný celý den prokňourat, nic nechce dělat, všechno je špatně.
Abych ale nepsala jen všechno špatné.. uz delší dobu mluví ve větách, Pozná spooooustu zvířátek, zná snad všechny dopravní Prostředky, umí krásně jezdit na koloodrazedle, umí počítat do 3, zná spoustu rikanek (když je rikam, tak je se mnou doplňuje, některé řekne skoro cele), oční kontakt ma, ukazuje, zná několik barev. U těch barev je to ale taky zajímavé kolikrát se zeptám jakou má nějaká vec barvu a on mi to neřekne a nebo řekne jinou barvu a za par hodim sám od sebe u jiné věci tu barvu pozna na první dobrou. Ale většinou ty barvy teda pozna správně. Myslím, ze snad rozumí dobře. Kolikrát se o něčem mimochodem zmíním a překvapí mě, ze si to zapamatuje a pak si to spojí se správnou situací... prostě je to s ním takový, že někdy žasnu jak je chytrý a jindy je to naopak úplný mimoň... a ja vůbec netuším, jestli je to normální, nebo jestli to mam řešit... díky moc za každý názor!!!