• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Moje dítě hodně zlobí. Jak to zvládat?

26. září 2016 
@ivuu Koukám, že to vůbec nemáš jednoduchý. Chápu, že ti chybí energie do života. Bez vyspání se fakt špatně funguje. Snad bude líp :slight_smile:)
17. kvě 2011 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik Kéž by se mi povedlo se řídit čím píšeš. Vím, že máš pravdu, ale vždycky, když me naštvou, tak nezvládám se tím řídit :frowning2:(
17. kvě 2011 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám dceru 3 roky a dva měsíce a nechápu, co se s ní stalo. Vždycky byla divočejší, ale na lavičce na zastávce busu normálně seděla, na poště taky čekala na lavičce v klidu a teď najednou se válí po lavičkách, že se jí chce spát, na poště pořád někde šmejdí a taky se válí po lavičce jak bezdomovec. Domlouvat je úplně na nic, buď dělá že mě neslyší, nebo mi řekne, že se jí chce spát (jako že se válí na tý lavičce, ale spát se jí fakt nechce) Doma když řeknu ať něco nedělá, tak se šibalským úsměvem vesele pokračuje. Prostě peklo. Takže to u nás končí tak, že dostane na zadek, to začne samozřejmě řvát, případně nějakej komentář, že maminka nebo tatínek je zlej, že jde pryč (řvát do jiný místnosti případně žalovat druhýmu rodičovi) A bohužel ani plácanec na zadek jí nepřiměje to už příště nedělat. Trvá to asi měsíc a já už nějak nemůžu, navíc za měsíc čekáme druhé miminko a já se děsím. Ona se na mimčo těší, neměla by nijak žárlit zatím, ale chování se rapidně změnilo. Jinak se často chová jako retard a to fakt, jak takovej ten puberťák, co hodí xichtem a něco mele. Je prostě děsně rozjívená. Při tom s ní myslím provozuju aktivit docela dost, ale domu lezu úplně zrachaná. Chodíme do divadýlka, kde normálně seděla tý půl hodiny a ted se tam válí po sedačce, jako fakt se za ní stydím a nevím co s tím. Nevím, jestli je to jako období vzdoru a zas to přejde, nebo jestli nějaký moje selhání ve výchově. Je mi líto, že téměř denně dostane přes zadek, ale mám pocit, že jinak to nejde.Nevím jak jí vysvětlit aby se neštourala v nose - kapesník nechce samozřejmě a prst zastrčí ještě dál. Hlavně nechápu, že taková nebejvala a ted se tak změnila, při tom krom mojeho velkýho břicha se u nás nic nezměnilo
18. kvě 2011 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám dceru 3 roky a dva měsíce a nechápu, co se s ní stalo. Vždycky byla divočejší, ale na lavičce na zastávce busu normálně seděla, na poště taky čekala na lavičce v klidu a teď najednou se válí po lavičkách, že se jí chce spát, na poště pořád někde šmejdí a taky se válí po lavičce jak bezdomovec. Domlouvat je úplně na nic, buď dělá že mě neslyší, nebo mi řekne, že se jí chce spát (jako že se válí na tý lavičce, ale spát se jí fakt nechce) Doma když řeknu ať něco nedělá, tak se šibalským úsměvem vesele pokračuje. Prostě peklo. Takže to u nás končí tak, že dostane na zadek, to začne samozřejmě řvát, případně nějakej komentář, že maminka nebo tatínek je zlej, že jde pryč (řvát do jiný místnosti případně žalovat druhýmu rodičovi) A bohužel ani plácanec na zadek jí nepřiměje to už příště nedělat. Trvá to asi měsíc a já už nějak nemůžu, navíc za měsíc čekáme druhé miminko a já se děsím. Ona se na mimčo těší, neměla by nijak žárlit zatím, ale chování se rapidně změnilo. Jinak se často chová jako retard a to fakt, jak takovej ten puberťák, co hodí xichtem a něco mele. Je prostě děsně rozjívená. Při tom s ní myslím provozuju aktivit docela dost, ale domu lezu úplně zrachaná. Chodíme do divadýlka, kde normálně seděla tý půl hodiny a ted se tam válí po sedačce, jako fakt se za ní stydím a nevím co s tím. Nevím, jestli je to jako období vzdoru a zas to přejde, nebo jestli nějaký moje selhání ve výchově. Je mi líto, že téměř denně dostane přes zadek, ale mám pocit, že jinak to nejde. Štourá se v nose a na moje vysvětlování a kapesník mi kašle a prst zarazí ještě dál. Nebejvala taková, tak nechápu co se s ní děje. U nás se nic neměnilo, jen mi narostlo břicho, takže nějakou změnou by to být nemělo. Nevím jak jí mám zamezit nežádoucí činnosti, je jak mezek
18. kvě 2011 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
omlouvám se, tvářilo se, že se mi příspěvek smazal:slight_smile:
18. kvě 2011 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sheherazada Ja si myslim, ze deti jsou vnimavejsi nez si samy pripoustime. :wink:
Podle Tebe se "krome" Tveho briska nic nezmenilo..ale okolo briska se zmenilo spousty veci, ktere Tobe prijdou normalni a spojene s briskem, ale pro malou je to orisek, ktery zpracovava po svem...
Tatinek uz nehladi jenom ji, ale hladi a tuli se i k brisku..
Maminka nakupuje pro miminko...
Maminka planuje s tatinkem kam dat postylku a co jeste dosehnat...
Babicky se porad ptaji, okoli se porad pta ...
Maminka kdyz telefonuje, povida o miminku...

Zkus ji zapojit do priprav jeste vic, nech ji o necem rozhodnout (nebo aspon na oko) :wink: . Udelej z ni dulezitou, ze ji potrebujes, ze jinak nevis, jak a co vybrat. At ti poradi barvu nebo misto, kam co umistit...Nech ji vlozit do skrinky vyhlezene a pripravene oblecky pro maleho...(i za tu cenu, ze to pak predelas :slight_smile: )
Podle meho muze jit o vzdor, ktery prejde, ale aby byla co nejmene "zarliva" muzes malinko ovlivnit uz ted...Moje dcerka je doted pysna na to, ze vybrala jednomu z dvojcatek jmeno, ze "ona" vybrala barvu kocarku.... :wink:
V dobe porodu ji bylo jako Tvoji Verunce (mimochodem vybrala jmeno Veronica prop svou segru :slight_smile: )

p.s. kdyz placnuti "nefunguje", tak ji ani nema smysl placat, vzit za ruku a nejak zamestnat ma vetsi efekt a ona bude pysna, ze je uz ta "velka"..
Tak at to Verunku prejde a preji Ti klidne vychutnavani poslednich dni s briskem..
18. kvě 2011 v 17:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
irris, já jí zapojuju, povídáme si, jak mi bude pomáhat, že bude miminko mejdlit a mazat krémem, podávat mu dudlíček, že bude jeho velká sestřička. Mě zas nepřijde, že by se u nás tím miminkem tak žilo. Do telefonu v podstatě o mimču nemluvím, nakupujeme společně a ona ráda nakupuje pro miminko:slight_smile: Bříško mi Verča hladí víc než tatínek, tatínek na to moc není a hlavně když mi ho hladí, je to až večer, když Verča spí, protože dost pracuje. Jediný co se možná změnilo je to, že sem nějaká nervozní a nejsem schopná se uklidnit.
Jo vlastně ještě jedna změna, odstěhovali jsme se z ložnice a má tam ted svůj pokojíček, svojí velkou krásnou postel, ale už tam spí sama, ne s náma. Mimčo sem plánovala mít u sebe v obejváku, kde ted spíme, ale nakonec sem verče řekla, že když bude chtít, bude spát miminko s ní v pokojíčku a když bude plakat, vezmu ho k nám, aby jí nerušilo, což vzala v pohodě. Právě se snažím eliminovat to, aby nežárlila dopředu, zatím to nevypadá že by žárlila, ale do hlavy jí nevidím. Děkuji za přání klidných dní s bříškem, ale moc to nevidím:slight_smile:)
18. kvě 2011 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sheherazada ahoj. to s tou nervozitou poznam. posledne 2 mesiace druheho tehotenstva som bola velmi nervozna a muz vravel, ze sa s malym nervujeme navzajom. hocico co som malemu povedala, bolo ako hadzat hrach na stenu a tiez ma vytacali veci, ktore boli v podstate banalne. takze to bol taky obrovsky kolotoc a lepsilo sa to len vtedy, ked bol doma manzel.
co sa noveho babaka tyka - tie starsie deti to vnimaju. ja som mala pocit, ze maly citi nejaku zmenu, ale nevie aku, co bude pre neho znamenat a tak bol tiez nervoznejsi. plus ja s mojimi nervami - no katastrofa.
u nas sa to celkovo vyrazne zlepsilo az po porode.
takze ak ti mozem poradit - neries veci, ktore su v podstate banalne - valanie sa po lavicke, vrtanie sa v nose - tym nikomu neublizuje. to, ze to vyzera nevabne, no co uz. ale cim menej tomu budes prikladat dolezitost, tym skor ju to prestane bavit. :wink:
18. kvě 2011 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
martinka79,lucie5779 holky moje jak se máte??užíváte prázdnin a volna???co dětičky už jsou všechny hodné a žádné zlobení??
Tobiášek to je moje zlatíčko,fakt hodný klučina,kubíček je te´d na prázdninách u tchýně,no jsem zvědavá s jakou se vrátí domů,vždycky když od nich odjede,dáváme ho pak dohromady s poslušnoustí minimálně 14dní.
užívejte sluníča a buďte na sebe hodní a milý.
2. črc 2011 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marselina ahojky mám se primově.. děti josu relativně v poho, Nikolka právě na táboře. :slight_smile: chystáme na dovolenou a tak nějak relaxuji na domě.
25. črc 2011 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucie5779 ahojky jak žiješ??
25. črc 2011 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martinka79 makáme na baráku jak barevní je toho dost, prachy nejsou !!! Je to mazec !! Sašenka bude už mít rok a Alík zlobí jak čert, nenudím se !!! začla jsem znova běhat už mám dvě konfekční velikosti dole 38!!! huráááá co Ty?
25. črc 2011 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucie5779 tedy to jsi donrá písni více do \Ip jak jsi zhubla taky chci... něco dolů... taky se nenudíme prachy honíme podobě a děti rostou. starší zlobí víc než ml. :grinning: ale nemít je, je doma nuda.
26. črc 2011 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
no my máme trochu iný problem. máme skoro troj ročného jedináčiky ktorý akonáhle nieje stredom pozornosti začne robiť také veci ktorými vie že si tú pozornosť vynúti a pritom vie že ma to velmi nahnevá.muž je od rána do večera v práci.venujem sa mu prakticky celý deň má dosť mojej pozornosti.neviem ako mu mám vysvetliť že musím aj navariť sem tam aj upratať :slight_smile: a keď príde tatik s prace prehodiť aj s nim par slov
30. črc 2011 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sheherazada akoby som počúvala o svojom synovi v oktobry bude mať tri roky a u nas to trva už asi pol roka.činnosti ktoré neohrozujú jeho život alebo zdravie niekoho iného som sa naučila ignorovať keby sa mam nad všetkym čo vyvedie rozčulovať tak už som na psychyatrii.
30. črc 2011 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martinka79
@marselina já jen běhám a běhám dost mi to pomáhá ve všem ty výsledky přišli samy :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
7. srp 2011 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucie5779 dala jsem na tvoji radu. neběhám,....jezdím na kole, ale běhat budu příěští týden na dovolené. a jo dětičky ani moc nezlobí pokud nejsou spolu...
8. srp 2011 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sheherazada - omlouvám se, že otravuju v tomto tématu, ale jak píšeš o své malé, které jsou 3 a 2 měsíce a že se najednou chová tak, jak se chová, tak mám pocit, že píšeš o mém Honzovi, chová se v poslední době naprosto nevyzpytatelně, vydupává si, chová se jak zmetek, vyloženě, vůbec ho z ničeho nic nemůžeme poznat. Mámu odmítá, tatínek je bůh. Mámu ale poslechne a z tatínka si dělá prdelky. Snaží se něco vyřvat a když mu mm řekne, že si nic nevyřve, tak Honza na to "já si to vyžvu" (má velmi rozvinutou slovní zásobu, až si říkám, kde to všechno bere) a u toho nasadí ten svůj vyčůraný obličej. Předtím taky se v obchodě choval jak andílek, teď na všechno šmatá, neposlechne, no hrůůůůza! :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
8. srp 2011 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás se to ještě zhoršilo, je to ted peklo pekloucí, asi žárlí na malou, i když se k ní chová hezky, všechno chce hned a xkrát denně slším, že jí už nemáme rádi - to když jí něco zakážu, nebo jí plácnu, když jí něco 100x říkám a ona na mě kašle. Navíc začala hysterčit a válet se po zemi, ne že by si tak něco chctěla vynutit, ale naopak když není po jejím a ví, že nebude, tak začne řvát a klesne na zem. Nooo, sem zvědavá kdy to přejde, pač malá je dost náročný mimčo a já už sem zralá na bohnice. Navíc má jít do školky v září a to bude taky peklo, ještě nedávno tam chtěla, ted samozřejmě nechce. Navštěvovala dětské hlídané koutky a ted tam nechce, jen se mnou, no sem na to teda dost zvědavá
9. srp 2011 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sheherazada U nás je to stejné, taky malý šíleně žárlí a někdy říká, že ho nemáme rádi. Někdy je v pohodě, hodný, z toho zase je nezvladatelný, šíleně se vzteká kvůli kravině..... :frowning2:, chce malou bouchat, musím ho pořád hlídat. Taky měl jít v září do školky, ale odložíme to o rok, protože on je i šíleně citlivý a nezvládal by to tam psychycky a asi by si myslel, že se ho chceme zbavit. On ani děcka moc nemusí, tak i proto.

Ale u nás je naštěstí malá moc hodná, takže se můžu víc věnovat synovi, no.
11. srp 2011 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky maminky,,co tady ctu,tak doufam,ze aspon trosicku zapadnem.chci se optat..me dceri sou 3roky a 2mesice,,tak pred pul rokem sem mela s ni takovy problem,ze sem musela zajit k psychologovi,pricemz mi rekl,ze je naprosto v poradku,jenom se nesmi ustoupit v nicem,nesmela sem nic udelat,s nikym promluvit,,nedej kdyz nekdo promluvil na ni,,,pak se to o hodne zlepsilo i doma zustava kdyz jedu nakoupit,,coz je pro nas velky uspech,ale co nas tedy me spis trapi je to,ze mam kolikrat pocit,ze sem selhala ve vychove a ze za vsechno mohu jen ja,,pritom mam jeste 7iletou dceru a s tou nikdy nikde nebyly zadne problemy.Chodime s Adelkou (3roky) do MC aby byla mezi detma,ale asi toho nechame,vcera sem se az stydela a bylo mi do breku,,do hrani s detma ji musim kolikrat az dohnat jak se stydi,nekdo jinej si de hrat s hrackou co ona a ona nez aby se podelila,tak zacne uz natahovat,pak se deme spolecne nasvacit ke stoleckum a deti rozdaji tacky,,Adelka pochopitelne zacne plakat,protoze vubec nekdo si dovolil ji dat tacek hlavne deti a ona prece nebude jist nad tackem,pritom vidi i jine deti jak se bavi,ji hraji,,,mam z toho strach jaka sem mama a hlavne si s ni uz nevim rady,doma ma vyridilku peknou,,tojo,ale jak na ni nekdo promluvi,tak je chopna mu vynadat at de pryc a tak ,dekuji vsem co docetli az sem a budu rada za podobny nebo jiny nazor a radu
9. únor 2012 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamca26v tom MC je sama nebo s tebou?
9. únor 2012 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
v MC je se mnou,je to jednou tydne na dve hodinky,ale chovani ma jak kdy jindy si hraje a vcera vylozene byla upnuta jen na me :slight_smile: ale doma je jak ziva panenka chucky :grinning:
9. únor 2012 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maminecky jdu se k vám poradit, začínám být nešťastná ze svého 3,5 letého chlapečka...mívá lepší a horší období, ale třeba dnes jsme byli v parku, jezdil si na kole, všechno ok...pak přišla kamarádka se stejně starým klukem, s honzíkem jsou kamarádi...nevím jak to začlo, ale najednou se hádali o klacek, který si ten druhý do toho parku už donesl, najednou tam bylo víc dětí a všechny se zastávali toho druhého, že mu ma ten klacek vrátit...načež se do toho vložila i kamarádka a najednou byli všichni proti němu. Kamarádka mě nastvala že takhle zareagovala, protože podle mě ten její klacek zahodil a vzpomněl si na něj až když viděl, že si s ním hraje honzík...no ale pak už bylo všechno v haji, honzík začal histericky pistet, honit ondru po parku, aby si vzal klacek zpět, ten ho navíc provokoval...dopadlo to tak, že honzík dostal přes zadek a šli jsme od nich pryč, neměla jsem náladu vidět ani kamarádku ani jejího malého.jde o to, že mezi všemi známými není zřejmě zlobivejší, vzteklejsi dítě než honzík a každý k němu už tak přistupuje. Bohužel si honzík i dost dovolí na manžela, křičí na něj, rozkazuje, plácá ho, je naladový, impulsivni... Je to pořád ještě normální? Možná si to jenom hrozně beru, že když honzík zlobí, automaticky mě okolí hodnotí jako špatnou, že jsem udělala někde udělala chybu :((((
10. kvě 2012 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misa84, v prvom rade ste sa nemali do toho "motať". U nás vždy platí- nežaluj a choďte sa dohodnúť. Hoci tvoj synček na hádku už určite zabudol, ty sa hneváš na kamarátku a jej syna kvôli klacku :fearful:
Skús si ho vždy nezastávať, nech sa sám učí konflikty či detské hádky riešiť :wink:, pomôže mu to v ďalšom živote
... a určite by som nedovolia, aby 3,5 ročný chlapček plácal alebo kričal na rodičov. Pošli ho do izby, nech porozmýšľa nad tým , ako sa správal, či to je správne. Mňa keď Hanka nahnevá, vždy jej poviem ako ju veľmi ľúbil aká som smutná, keď sa takto správa.
10. kvě 2012 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@jaaty to byl můj záměr, neplést se do toho a nechat je, ať si to vyřeší, řekla jsem ti i kamarádce, ale ona to začala řešit a začala vychovávat toho mého a to už mě naštvalo. Co se týče toho poslat ho do pokojíku ať si přemýšlí co provedl u nás nezabírá, jelikož pořád chodí za náma zpět, i když ho tam zavedeme 5krat.. :( a k tomu plácání, dovolí si to jen k mm, ke mě ne, manžel je na něj příliš měkký :/
10. kvě 2012 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misa84 ahoj,
videla jsem tvuj prispevek.jak si psala neplest se mezi deti.... nevim,ale ja se pletu. on vzdycky ten ''silnejsi'' vyhraje a ne kazde dite ma povahu na to se ''branit''
nevim,jak to s tim klacem bylo kdo ho komu sebral (coz je asi zasadni)
ja bych vzala kluky stranou (s kazdym by sla mama) a v klidu to probrala.kdo co komu vzal,proc...

asi rikam pohled '' z druhe strany'' ale nekdy je fakt dulezity mezi ty deti vejit a dat pravidla.
syna na hristi napadl mladsi kluk. zezadu to nej s rozbehem strcil (zamerne) ze syn spadl dolu ze schudku. samozrejme jsem se do toho vlozila. a jeho matka si jeste mnula radosti ruce,ze ma sebevedome dite,co se neboji starsiho. takze jsem mileho fracka vzala za rukav a donutila ho,aby se omluvil.
to je desne dulezity,dite si potom mysli,ze muze vsechno.
takze ano mezi deti. vysvetlit,donutit dite v pripade se omluvit,poprosit o pujceni hracky....
11. kvě 2012 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@misa84 - ahojky, myslím, že vložit se člověk má mezi děti, když to začíná být nebezpečné nebo když si děti nedokáží s tou situací samy poradit...Taky si nemyslím, že by člověk nerměl zasáhnout jako soudce, že určí, komu klacek zůstane, nebo co mají dělat..ale může jen popsat, že slyší hádku, řev a že se asi na sebe hodně zlobí a nechat děti se k tomu vyjádřit..a pak vyjádřit důvěru, že tu situaci dokáží vyřešit samy, aniž by se tahaly o klacek..(nebo navrhnout ,že se můžou střídat...eventuelně jim ten klacek vzít..). Začala jsem číst dobrou knížku: Sourozenci bez rivality - právě tam řeší takové spory mezi sourozenci, jak zasáhnout a přitom neublížit, nestranit a naučit děti své spory řešit....A ještě jedna poznámka - je důležité, aby ty sama jsi nesmýšlela o svém dítěti negativně - že zlobí, že každý očekává, že se bude špatně chovat - dost ho tím modeluješ...Osobně si nemyslím, že je dobré své nebo druhé dítě omluvit - omluva by měla příjít jen tehdy, když dítě cítí lítost, že něco udělalo, ne že řekne dospělý - te´d se omluv - to vychovává tak akorát sketu, která se omluví i když má na druhé dítě vztek...
11. kvě 2012 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nutno podotkout,ze se ja vkladam mezi deti pokazde. (kdyz syn vezme hracku/je mu brano,nebo kdyz se zachova nehezky vuci jinemu diteti/nekdo se zachova nehezky k nemu...)
deti nejsou zviratka,aby se to nechalo byt a ten ''silnejsi'' zvitezil.
11. kvě 2012 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, děkuji za příspěvky. @mamkamarketa honzík naštěstí neni ten typ, který by byl vyloženě agresivní (a že by se měl ve školce od koho učit :angry: ) on spíš útočí na bubínky, umí neskutečně pronikavě pištět, takhle ventiluje vztek. a zrovna s tímhle kamarádem jsou na tom co se síly týče stejně, nejsou jeden slabší a druhý silnější, akorát ondra je víc takový rozumnější, je i malinko starší, a taky ze tří dětí, což si myslím, má taky vliv.... pokud bych viděla, že honzík někoho záměrně tluče, určitě bych to nenechala na nich...@blandik mluvíš mi z duše, čtu teď rabr, takže teoreticky to mám myslím zmáknuté, ale bohužel u honzíka nejde aplikovat popis situace, protože je v tu chvíli tak hrozně vytočený, až nepříčetný, že všechno odmítá, vidí jenom to, co chce on a nedokáže si s tou situací poradit, tak prostě řve. bohužel jsem od lidí, co tuhle scénu sledovali, cítila, že čekají, že mu pořádně nařežu atd, že mu ten hloupý klacek silou vezmu a dám ho ondrovi. Honzík byl dost dlouho spíše ten otloukánek, odevzdával své hračky jiným snad ještě dřív, než je chtěli, ale s nástupem do školky se hodně změnilo, i když mu říkáme, že o hračky se má dělit a že si nemůže vzít hračku jiného bez dovolení, je to jako bychom házeli hrách na stěnu, ví to, ale neřídí se tím. holt je vlastně pořád jakoby jedínáček, brášku jeho hračky ještě nezajímají a naopak.... co se týče donucené omluvy, taky s tebou souhlasím, proto i když někdo čeká, že honzíkovi řeknu - okamžitě se omluv! neřeknu to, protože vím, že by byl akorát na toho druhého naštvaný ještě víc a nemyslel by to upřímně. konkrétně třeba v tomhle sporu k tomu po pár minutách došel sám a šel se ondrovi omluvit, že na něj křičel. :slight_smile: a konečně k tomu považování svého dítěte za zlobivého, trochu jsem si všimla, že je to pomalu snad nějaký folklór stěžovat si na své děti, můj muž bohužel taky někdy prohlásí před honzíkem, že je to hrozně zlobivý kluk, tak se snažím pak napravovat situaci. včera mi honzík pomáhal s věšením prádla a pak prohlásil - to jsem hodný dneska, že? jindy by mě tahle věta potěšila, rozesmála, ale co čtu rabr, byla jsem spíš zaskočená.... :confused:
12. kvě 2012 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek