Problém s usínáním u 8 měsíčního dítěte

veronyque
18. kvě 2019

Ahoj holky, prosím o radu. Mám 8 měsíční holčičku. Do svých 5 měsíců sama kdykoliv krásně usínala v postýlce. V 5 měsících to najednou přestalo fungovat. Vždy, když chtěla spát (ať už ve dne nebo v noci), musel si jít s ní někdo lehnout. Stačilo ležet vedle ní a usnula. Poslední měsíc se před každým usnutím nejdříve cca 10-20 minut převaluje ze strany na stranu, nechce, aby na nikdo sahal, pláče, vzteká se, kope kolem sebe nohama a máchá rukama. Když se trochu zklidní, obejmu ji, hladím ji, zpívám jí. Postupně přestane plakat a usne. Usne jedině se mnou, nikoho jiného u sebe nechce. Pokud s ní zůstanu přes den ležet, bude spát klidně i dvě hodiny. Jakmile, ale vstanu, je do dvaceti minut vzhůru. Na noc ji po usnutí přendáváme do postýlky a většinou vydrží spát až do rána. Nenapadá vás, co by mohlo být příčinou toho pláče před spaním, a toho, že nechce spát přes den sama? Děkuji za reakce.

adelka951
18. kvě 2019

Separační uzkost

puhelin
18. kvě 2019

Moje dcera ma 26 mesicu a nikdy neusinala sama. Vzdy jsme s ni a ona v klidu usne. Pak odchazime do obyvaku, kde s manzelem travime vecer. Ona vi, ze tam jsme a kdyz ma spatne spani, prijdeme k ni a uklidnime ji jen svou pritomnosti. V noci spime vsichni spolu na velke posteli.
Prijde mi to strasne brzo nechavat miminko usinat samotne. Vnima vas, vi, ze k sobe patrite a citi se v bezpeci.

zmrzlinka
18. kvě 2019

Taky si myslím, že je to separační úzkost.

veronyque
autor
18. kvě 2019

@adelka951 @zmrzlinka Díky holky za reakci. Já si myslím, že kdyby to byla separační úzkost, tak se tohle neprojevuje jen při usínání. Občas jí hlídá tatínek, babička nebo teta a problém není. V pohodě s nimi vydrží. Jen jim neusne, dokud nepřijdu a nelehnu si s ní. Pokud přijít nemůžu, tak nakonec usne vyčerpáním z řevu. Ale moc toho o separační úzkosti nevím...

veronyque
autor
18. kvě 2019

@puhelin Nám dcera usínala sama, protože to tak sama chtěla. Ze začátku jsem se snažila si ji brát k sobě do postele nebo ji uspat na náručí. Nefungovalo to. Jakmile jsem ji položila do postýlky, přitulila se k mantinelu a hned usnula. Kdykoliv se vzbudila, věděla, že za ní přijdu. V těch 5 měsících se jí to přestalo líbit, tak jsem si ji začala brát k sobě do postele a pak ji přendala. V pohodě to fungovalo. Jen občas nad ránem nechtěla spát v postýlce, tak jsem si ji vzala k sobě a spala s námi. Teď už začala lézt, a aby s námi spala celou noc nepřipadá v úvahu. Máme oba tvrdé spaní a bohužel se mi stalo, že se malá vzbudila a my ne, odlezla na kraj postele a spadla. Vzbudila nás až rána a pláč. Takže do postele si ji beru už jen nad ránem a to už raději nespím.

antoinet
18. kvě 2019

Vetsine deti se v druhe pulce zivota zhorsi usinani, ja si myslim, ze si zacinaji uvedomovat, ze maminka odejde. Ja jsem pro klid duse dala matrace na zem a dite k sobe a spalo se krasne🙂 Na zhorsene usinani doporucuju i delsi prodlevu od posledniho spanku, i za cenu buzeni, opravdu ospale dite usne rychle.

viridie
18. kvě 2019

@veronyque hele,potřeby dětí se neustále mění.ber to tak,že teď tě dcerka holt potřebuje a nejlepší cesta je jí vyhovět,uspokojit její potřebu a být u ní
Nenechávej jí plakat, jsi pro ní celý její vesmír a zdroj všeho pohodlíčka.Dopřej jí ho.🙂

puhelin
18. kvě 2019

@veronyque U nas to bylo podobne. Mela jsem ji od narozeni v postylce bez bocnice u me strany postele (manzel rost privrtal tak, aby matrace byly nase i jeji ve stejne vysce). Takze kdyby chtela vylezt z te postylky, lezla by pres me a tim by me vzbudila. Spadla jednou (mame postele 60 cm vysoko, na zemi koberec), proste proklouzla, to se stane, tak jsme na zem dali perinu a z boku moji postel jeste zatarasili. Ja bych musela byt vzhuru celou noc a to bych pres den usnula ve stoje. Jde vsechno, jen to chce trochu ustoupit, ale vyplati se to, spokojene budete obe.
Ted cekame druhe a uz by se nam dalsi postylka do loznice nevesla, tak jsme si vyrobili 4luzko, at na nem muzeme spat vsichni 4.

veronyque
autor
19. kvě 2019

@antoinet @viridie My těsně před spaním koupeme a to mi přijde, že ji vždycky hodně probere. Asi to koupání zkusíme nějak posunout na dříve. Moc bych nechtěla, aby si zvykla spát s námi. Čekáme další miminko. Ona je hodně divoká a i v noci kolem sebe hodně kope, plus ještě cestuje po posteli. Běžně nás v noci kope do hlavy. Nedokážu si představit, že mě bude celou noc kopat do břicha. Chápu, že potřebuje být se mnou, ale není to s ní jednoduché. Pokusím se to spaní nějak vyřešit. Asi se obložím polštáři 😀 Jen doufám, že ji to časem přejde, protože spát ve čtyřech bych opravdu nechtěla. Hlavně manžel má rád svůj prostor. A já jsem většinou po spánku s dcerou hodně rozlámaná.

veronyque
autor
19. kvě 2019

@puhelin Nám bohužel u postýlky bočnice sundat nejde. Asi budeme muset koupit jinou. Taky jsme už nad takovým řešením přemýšleli. A taky čekáme druhé. U nás na čtyřlůžko prostor není, tak doufám, že aspoň jedno dítě bude chtít spát samo. Chtěli bychom 4 děti a hodně věkově při sobě, tak doufám, že se nedočkáme toho, že nás v posteli pro dva bude spát 6 😀

antoinet
19. kvě 2019

@veronyque haha, hodne stesti🙂 ja mam 3 deti rychle po sobe a s kazdym dalsim slevuju ze zasad, hlavni je si v noci odpocinout a druhy den fungovat;)

veronyque
autor
19. kvě 2019

@antoinet S tím souhlasím. Taky se potřebuji vyspat a fungovat. Proto jsem radši, když dcera spí v postýlce. Navíc nechci, aby na mě byla strašně moc fixovaná, když počítáme s dalšími dětmi. Možná mě tu některé maminky ukamenují, ale přijde mi, že v poslední době je snad nějaký trend to přehánět s mateřskou péčí a dítě pomalu za celý den neodložit. Když pak vidím, jak z dětí rostou nesamostatní lidé, bez sebevědomí, kteří celý život pak spoléhají na maminku a nedokážou se nikdy začlenit do kolektivu a do života, je mi jich líto. Své dítě miluji nadevše, ale moc dobře vím, že přehnanou péčí jí jen ublížím.

m_tina
19. kvě 2019

prijde mi to v tomtu veku zcela normalni a prirozene, koukni, kolik se ji toho v zivote aktualne meni, je logicke, ze chce u sebe mamu a citit jeji bezpeci... koukni na webovky a FB prosimspinkej.cz me to hodne pomohlo, mam i knizku a diky tomu mi hodne veci docvaklo 🙂

puhelin
19. kvě 2019

@veronyque Urcite je rozdil v tom, jestli je na mamince zavisle rocni, nebo treba trilete ditko. Rocni je jesre male na to byt samo, tam je dulezite mu ukazat, ze ma v tom veku jistotu v mamince. Dcerka s nami spi od narozeni, ve 25 mesicich jsem musela na 5 dni necekane do nemocnice a zvladla to s manzelem v pohode (a to jsem ji jeste neprestala kojit - ted uz pouze rano, ale i tak to zvladla). Nase 4luzko je siroke 2,8 m - od zdi ke zdi, vic se neveslo. A casto se hledame, protoze jsme kazdy v jine casti postele. Puvodne mely byt postylky z obou stran naseho dvojluzka, ale druha postylka uz se nevesla, tak jsme to vyresili 4luzkem.
Urcite by ta postylka sla upravit. Bok odsroubovat a rost k tem zbylym trem privrtat napevno. Take jsme to tak meli, postylka byla stara jeste po mne.

m_tina
19. kvě 2019

@veronyque s tou mateřskou péčí to je těžké, ptž je to hlavně o povaze dítěte a mě přijde nejzásadnější to, aby mělo dítě v rodiče důvěru - když mě potřebuje, tak tady sem...syn se mnou spí od první noci doma a to jsou mu skoro 3 roky, kojený byl ještě před 3m, uspávám ho pořád a dokud to bude potřeba, tak to dělat budu...do roku ho nahlídání měla moje mamka párkrát tak max na hodinu, když sem šla někde k lékaři a to byli vždycky v dosahu 10min maximálně, noci byly často šílené a moc sem toho nenaspala, ale nikdy neměl žádnou separačku, neznám, že by mi visel na krku a někam nechtěl, od 2,5r už byl několikrát u mojí mamky celý den a když sem přišla, pomalu mi ani neřekne ahoj :D když sme někde venku, neřeší, že sem "daleko" od něj, že mu řeknu, že jdu támhle 10m pro kafe (kamarádky o půl roku starší dcera ztropila scénu a musela jít s námi) atd, prostě si hraje, občas se zastaví a zkontroluje, kde sem a hotovo...podle mě je to jeho povaha a to, že ví, že tu vždycky sem a budu a nemusí se bát, že už se nevrátím, někde ho nechám atd...

puhelin
19. kvě 2019

@m_tina Potvrzuji, co pises. Presne tak je to u nas. Dcerka do dvou let nezazila nejake opusteni, je zvykla vesmes na me nebo manzela. Ted v tehotenstvi ji hlidal i nekdo jiny z rodiny, ale je klidna a jak jde o zazitek a neco zajimaveho, ani se neohlizi, maximalne zamava pri odjezdu. Bylo to sice na ukor naseho volneho casu, konicku atd... Ale chteli jsme rodinu a to i s tim omezenim. Neni to naporad a jednou nam budou ty spolecne chvile chybet.
My si pri spani hodne drzime kazdy svuj osobni prostor, abychom se nestrkali. Pak bychom byli nevyspali a mijelo by se to ucinkem.

m_tina
19. kvě 2019

@puhelin sem ráda, že má někdo podobnou zkušenost 🙂 ale jefakt, že hodně tomu dá i povaha dítěte a celkově i pohoda atd...my s tím spaním to máme stejně, manžel to nedával, takže spím s malým v pokojíčku 🙂 já to spaní spíš myslím tak, že noční kojení byl často záhul, ale neměnila bych

puhelin
19. kvě 2019

@m_tina Ja si casto rano ani nepamatovala, ze jsem v noci kojila 🙂 Kdyz jsou v pohode rodice, miminko ma pohodu take, tomu verim ;)
Ale manzel je hodne tulivy, on by bez nas sam spat nechtel. Kdyz je nemocny, chodim s dcerkou k ni do herny (ma tam rozkladaci postel) a pry mu je v loznici smutno.

m_tina
19. kvě 2019

@puhelin tohle sem všem záviděla! že kojí a neví o tom! :D mě u kojení strašně dlouho nešlo ani spát, ale vždycky mě to vzbudilo a fakt probralo :( co už no... a to spaní taky závidím, manžel řekl, že by se nevyspal, což chápu, já dostanu za noc nespočet kopanců do hlavy :D ale tak ono to tak navěky nebude 🙂

puhelin
19. kvě 2019

@m_tina Ja jsem taky nedokazala usnout, dokud jsem nevedela, ze ona spinka.

veronyque
autor
19. kvě 2019

@m_tina Díky za tip na stránky. Kouknu na to 🙂