Procházky s kočárkem - Na co myslíte? Čím se (za)bavíte?
Otázka na tělo všem maminkám, které chodí na procházky s kočárkem. Na co celou dobu myslíte, o čem přemýšlíte, s kým se bavíte, co posloucháte, co Vás zabaví? Máte kočárkojízdy obecně ráda nebo se spíše nudíte?
Kochala jsem se krajinou, koukala do zahrádek, na domy, auta. Sledovala malého, povídala mu. Prostě klasika
Procházky s kočárkem - v případě, že dítko spalo/nekřičelo jsem milovala. Jsem introvert a dřív jsem byla schopná se na 4 dny sbalit a odjet mimo "civilizaci" (v rámci Čr), tyhle momenty, kdy jsem jen sama s sebou mi na začátku mateřství hrozně chyběly a právě procházky s kočárkem jsou jednou z takových příležitostí, kdy jsem si to mohla alespoň trochu vynahradit.
Já malýho nosím...koukám na lidi, jaký mají oblečení, baví mě to sledovat. Případně když usne, tak si dám kafe nebo koukám do mobilu. Taky myslím na to aby neječel v tramvaji a že bych mu měla dát prso a nechce se mi. V létě to šlo, teď jak je hnusně nechodím ráda, ještě bezcílně.
Byla jsem ráda, že můžu aspoň na chvíli vypnout a neřešit nic. Užívala si klid, přírodu...
@bayt ja zase sleduju jaky ma kdo kocarek,nemuzu si pomoct :D
@zelenaesmolda To já taky, ale moc se v nich stejně nevyznám...navíc tady má 90% okolí jeden a ten samý (Bugaboo). Nejvíc na lidech sleduju kabelky a šátky :D
@bayt ty jo tak tady je nejbeznejsi britax a valco
Tak já když jdu na prochajdu, tak chodím většinou i s dvěma staršími potomky a teda nemám čas myslet na nic 😀 Cesta nám trvá dýl, protože pětiletej se po chvíli sekne, že ho bolej nohy nebo když spadne z kola nebo při běhu, tak se naštve a odchází opačným směrem, takže ho honím po polňačkách, devítiletá cácorka je o kilometr napřed a když ji dojdeme, tak je naštvaná, že jsme pomalí a směje se tomu mladšímu, takže ten se opět naštve a odchází a já opět lítám po polňačkách 😀 😀 😀 A když jdeme civilizovaně všichni vedle sebe, tak oba na mě mluví a já odpovídám na otázky pro lidsvo naprosto zásadní jako třeba, proč když slunce zachází, tak je červené, odkud se vzaly kameny atd 😀
Když spal, sedla jsem si na lavičku a užívala, že nemusím chodit. Když nespal, jezdila jsem a chtěla jsem aby usnul (protože jinak bojoval že v kočáru nebude a ječel 🙂) Neměla jsem ráda "procházky". Ještě že už chodí po svých 🙂
do mp3 audioknihu🙂 ale já teda jezdila s klasickou knihou, a v zimě mi pak z toho mrzly prsty a bolely, jak sem to křečovitě držela a u toho ovládala ještě kočár:D (neotáčecí kolečka) vybírala jsem si teda knížky malýho formátu, abych jhe udržela v jedný ruce:D ale kdyby bylo nějaký příště - což už nebude, protože už dycky sebou budu mít staršího, pak bych asi najela na ty audioknihy, něco zajímavýho, doma si na to čas nenajdu, a přitom už tak rok v podstatě "poslouchám" třeba Vychováváme děti a rosteme s nimi.
ale jinak co si tak pamatuju, spíš jsem to ráda neměla, protože synek vyžadoval pořád jezdit a hlavně se budil na každej výraznější zvuk okolo, takže jsem v podstatě jen vymejšlela, kudy jet, abychom se vyhli školkám, kterejch mám v okolí snad 10, a z jejichž oken se vždycky ozývaly příšernosti:D, a pak taky třeba velkejm psům za plotem, ale nejhorší byly jiný děti. stačilo, abychom projeli kolem někoho, kde tak nějak normálně hlasite vyprávělo malý dítě něco mámě a už bylo mrně vzbuzený. takže fakt děs. neměla jsem moc kde jezdit:D
@normalnimatka Já při procházkách s kočárem sluchátka nemám vůbec. Jsem audiofil, moje sluchátka jsou přes hlavu a mají funkci potlačení okolního ruchu. Neslyšela bych mimino 😃 (a okolní provoz). A pecky/špunty bych nevzala do uší, to je strašlivej zvuk. Takže mám smůlu... ale může to být fajn 🙂
@sudylichozrout tak když to máš na mluvený slovo, tak to zas tak neva🙂 jinak teda já bych určitě rychle zpozorovala, kdyby mrně brečelo, protože se u toho samozřejmě dycky kroutil a tak. po směru jízdy (nebo jak to říct, prostě dítě zády ke mně za střechou) jsem dítě nikdy v kočáru už neuspávala.
@michnovka Ježdění s kočárkem mě vždycky bavilo. Brala jsem si sebou knížku a sedla do parku, když bylo pěkně nebo jsem poslouchala hudbu, chodily jsme často s kamarádkou, tak o zábavu bylo vždycky postaráno 🙂. Pak jsem si taky promýšlela plány a co a jak chci udělat a zařídit 🙂.
Ja mam sebou psa takže se fakt nenudim, kdyz ho mam na voditku tak táhne jako pako a kdyz ho pustím tak ho zase porad hledám a volám ho. kdyz mala kouká (4.m) tak na ní mluvim a dam ji stříšku dolů aby koukala na stromy, kdyz teda nefuci vitr a neni hnusně jako dnes.. Kdyz spi, dam si sluchátka a pustím nahlas hudbu.
@papaja90 psa je treba lip vycvicit 🙂
@zelenaesmolda fakt jo? To me nikdy nenapadlo 😆
@papaja90 no tak aspon mas o zabavu postarano na prochazce :D
co mas za plemeno?
@zelenaesmolda jorksira krizenyho 👍
@papaja90 no tak s tema je casto pruser v tom,ze jsou tak mali a roztomili a lidi je proto netrenuji.zapominaji totiz,ze je to taky terier i kdyz mini.
na to tahani pomaha zmenit smer,kdyz pes zacne tahat tak vydat zvuk treba jak EE a otocit se opacnym smerem,on pak pochopi,ze tahanim se nedostane tam kam chce.
Já jsem se učila... v jedné ruce jsem měla kočár, v druhé jsem měla papíry... ze začátku mi to taky nešlo, soustředit se... důležité je vybrat si jednoduchou cestu.... bez křižovatek a přechodů přes silnici... já jezdila kolem baráku... doslova...