Těším se na druhé miminko a zároveň mám obavy
Ahoj holky, asi ta moje diskuze bude znít divně, ale já se musím někde vypsat... S mužem jsme se dlouho snažili o prvního chlapečka, po dvou letech se zadařilo a dnes jsou Míšovi 2 roky. A když se Míša narodil, shodli jsme se s manželem, že nechcem mít jedináčka a že bychom malýmu pořídili sourozence a to s co nejmenším věkovým odstupem. Před měsícem jsem se dozvěděla tu krásnou novinu a to, že k nám opravdu vytoužené miminko přijde. Tak a teď k těm mým myšlenkovým pochodům. Na malé se děsně těším, ale jsem hrozná povaha - neustále řeším co bude, jak bude a pokud nemám vše přesně nalajnováno a nemám nějakou jistotu tak jsem nesvá a přemýšlím co by kdyby... Před otěhotněním s prvním jsem byla zaměstnaná na dobu určitou a ta mi teď posledního srpna končí, tudíž budu po rodičovské s druhým nezaměstnaná - úplně poprvé. Já vím, je to děsně dlouhá doba, ale jak říkám už jsem taková přemýšlivá odjakživa. Mám strach zda seženu práci po 6ti letech doma s dvouma dětma, jak skloubím školku, nemoci a případně když se poštěstí práci. Muž dělá na 3 směny, takže se nemohu spolehnout např. na pravidelné odvážení či vyzvedávání ze školky, na druhou stranu má práci dobře placenou a kdybych nesehnala práci já, tak by nás uživil - no nebylo by to na vyskakování, ale hlady by jsme neumřeli. Měla jste to některá z vás, že jste po dvou dětech začínali od znova? Podařilo se vám najít práci? Snažím se celou dobu udržovat kontakty v práci, v březnu dělám několika OSVČ daňové přiznání a jedné účetní vypomáhám se mzdami (jsem mzdová účetní) vše na DPP, myslíte, že i to by mi pomohlo v hledání práce? Omlouvám se za zmatenou diskuzi, nevím jestli na mě padla depka nebo se mnou cloumají hormony 😒
@lilibeth taky mě to napadlo, ale tady ta klientela mě moc nevytrhne... Jsou to sami OSVČ co jedou paušálem tak jednou za rok přehledy a DP a toť vše. Tak sice v březnu mám třeba 5tis. od všech, ale pak nic. Nevím jak to rozjet ve větším, abych na sebe upozornila. Ale účetnictví mě moc baví, takže teď během RD to dělám spíše kvůli tomu, že mě to baví a abych taky občas musela přemýšlet a ne kvůli penězům jak jsem výše uváděla částku 😉
@ivussska Účetnictví je obor, který mě docela láká, ale studovala jsem něco úplně jiného, tak nemám ani páru 😀
Ale myslím, že nejlepší doba zkusit se postavit na vlastní nohy a začít podnikat je právě na RD. Peníze dostáváš od státu a když podnikání nevýjde, tak se vlastně nic nestane.
Moc držím pěsti, aby se ti dařilo.
Já sice práci mám, ale takovou která mě vůbec nebaví a moc se mi do ní vracet nechce. Jen jsem se pořád ještě nerozhodla, co jiného bych chtěla dělat 😀
@lilibeth právě s tou myšlenkou si pohrávám dost dlouho, ale stále se nemůžu odhodlat a říkám si jestli o mě lidé budou stát, když nebudu mít skoro žádné reference a tak... Jedině opravdu začít s málem a věřit, že se to rozroste. Mě účetnictví děsně baví, čísla a aby bylo všechno přesně, myslím, že právě i to se odráží v té mé povaze, jak nemám vše přesně a tak jak má být tak jsem nervózní a přemýšlím co dál abych byla spokojená.
@ivussska Určitě by to chtělo dát si někam reklamu, a být hodně vidět.
Před pár lety jsem rozjela podnikání a hodně jsem podcenila právě reklamu ... přece, když nemám peníze, nebudu si půjčovat na reklamu a klienti příjdou sami, protože se jim v noci ve své úžasnosti zjevím ve snu 😀 Nemusím ti vykládat, jak to dopadlo 😀
@ivussska jestliže jsi mzdová účetní, nebála bych se, co bude. Kvalitních mzdovek je na trhu děsně málo. Jen to chce na RD sledovat změny, případně zkusit najít nějaký zkrácený úvazek, zrovna co se týče mzdových učetních, jich je nabízeno poměrně dost.
Určitě roli hrají hormony, to si sedne 😉
Nemáš děti zas tak s tak malým odstupem... takže máš pak možnost se nestresovat, nehonit a s umístěním Míši do MŠ nespěchat nebo ho dávat jen na 2-3 dny v týdnu. Třeba. Nebo na nějaký půlden či celý den dle potřeb, záleží na vašem místě a možnostech školky. Nakonec i paní na hlídání může být plus a flexibilní na 1-2 dny v týdnu.
Máš velkou výhodu, jistotu a zázemí, že máš manžela, že váš uživí, že tohle je zajištěno a nenutí Tě to řešit na hranici existence. Může Ti být blbě, může být náročné miminko, starší může mtí náročné období. Když však budeš v klidu Ty, jakože máš to zázemí a v klidu být můžeš, tak budou asi v klidu i děti.
S tou prací: spousta žen dostane po návratu po dětech výpověď, pže je zaměstnavatel nechce - bojí se nemocnosti, nebo leckdy děti s nástupem do MŠ prostě nemocné často jsou, nebo žena nemůže dostát požadavkům prac. místa - směny nebo od rána do večera... a prostě často s nimi zaměstnavatelé různě vydrbávají a nevyjdou vstříc, i když by to šlo. A někdy to prostě nejde. Leckdy nejde dojíždět tak daleko, být tam potřebně dlouho, např. posun časových pásem u někt. firem je fakt problém... Mnoho žen si hledá novou práci blíže nebo v místě, nebo holt rezignují na svou možnou kariéru a volí místo, které jim časově (a někdy i psychicky) umožňuje skloubit potřeby rodiny a práci. Jiné si zase tu kariéru hrozně chtějí budouvat, zaměstnají babičku nebo si obstarají chůvu a paní na úklid... Nebo kombinace všeho. Možnosti jsou různé. Že by ses nechytla, toho bych se nebála, ono je to při návratu s malýma dětma doma vždycky těžké.
Já říkám, že děti jsou malé chvilku, tu chvilku nás hodně potřebují a je stěžejní, jak jsme nejsme s nima atp., a na budování kariéry někdy do 65 - 70 let je času dost...
Pokud máš práci, jak píšeš, tak souhlas s @blondynka400 a pokud se Ti podaří udržet byť malou práci pro stávající klienty, tak je taky reference, že 1) seš v obraze 2) že i s dětma zvládneš dodržet termíny a udělat práci.
Sice ti moc neporadím ... ale nemohla by ses i behem druhého rodičáku život jako daňová poradkyně? Sama za sebe?