Vzdorovité a vzteklé dítě
Ahojky. Máme doma Dvou a půl letou holčičku je extrémně vzteklá, vše ji vadí a musí být po jejím. Pořád se chce nosit i přesto, že jsem ji několikrát vysvětlovala, že už je veliká slečna a ty se už nenosí, tak my asi začala dělat naschvály a strašně se začne hystericky vztekat, mlátí se ručičkami do hlavy ne nějak silně, ale mlátí a nebo si trhá vlásky a šíleně u toho řve jako bych jí vraždila a kouše se do ručičky . Snažím se jí nevšímat a je to snad ještě horší. Zaráží mě i to, že když jí dáme k mým rodičům, tak tam je naprosto v klidu i u mé ségry a pokaždé poslouchám jak byla hodná a nevztekala se. Jak mile si pro ní jedeme a vidí nás, tak zase začne hystericky řvát a chce nosit a vše si vynucuje. Zkoušeli jsme už cokoli a nic nám nějak nezabírá. Venku se vzteká, doma. Všude stropí šílené scény a nebere to konce a už jsem z toho docela unavená a vyčerpaná. Prostě bezradná. Nemáte někdo podobnou zkušenost s takový dítětem a jak jste to třeba řešily.Děkuji:cry:
Ja si myslim, ze cely problem jsi vystihla ve vete v tvem komentari "Nošení by mi nevadilo, ale chtěla bych aby malá na mě tak nevysela a mohli jsme s manželem...."
Citi, ze ji chces od sebe "odpoutat" a nechce aby se to stalo. Tak dela co je v jejich silach, aby ti dala najevo, ze chce byt s tebou
Zkus to prestat resit, chovej ji co nejvic a co nejcasteji a jestli to pomuze k tomu, aby se uklidila, tak budes vedet, ze jsi na spravne ceste. A druhemu miminku to prece nebrani? Kdyz budes mit brisko a nebudes moct nosit, tak urcite dobre zareaguje i na to, kdyz ji to vysvetlis, ale sednes si s ni na sedacku a pomazlis ji na sedacce
Neboj, to, že se holčička vzteká, není Vaše chyba - a není to ani její chyba - je to součást jejího zdravého vývoje 🙂!
Naopak, kdyby si tím obdobím neprošla, bylo by nasnadě řešit to s dětským psychologem.
Podle mě jsou důležité dvě věci - tyto její pocity respektovat a zároveň - nepovolit. U nás se situace paradoxně zlepšila poté, co jsme se s manželem dohodli na jasných pravidlech a hranicích, která budem oba dodržovat. Naše holčička dřív snadno vycítila nejistotu a pochyby z naší strany a o to byly záchvaty horší. Nicméně - pokud ji to chytne, nabídnu jí náruč (nenosím), pokud chce být sama (odstrkuje mě), odejdu. Netoleruji kousání nebo snahu mě plácnout.
Po záchvatu si s ní povídám a snažím se jí vysvětlit, proč ji teď nedovoluji to, co by chtěla a informací, kdy bude moct zakázanou činnost opět dělat, případně kompromisní řešení "čokoládový bonbon Ti nedám, ale když budeš mít chuť, můžeš si dát po obědě jahody".
Vztek je zásadní emoce a je důležité jej nepotlačovat, ale postupně učit dítko, jak ji konstruktivně používat. Bohužel to často neumíme ani my sami....☹.
Kousání vlastní ručičky jsem řešila tak, že jsem ji dcerce vždy vytáhla z pusy a ručičku pohladila plus jsem jí nabídla něco jiného do čeho se může zakousnout (většinou s tím vztekle mrskla...no, i to je řešení). Časem to samo přešlo.
@klara2606 pořiďte si učící věž ať vaří s vámi