• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

První stoupání a první pády. Necháváte dítě padat?

25. února 2014 
Ahoj maminky, podělte se se mnou o své zkušenosti. Můj prcek si začíná stoupat, jenže je to pořádný divoch, řádí a směje se u toho, takže co chvilku padá. V lepším případě krásně sklouzne na zadeček, ale někdy letí přímo na hlavičku (na bok i rovnou dozadu). :frowning2:
Dneska takhle spadl 2x na linu, takže docela rána. Vždycky brečí, ale jenom chvilinku a příznaky otřesu mozku nemá. Je mi ho moc líto... Setkala jsem se s názorem, že ho mám hlídat, a pokládat ho na zem, aby se nezvedal. Ale to bych se fakt uběhala. :unamused: Jak to děláte vy? Necháváte děti, aby se "otloukaly", nebo je chytáte... Díky moc za každou radu. :slight_smile:
20. čer 2009 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když stojím poblíž, tak se je snažím zachytit, ale dost často se mi to stejně nepovede:slight_smile: A při dvou to stejně nejde. Kromě toho si myslím, že se potřebují trochu otlouct, jednak aby zjistili, jak mají padat, a jednak proto, aby se neustále nespoléhali na to, že je někdo zachytí (tak to bohužel v životě nefunguje, a čím dřív to zjistí, tím líp). Zrovna dneska máme novou modřinu na čelíčku:slight_smile:
Nerozumím - jak pokládat na zem, aby se nezvedal? To jako když chce vstát, tak mu v tom bránit?! Nesmysl...
20. čer 2009 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Shaula, díky. :wink: Já jsem taky toho názoru, že se musí "naučit" padat a nespoléhat na to, že je někdo chytá. Ale najednou je to tady, padá moje mimi, řve a já jsem z toho nějak nesvá... tak se snažím hlídat ho a případně chytnout, ale to bych nic jiného nestíhala. To, že ho mám pokládat, taky moc nechápu, to by přece vůbec netrénoval stoupání. Navíc, on si teď nejraději hraje v kleku - jednou rukou se drží za ohrádku a druhou bouchá hrkačkou. :grinning: Na zemi ho nic neudrží...
Jo, jo, modřinu už jsme taky měli - na lícní kosti - vypadal jako by dostal nakládačku. :grinning:
U dvojčat, to abys měla za každým jednu ruku, že? :slight_smile:
20. čer 2009 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo jo:slight_smile: Úplně chápu, že jsi nesvá, já taky jen nekoukám, když mi dítě padá, snažím se je zachytit. Ale když spadne, což je často, tak z toho nedělám vědu. Když se bouchne málo, tak už to ani nekomentuju (a ono to zabírá, oni dost často pláčou jen proto, aby nás na sebe upozornili, jsou to potvůrky:slight_smile: Když se bouchne více, pochovám, pofoukám, utěším, ale nic víc. Kdybych se měla trápit z každého pádu, tak už jsem na psychině:slight_smile: Akorát se začínám bát, až začnou sami chodit... :frowning2:
Jo a padat se naučili rychle - za pár dní už padali tak, že hlavičku drželi nahoře a někdy si ji ani nebouchli:slight_smile: (Samo záleží na tom, jestli padá bokem nebo dozadu.)
20. čer 2009 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
cupi
tak Kubík si už zkouší stoupat??? ty jo, šikula :wink:
20. čer 2009 ve 23:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky :slight_smile: ,
no já se taky snažím matýnka nějak zachytit,ale ty pády jsou většinou tak náhlé,že než stačím cokoliv udělat,že se válí na zemi a většinou s velkým povykem.modřinu jsme měli také na tvářičce,to se bouchnul o linku,chudáček můj malý a hlavičku má nějakou červenou,otlačenou a obouchanou co chvilinku,prostě stále někde bobruje :frowning2: . u nás k tomu ještě přispívá fakt,že bydlíme v garsonce a tady toho místa na lezení a vyvádění bůhví kolik bohužel nemá.ale příští týden se stěhujeme,tak to už si užije zkoumání daleko více :dizzy_face: .
vždycky ho prohmatám,ale on je za chviličku zase vysmátý jako koblížek a už pádí šmahem dělat opět lumpačiny :dizzy_face: .já jsem z těch jeho šrámů také vždycky nešťastná a špatná,ale ty děti si to prostě musí projít a dělat jim záchranu stejně nejde pořád,takže samozřejmě je potřeba hlídat,ale sem tam nějaké to bum určitě neuškodí :slight_smile: .
21. čer 2009 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, my to teď taky řešíme. Ale někde jsem četla, že se děti chytat nemají. Že si pak zvyknou, že je vždycky někdo chytí a nenaučí se padat. Že je nejlepší jít na druhou stranu místnosti...
Samozřejmě, když padá vedle vás a třeba na dlažbu, tak je jasný, že ho chytnete... :grinning:
Ale musím říct, že postupem času, to padání je čímdál lepší...
Jo a co se nám osvědčilo je cestovní postýlka. Když Maty začal stoupat, tak jsem ho tam dávala a on se tam pěkně naučil padat na zadeček a nic se mu tam nestalo.
21. čer 2009 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, moje malá začala chodit a padat asi před 2 měsíci, takže jsem už otrnulá matka. Ze začátku jsem se ji vždycky snažila chytit. Teď už ji nechytám. Mohla bych ji chytnout špatně a pád by byl horší než když padá sama (stalo se mi, že jsem ji na poslední chvíli chytla za ručičku a otočila ji, takže spadla na bok a ne na zadaček). Taky jsem ji litovala, ale teď už to výrazně neřeším. Jen když opravdu brečí. Ale padat se naučila rychle a krásně. No a modřiny máme taky různě po pusince.
21. čer 2009 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
No ale já si právě myslím, že pád na bok je lepší než na zadeček:slight_smile: Už jste někdy spadli na zadek? To si člověk příšerně narazí kostrč :frowning2: A pád na bok můžete ztlumit rukou :wink:
Nicméně souhlasím, že se mi taky párkrát stalo, že pád s chytáním byl horší než by byl bez něj :sweat_smile:
21. čer 2009 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale na zadečku mají plínku, tak to snad není tak hrozný...
21. čer 2009 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s vámi, že chytat moc ne...někdy jen tak jistím...ale to většinou nespadne :grinning:
jinak na koberci (máme tlusté vlněné) se to dá...jen se zamyslí...mám brečet, nebo ne?...ale na plovoučce to jsou pěkné šupy...tak se snažím, ať si hraju hlavně na koberci :grinning: :grinning: :grinning:
21. čer 2009 ve 12:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
tý jo...Sedmiměsíční děti si stoupají :fearful: :grinning: já padám :astonished: :grinning: :sweat_smile:
21. čer 2009 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale myslíte ,že se jim nemůže nic stát, když spadnou na hlavičku na plovoučce. Já malou taky neuhlídám, ale snažím se jistit, ale jak píše lenkicka - nepadá. Taky už se stavíme a párkrát už mi spadla, a vždycky na hlavu :cry: :cry: .
21. čer 2009 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky, díky za vaše přízpěvky. Tak jsem ráda, že nejsem sama, kdo občas nechá prcka "otlouct". :grinning:
Je vidět, že se za těch pár dnů naučil trošku padat, dneska to máme zatím bez breku. :wink:
Vždycky se o něco postaví a pak neví, jak bezpečně dolů, asi se i trošku bojí, takže se začne rozčilovat. :angry: Máme teď doma velmi hlučno. :grinning: :grinning:
V ohrádce má pěnové puzzle, tak tam jsou ty dopady měkčí, ale nejradši se mi motá pod nohy v kuchyni na linu, tak to se pak bojím a pořád ho okoukávám, jestli se mu nic nestalo, protože to jsou rány...

Soanpe, jo jo, je to šikula, ale strašný divoch - pryč jsou časy, kdy jsem mohla v klídku vařit nebo uklízet a on si pěkně hrál. Teď jdou hračky stranou, pořád "sportuje".
21. čer 2009 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
cupi, tak naše Sofi si stoupla v den svých 6ti měs.na segřiný svatbě :grinning:
sedala jsem s ní na zemi jako překážkový sed. Sofi mi seděla na tom předním koleni a přodržovala se mých ukazováků.Když kolem proběhl pes, atk se postavila a stála asi 10sekund a pak si to naktočila za psem, ale následoval držkopád :grinning:
21. čer 2009 v 15:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ty jo, holky, vy mě děsíte! Ne těmi pády, ale můj ani ještě neleze a vám v půlroce málem běhají! :confused: :sweat_smile:

Každopádně, bála bych se pádu na plovoučce, když se bouchne do hlavičky. Ale zase padají z malé výšky... Na zadku mají plín ky, to by snad nemělo vadit...
21. čer 2009 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak náš neposeda se postavil poprvé asi v 7 měsících a to byla pro mě hodně těžká doba. Často padal, než jsem stihla zjistit, že už se postavil... Máme plovoučku, takže jsem to nejdřív řešila tak,že jsem po pokoji roztáhla megadeku, která nahradila koberec a pád se aspoň trochu ztlumil. Tak jsem kolem míst, kde stál rozprostřela polštáře... Občas se podařilo dopadnout na ně nebo na deku, jindy zase ne. No, trvalo to asi tak týden, možná dva, kdy stál suverénně a žádné ochranné prostředky nepotřeboval. Tak držím všem maminkám pěsti a přeji pevné nervy, ať to jsou pády jen zkušební bez úrazů!!!
21. čer 2009 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky zjišťuji, že čím víc zkouší klečet, tak už ví, jak se chytnout, aby pád zmírnil :grinning: ale někdy je to pořádná šlupka...říká se, že se padat musí do páru, aby byl chytrej...jednou se zhasne, podruhé rozvítí....tak abych to začala počítat :grinning: :grinning: :grinning:
21. čer 2009 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Chi, chi, lenkicko, já si to musela přečíst 2x, abych to pochopila, proč do páru. :grinning: Ale nakonec se rozsvítilo i mně. :wink:
21. čer 2009 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
cupi, asi se mnou budou holky polemizovat, ale já jsem si na začátek Verunčinýho stoupání pořídila chodítko. Jen pro chvíle kdy jsem se ji nemohla plně věnovat a měla jsem strach že se postaví a někde sebou sekne. Je to taky takovej divoch. Ale brzy se naučila opatrně si sedat na zem, asi už věděla co dokáže když se sama pustí. Pak už jsem se o ní nebála. Ale občasným modřinám se nevyhneme ani ted, sice jich už není moc, ale občas to má tak na háku že se zapomene. :slight_smile:
22. čer 2009 v 08:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
jitrulka - jaké chodítko? Toho "pavouka" nebo aktivní chodítko za kterým dítě stojí a jen se ho přidržuje?
22. čer 2009 v 08:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
my pavouka, ale měla jsem takové staré droboučké. toho aktivního jsem se bála že by jí to podjelo. Měli jsme ho ale jen na chvilku.
22. čer 2009 v 09:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám ho i v albu.
22. čer 2009 v 09:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak to máš pravdu, že ti to tu neschválíme :wink:
22. čer 2009 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
I my už jsme v období pádů. Bohužel se zatím nenaučila padat na zadek, vždycky žuchne dozadu a dá si pecku do hlavičky. Vlastně něco se naučila - když stojí a chce už dolů, tak nás začne vehementně volat. A to že stojí skoro pořád :sweat_smile:
Já mám spíš strach, že spadne na něco (rok, tvrdou hračku...) nebo že něco spadne na ní. Na mě spadla v necelém roce žehlička, přímo špičkou. Nic se mi nestalo, naopak začala jsem chodit, mluvit.... si ale neumím představit ten strach, co musela moje mamka mít. Bych se zbláznila. Snažím se na tyhle věci tedy dávat pozor, ale ona na to snad má radar. Dneska vyndala ze zásuvky kabel a jala se jí zkoumat. Vynadám jí, přesunu a ona začne z nábytku vyndavat ty maličké záslepky na šrouby a samozřejmě je cpát do pusy. Dám jí pryč a ona jde k prosklené skříňce s elektro a začne se sápat uplně nahoru pro ovladač. Ještě jak je teď to hnusné počasí, tak celý den zavřené doma - mě brzo jebne :sweat_smile:
23. čer 2009 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bustik, jo, to znám, dneska pořád jednoho prcka sundavám z "bobků" (nevím, jak to líp nazvat - ty malé polstrované židličky či křesílka) - právě se na to naučil vylézat :frowning2: Skříňky máme zavázané, šuplíky mají odmontovaná držátka, nízké poličky jsou vyklizené, veškeré zásuvky zaslepené nebo zastavěné :slight_smile: Ve cvičení nám lektorka doporučovala prolézt si celý byt po kolenou, abychom to viděli z perspektivy prcků - asi to budu muset udělat :wink: Nejhorší jsou kabely, jsou sice zastrkané pod koberec, ale oni to vždycky nějak vyloví, lumpi...
23. čer 2009 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, něco mi vykládejte :grinning:
učí se pěkným tempem...před 14 dni se ještě neplazil, a teď už to zkouší po čtyřech...to mu ještě moc nejde, tak 3 pohyby a šup na bříško a už si to šine závratnou rychlostí ke kytce :grinning: :grinning: :grinning:
a nyní se naučil si kleknout...natáhne se za něčím, opře se loktíkama...a najednou slyším řev...není, jak dolů :grinning: ...tak ho pořád od někud sundávám :grinning: :grinning: :grinning:
ale zjistila jsem, že mateřské instinkty fungují...když potřebuji něco udělat, nechám ho sama a jedním okoem pořád na něj vidím...najednou vicítím, že něco není OK...mrknu a už dělá něco, co by nemuselo dobře dopadnout :wink: :slight_smile: ...začlo mi to teď, když začal lozit...ta příroda je geniální :grinning:
24. čer 2009 v 08:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se musím odnaučit chytat, protože většinou co je nejblíž je ručička. Myslím si, že jí jen chytnu a dám do sedu, jenže ona se na zemi 2x,3x protočí a já jen čekám kdy jí tu ruku vykloubím :fearful:
24. čer 2009 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
tak nám se malá právě taky začala stavět, ale jak to tak čtu, tak jí to nechám zkoušet jen v ohrádce, kde je pěnové puzzle a na tom koberec. Jinak máme totiž téměř všude plovoučku a v kuchyni a předsíni dlaždičky a tam si ten pád neumím představit :sweat_smile:
Taky jsem četla a slyšela, že chytat ne, že to nenaučí a vy mi to tady jen potvrzujete :wink:
25. čer 2009 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak právě spadla, zadek-záda-hlava :frowning2: Naštěstí v té ohrádce, tak to myslím skoro nebolelo. :sweat_smile:
25. čer 2009 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tak už od včerejška stojíme...a hned 2 tvrdé pády na hlavičku...je to dobrý, byly do páru :grinning: ...by mě ani nenapaldo, že to zvládne, tak rychle :grinning: :grinning: :grinning:
25. čer 2009 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek