Jak se vyrovnat s pocity k nejlepšímu kamarádovi?
Ahoj děvčata!
Třeba budete mít některá zkušenost… mám nejlepšího kamaráda, budeme mu říkat Tom.. jsme oba nezadaní, bydlíme ve stejném městě a trávíme spolu spousta času. Nemám za sebou pěkný vztah, byl velmi toxický a choval se strašně. Tom to všechno ví, říkáme si všechno. Je strašně milý.. máme mezi sebou silné pouto a společné chvíle jsou skvělé! Tom je velký gentlemam.. nenechá mě zaplatit taxík, je velmi starostlivý, přemýšlí nad věcmi, je mi velkou oporou a chrání mě… když jsme spolu mezi našimi kamarády, stejně trávíme nejvíce času spolu. Máme stále o čem mluvit.😊 Zároveň otevřeně řešíme naše vztahy a tak.. Vždy jsem ho brala jako kámoše (stale ho tak beru), ale bohužel po mém předešlém toxic vztahu jsem velmi překvapena, že se někdo může ke mně chovat tak pěkně.. poslední dobou mě napadá myšlenka zda ho mám opravdu JEN ráda. Vím, že zamilovaná nejsem, ale tu lehkou sympatii cítím a strašně se bojím, že bych naše pouto pokazila… Prostě chová se fakt mile. Umí dávat komplimenty… rozhodně si nemyslím, že by to měl stejně. On je prostě hodný, avšak nevím, jak se chová k jiným ženám.
Neměla jste to někdy některá stejně?
Mám spolužáky v gymplu... prakticky 20 let spolu bydlí jako spolubydlící kamarádi. teď se rozhodli vzít (a ne, není to trvalý pár, který jen odkládal svatbu). A když je vidím spolu, dost si myslím, že jim to má šanci vyjít.
Ale ano, chce to jít do vztahu proto, že máš toho druhého ráda a je ti s ním dobře. Nemusí to být třeskutá láska, ze který se "posadíš na zadek", ale důvěra a pocit, že fakt chceš s tímhle člověkem být celý život.
Ale píšeš "rozhodně si nemyslím, že by to měl stejně" - co že by měl stejně? Myslíš, že tě nemiluje? Že je prostě galantní, ženy chrání, ale nekouká po tobě jako po partnerce? Proč si to myslíš? Pokud jsi si jistá tímhle, pak partnerství nenabízej. Ale pokud je volný, ty ho chceš a jistá si nejsi, zkuste si o tom rozumně promluvit. (Ano, mám dost kamarádů, se terými je mi dobře, kterým věřím... ale nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom spolu chodili.)
No podvědomě hledáš zachránce.
Takto založený vztah většinou neklape. Nebyly by to dobré základy pro vztah, ty zranitelná a křehounká...on starostlivý, oporou, chrání tě, platí ti taxík...opravdu chceš být v takové pozici ve vztahu?
Není lepší se trochu posilnit a naučit se být sama sobě hlavní oporou, místo starostí sdílet hlavně to pěkné atp..nemít takovou potřebu po zachránci a vrbě, (nebo platit taxík 50/50 😉) ..
Upřímně, časem se ty mechanismy v takových vztazích mění, zachránce přestane bavit věčná slabost a fňukání křehké květinky, začne ji vnímat jako kouli u nohy...nebo naopak udržuje křehkou květinku v její zranitelnosti a slabosti, aby ji mohl zachraňovat a být jí přece tou oporou že? Jenomže to zase časem může štvát tebe, protože časem zase třeba posílíš, budeš chtít být samostatnější, nebo budeš vyžadovat větší rovnost ve vztahu, méně jeho mentorství atp..
Prostě celkově mi to smrdí, z toho by kvalitní vztah zákonitě nevznikl. Naopak, zase by se jednalo o toxický vztah svým způsobem..
Aj bych vám fandila, ale vidím red flagy právě v tom, že za jeho přední vlastnosti považuješ "Tom je velký gentlemam.. nenechá mě zaplatit taxík, je velmi starostlivý, přemýšlí nad věcmi, je mi velkou oporou a chrání mě..".
Myslím že by ti pomohlo si ještě dát čas a trochu posílit. Hledat primárně někoho kdo " tě ochrání" je důkaz toho, že to sama neumíš. Ale tobě i tvému budoucímu partnerovi se jistě bude lépe žít budeš- li to aspoň z větší části umět.
Teď mě neber špatně. Není to útok na tebe. Zvládla jsi přežít toxický vztah, určitě jsi silná. Jen o tom asi moc nevíš. Sama jsem si prošla toxický vztahem i násilím, trošku se v tom vidím, tak proto radím jak radím...
Dala bych si ještě čas na seberozvoj.
Prostě si z něj nedělej záplatu nebo bude po kamarádství hned.