Názor na rodičovství žen s postižením: Podělte se o své myšlenky!

@martulka88 ja som chcela len názor lebo sa stretávam s negatívnou odozvou na také mamičky

Tělesné postižení podle mne nevadí, pokud se na to žena cítí a zvládá pak to dítě vychovat. Klidně i s pomocí rodiny.
U mentálního postižení to je dost diskutabilní. Jak malé či velké postižení může být, aby ta žena byla vůbec schopná rozpoznat, zda porod a výchovu dítěte zvládne? jak se dá určit, zda to mentální postižení nemůže být dědičné? Zde bych byla spíše proti. Ale určitě závisí na míře postižení.

Pokud se dokaze postarat 100% sama o sebe ve vsech smerech, tak proc ne. V opacnem pripade je to nezodpovednost.

Kvôli tomu sa pitam lebo ja som sama chorá bohužiaľ a túžim po babetku len ties to prehodnocujem ci to dokážem všetko 🤷‍♀️

@beruska1523 Musíš si sama stanovit, jak moc si postižená a zda se zvládnete s mužem společně postarat o dítě. Jestli ho dokážete zaopatřit, jestli sama zvládneš veškeré věci okolo miminka a dítěte celkově - přeci jen budeš povětšinou s dítětem ty. Je to psychicky i fyzicky náročné (nejen těhotenství). Jestli v tom nevidí problém tvoji ošetřující lékaři apod.

@martulka88 no sak to prehodnocujeme to s manželom
Manžel ties je chorý ale nie až tak ako ja
Rozprávame sa o tom každý deň

@beruska1523 Tělesné postižení bych moc neřešila.
Mentálním postižením myslíš co? Já si mentálním postižením představím nízké IQ, různé retardace atd, tam dítěti nekloněná uplně nejsem.
Vybavila jsem si dokument "Jsme svoji" o páru s Downovým syndromem.

@alianan myslím s ľahkým mentálnym postihnutím
Alebo napr: keď žena nemá racionálne myslenie v úvodzovkách zdravý rozum

Píšeš,že manžel je taky nemocný. Nemocní jste jak?zvládáte se o sebe postarat?zvládnete se postarat ještě o dítě?budou se vaše onemocnění zhoršovat?můžete pracovat/pracujete?...nemusíš odpovídat,to si odpověz klidně pro sebe.
Za mě,pokud člověk nezvládá se postarat o sebe a potřebuje každodenní pomoc se základními úkony,pokud je riziko,že se základní onemocnění zhorší,měl by mít rozum a dítě si odpustit. Promiň,že to píšu takhle natvrdo.
Jste schopni zajistit dítěti aktivní život?zajistit jeho základní potřeby?nebude vám muset od brzkého věku dělat pečovatele?
Mrzí mě to,opravdu,protože touhu po dítěti chápu a samozřejmě i zdravý člověk může onemocnět a všechno je rázem jinak....ale...ale.
A k tomu ještě otázka,zda jsou vaše onemocnění dědičná a nikdy ne,co když ani dítě nebude zdravé nebo ono bude mít nějaký úraz?zvládli byste péči o nemocne/postižené dítě?

@escapelle to si ties dávame tieto otázky s manželom

Mi zvladame bežné domáce práce obaja sme chodiaci ale mame občas pomoc od rodiny alebo kamarátov ktorý sú ochotný nám pomôcť aj keď veľa krát odmietne mé tu pomoc

Ja pracujem s domu ( venujem sa mágii ) ale to veľa nezarobim a potom som velmy
kreatívna duša rada si veci vyrábam vlastnými rukami a potom predávam svoje výrobky

manžel chodí do práce pracuje ako SBS

Keď by sme mali dieťatko tak bude vychovavane v skromnosti a ucte a vedené k samostatnosti

Keď by bolo choré mi ho budeme ľúbiť aj také hoc to nebude jednoduché
Ja som velmy citlivá duša mne by trhalo srdce ked by dietatu bolo nieco a manžel to isté

@beruska1523 za mě hodně záleží na tom, kde je problém. Pokud jde o něco, co se geny přenese do další generace nebo něco mentálního, je podle mě nezodpovědné a bezohledné to dítě počít.

@beruska1523 veliký rozdíl je v tom jestli se jedná o postižení mentální nebo fyzické či třeba kombinované. Např. třeba takové lidi s Downovým syndromem, kde bývá přidružené i mentální postižení si jako rodiče představit neumím. Ačkoliv i oni mají právo na plnohodnotný život. Pokud se však jedná třeba o vozíčkáře, který se o sebe dovede postarat, v tom případě nevidím nejmenší důvod aby děti neměli.

Pro mě jako pro rodiče je absolutně nejhorší noční můra, že moje dítě onemocní, následovaná hrůzou, že onemocním já a nebudu se moct starat, s rodičovstvím jsem ořestala dělat věci, co mi přijdou nebezpečné, auto řídím mnohem defenzivněji atd., Ad 1) je-li genetická vazba mého onemocnění s existujícím rizikem pro budoucí dítě, buď bych vědomě dítě neměla nebo jen z ivf s preimplantační diagnostikou. Ad 2) myslím, že tu ještě nepadlo, že je dobré si uvědomit, že vrozené či chronické somatické choroby v čase progredují, různě rychle, různě dramaticky, ale progredují. Takže pokud jsem ve třiceti ještě schopná chůze, tak za deset let nemusím. A vědomě bych dítěti nechtěla připravit budoucnost s přebalováním vlastní mámy ve své pubertě. Pokud bych už primárně bojovala se soběstačnosti, tak mi přijde zodpovědné a dospělé dítě nemít.

@drep chápem moja mamka sa asi nezmierila nikdy s tým ze som chorá aj teraz vidím ako sa voči mne sprava ľúbi ma ale ma berie ako malé dievčatko a nie ako dospelú ženu
Mame s manželom genetické ochorenia ale niesme prenašači našich ochorení mame to potvrdene s genetiky ale v dnešnej dobe aj genetika sa môže mýliť
Takže uvažujeme ci ísť ci neísť do toho uvidíme ešte nesúri to nám ale predca vek nepusti

@beruska1523 podle profilu už dítě máte. Jak je na tom zdravotně?

@mabs je zdravé na šťastie ale plánujeme ci ísť do toho mat dalsie alebo nie už to prvé je hodne živé hravé veselé

@beruska1523 už bych štěstí znovu nepokoušela.

@mabs ďakujem za radu

@beruska1523 napíšu svůj názor. I hendikepovany má možnost mít děti pokud sám nepotřebuje péči a pokud není mentálně retardovaný. Já sama mám vrozenou ortopedickou vadu, kdy nohy byly xkrat operovany a žiji s prognózou vozíku, který oddaluji denním cvičením. Máme půlroční dítě na které jsme čekali 10 let a než jsme se vůbec začli snažit podstoupili jsme rozsáhlé genetické testy aby jsme případně miminko nezatizili stejnou vadou. V průběhu jsme podstoupili ještě další genetiku. Genetika vyšla dobře riziko bylo o 5% procent vyšší než absolutně zdravý pár a my máme zdravé dítko

@linusha tak to fakt je super a obdiv

@beruska1523 ještě doplním že manžel o prognóze ví od začátku našeho vztahu (jsme spolu 14 let), bydlení máme zcela bezbariérové a udělané tak aby i třeba dveřmi projel vozík, či jsem z něj dosáhla na věci v lince. Co se těhotenství a porodu týče obvodak a předchozí ortoped mě strašili jak těhotenství a porod všechno zhorší, jak náběhem kg budu na vozíku že to v těhotenství nohy nedají, jak porod bude muset být císařem.
Nakonec celou dobu až do mateřské jsem chodila do práce, kde denně na chodím cca 10-12 km, jen jsem posledních 6 týdnů chodila po výrobě méně a rodila jsem přirozeně.
Ano dítě se mnou nezazije dlouhé túry, výšlapy na hory či jiné aktivity kde je velká zátěž na nohy ale i tak si myslím že mu můžeme dát spoustu lásky, pohody, učení a zážitků.

@linusha presne tak všetko sa dá keď sa chce
Ale máte môj obdiv