Postesknutí nad neplodností z minula
Předem se omlouvám za anonym, ale radši neveřejně. Měla jsem jako mladá dva dlouholeté vztahy ( 6 a 8 let) a byla opravdu zamilovaná. Znáte to, člověk do toho šel na plno. Byli jsme stejne staří a nic nebránilo tomu mít rodinu. Ovšem se nikdy nezadařilo. Antikoncepci jsem nebrala, pozor jsme si nedávali, ovšem těhotná nikdy. Ani jednou za těch celkem 14 let. Ani čarečka. Já na gyndu chodila a vždy vše v pořádku. Až na kratší cykly. Byla jsem i preventivně na laparce a nic. V druhem vztahu i IVF a nikdy pozitivni test. Já bych klidně šla i do darovaných, on ne. Proste zdravá. Ovšem ani jeden vztah nevyšel, proste se to nemělo kam posunout, jak nebylo dítě. Už nás pak nebavilo jen cestovat a bavit se, chtěli jsme zázemí. Říkala jsem si, že se proste k sobě asi geneticky nehodime a nějak tak smutně to vyšumělo.
Ale to bych nebyl pech, kdybych se neseznamila po dlouhé samotě, řekněme s někým s kým to sice nebyla láska jak trám (z mé strany) ale z jeho ano a po 4 měsících (přerušované) sexu těhotná! No koukala jsem jak blázen, on zas až tak ne (už deti má)... v 3.m ale potrat, dostala jsem silny ledvinový zánět a mimčo to nezvládlo. Myslela jsem, ze se mi zhroutí svět.. ale život má smysl pro spravedlnost a pro humor a já za 2 mesice zas těhotná a dvojcata!😆 teď jsme si davali taky pozor, bylo doporučení od gyndy na 3m klid od zákroku na ledvinách. Narodili se dvě krasné děti, v termínu, apgar skóre 10-10-10 a váhámi skoro 3kg. Miluju je. A abych to nebyla já, tentokrat přes antikoncepci v jejich 4.měsících zas na UTZ dutinka s plodem 6+0. Já zas problém, tentokrat zánět slepého střeva a nemohla si ho nechat..
Nicméně proč píšu tento příspěvek.. Dost často přemýšlím nad tím, proč, když jsem měla v minulosti tak krasné vztahy, proč nám osud nedopřál prcka? Proč je ten život tak nespravedlivý.. Pořád se mi to honí hlavou a jsem smutná. A priznam se, že i díky tomu, ze se s nima občas potkávám a vím o jejich osudech (samozřejmě oba deti mají) tak o to je to pro mě horší. Nechci se rouhat, mám se fajn a deti jsou miláčkové, ale znáte to, ten vztah ani na začátku nebyla úplná chemie a já často vzpomínám na ty pocity z minula. Příroda asi proste ví co děla a některý lidi se k sobě geneticky nehodí, proto z toho nevznikne mimčo😊
@levandule_k ano chyběl, navíc je to skvělý tata. Ale není tam ta správná jiskra, z mé strany. A projeví se to hlavně, když řešíme nějaký problém. Lidé co mají pro sebe slabost, tak to přejdou bez mrknutí a já jsem asi trochu chlaďak... a mrzí mě to. V předchozích vztazích jsem taková nebyla. Zní to asi jako malichernosti. Ale chci deti vychovat ve funkčním partnerství a proste to musí fungovat..
Někdo třeba namítne, ze si žena má pořídit dítě s někým, kým si je opravdu jistá, ale s 40tkou na krku to je už těžší🤭😃
Nejsem si úplně jistá, jestli lidi, co mají pro sebe slabost, přejdou věci bez mrknutí oka. Mně, když něco irituje, tak mě to irituje.
Možná bych se přestala pitvat v minulých vztazích, jak to bylo super, naše paměť má tendenci časem upravovat vzpomínky, to špatné potlačí, to hezké vyzdvihne. Také je možné, že borec X se kterým si chodila ve 20, je úplně jiný člověk ve 40. Nepomohla by ti třeba terapie?
Jasně, že to může někdo namítnout, že jsi si neměla pořizovat děti s ním. To je prostě diskuze na internetu 100 lidí, 100 názorů.
Můj manžel měl přede mnou desetiletý vztah. Oba v pohodě,chtěli, ale nic. Se mnou hned na první střelbu těhotná 😁 máme rok a půl chlapečka 🤩
Já tedy logicky vnímán vzájemnou chemii jako právě ten hlavní signál, že jsou ti dva geneticky kompatibilní. U zvířat je tato potřebná přitažlivost řešena Jacobsonovým orgánem v nosu, který umí rozlišit, který partner je vhodný k plození potomků. U lidí je tento orgán již zakrnělý, ale údajně do omezené míry funguje stále, proto nám někdo neodolatelně "voní", i když je to třeba debil a má dluhy 🙂 Prostě se k nám geneticky hodí. Ale člověk už si partnera vybírá i rozumem, proto tento orgán zakrněl. To, že Vám ti dva předchozí voněli a byli vhodní geneticky, ale neurčuje, zda to půjde. Mohly tam být nějaké funkční problémy, kdy jste vzájemně nemohli potomka zplodit, ale s jinými partnery ano
Myslím si, že tvůj příběh může být na jednu stranu hodně inspirativní pro ženy, které mají problém otěhotnět, i když ona i on jsou v pořádku.🙂 Asi jste se k sobě s minulými partnery nějakým způsobem nehodili a mělo to tak být, i když tam byla šílená chemie. Ta chemie na začátku vztahu není zárukou toho, že byste byli šťastní, i kdybyste měli děti. (Jasně je to, co by kdyby...)Chemie netrvá u žádného vztahu věčně. Člověk musí o vztah pečovat, aby byl pěkný po celý život. Kdyby jsi byla bez svého současného partnera, chyběl by ti?