Problémy s komunikaci - občas se zakoktám

lusinek12
3. kvě 2019

Dobrý den měla bych na vás otázku měl někdo problémy s komunikací i co se Rice v rodine že se občas zakoktate.. A zapojit se do společnosti.. Stres že má někdo přijít na návštěvu.. Řešily jste to s psychologem.. Pomohlo vám to..

zizala7
3. kvě 2019

Mám kolegu v práci, velmi silně koktavý, naštěstí to přijal, dělá si z toho legraci. Buď má vrozené dispozice, nebo na něj jako na dítě kladli velké nároky a často silně křičeli. Zkus někoho vyhledat, uvidíš, jak to pomůže. Já si všímám, že se občas lidé zakoktají nebo zajíkají, když toho chtějí říct hodně najednou za krátkou dobu. Ale nevím, jaký problém máš ty. Možná zkus pomaleji mluvit, říct toho méně. Jestli jsou slova, která ti dělají potíže, že se zakoktáš, nepoužívej je, zkus je nahradit. Kolegyně u nás neumí vyslovit r a ř, proto neřekne slovo "neříkej", používá "nemluv". Taky řešení 🙂😉 Ale zkus najít někoho kompetentního a uvidíš. Hodně zdaru

tercasv
3. kvě 2019

Já koktám od malička, jestli chceš, klidně se ptej 🙂

lusinek12
autor
3. kvě 2019

Mě se to stává kdyt jsem nervózní.. Občas sama sebe nechápu proč jsem Taková neboli proč nedokážu se s lidmi bavit když je nás víc.. Proto asi ani nechci mluvit ve větší společnosti pac buď se zakoktam nebo řeknu úplnou blbost pak lidi na mě koukají já na uplniho debila.. Táta od mala na nás pořád řval jaK jsme blby nemožný atd..

tercasv
3. kvě 2019

@lusinek12 napíšu ti IP 🙂

misicka1988
3. kvě 2019

@lusinek12 Mě se to někdy také dříve stávalo. Ale ani nevím jak, ale "vyrostla jsem z toho". Už si ani nepamatuji kdy se mi to stalo naposledy, tuším tak před 15 lety. Myslím že to bylo i horším sebevědomím, a snahou říci něco co nejrychleji, abych to měla už za sebou. Tím pádem moje tréma mluvit nahlas ve společnosti + nižší sebevědomí působilo zadrhávání a v tu chvíli i horší vyjadřovací schopnost. Fakt se mi to strašně lepsilo věkem, kdy už jsem nabrala sebevědomí. Chce to se uvolnit, prodýchat, a mluvit radeji pomaleji a v klidu. ( Hlavně dýchat mezi slovy, já zapomínala a to byl také kámen úrazu. Vše to souviselo s tím abych už měla rozhovor za sebou) Patřilo k tomu i červenání, což už já taky u mě pasé.
Možná by pomohlo navštívit odborníka. Držím palce, vím jak je to nepříjemné.

kaja2016
3. kvě 2019

@lusinek12 Mam to dodnes. Rika se tomu socialni fobie. Krajni pripad je, ze se clovek zacina takovym situacim uplne vyhybat. Myslim, ze je to vlastne strach z toho, aby ses nezachovala jinak nez "zadoucim" zpusobem. U tebe asi obava z toho taty, ze zas bude rvat. Resit to jde, ale chce to dostatek casu a opravdu se tomu venovat. Ja ho treba zatim nenasla. Ale me to aktualne moc neomezuje. Psycholog asi moc nepomuze, zkus psychoterapii. Co si o tom.myslej druhy, na to se zkus vyprdnout.-) V ramci moznosti.

lusinek12
autor
3. kvě 2019

Kaja2016 tak to máš pravdu právě že se snažím vyhýbat společnosti když jsem byla 2druhw tehu tak js nechtěla vůbec nikam chodit stranila jsem se lidi.. A na zahrádku mě přítel nemohl dostat.. Po dlouhé době jsem tam šla a jak ti zase dopadlo že do mě každý narážel že nemluví. A jen tam sedím že mě nikdo ještě neslyšel mluvit.. Přítel hnedka začal že děti jsou ukacane a ženská nemluvná.. :( úplně mě to odradilo a už tam nepůjdu..

katkaajirka
4. kvě 2019

Mám to podobně. Když jsem doma, s rodinou nebo blízkými přáteli, tak je vše v pohodě. Jakmile se dostanu mezi ostatní, hned se začnu zakoktávat, nedokážu splodit smysluplnou větu. Stydím se ta sebe, raději se těmto situacím vyhýbám a vlastně od doby, co jsem na mateřské, se vídám jen s jednou kamarádkou. Na jednu stranu mě to mrzí a štve, na druhou mám z toho hrozný strach, protože pak jsem za blbce, který se neumí normálně vyjádřit.

lusinek12
autor
4. kvě 2019

katkaajirka tak to máme úplně stejně doma všechno v pohodě dokážu i odpalkovat svého přítele když má name nějaké narážky ale jak mile jsme někde venku mezi lidmi tak jsem jak vyměněna.. Přítel na mě drzkuje Red ostatníma a já mu na to nedokážu nic říct jen se na něj blbě pdivam a nic neřeknu.. A to nemluvím o tom když někdo na mě promluvi prostě nwm co mám říct.. Před mateřskou cca 4 roky zpět jsem dělala servírka nikdo mi to ani nechce věřit pak servírky jsou většinou ukecane já se ani s lidmi nevykecavala jen jsem se zeptala co chcete a odešla když tam byli nějací mladý kluci co semnou flirtovaly tak jsem se snažila co nejdřív už odejít od stolu červená až na prdeli a vůbec jsem nevěděla co říct.. Kolikrát si říkám já jsem ale případ..

leymea
4. kvě 2019

@lusinek12 mozna to mam taky, u me je problem, ze jsem stydliva. Kdyz jsem s nekym koho neznam tak se bojim mluvit, ze zase popletu slovo a budu za debila. Celkove nevim o cem se mam bavit s nekym koho neznam. Ale nekoktam, jen zkomolim slovo. Je zajimavy, ze v praci jsem s tim problem nemela, bez problemu jsem se bavila se zakazniky. Takze kdyz jsem nekde koho neznam tak docela mlcim, a stve me to.

bayt
4. kvě 2019

@lusinek12 Jeden můj známý, dnes vysoce postavený manažer, býval mezi lidmi hodně úzkostný a hodně koktal. Dneska už by to na něm cizí člověk nepoznal. Ten, kdo to ví, ten si toho všimne výjimečně, že lehce zadrhne (ale fakt lehce, ne koktání jako dřív). Řešil to s psychologem. Doporučuju ti KBT.

zizala7
5. kvě 2019

@lusinek12 je možné, že tohle je ten důvod, proč nechceš mluvit ve větší společnosti a zakoktáváš se. Zkus pořešit s nějakým odborníkem, psychologem, tohle by mělo jít odbourat.

lusinek12
autor
5. kvě 2019

Kámoška mi už jednoho odborníka dohodila tak snad mi to pomůže.. A moc vám všem děkuji.. 😊

kaja2016
5. kvě 2019

@lusinek12 Ja to tak mela driv. Ted uz me tahne na 40 a jsem ukecana taky.) Ono tim, ze je hodne lidi uz kolem me mladsi a taky proste asi zkusenost, ze v teto situaci se rika to a v teto zase to😃 Kazdoapdne porad se dostavam do situace, ze se najednou zarazim a nevim co rict. Ale zase uz si lip umim rict, ze proste jsem takova, no a co. Ono to podle me dela i introverze, ze clovek hodne o druhych premysli, pak se tezko zacne mluvit o blbostech, kdyz akorat premyslis nad tim, ze tomu co sedi na proti tobe asi zahyba manzelka s tim co sedi u druhyho stolu a ze se diva takovym zvlastnim vyrazem, ze to asi tusi a ze mozna, ze to dela proto, ze chodi domu ozralej a smrdi a co na to asi deti a pak reaguj na beznej small talk🙂 Ale plne chapu, jit nekam mezi lidi je pro me vetsinou stres.