Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

@reruna no to mi ani nevrav. ja som na to pri prvom vobec nebola zvyknuta, pri druhom je to pre mna horor 🙂

@slavkah ja som sa naucila prebalovat jonasa velmi rychlo a hlavne v lahu - po stojacky totiz nestiham a on mi utecie a potom uz len upratujem, co po sebe zanechal - u svokry hneda kopka, u mojej babky mlacka a pod. takze vacsinou som hotova skor, ako si uvedomi, ze chcel plakat.
ak je to nadlhsie, tak pomaha odputat. vacsinou sa ho zacnem nieco pytat - kde ma hlavu, ruky, nohy a pod. pripadne mu opisujem, ze som nasla poklad (pipika) a to povazuje za velmi smiesne, ale absolutne netusim preco 😀 😀 😀

ahoj🙂
Zjistila jsem, že čím víc prcek nabírá rozum, tím je složitější s ním diskutovat na téma společného soužití.. 😀 . Trochu tápu. Když jsme doma sami, je to taková pohoda, že si myslím, že mám doma vrstevníka, s kterým se dá všechno🙂. Když se vrátí rodinka, nebo přijede návštěva, babičky, kdokoliv - nastává situace, kdy mi padají vlasy. Moc dobře si uvědomuje, o co jde - sám mi řekne, že až tu bude baička a děda, bude je zase trochu zlobit 😀 . přitom my slovo "zlobit" nepoužíváme, je moc abstraktní, většinou se snažím všechno pojmenovat reálně, ale nemám na něj vliv jen já, že...vím, že to patří k věku, že se děti předvádějí, že si získávají pozornost jak to jen jde, ale Petas je schopen obrátit o hodně...dělá, že neslyší, všechno dělá naopak, mluví s námi děsně inteligentně, všechno otočí do opaku....
Dostal od babičky malý dárek - a klasika - Peto, a co řekneš, když něco dostaneš? A Petr: to je moje! Jasně, má pravdu, dostal něco, je to jeho 😀 , ale normálně by řekl díky, ale s úmyslem babičce trochu pocuchat nervy, hlásí něco jiného. Tak sbírám trpělivost kde se jen dá a doufám, že ho to brzo opustí🙂).
Jak zvládáte tenhle absurdistán?
A hezký víkend všem🙂

@prom ak skutocne povazujes jej spravanie za agresivne, ja to posudit neviem, tak urcite to nie je pricinou temperament...
temperament je zjednodusena verzia toho comu hovorime ze deti maju tendenciu byt extrovertne a introvertne...alebo ak mas extrovertne dieta, oblubuje kolektiv, tak moze byt dobrym oblubenym vodcom, alebo zlym agresivnym velitelom party ...ako sa vravi..takze deticky maju sancu byt dobrymi manazermi, uspesnymi ludmi...v usa ludia snazia upravovat vsemocene mediacialne, hormonalne...charakter aby boli v zivote uspesni
ale ak zvitazi dana agresia tak naopak skor ide o typ asociala
predstava ze agresivne spravanie je normalne je zla predstava...
takze naozaj ja to posudit neviem...
ale vzdy ak moje dieta je agresivne tak mi blika alarm a riesim...
...
takze z mojej skusenosti
ak mne nieco vadi na spravani dietata a povazujem to za negativne natolko ze nam kazi nas vzajomny vztah snazim sa to riesit..bud su to veci co skutocne kazia akoby kazdy den, alebo vadi v nasej komunikacii
1. pozorujem to, odputam sa od toho, co som si myslela predtym, vacsinou su to zalezitosti ktore trvaju dlhsie, takze asi predtym nebolo nieco ok, alebo predchadzajuce moje pokusy zlyhali...
mnoho krat to bolo tu povedane..je to zacyklenie
nieco nie je zle na spravani dietata ale aj na nasich reakciach
preto hladame pricinu spravania, menime reakcie....reakcie mozu paradoxne toto spravanie podporovat hoci sa domnievame ze to je naopak...
vyplyva z tohto zmena postoja..k istej veci...
je to tazke ano...
ale vacsinou zle spravanie velmi rychlo vymizne...a mame pokoj...a vztah sa nadalej vyvija...ovela lapsie
2. pohyb...pokoj
dieta sa postupne uci koncentrovat, byt v tichosti,kazde jedno...
na zaciatku tato koncentracia trva velmi kratko, postupne sa zvysuje..vyberaju sa cinnosti ktore dieta zaujmu,
v dnesnej dobe je to viacmenej ziaduce ucit dieta tichosti, koncentracii, pokojnym cinnosti..kedze vplyvy prostredia su neskutocne..clovek ktory nevie nabrat pokoj sam sebe, relax...upada vacsinou do zavilosti...rozneho typu...v sebe nesie urcitu nespokojnost...
ked dieta dokaze cucat na televizor..dokaze presne to iste v inej cinnosti, ale musime hladat nielen, ze co...ale aj nase spolocne nastavenie...
tam si mozeme pozriet montessori obdobia, cinnosti, hracky...napr. ale ostava na kazdom z nas vytvorit si taky pokojny kutik spolocnej hry, komunikacie..deti to maju napokon velmi rady..nielen same ale aj s rodicom..v podstate nie su v konflikte ..tam sa im paci
3. s tym suvisi aj pohyb / energia
ak nieco to dieta nuti liezt...chodit po nerovnomernom, prepadavajucom povrchu...to jednoducho bude robit patri to k vyvoju..bude to robit dovtedy pokial dany stupen vyvoja nedosiahne...
babo sa prepravacia v postielke, postavi sa..aj zo spanku..to iste pokracuje dalej..len mi mame tendenciu to zamedzovat, u toho babatka to prebehne rychlo a plynule u batola nie je sanca nech si da pokoj...
dieta za to nemoze ze mame nebezpecne umele prostredie
to su zivocisne veci my ich neobmedzime....to by ludia ani zo stromov nezliezli, volakedy davno a tiez kazdy pohyb suvisi s mozgovou cinnostou..
nechat plynule prebehnut...nech dane stadium odoznie, dieta sa moze vyvijat dalej a dosahovat dalsie milniky...
@bubelko
nemam pocit zeby ma dieta pocuvalo na slovo, alebo nerobilo kaskadarske kusky, je to prirodzene...zakodovovany vyvoj osobnosti, inak by sme sa nou nemohli stat...
co sa tyka...gaucu nas padal dozadu na gauci, volnym padom , dolu, zemskou pritazlivostou, velmi ho to bavilo, kedze ho vzdy niekto chytal
deti vacsinou bavi dana reakcia....aj dany pocit...toto obdobie skoncilo, ako prislo, tazku hlavu som si z toho nerobila, nie natolko aby som mu davala zakazy
kazde dieta skusa vsetky veci co su k dispozicii, roznym moznym sposobom
treba harmonizovat nas strach, eliminovat svoju reakciu, ako je mozne..
zakazovat ani prikazovat to nikdz
uvedenie dovodu rabrovsky znamena skutocny dovod, nie ze na gauci sa sedi..to dietatu nestaci..ale preco...
co je velmi tazke, nie v kazdom veku to dava zmysel...preto vacsinou nerozpravam hluposti...voda sa nevylieva, ale pije..ale udam presne podmienky, kedy sa robi to, a ono..deticky vedia ze po gauci sa da chodit...
tak to nie je dovod preco by sa nedalo...
..
ked mi par krat dieta sadlo na stol..bola som ticho..ziaden strach, reakcie, zakazy, prikazy..zliezlo...stalo sa to trikrat a je pokoj..okusilo co to je sediet na stole...tuto skusenost jednoducho ma..
jedine co robim som v strehu..kontrolujem reakcie
a jemne usmernujem...orientujem nenapadne na inu cinnost ked to trva prilis dlho..ale nie tak abz dieta citilo ze sa to nesmie..lebo mame zacyklenie na svete...
liezli sme doma na jedno nebezpecne miesto 3 dni a mame pokoj..bez komentov..nic ine len som s nim bola...robila to vkuse okrem jedla..atd..nic ine ho nezaujimalo..odoznelo...
podobne 2 dni vkuse si obliekal topanky, nic ine nerobil..naucil a to..ma to k dispozicii..vo svojej vyske...
prestalo odmietanie obliekania..jednoducho samostatnost podporovana..
takze ked sa obliekal fakt som ho nerusila, nezatovala s nicim, s prikazmi rezimom..to su fascinujuce chvile
pretoze dieta ak si vybije tu svoju energiu skonci to spravanie, co je neskutocne...
ta matka si vydzchne, zlepsi sa vztah...to dieta akoby dostalo to co chcelo citi ze je konecne uznane to je prianie...je to krasne...kto to zazil vie o com hovorim....
netreba si mysliet ze sa hned zruti cely svet ked neupozornim na kazde jednotlivosti, to tak nie je...vacsinou v tych pohnutych obdobiach, vzdorovitych, a v tych stadiach co tu boli spominane, dieta skutocne nevnima nieco ine..len to co chce...chce liezt, chce padat...atd...cize nevnima vysvetlenie, nase poucovanie...
po vybiti...po skonceni takeho obdobia sa deti krasne ucia, pekne nasluchaju, ak sa vo vztahu nebojuje.
preco neopakujem konvencne veci ze na stole sa nesedi..a pod.
pretoze to dieta vidi a dieta nas v prvom rade bude imitovat, pokial z toho nerobimi kauzu, horor, neuplatnujeme nadradeny vztah, autoritativny...otom rabr prosto nie je..
pretoze dieta najma v obdobi vzdoru tento vztah nikdy absolutne neprijme, kedze sa potrebuje potvrdit proti nam, svoje ego...
..
Vela krat tu bola spominana dokonalost, tu o dokonalost neide..ja osobne sa snazim v 90 percent vo vsetkych veciach postupovat rabr, ale skutocne rabr, a tych 10 percent napravujem rabrovsky...
opakujem neide o dokonalost, ale o to, ze sa mi mnohokrat potvrdilo ze rabrovsky pristup..ale pozor skutocny rabrovksy pristup sa vyplacia..vracia sa plnymi priehrstami...
...
rada by som bola aby v priestore tejto diskusie rabr nevymizol...rovnocenny respektujuci vztah k dietatu a jeho budovanie, neponizovanie dietata...atd.
ja osobne povazujem deti za velmi mudre bytosti, vnimave, milujuce, socialne zrucne... v uvodzovkach bez naseho pricinenia, bez nejakeho explicitneho pricinenia...
preco? z jednoducheho dovodu, ked davate babu nepodmienecnu lasku, starostlivost, kontakt, zaujem..atd. velmi dobre dieta vie co je pozitiny vztah k ludom a dokaze ho zrkadlit...nasou ulohou je ho skor nezdegenovat, nedeformovat...
...
skatulkovanie deti nie je spravne
bolo to tu viackrat spominane, ze ide o fakt, ako o som svojom dietati hovorite, take bude...
je to velmi skodlive, vnucuje sa obraz dietatu, ktory on nutne prijme , nic mu ine neostava, kedze bezvyhradne miluje svojich rodicov...tyka sa to najma hyperaktivity, "kaskaderstva"...kazde dieta si svoje potrebuje odzit
v podstate plati ..ze ake je prostredie, to dieta robi..takze aku prekazku uvidi, tu sa snazi prekonat..
netreba sa vobec cudovat
odporucam slobodne prostredie maximalne..aj ihrisko ma mantinely...
les , priroda, dat ulohu, hladame kvety, sisky, chodime do kopca, dietatko vybije energiu...
v spojitosti s tymto sa vratim este k tradicnej vychove...
o tom bola tradicna vychova dieta sa vyvijalo v prostredi bez nefunkcnych mantinelov...
ziadne ihriska, pieskoviska, tu mas presne stupit, to vsetko dieta obmedzuje...potrebuje cast dna, popr. tyzdna prezit v skutocne slobodnom prostredi...
...skatulkovanie dieta ma blizko k tomu, ze zrazu na vsetky cinnosti pozerame, cez prizmu skatulky, nejakeho predsudku, stereotypu..on je taky a taky v tomto..
najhorsie na tom je, ak sa hovori, moje dieta je strasne ked je vonku, ked je doma, ked spi, ked je, nechodi na zachod..atd...niekedy treba mat odstup od seba..ono v obdobi vzdoru je to tazke, tie etapy su narocne na trpezlivost, vacsinou sa vsetko zlepsi, ak sa upokojime, ked si uvedomime, ze nic nie je take zle, ako na prvy pohlad vyzera...

@reruna
@bubelko pri surodenckych vztahovov robi vela, ze oni sa akoby predbiehaju, tak ten mladsi je velmi aktivny, predbieha toho starsieho, a naopak starsi ma opat ine problemy ako sa vyrovnavat s mladsim...funguje surodenecka rivalita, skatulkovanie pri surodencov je este krehkejsia zalezitost...pretoze sa tam premieta komparovanie, porovnavanie a ziadne ego..najma vo vyvine nema rad komparovanie..jeden je taky, druhy taky a toboz nie v blizkych vztahov...
vychova surodencov iny level, ovela tazsie

@slavkah ahoj...suhlasim s @reruna
sranda je ze to pride uplne v rovnakom obdobi na kazde dieta...okolo 10 mesiaca, okolo roka a jedneho mesiaca sa to zlepsi a potom sa to vrati vo vlne vzdoru v plnej sile..ale to uz sa neprebalite...
ako reruna hovorila..
odputat pozornost, nieco nove, zaujimave, niekedy aj z rise dospelackeho sveta, co babo nevidelo,
pesnicky skutocne odputavaju velmi , velmi
mne osobne pomohlo zmenit miesto a prestalo to..lebo maly uz neznasal to miesto, lebo mal s tym spojene uz negativne zazitky,
prebalovaci pult postupne zanikal...
plati respekt k telu, opisovat co presne robis, dopredu povedat, co ides urobit, dieta sa nauci aj postupne casti tela, takze bude vediet, co je to prava nozka...a samo ti ju poda..neskor cim viac sa bude do toho komponovat samostatnost, tym lepsie...aby dieta citilo ze aj ono rozhoduje co sa s nim robi..
to pomalicky, postupne , pride...
nasilie to velmi zhorsuje...takze odputavat pozornost do zblaznenia, co najmenej negativnych zazitkov

@berenika39 takto je sranda, on bude taky vtipalek, samozrejme skusa svoje postavenie v sirsej socialnej skupine...mas pravdu, ono to potrva, popritom ako hlada svoje miesto, tak samozrejme skusa, ci ho maminka stale miluje...a ci ho miluje taky, ako je.. 😉

@fem 😉 víš co? já ho i chápu...kdyby na mě někdo dvě tři hodiny kvílel: udělej jak lítá letadlo, peto kolik je ti roků? a líbí se ti ve školce? nezlobíš paní učitelku? a uklid si hračky, když si jdeš vyndat další, at tu není nenpořádek, počkej, utřu ti ručičku od písku, už jsou čtyři hodiny,měl bys mít svačinku, a dáš babičce pusinku když jede domů? nedáš? tak to už přístě nepřijedu..a bud hodnej chlapeček, at nemá maminka starosti...
Mám babičky i příbuzenstvo ráda, nemáme spolu sebemenší problém, jenom to prostě po tom, co jsem se pustila do výchovy trochu "jinak" vidím v jiném světle. Mě to nerozhází, to ne, spíš se jen tak pousmívám, co to vlastně Petra v životě čeká🙂)) A on zvyklý na normální přístup mezi námi doma je z toho "na nervy"🙂.

@berenika39 verim, ono deticky su take carovne osobnosti, niekedy v cudzom prostredi vedia byt tak sarmantne nezdvorili, asi vies o com hovorim, ale naozaj je to aj o tom, ze nechavame napoji, akoby tu inidivudalnu osobu, jeho nazor, ona nemoze byt taka, ako babicka, hoci babicka by si to velmi priala, ono dietatko to nejako citi, kazdy ho chce na vlastny obraz, ale ono vie ze ja som ja...to je dobre, kym neublizuje niekomu, ono postupne sa uci zdvorilosti a kultivuje sa...tie vlny v tomto pripade sarmantneho vzdoru su nutne

@fem su veci, s ktorymi s tebou suhlasim, ale s niektorymi nie. neskatulkujem svoje deti, ale vidim rozdiely v ich spravani. mozem porovnat urcite obdobia, pretoze vekovy rozdiel nie ja tak velky. obaja vyrastaju v rovnakom prostredi, s rovnakymi podmienkami. ale deti su rozne, inak reaguju na rovnaky pristup. u lukasa tebou popisany pristup fungoval presne tak ako si popisala. 3 dni a bol pokoj. u jonasa nefunuguje, ale napriklad prikaz sadnut, funguje, tak isto slovo stop na ulici. obaja su individuality a pristup, ktory plati na prveho, u druheho sa ukazuje ako nefunkcny. ono ja som sa nikdy netajila tym, ze rabr pouzivam len ciastocne. 😉

este by ma zuajimalo, s cim podla teba suvisi to, ze jedno dieta v tom istom prostredi sa sprava inak ako druhe? pritom k obom sa pristupuje rovnako, nezakazuje sa, nechava sa ich vyskusat. jedno to urobi a druhe nie? jedno sa radsej hra s legom, druhe s autickami? podla mna je to temperament a charakter. to nie je skatulkovanie. aj u dospeleho vidis, ze jeden je aktivny a druhy ako spaci vagon. to nie je len o vychove, to je aj o temperamente. a ten sa prave snazim smerovat niekam inam, ako ku kaskaderskym kuskom. mozno antirabr, ale pokial to funguje, som ako zodpovedna osoba spokojna... ale neznamena to, ze dieta ponizujem alebo nerespektujem, len sa snazim ho nedostat do spitala. mozno je to zly postup, ale s tym som ochotna zit...

vies, mna by zaujimalo, ci by sa tvoj postoj k uzkostlivosti zmenil, ak by ti dieta z toho stola padlo dole a skoncili by ste na pohotovosti. my sme uz na nej boli - nie kvoli padom, ale kvoli prehltnutemu kamienku. nebolo mi to 2x jedno. tak isto ten pad zo schodov, som si to velmi dlho vycitala. to su skusenosti, ktore ta totiz nutia prehodnotit, ze co je este bezpecne a dieta moze vyskusat a co uz nie, co uz je skratka za hranicami. my sme skratka niektore hranice posunuli viac dovnutra. ale to neznamena, ze ich tam musi mat donekonecna. 😉

a co sa tradicnej vychovy tyka - neviem, ja som bola vychovavana tradicne, alebo viac-menej tradicne s urcenymi pravidlami a hranicami. nemyslim si, ze by mi to neprospelo. dokonca si myslim, ze nasi mali byt pri niektorych veciach este trocha tvrdohlavejsi. ihriska, pieskoviska sme poznali. dokonca si myslim, ze viac ako dnesne deti. to iste prirodu a pod, pretoze neboli pocitace a ine vymozenosti, pri ktorych travia dnesne deti tolko casu.

ps: to s tym padanim volnym padom mame na beznom poriadku - dodnes, nastastie s tymto napadom sa uspokojil na manzelskej posteli.

@fem nooo, dcerka teda agresor nie je. Podla tvojich definicii asi. Lebo asocial urcite nie, ako pises, urcite bude vodcovsky typ, ako som minule pisala, je velkou inspiraciou pre druhe deti ohladne vymyslania blbosti, pohybovych aktivit. Vela deti ju napodobnuje, aj starsie a behaju za nou. Je to taka sranda, ona je sem tam na nich zla, co skusa co si moze dovolit, ale presto vsetko, ked odchadzame, tak su druhe deti aj smutne.

ehm, moje reakcie.. je to isto pravda o tom zacykleni ... ako pises.. ze aj ja som vnutorne mozno napnuta, ze co zas bude konflikt, ked niekam ideme ..asi to zo mna citi a tak aj potom skusa provokovat. Ona isto nie je zly clovek, ze akoze tyrat ludi alebo zvierata, len si proste skusa co si moze dovolit, lebo sa citi velmi silna.
No musim pracovat aj ja na sebe, velmi pomaha ta metoda toho upozornovania, ze co sa bude diat, ze "aha, kocik, sedi tam dievcatko ako ty, mozno ti zamava ...blabla.. akoze ju pripravujem, ze sa ide stat nieco pekne, a nie aby bola akokeby stale v strehu, ze kto ohrozuje jej teritorium, tak rychlo dopredu zautocit.. lebo mi tie reakcie z jej strany dojdu ako majetnicke.. ze vsetko je jej, fontana, ulica, mesto. Ked vidi, ze je vsetko OK, tak sama naviaze pekny kontakt. Jo a velmi pomaha, co ste radili, cupnut si do jej pozicie a rozpravat sa na urovni jej vysky. taka blbost a funguje nenormalne 🙂

pohyb a pokoj, ano montesorri zalezitosti su super, ona sama v podstate take praktizuje od batolata, nez sa naucila behat. Ale nedajboze, ze jej chce niekto nieco ukazat, poradit, ani na zaciatku.. to si nesmie nikto dovolit..len ona sama 😎 😀 ale beriem ze to je jej povaha, aj ja som v podstate taka, ze len ja sama 😉

jej kaskaderske kusky .. no proste bavi ju to. Musim povedat, ze hoci si velmi trufa, tak je aj velmi opatrna, postupuje ako macka, ziadne nepremyslene pohyby. Skoky z gauca do prazdna u nas neboli 🙂 skorej ze si vytiahne kocik na gauc a tam sa snazi kocikovat... Takze jej v podstate robim niekde natajno backup
@berenika39 tvoj syn je nahodou uzasny.. ma moje sympatie.. uz som som ti minule pisala, ze je vtipalek 😉

jj, aj mna by zaujimalo ako bubelko ta vec, ze jedno dieta v tom istom prostredi sa sprava inak ako druhe? som minule spominala priklad mazneloveho bratranca a sestrenice, bratranec - divocak najvacsieho kalibru, neustale prusery, sesternica - v podstate bezproblemovy clovek.. obaja dostali tu istu vychovu od rodicov, ktori ich vychovavali s laskou a respektom. Manzel, teda velmi v pohode clovek, tiez priznava, ze dospeli mali byt na bratanca daleko tvrdsi, razantnejsi. Ze vlastne ako sa spolu hravali, tak on uz ako dieta to vnimal.. a to manzel nebol ziadny svaty, presto vsetko to uz tak citil. Tiez si myslim, ze je to o temperamente, vnutornej chuti "provokovat zivot" .
@bubelko aj u nas funguje "stop" na ulici, pred cestou, az sa sama divim, co u druhych nevidim, ked ideme s detmi. Mame fakt podobne dieta 🙂

Dekuji vsem za prispevky a preji hezky vikend. 🙂

@prom díky🙂). nevím, jestli úžasný, ale co vím, tak je "naladěný" na naši vlnu, doma máme rádi ironii, takový ten humor, kdy nevíš, jestli je to vtip, nebo fakt, musíš přemýšlet, o co vlastně jde a tak. nemluvíme moc, ale nuda u nás není. a on to nasává. i táta i brácha mají pro petu takovou vlastní hru: táta se ho vědomě ptá na nesmysly a nabízí mu jakoby špatné varianty situací a peta přemýšlí, o co jde, co to táta plácá🙂)) a ještě to má uvést na pravou míru.
Brácha se zase s petou baví tak, že mu dává otázky, na které malý absolutně nemůže znát odpověď a dokonce ani neví často přesný význam toho, co se brácha ptá. A přesto mu Peta odpovídá a jsou z toho úžasné hlášky...(Peto, až budeš velký, budeš intelektuál? Budu velký, protože jím tu polívku s nudlema. Peto, a je ve školce vlídná atmosféra? Jo, ve školce je Zuzanka a Martinka a taky máme masíčko a těstovinky a omáčku).
Tož asi tak.
K tomu kaskadérství - ani jeden syn nic takového nepokoušel. Neznám to. Ale scházím se s kamrádkou, které prcek je lezec....úplně se mi vždycky zastavuje dech.-)))

Jinak když tu čtu, vidím, jak obrovský je rozdíl mít jedno a dvě malé děti, s malým věkovým odstupem. Popravdě si to neumím představit. Máte můj obdiv.

@fem tvoje příspěvky jsou vždycky inspirující, ale v určitých věcech souhlasím zase s @bubelko, protože ta zkušenost moje je podobná tomu, co píše ona, než co píšeš ty - můj mlaší syn, když leze třeba na ten gauč apod. - tak ty píšeš, že tvého 3 dny bavilo padat dozadu volným pádem a bavilo ho, že ho někdo chytí - a co kdybys ho nestihla chytit? ..L.totiž vykročí a je mu jedno, že ho nikdo nechytá... a pobyt v nemocnici po úrazu hlavy teda nikomu moc nepřidá, takže možná jsem opravdu úzkostnější a v některých situacích už spíš reaguju příkazem- sednout, stůj atd. podobně jako bubelko

@berenika39 to jsou dobré hlášky - zapsat!

@fem ještě mě napadá - ty asi vždycky všeho hned necháš a jsi neustále s malým, když má takové ty lezecké spády, nebo dělá něco, při čem by si mohl ublížit, takže můžeš zarazit spolknutí něčeho, zastrčení do nosu atd., no moje zkušenost je, že moji kluci dělají nebezpečné věci zásadně, když u nich nejsem do půl metru, abych je stihla zachránit... např. mladší si vždycky vybere dobu, kdy např. škrábu brambory u linky a jde do obýváku a skáče po tom gauči třeba- mě je jasné, že si tak vynucuje pozornost a dělá to schválně, protože se mu nevěnuju, ale jíst musíme, že... a tak když na něho zavolám, že na gauči se sedí, tak on někdy poslechne, asi mu stačí, že jsem mu věnovala chvilku a jde se mi motat zase pod nohy, kde na něho vidím, když neposlechne, tak musím jít za ním, ale stejně to většinou nestihnu a spadne, naštěstí máme koberec, ale je to fakt na nervy...

@reruna děti jsou citivé na atmosféru doma, hodně na to věřím, když tu někdy čtu, jak si pořád mamči stěžují, že jejich dítě je hrozné, že je to pořád jen nervování a stres, nespí, zlobí,ječí, vztekají se (ne že by to Petr neuměl 😀 ), pak ty děti takové jsou. To píše @fem, dítě si bere za své to,co o nem říkáme, to jak s ním jednáme, má nás za absolutní jistotu, nepochybuje o tom, jak ho hodnotíme. Pokud je to negativní hodnocení (a stačí, když o něm špatně mluvíme před jinými), bude i dítě negativní a nějak se to projeví. Já mám kliku, že jsem optimista , a doufám, že to Petrovi předám a nebude bručoun a uzlíček nervů. Ale i když někdo není veselá duše, dá se na tom pracovat. Stačí přemýšlet víc, než mluvit. Čím dál tím víc prcka chápu, proč je takový jiný v přítomnosti lidí s tradičním přístupem k malým dětem - neví, co s tím.

@berenika39 jo jo, máš určtiě pravdu, když jsem nervozní, tak přesně jak píšeš, kluci jsou uječení, rozlítaní a vymýšlejí blbosti...

@prom cakala som taku reakciu, nie nepovedala som , ze agresor je
povedala som ze extrovertne osobnosti..zvyknu byt vodcovske typy neskor...to ze ako budu viest kolektiv, atd...a ci prejavia svoje sklony v dobrom a zlom
cize to je ta vlastnost, po ktorej ludia tuzia vacsinou, aby boli v zivote stastni a uspesni...takze je to fajn, len to treba spravnym smerom nasmerovat....agresivita vzdy beriem ako signal, aj u svojho dietata...ja reagujem len na to co si pisala...vobec si nemyslim ze tvoje dieta je zle, to vobec nie, myslim si, ze prave niekedy treba zmenit nas postoj a vztah sa zlepsi...to je vsetko

@bubelko u mna nejestvuje ciastocny rabr...🙂
to je nonsens, logicky nekonzistentny
som tiez milujuca matka, harmonizujem strach...musim je to normalne, matka to robi cely zivot...
fyzicky som v strehu, som natolko, blizko svojmu dietatu, keby padalo..to je ok...
len na to neopozornujem, som tvoja velka mama, ktora ta chrani, ktora vsetko vie, atd...autoritativne
uzkostliva porucha je skutocne vazna vec je prave fenomenom dnesnej doby..
...s uzkostlivostou kazda z nas bojujeme, nemysli si , ze ja nie...
pri tychto materskych veciach je dobre, ak sa clovek sam k sebe postavi objektivne,...niekedy to trva...to zaziva kazdy z nas
....
bubelko vzdy budem zastancom rabru, tato diskusia o nom je, tak ak tu vystupim, tak rabrovky...nie polorabrovsky

@prom
@bubelko preco je dieta rozdielne v jednom prostredi, som to naznacila, osobnost vyrasta zo vzajomnych vztahoch, ktore su zlozitejsie, v surodenckom prostredi, kde je rivalita...prom dala si pregnantny priklad...citliva tema

@fem jeee, ja som tvoje uvahy vobec nebrala v zlom, ze utok na moje dieta 🙂 sorry, ak som tak v reakcii vyznela .. viem, ze si neoznacila moje dieta agresivne 😉

@reruna jj opakujem tiez to robim vselijak, pokusame o rabrovsky pristup
ako si napisala, ak ho bavi reakcia, tak to som s nim..tvarim sa ze ho ani nahodou nechytim, potom, si to rozmyslel, robil to tak opatrnejsie, ze isiel ale sadol si...no bolo to zaujimave...ale fakt som davala velky pozor, ale tvarim sa ze akoze nic...
ked ma take objavitelske chvile, tak utekam za nim, bud ho pozorujem, alebo som blizko pri nom, nezasahujem, on si na to zvykol, vie vacsinou, ze som neprisla aby som zamedzila...
male veci len pod mojim dohladom..potom sa odkladaju...davam, beriem...ak sa prestane hrat nenapadne, alebo aj ked vidi, zalezi od situacie
..vynucovanie pozornosti..to ano, to su take obdobie, kedy clovek skoro nic nespravi, aj tak je nie je az tak tak spokojnost na strane dietata, ako by sme cakali...viem a chapem

@fem ja ani od teba nacakam, ze budes vystupovat inak ako rabr. mna tvoje, ale aj ine prispevky inspiruju a vyuzivam ich na riesenie niektorych situacii 😉 ale neznamena, ze musim suhlasit so vsetkymi postupmi a rieseniami. snazim sa o riesenia bez kriku, stresu a hadok a zbytocnych prikazov. ale obcas sa tomu podla mna vyhnut neda, a vtedy pouzijem aj prikaz aj zvyseny hlas. ono, mozno som to "ciastocne" zle vysvetlila, to . 😕
samozrejme, ze kazda matka bojuje s uzkostlivostou, len kazda ma za sebou aj ine skusenosti a inak na nu uz reaguje 😉

@reruna presne, nie vzdy dokazem byt tak blizko aby som ho zachytila. nielen kvoli vareniu a inemu, ale je tam este to druhe dieta, ktore obcas tiez nieco potrebuje 😉

naozaj velky obdiv surodeneckej vychove, ja viem ze moje nazory vyzneju vselijak, ale ja nechcem nikoho ublizit, o to mi neide, len chcem ukazat moznosti rabrovskeho pristupu...aj nam ta rabrovska naprava vzdy vychadzala
surodenecka vychova je skutocne tazka vec, velmi citliva zalezitost..fakt nie je dobre ak poviete, ze jeden je taky a druhy taky, lebo ma negativny odtien..lebo jeden v tom bol lahsie zvladnutelny, druhy menej..ono to nevedomky sa prenasa na deti...ja nechcem, aby to vyznelo zle, prave naopak...

takze uz viete, preco tu nerada chodim 😀 , ono je pravda, ze jedinacik to je nieco uplne uplne ineho...
ono sa tie nazory tazko daju povedat bez toho, aby neskritizovala cast z vasich, pre mna je to velmi tazke...
pri jedinacikovi clovek ma cas viac nechat tie cinnosti len tak..
ja viem ze je to nepochopitelne, ale ja som tu uz pisala, ked dieta tu pozornost potrebuje, tak ju potrebuje, ono prestane robit tie veci vtedy, ak si par dni vykaslete na vsetko ostatne...neda sa to...uplne chapem...pri dvoch detoch..musia fungovat rovnocenne partneri a venovat sa samostatne kazdemu dietatu..inak to je dolezite ako zabranit surodeneckej rivalite a co najviac prispiet aby kazda osobnost bola uspokojena..
detska psychika funguje na baze bezpodmienecnej lasky, pozornosti..atd...ciastocne je musime prijat a ciastocne pomalicky ukazujeme ze to nie je vzdy mozne...tie veci sa deju v procese, lebo ta psychika neprijme vela odmietania vo velkom mnozstve, naraz..atd.

inak tieto nazory, co pisem, sa opakuju v roznych knizkach, v roznych pristupoch pri rieseniach negativneho spravania, a maju aj uspesne dokazove materialy, montessori takto vychovala skutocne problemove deti, asocialne deti, z ktorych sa dali spravit kultivoavni jedinci, velmi slusni...je toho vela
preco ak je to tak uspesne sa to nepouziva ?
preto ze ludia trpia predsudkami a stereotypmi..na taketo pristupy treba zmenu vnimania, postoja...nic viac...uz nas neboli to co nas predtym bolelo atd..co je v spolocnosti samozrejme velka skoda
su aj dalsie faktory tie tu rozpisovat nebudem
...pocet surodencov a ich pohlavie velmi vplyva na charakter cloveka...najnovsie vyskumy to dokazuju, velmi vyznamny faktor, nie temperament...dokonca dnes sa povazuje za jeden z najdolizitejsich...
...ono urcite veci co mi tu riesime sa neriesa verejne, to su sukromne veci...preto tu taketo jemne trenice vzniknu..nevieme vsetky fakty o situacii, atd. takze skalenzy obraz sitacie, samozrejme skalene hodnotenie prip. riesenie..
a nehovoriac o tom ak clovek chce hovorit tu rabrovsku verziu, tak posobi dokonaly a to nechcem, ale musim povedat, ze rabrovska vychova je ciastocny zazrak...ale to vela ludi nechce pocut...
to len ta margo mojich prispevkoch...

takze odpoved na otazku bubelko, prom...to sa da pouzivat ako vizionarstvo, v akom poradi ste narodeni, tak take mate tendencie byt osobnosti, da sa skutocne velmi presne hadat, v akom obdobi zivota sme co prezivali..atd...
samozrejme to vsetko kuzelne zamiesaju rodicia svojim vztahom k detom..ako dokazu zdarne riesit ziarlivost...a ci uprednostnuju nejake deti...samozrejme to nie je naschval...ale to sa deje nevedomky
samozrejme nie je vsetko cierno-biele...preto sme napokon kazdy iny a jedinecny...

@fem na tom pocte surodencov nieco urcite bude, nie nadarmo sa hovori o "syndrome stredneho dietata" 😉 tiez mas 100% pravdu s tym porovnavanim surodencov, na to sa snazim davat si pozor. a tiez suhlsim s tym fungovanim oboch partnerov, my sme to tiez tak zo zaciatku riesili a stale to vyuzivame, ze manzel zoberie lukasa sameho niekam - na korcule, do plavarne, na ihrisko, aby mal pocit, ze ma nieco len sam pre seba. pri tomto ma akurat napadlo, ze ako to asi riesia rodiny, ktore maju 3 a viac deti, lebo tam uz podla mna nutne dochadza k tomu, ze sa nedokazu venovat kazdemu dietatu samostatne bez toho, aby nejake bolo v podstate bez pozornosti 😕

aby som ti aspon trocha priblizlia nase situacie: tak napr. jonas je v obyvacke a lozi hore dole na gauc. pozorujem ho a som v strehu. len v tom sa zrazu zo zachoda ozve: "mamiii, kakal sooom". ak je to na tom zachode, odkial na neho vidim, nechavam ho tam s tym, ze ak treba zakricim "sadnut!". ak na neho nevidim, beriem ho odtial automaticky prec, pretoze tam uz naozaj nemam ziadnu sancu.
tak isto bezna situacia u nas je, ze trebars jonas by spal, ale musime pre lukasa do spielgruppe (alebo ho tam odviezt). skratka nemozem respektovat jeho volu, nakolko nemozem nechat prve dieta stat pred spielgruppe. alebo opacne, lukas sa chce hrat, ale musi ist s nami so mnou s jonasom k lekarovi. nema s kym ostat doma. tym padom sa chcem-nechcem dostavam do situacie, kde nemozem respektovat jedno z deti. a to je potom cista loteria, ako to dopadne - ak ma dieta (jedno ktore) dobry den, dopadne to dobre. ak vstalo hore zadkom - tak sa mozem rozkrajat, konci to krikom, pretoze ono chce A a musi urobit B. a hlavne casto nemam moznost, ok pockame 10-15 a uvidime, ci si to rozmysli.

v podstate to som sa snazila vysvetlit aj zelmirke, preco podla mna, v klasickej skolke nie su ochotni pouzivat domace pomocky typu - kluciky, fazulky, sklene pohare a pod. pretoze tam na jednu osobu pripada velke mnozstvo deti. a zase hracky z prirodneho materialu su fakt velmi drahe. a je rozdiel investovat do hraciek pre jedno dieta a do hraciek pre 20 deti. cize aj to podla mna zohrava rolu 😉