• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@jolinka dik za info, no moja dcera... kreslenie - nula bodov, lego - nula bodov..tu jej vobec nedocvakava ze ma pouzivat obidve ruky. Co napr. v zahrade a inych REALNYch cinnostiach vie. A ja prave vo svojom okoli vidim ako deticky okolo roka a pol takto bezne funguju. Ako netrapi ma, ze su v tomto sikovnejsie /kazdy je sikovny vo svojej oblasti/, ale ju to vobec nezaujima. Ze ked sme v kutiku, ona jedina si nikdy nesadne k stolikom a skusa trebars kreslit.. to furt len skakat, behat.. a potom vidim ako tam sedia daleko mladsie deticky :confused: a hovorim si, ze sme nejaki divni :grinning: :unamused:
13. říj 2011 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prom vobec nie ste divny...
tvoja dcera teraz preferuje tieto cinnosti treba ju nechat, zrejme potrebuje vela pohybu, skuste neja sportovanie kolobezka, odrazadlo... myslim ze zivot nie je len o montessori a edukacnych hrach...

dieta sa vela rozvija celistvo, pohyb, zlepsovanie motoriky pomaha aj rozvoju intelektovych schopnosti a prave tie "bezne" cinnosti ktore su casto podcenovane mozu vela naucit do zivota... aj skakanie v blate, tanec po posteli, atd :wink: :wink: :grinning: :grinning:
13. říj 2011 ve 14:39  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@prom a ked sa v mladosti dosyta vybeha a bude citit ze je prijata mozno budes este prekvapena jej buducimi zaujmami a vedomostami, kludne moze tromfnut aj poslusne kludne deticky sediace za stolikmi... :wink:
13. říj 2011 ve 14:45  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prom to víš, že nejste divní...klid. mám kluky každého s jiným tatínkem :sweat_smile: :sweat_smile: , a oba jsou stejní- v tomhle ohledu. Míša byl taky takový, přikládala jsem to tomu, že se mu hodně věnovala (kromě mě, smaozřejmě :grinning: ) babička, která ho právě učila malovat, stavět....ale ono to bylo v něm. Petr má podobné sklony, rád je v klidu u něčeho, za což jsem samozřejmě ráda. Asi moje geny :grinning: . Všechny víkendy trávíme se sportem mp v přírodě - od dubna do září, tak tam je odvázaný, vyblázní se svobodně , vylítá, ale když jsme doma, klídek.
Dopřej malé, o co si říká, je to ok. :wink:
13. říj 2011 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jolinka @berenika39
kocky, dik za povzbudzujuce slova... ja s tym nemam teda problem, ze bude proste prva sportovkyna v nasej rodine a nie intoska :wink: Len mam taky troska realny strach, ze nevidim pokrok / snahu, zeby sa naucila sama jest, vyzliekat atd. Mam strach, ze o 20 tt sa narodi druhe babo a ja stale budem obskakovat 2 miminka :confused: Ked uz aj skusa sa vyzliect atd. tak pri prvom uplne malickom neuspechu chytne nervy a povie, ze nech to urobim radsej ja. Akoze nemam problem pomoct. ale ze tak vsetko hned vzda, to ma trocha mrzi .. pritom jej kolkokrat chyba mm k dalsiemu kroku. Ale ona to asi vnima ako obrovsky kopec :pensive:
13. říj 2011 v 15:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@prom, ano moj Misko nie je prave dieta ktore dokaze kludne sediet pri niakej cinnosti dlho, a to chodim na kurzy montessori a vselico skusam :grinning: ale mne montessori hlavne pomohlo pochopit preco deti robia tu cinnost alebo inu cinnost a ziskala som uplne iny pohlad na to ako s dietatom fungovat. Inak aj moj maly je dost netrpezlivy a ked mu nieco nejde ako pises napr. vyzliekanie tiez chyta nervy, furt som rozmyslala preco je taky a nakoniec som si uvedomila ze ja som clovek ktory je trochu perfekcionista a tiez som v podstate dost rychla v beznych cinnostiach doma a myslim ze maly zial chce opakovat a ked mu nejde to co ja urobim rychlo a dokonale tak isto tak sa hneva - proste si myslim ze velmi vela zavisi do maminy aky je typ, uzasny priklad @berenika39 pohodova osobka urcite klidas a trpezliva preto aj maleho ma takeho. Teraz nemyslim geny ale vplyv maminy, ktora nosi dieta v brusku a potom mesiace sa mu venuje a prenasa na dieta vsetku energiu a vibracie. To samozrejme vsetko myslim v dobrom, ja kolkokrat pozeram na maleho ze to nie je moje dieta a potom mi dojde ze prave ze je. :grinning: :grinning: :grinning:
13. říj 2011 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@prom jojo,aspoň,že to není to její koko :slight_smile:
14. říj 2011 v 08:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dewnat no náš starší by taky jedl jen jogurty a pil kakao, ale vzhledem k tomu, že když má více mléčných výrobků, než se doporučuje (měl by za den mít asi 50O ml mléka, přičemž by to mělo být rozdělené do 3 porcí různých druhů - tedy třeba mléko, jogurt, kousek sýra), tak trpí na zácpy, tak to omezuju a prostě za den jedno kakao a jeden jogurt, plus to hlídám, aby neměli ještě moc mléčných výrobků ve školce. Já tedy nejsem pro to - dítě chce jogurty, tak bude jíst 3 měsíce jogurty, než se toho přejí a pak je zase bude odmítat - to není řešení a navíc někomu fakt větší konzumace mléčných výrobků nedělá dobře, jednomu zácpu - jinému průjem, ne nadarmo existuje jakási výživová pyramida - je jasné že děti jsou vybíravé a ty pravidla správné výživy se prostě se vzdorujícími dětmi moc dodržovat nedají, ale aspoň bych se snažila - ok. chceš jíst jogurt na snídani, ale další už dneska nedostaneš, nebo jo, ale pak už nedávat jiné mléčné výrobky - když za celý den nepije mlíko a nejí sýry, máslo atd. tak podle mě klidně může i 3 malé jogurty denně - plus další jídlo, samozřejmě. Jak píše blandik - nabídni jí na výběr, co chce snídat (ale tedy nevím, jak moc je rabr, když dám na výběr jen z toho, co chci,, aby snídal, aby to nebylo tak, že dítě nebude chtít ani jedno z toho....), spíš předcházet tomu, aby na stole bylo jídlo, které nechce jíst. Pokud si něco vybere a až to nachystáš a potom to nechce(u nás dost časté :angry: ), tak bych pak už nevyměňovala za další a nechala třeba bez snídaně, i když bych vnitřně úplně vřela, protože jak víme, snídaně je nejdůležitější jídlo dne, že...
14. říj 2011 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna , presne tak, ja v tomto s tebou súhlasím, ja som svoju dcérku skôr dala ako zlý príklad, ako sa to nemá. Ja som bola v tom, že dieťa sa má viac menej nechať tak, nech je čo chce (ak to vyložene nie je niečo nezdravé, ako napr. cukríky, čokoláda...) a potom som videla, že to nie je dobré. Že som to mala aspoň trochu regulovať. No ale spätne už je človek múdry, že :grinning:. Ja som s prvou dcérkou nemala v jedení žiadne problémy, tak som nebola na také niečo pripravená a keď som si to uvedomila, tak už prešiel nejaký čas a nejaké chyby som urobila.
14. říj 2011 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bodka70 no jo, každý děláme chyby a kolik :wink: právě proto tady píšeme ty svoje zkušenosti.
14. říj 2011 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bodka70 popis pod poslední příspěvek. Míša byl jedlík a baculeté batole, Petr je střídmý až běda, konzervativec , jí všechno, ale výhradně svoje značky :grinning: a málo. Taky jsem moc neřešila, ale je jak žížala. Ano, uchyluji k té nezodpovědnosti :grinning: , že mu nabízím z toho, co potřebuji, aby jedl. Nemyslím, že by tím trpěl, tady jeho dravý vývoj stavím nad rabr. :wink:

Byli jsem spolu tři celé dny doma, měl nějakou lehkou virozu, jeden den horečku, krk červený, ale nic to nebylo, takže fungoval jako by nic. Ženy, to byla taková pohoda...jak už jsem byla srovnaná s tím kolotočem, tak to na mě zase padlo, zlatá mateřská, chybí mi to!!!!!
14. říj 2011 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, samozrejme, dcerka od @dewnat nemoze zostat na celodennej jednotvarnej strave cele mesiace. Ja by som pristupila na ten jogurt hned na ranajky, popr. ponukla potom este nieco druhe, ked bude mat mala este chut a hlad. Nech nemate hned rano/zaciatok dna stresujuce s bojom, ze kto zvitazi. Uvidis, ze aj mala bude prijemne prekvapena. No a potom na svacinu atd. ponuknut nieco druhe. Ked bude mala trucovat, ze chce zasa jogurt, tak treba trvat na tvojej ponuke plus jej daj vysvetlenia ako ti pisala Blandik ..stale nechce... tak OK. vynechaj chod, malicka od hladu neumrie. Ja si myslim, ze u vas sa to nejak s tym jogurtom "zacyklilo" /pozdravujeme bereniku :grinning: /, ze jasne, chuti jej jogurt, ale teraz kvoli nemu este s vami bojuje uz z principu.
Lebo ked si pisala, ze inak bola dobry jedak. Nasa mala tiez niekedy vymysla s jedlom, u nej to ale neni o nechuti, zeby si vyberala, ale proste nema cas. A ja proste odmietam za nou lietat s lyzicou, tak to mame tiez niekedy divoke. Drzim palce, ked tak napis ako ste pochodili.

V knizke "maly tyran" sa spominaju pripady, ale boli to fakt obrovske vynimky, ze niektore deti fakt radsej hladovali cele mesiace a boli potom nutene byt na infuziach, ze az natolko si to v tej hlavicke makovicke zamotali.. To musi byt horror pre maminku :pensive:
14. říj 2011 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@dewnat - já nevím,jak to máte u malé. Ale mě zatím vychází jakoby dopřát malému nějakou oblíbenou potravinu na začátku častěji. Pokud je pro mě jogurt jídlo, které je ok na snídani a taky ok na svačinu, tak nemám problém mu ho dát. Na snídani s rohlíkem /tedy rohlík předložím, pokusím se mu dát kousnout, nakrájím a řeknu, že ráno je třeba se najíst pořádně, jen jogurt nestačí, můžme pak mít rychle hlad) a na svačinu s ovocem...Na oběd už pak samozřejmě jogurt nedám - protože to můžu jednoduše zdůvodnit - oběd jíme teplý a může to být příloha plus maso. MOje zkušenost je, že dítě se po nějaké době nabaží dané potraviny a pak se už daří zcela nekomplikovaně zařadit i jiné potraviny místo jogurtu...Když malý začal jíst jogurty ve dvou letech, snědl najedno jídlo i tři jogurty...(jsem myslela, že se to do něj nevleze ...měl dva roky).
14. říj 2011 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - ahojky, mám za sebou týden kolotoče. První víkend. Zatím dobrý, ale je fakt ,že v práci to zatím není nějaký veliký záhul, ten se teprve chystá, začínám se učit spedici...Miška ve školce dobrý, myslím, že jak byl takový smutný, tak to bylo tím, že to byl první celý týden spaní ve školce...Jo, ale mateřšká bude chybět, to určitě, stačí až budu mít za se bou pár týdnů práce...
14. říj 2011 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik
@prom
@reruna
Ahoj holky,tak každé ráno se jí ptám co si dá na snídani..samozřejmě vybere jogurt,tak ji ho dám s tím,že na svačinku jí řeknu,že je potřeba do bříška třeba ten rohlíček s marmeládou a k tomu jí nabídnu trošku jogurtového mlíčka abych uspokojila taky její potřebu a zátím ťuk ťuk to tak funguje...tak uvidíme jak to půjde dál :slight_smile: Pozoruji,že se to u ní hodně mění,jeden den v pohodě,druhý den vymýšlý s jogurtama.Naštěstí obědy papá s chutí bez toho aby k tomu přijídala jogurt :grinning:
15. říj 2011 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@dewnat ja by som jej tiez na ranajky dala ten jogurt ak ho chce. podla mna take male deti si este nevymyslaju chute tak ako my dospely. na zaklade skusenosti s majou malou si myslim, ze deti su nastavene na to, aby jedli veci, co si ich telo ziada a co im prospieva. myslim, ze rohlik s marmeladou jej toho vela neda. mozno aj preto ho nechce. skus si postudovat nieco o zdravej vyzive, ja som s malou fungovala prve dva roky na makrobiotike a jedla co sa mne zdali uplne nechutne, mala zdlabla na posedenie. mala skor problemy s tym, co si my mysliteme, ze treba jest ako mlieko a pecivo - to nema rada doteraz. ak ma rada mliecne vyrobky, skus jej urobit na ranajky mliecnu kasu, ta ju zasyti tak, ze na desiatu jej staci nejake ovocie a dalsie jedlo je az obed.
mozno mam trochu iny nazor ako vacsina, ale ja by som jej davala to, co jej chuti, ak sa toho preje nevadi, zachuti jej nieco ine. nepises, ako mas stare dieta, ale predpokladam, ze nema viacej ako tri roky a podla mna take deti este nevymyslaju s jedenim v tom zmysle ako ty myslis, pytaju si len to, co ich telo potrebuje.
16. říj 2011 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik blahozelam k prvemu tyzdnu. vidis, ako to maly super zvladol a to, ze bol smutny je normalne, ved mu urcite chybas. ale zachvilu pochopi, ze byt v skolek je zabava. a ked budete spolu menej, aspon si ten cas intenzivnejsie uzijete. zase povedz si uprimne, chcela by si byt na materskej dlhsie? ja som uz celkom do prace tesim, myslim, ze ten vek okolo 3rokov je fakt spravne nastaveny, aspon co sa nas tyka, na to, ze pre malu je kolektiv vacsi prinos ako to, co jej mozem dat ja, a ja tiez potrebujem zmenu myslenia :wink:
16. říj 2011 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klementina jojo,ovesnou kaši děláme na snídani taky a moc jí chutná.Samozřejmě,že ten rohlík s marmeládou nemá každý den..uvedla jsem to jen jako příklad.Díky za komantář :slight_smile:
16. říj 2011 v 18:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dewnat - myslím, že jsme měli taky takový vývoj, že najednou si něco moc oblíbil a stačilo to dát hned ráno a pak už to šlo...a hlavně po čase to totálně odeznělo...jak jsem psala, byly doby, kdy chtěl sníst najendou tři jogurty...a tak to měl se vším, co začal jíst nového a moc mu to chutnalo, po čase se to upravilo...říká se, že u batolat není až tak podstatné složení stravy, stačí, že je strava monotonní - jednoduchá, a správně volená, ale nemusí jíst široké spektrum - stačí když tam jsou základní složky...bude to dobré, řekla bych, že tohle není třeba mít jako pole boje...
@klementina - já s tebou souhlasím. §a mám stejnou zkušenost - dítě nějak instinktivně ví, co má a nemá jíst - když je nemocné, téměř nejí, nepije ani mlého (náš svoje mlíko miluje a je nemocný teĎ a i ve svých třech letech hned odmítl mlíko...). Když měl dva, dala jsem poprvé jogurt a vajíčko, a on hned ten den přestal jíst maso a to na třičtvrtě roku, předtím jedl maso rád...Jí hodně zeleniny, jednoduché přílohy, nemá rád rajskou, mléčné výrobky jen trošku...možná to nefunguje úplně stoprocentně, ale mě se vyplácí zatím jen trvat na druhové skladbě jídla...

Je pravda, že jsem si dost rychle zvykla, že chodím do práce a malý je ve školce a líbí se mu tam, neprotestuje...taky cítím, že už ten kolektiv potřebuje. Jetšě před třetím rokem chtěl být pořád s náma, i když tam byla babi, tak chtěl s náma a pak si najednou začal hrát raději s babičkama, když tady byly nebo s jinými dětmi (hlavně staršími), když byli kolem...fakt vidím tu změnu u něj a citím, že kdyby byl jen se mnou další rok, tak bych ho brzdila...A jinak jsem doma ode dneška, malý je nemocný, laryngitida...
17. říj 2011 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik tak zelam skore uzdravenie, my sme boli doma minuly tyzden. :slight_smile:
ta otazka dokedy byt doma s detmi sa raz riesila aj na jednom kurze, bola tam jedna baba z francuzska a ona hovorila, ze chce zostat s malym doma aj pocas skolskej dochadzky,(ho bude doma ucit) lebo skola je zbytocne stresujuca pre dieta, je to len sutazive prostredie a dietatu nic neda. ze nazor, ze dieta potrebuje kolektiv je prekonany, a ze detom staci byt v styku s detmi prostrednictvom kruzkov. dost mamiciek sa s tym nazorom stotoznovalo, mne sa to vsak moc nepaci. myslim, ze to neprospeje ani matke ani dietatu.
17. říj 2011 v 18:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Caute. Uz vas par dni citam. Kupila som si knihu RABR, velmi sa mi paci co je tam napisane. Ale nejako sa mi nedari ist podla nej. Ked je nejaky problem, tak reagujem uplne inak ako by som mala. A potom ma to mrzi. Bola som ako asi aj vacsina z vas vychovavana inak ako je to v knihe napisane a viem ze som si hovorila ze takato ja nebudem, ale proste dost casto si uvedomim ze robim to, co sa mi ako dietatu nepacilo.
napr. maly uz dlhie strasne rozhadzuje hracky v izbe (takym sposobom, ze sa postavi na stolicku a vsetko co je v polickam tak rukou alebo nejakou hrackou pozhadzuje), hadze auticka o zem. a ked mu poviem ze ak chce hadzat tak moze hadzat lopty, tak absolutne ziadna reakcia. Minule som sa ho pytala ked zase hadzal hracky, ze cim sa hadze, pozrel na mna povedal ze loptami a treskom zas auto o zem.
Vobec sa neviem zbavit vsetkych prikazov a rozkazov. Najcastie co pouzviam ze stale hovorim malemu aby isiel pomaly.
Aj vam na zaciatku robilo taky problem pouzivat opis? A ked uz si neviem rady a potrebujem aby nieco urobil, alebo niekam isiel, tak sa zacinam vyhrazat.
napr. problem s obliekanim alebo upratanim. Ak neupraces nepojdeme von, nebudeme pozerat krtka atd.
18. říj 2011 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klementina - no mě dost překvapilo, že Starková z MOntessori je taky pro domácí vzdělávání, když se dá takto více rodin dohromady...je fakt, že to klasické vzdělávání neskutečně zabíjí touhu po poznání...osobně na to moc názor nemám. JInak nemocní jsme už oba...
@ada21 - je třeba dát vám oběma trošku času na to, aby jste si zvykli...tvůj Maťko už je vzyklý, že když neposlechne, příjde nějaký akt nucení - výhružka nebo křík (nebo něco jiného...) a tak ta jemná komunikace až tak nemusí fungovat...ale myslím, že pokud se té prudké reakce nakonec nedočká a dostane jen popis - takto se můžou hračky rozbít a třeba odejdeš z pokoje, tak nakonec s tím házením přestane /já v těch třech letech používám taky - už jsem řekla, jak se věci mají, už víš, jak to je a s těmi slovy ho nechám a dál nekomentuji. POkud s tím máš velký problém. že hází hračkama )ohrožení majetku), tak bych mu v tom fyzicky zabránila se slovy - tady máš papírové kouličky, z těmi můžeš házet. Dál házet hračkama už nedovolím. - ale mile, bez výhružek a s pochopením - že chápu, že se ti to líbí.....ale osobně bych to raději zkusila jen s tou informací, že se můžou hračky rozbít a taky se může podřít podlaha a doma chcete mít hezké prostředí...ty děti se na to postupně nastaví, uvidí, že rodiče se snaží pochopit jejich potřeby, co chtějí dělat a přestanou dělat naschvály jako důsledek nějakého i jiného zacyklení - že děti začnou dělat věci schválně, aby rodiče naštvaly...
19. říj 2011 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dámy, dovolte opět dotaz - co v případě, kdy na batole nezabírá vysvětlení oprávněného požadavku...? (u nás aktuálně potřeba odchodu odněkud - problém jsou odchody z domova a také odchody např. z bazénu, kde nějaký nemůžumupřijítnajméno u vchodu nainstalovat blikající auta, takže pokaždé když odcházíme, musíme se zastavit). Snažím se dceři: vysvětlit, nechat ji dokončit nějakou činnost, nicméně pak se rozhodne, že místo odchodu či oblékání jí bude lépe pod stolem. Co s tím, když vysvětlení nepomáhá? Frčí u nás "odcházím sama" model a model "odnáším tě s sebou proti tvé vůli", ale nejsem si jistá správností postupu, resp. nelíbí se mi. Vřelé díky :slight_smile:
19. říj 2011 ve 23:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja ahoj, nevím, jak je to správně, ani jestli se ti to bude líbit :grinning: , ale není to nic proti ničemu....
Používala jsem (a vlastně to dělám pořád) takové to asertivní prosazování - jako s dospělými. Myslím, že se tomu říká "poškrábaná gramodeska" :grinning: , pořád dokola v klidu bez emocí, výčitek, vyhrožování, prostě se zaťatými zuby melu dokola, co je potřeba udělat . Jakmile Pter nevidí na mojí straně odpor, nějaké rozčilení, neuchýlím se ke zbytečnému nátlaku, většinou uzná, že je požadavek oprávněný. Ale fakt to chce trochu cviku :wink: . nenechat se vytočit, přitlačit k nějaké hurá akci. Nebylo by asi úplně fér nějak přehlížet tu její nechut odcházet, přiznej jí to, že víš, že se jí nechce jít ještě domů, ale že musíte, proto a proto...a už z toho neustupuj, dokola to samé.

Blbý je, že já vím, co ty myslíš, co řešíš, vím, jak to dělám, ale neumím to asi úplně srozumitelně napsat. Snad alespon trochu:slight_smile:

btw: napsala jsi to hezky, s takovým nadhledem, a přesně to si myslím, že je nejlepší způsob řešení všechn možných i nemožných problémů...nejde o život:slight_smile:. Jo, a nevím, kolik je malé?
19. říj 2011 ve 23:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 Ahoj, díky :slight_smile: Malé je 20 měsíců... Mně přijde, že z toho (vysvětlování) nemá moc rozum. Odpoledne po probuzení se ptá po své batolecí kamarádce, vysvětlím jí, že pokud chce, ať s nimi jdeme hrát na hřiště, zavolám tetě a uvidíme se: "jojo". Zavolám, domluvím... odkýve "hřiště" a "kamarádku", brumlá si o tom, já si s ní o tom povídám (mluvím i o tom, že sebe oblíknu, ji oblíknu, vezmu věci a půjdeme). No, pokud ji nějak neoblafnu, dodneška bychom na to hřiště nedošli. Nějak jí přijde vtipné, že mě vytočí a děsně se tomu směje, když mi někam uteče.
Ta situace na bazéně je krizovka v tom smyslu, že už je po plavání unavená a potřebuje dopravit domů a spát. Je schopná tam na tom rejdit doaleluja, přestože u toho padá únavou... , ve snaze být dobrá matka jsem dnes povolila, přesazovala z auta do mašinky a naopak, dokonce jsem jim nacpala automat mincema a nechala ji vyřádit. Stejně to bylo málo a musela jsem ji přelstít (trik, že jdeme za dětma a pak jedno dítě šlo domů a my jsme se v klidu připojili, že my musíme taky). Malá dorazila domů přetažená a odpolední spánek se nekonal = totální rozvrat odpoledne a večera.
Podobná situace: jedeme na odrážedle, kousek bohužel široký chodník kolem silnice, asi 5x jsem jí vysvětlitla, že nesmí ke kraji, že tam jezdí auta - malá s o to větší chutí jezdila k hraně chodníku a silnice... protože byla strašně urputná a fakt jsem se bála, že skončí pod koly auta, tak jsem po jedné ruky popadla ji a do druhé motorku a odnesla ji s křikem 20 meterů. Nicméně odmítám takhle fungovat, nelíbí se mi to, ale nevím, jak líp.

A poslední ilustrace: strašně ráda nám dělá něco, na co reagujeme "au". Tedy já už to neříkám (v domnění, kde není očekávaná reakce, není důvod to dělat), ale malá si vystačí s tím, že svou činnosti provede (ráda dětským mopem / ranní šťournutí prstem do oka) a sama to doprovodí slovy: "auau". Já jsem poslední týden nějaká nevyrovnaná, prostě se necítím a nějak nejsem schopná to snášet v klidu. Tedy navenek klidná jsem, ale vnitřně kypím a řeším to čokoládou - u sebe pochopitelně!. :slight_smile: Gramodesku chápu, ale vidím tam dvě ALE: jednak nevím, zda mne skutečně chápe, aby pochopila oprávněnost požadavku a jednak mně to asi zabije (Jméno + boty! volání + vysvětlování cca 15 minut bez výsledku je vstupenka k Chocholouškovi :sunglasses:).

PS: já v těch popsaných situacích vidím nějakou spojnici, kterou neumím izolovat a popsat... chybí mi nadhled...
20. říj 2011 v 00:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja u nas na masinky a auta fungovalo nenosenie penazi - skratka som ich nemala. ukazala som malemu penazenku a bolo. najhorsie vtedy bolo, ak prisla svokra a povedala, ved ja mam. tam som uz nic nezmohla. zaberalo to velmi dobre - lebo videl, ze mama neklame, ochota je, ale skratka nie je moznost :wink:

co sa tyka obliekania, mame problemy do dnes. starsi neznasa zmeny - jar-leto-jesen-zima. este tie, kde sa netreba obliekat su relativne ok, ale ako nahle pridu vetrovky, ciapky - mame tyzden horor. nechcem, nedam si, mne je teplo. rano je 6 stupnov a on by isiel s kludom do skolky v pyzame. minule som ho vysikovala na balkon, nech okostuje, ake to je. sice drkotal, ze mu je teplo, ale zahadnym sposobom sa isiel obliect. hrdost nepustila, ale rozum sa poddal. takze asi tak :slight_smile: teraz uz je tyzden za nami a uz to ide ako po masle. uz si zvykol. ale je fakt starsi, lenze sa to taha uz od tych 18 mesiacov. kazdy rok to iste. :slight_smile:
u mladsieho plati vysvetlovanie a obcas take to chytim ta, mam ta, obleciem ta. sice troska protestuje, ale ked vidi, ze sa obliekame vsetci, tak pochopi. odchod nehrozi - starsi chyta hysak, ze nemozeme bez mladsieho nikam ist, pretoze je maly. takze to funguje len ked som sama - vtedy ide. ale nejak to nevyuzivam, lebo minule som takto stala 20min schovana pri obchode za stlpom a malemu to bolo sum-a-fuk. bavil babky-dochodkyne, ako tam tak lozil. :grinning:

na motorku/bicykel/bobbycar sme mali snuru. muz zapol a isli. problem je, ze byvame v kopci a islo to velmi rychlo, takto jednak korigoval smer a jednak rychlost. mozno by to stalo za to vyskusat? ona bude mat svoju volnost, ty kontrolu. :wink:
20. říj 2011 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja k tomu chození po správné straně chodníku :wink: - určitě jí neříkej, kde nemá chodit, ale naopak kde má :wink: . je to jednoduché a použitelné na milion dalších budoucích situací. klasika - nelez do louže je špatně, ale louži obejdi...nebo at to pití nevyleješ x zkusíš si sama nalít pití? Nebo nesahej na nůžky - koukni, jak nůžky stříhají, zkus to taky....
prostě jakmile je v té větě negace, dítě to přitahuje jak magnet, nevnímá tam to ne - slyší jen to ostatní :wink: , s chutí se pokusí to udělat. když jsme chodili s petrem u nás ve městě první dny bez kočárku, taky jsem potřebovala, aby chodil na vnitřní straně chodníku, je tam úzký, auta míjejí chodce dost blízko. nechápal, co by se mohlo stát nikdy nezažil auto, které vlítlo na chodník, tomu nerozuměl. Ale stačilo, že jednou jelo auto po dešti blízko a ohodilo nás. pochopil. vždycky jsem mu nabídla, že půjde u domů a já u silnice, a naučil se to brzo a sám se pak zařazoval do správného pruhu :grinning: .

S těmi autíčky a podobnými blbostmi, to známe asi všechny. funguje zase ta asertivní odrhovačka, nejdříve dohoda - svezeš se na autě dvakrát nebo třikrát a pak půjdeme? když to odsouhlasí, vybere si, už neměnit. svézt dvakrát, vytrvat, odejít. pořád stejně, za párkrát pochopí, ale chce to čas, hlavně je potřeba to dělat stále stejně.

A jinak - tvoje malá je ještě malá, opravdu nemusí úplně chápat všechno vysvětlování a jeho význam, ale určitě to nevzdávej - jednak se tím trénuješ ty na pozdější věk :wink: a zautomatizuješ si ten přístup, a jednak nevíš, kdy to přijde, že bude chápat skoro všechno - takže to nepropásneš.
držím place, jdete na to dobře:slight_smile:.
20. říj 2011 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@takyja ahoj, také jsme měli problémy u jezdící mašinky, ale vyřešili jsme to číslovkou tři a dost :slight_smile: párkrát plakala, ale pak se jí to vžilo a po třetí jízdě se jde pryč. Akorát to tři se používá dost často a u všeho:slight_smile: tři bonbony, tři pohlazení atd. :wink:
20. říj 2011 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s berenikou. na našeho prcka je jakékoli "ne" jako červený hadr na býka, takže u nás jednoznačně zabírají pozitivní věty. někdy je to docela těžké, protože to "ne" v nějaké větě ze mě vyletí jaksi automaticky :sweat_smile: ale snažím se :grinning: přišla jsem k RABRu někdy kolem 18m malého, jasně že to trvalo než z toho něco začalo fungovat, ale teď (je mu 25m) už jsme schopni se domluvit prakticky na čemkoli (s výjimkou případů kdy je přetažený, to nefunguje nic, jen odnést do postele :grinning: )
mašinku jsme vyřešili tak, že dostane do ruky jednu desetikorunu, jde si ji tam hodit, povozí se a pak už další penízek do ní nemá, takže jdeme dmů s tím, že pojezdíme zase příště. dokud jsem tam tu minci dávala já, tak pak taky chtěl ještě jezdit, teď vidí, že už v rukách další nemá, tak je v pohodě.
jinak poškrávaná gramodeska zabítá i u nás, jen si nejsem jistá, jestli nakonec "poslechne" proto, že pochopí oprávněnost požadavku, nebo proto, že už to nemůže poslouchat :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:

jinak nevím, jestli se to řešilo tady nebo v druhé diskuzi co zakládala blandik, nicméně už mi došla knížka Jak mluvit..... zatím jsem přečetla jen první kapitolu, přišlo mi to jako stručný a srozumitelný výtah z RABRu, tak uvidím, až přečtu víc.
20. říj 2011 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@fender taky to tak dělám, dám malému tři korunky, až dojdou,nejede to:slight_smile:.
S tím omíláním máš možná pravdu, že by jim to lezlo na nervy? To není možný :grinning:
20. říj 2011 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek