• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@prom - citím to stjeně, a někdy mám takovou touhu se o své pocity podělit s okolím, jak krásně se mi s naším synem žije, jak si užívám jeho přítomnosti bez boje a rozčilování, jak mu můžu věřit, jak vím, že nedělá věci za zády, jak mě těší jeho iniciativa, užívám si jeho nápady, jak se nádherně rozvinula jeho empatie po třetím roce, vychází nám vstříc a současně nám dá najevo, že něco je vůči němu nespravedlivé nebo že mu vadí, jak se s ním bavíme...v obchodech to máme stejné, chodí tam volně už dlouho a spolu vybíráme..je to krásný osvobozující pocit..jen se nemůžu zbavit, že to moje mateřství je více o výchově mě samotné než dítěte, jelikož dítě kopíruje, tak to vyžaduje disciplínu u mě samotné...Poslendí dobou vidím, že si nosí chování ze školky, což je pro mě dost těžké, protože najednou s věcmi tříšká, pouští je na zem, cítím, že kopírouje po dětech, že jim jde jedním uchem tam a druhým ven, tak se snažím si dávat hodně bacha, abych neopakovala své požadavky...ale i tak, je to faktor, která až tak neovlivním.. na druhou stranu se tam hodně naučil...A moje zkušenost - nemá téměř smysl někomu se snažit něco zprostředkovat - vede to k tomu, že se dozvím, že naše dítě je jiné, na jejich dítě by to neplatilo..nebo vyrukují s volnouvýchovou a problémy učitelů ve škole s nesvladatelnými žáky a že je lepší jedna výchovná facka než rozmazlený spratek....v podstatě je to pro ně nepředstavitelná dimenze, co si budu povídat - stejně jako pro mě před dvěmi lety...
8. únor 2012 v 16:22  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
@blandik presne, ja sa musim ucit k respektu, aby som ho dostala od druhych. A tiez uz radsej neradim akoze obkecavacky maminam ... skor skusim prax.. napr. ked sa minule kamoskina mala vztekala, ze nechce ist prec z trampolin, tak som si k nej cupnula a prejavila jej empatiu. Malu to asi zaskocilo, a mozno fakt ukludnilo .. do par sekund bolo po zachvate.
A este jedno neznasam, ciganstvo/klamanie voci detom. Napr. ze moji rodicia si myslia, ze take 2 rocne /kludne aj mladsie deti/ su uplne blbe, ze si nic nepamataju.. a je mi jedno ci to je oblbovacie alebo vyhrozovacie klamstvo. Proste ja zasadne hovorim dietatu pravdu, lebo v opacnom pripade sa to vracia ako bumerang,, a samozrejme potom su dospeli rozcarovani.. pritom dieta je v prave, ked sa domaha niecoho co mu bolo slubene :angry: Furt to nasim vysvetlujem a furt robia z dcerky vola. Co je pre mna tiez urcity sposob ponizovania
8. únor 2012 v 16:42  • Odpověz  • To se mi líbí (3)
Inak mne dost pomaha predchadzat problemu, ci konfliktu, ked vidim, ze sa k niecomu schyluje zasiahnem...bud to obratim na srandu, alebo opisem co sa deje a opytam sa ich ako by sme to mohli vyriesit este predtym ako si trhaju vlasy :slight_smile:

A ked uz v tom dcera ide...teda uz place, alebo nervaci tak sa to s nou snazim prezit, ako som pisala v minulom prispevku, ze necham tie emocie vyjst von a som tam s nou, snazim sa byt empaticka a popisem to, co si myslim, ze preziva...teba nahnevalo, ze bla bla bla...si smutna pretoze bla bla bla...ako nahle citi, ze sa jej snazim porozumiet sa zacne ukludnovat...take, ze poslat dieta do inej miestnosti nech sa tam vyreve a pride ked bude normalne co sa odporuca v niektorych knihach a co som samozrejme vyskusala, kedze to znelo ako rada nad zlato nefunguje ani nahodou a to dieta akurat tak moze uistit o tom, ze jeho prezivanie nie je normalne a jasne, ono sa ukludni aj tam, ale len to potlaci kvoli tomu, aby sa mohlo vratit k mame. Prisposobi sa tomu, co ma dovolene, ak sa nemoze hnevat, plakat, rozculit vytvori si akysi pancier a proste znecitlivie...hrozne

A tiez nemozem pocuvat niektore maminy, naposledy chlapcek okolo 18 mes nechcel odist z MC, plakal, vrieskal, hadzal sa o zem a matka nad nim vrieskala: Ukludni saaaaaa, okamzite prestan, ti hovorim ukludni saaaaaa...ach, vsak keby sa vedel ukludnit sam isto by to urobil, ani sa k nemu len nesklonila :frowning2: :frowning2: :frowning2:

Yo a k tomu placaniu po zadku...ja neviem, toto som nikdy nepraktizovala...ved to dieta potom robi, alebo prestane robit veci ( podla toho o co ide) len z donutenia. Chcem od neho nieco, nechce, dam mu po zadku-urobi to..ale nie pre to, ze ono zrazu chcelo...Alebo chcem aby nieco prestalo robit a neprestane, capnem ho-prestane...ano, docielim to, co som chcela, ale ja chcem by to dieta chcelo samo, ved sa tak krasne s nimi da dohodnut, vyjednavat, najlepsie ked oni same daju nejaky navrh, to sa im rata a citia, ze aj oni maju k tomu co povedat, ze aj ich riesenie ci rozhodnutie je respektovane...:slight_smile:
8. únor 2012 v 19:09  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@bashka to se hezky čte. 100% souhlas
8. únor 2012 ve 20:13  • Odpověz  • To se mi líbí
@qitecek asi ti uz blandik dala odpoved, inak nase babky presne ako cez kopirak, presne mama pride a hned pod sem, daj mi pusu, a uz to ide.....nie je to v tom, ze ak zacnes deti vychovavat rabr, budu vsetkych inych okolo seba bit, ale tym, ze su este mali to nevedia inak vyjadrit, postupne sa ucime, povedat aj babke, teraz ma nerus, pracujem. semtam sa jej to uz celkom dari, minule tak sokovala mojho brata, ked k nam prisiel, hrala sa a hovori mu, hned jak prisiel do jej izby, ze nerus ma teraz :slight_smile:
@prom my sme to mali minule, mama nieco malej slubila, ked sa hned oblecie a potom ked jej hovorim, nech to splni ( mame) tak mi povedala, ze ved na to uz mala zabudla :angry: a to bolo casove obdobie 5min :frowning2: ja si na to presne pamatam z detstva, ze potom clovek uz tym rodicom prestane uplne doverovat... :frowning2: ale rozpravam sa s mamou, vysvetlujem jej to, ale nic. je to tazke sa zmenit uz v takom veku asi.
podla mna mala uz v sebe ten rabr ma, vidim to v jej celkovom pristupe k ludom, rabr pristup maju aj v skolke, tak to, ze babke je klasika ma az tak netrapi ako na zaciatku, mrzi ma to hlavne kvoli mame, ze by velmi chcela byt milovana babicka, a potom je z toho smutna
moj muz mal zo zaciatku s rabrom tiez velky problem, ale zistil, ze to fakt funguje, tak teraz je v niektorych situacicah rabrovskejsi ako ja :wink:
8. únor 2012 ve 21:14  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@reruna pomůže mi už to, že v tom věčném strkání něčeho do pusy a všeho možného nejsme sami :slight_smile: ohledně toho kousání, nacvičím si jednu věc, žádné kousání a budu to stále opakovat. Je zajímavé to ubližování spojené s fyzickou aktivitou. Na tom budu muset zapracovat. Jak jsme teď pořád doma, tak jen tančíme a skáčeme po matracích a to je asi málo.

@blandik No...cítím z toho hodně pravdy, co jsi napsala. Sedí to na mě dokonale.... pořád si říkám dnes to bude jinak a nakonec skončíme stejně :frowning2: samozřejmě je chyba ve mně.... to „dneska zkusím nikam nespěchat“ je pro mě snad to nejtěžší. Zkusím na všem zapracovat. S čůráním máš taky naprostou pravdu, irituje mě to šíleně, ptž to trvá už dlouhou dobu. Snažím se do ní vcítit, jsou dny, kdy vysvětluji a jsem trpělivá a pak jsou dny, kdy křičím, vyčítám a vyletím naprosto hned. Vyzdvihnutí toho správného se snažím, poctivě :slight_smile: bohužel nejspíš vyzdvihuju i to špatné :angry:
Jak už psala Reruna, tak mě napadlo, zda opravdu to strkání není spojené s nevybitou energií. Když totiž někomu ublíží tím, že se brání, tak postupuju přesně, jak píšeš. Říkám, že pokud ti vadí to a to, můžeš říct, že se ti to nelíbí. Ale to jsou spíš vyjímečné situace. Většinou totiž řeším strkání v případě, jako např. včera a dnes....šli jsme v centru ze záchoda, Klárka vešla do herny a hned přiletěla ke klukovi a strčila ho. Nebo tancovala s holčičkou, oběma se to líbilo. Měly srandu z toho, že jako padají na zem, vstaly a Klárka z ničeho nic opět strčila. V těchto situacích právě říkám, že to je špatné, že strkání může ublížit. Prostě tady nějak nevím, jak rabrovsky zakročit, když není viditělný důvod ke strčení. Každopádně s manželem dumáme nad tím, že jí asi chybí to fyzické vybití a zkusíme nějaké kontaktní bitky :slight_smile:


@prom Tak už se těším, až to té naší dračici také docvakne :slight_smile: moc nezvládám ten tlak ostatních mamin, které hned čekají, že jí seřežu. Určitě teď centrum vysadíme... na chvíli :slight_smile:
Ale moc mě zaujalo, jak píšeš, že jsou tihle malí „tyrani“ vlastně citliví. Klárka dělá totiž to samé, co tvoje dcerka. Nerada vidí, když někdo pláče, hned chce utěšovat. Minule jsme viděli, jak se málem jedna holčička spálila o svíčku v dýni na halloween a tu situaci jsme doma řešily snad měsíc. Pak se jeden kluk šel k dýni podívat a Klárka křičela, ať tam nechodí, že se spálí. Tohle ochranářství už jsme zažili dvakrát.

Díky moc za vaše rady, dalo mi to nový elán a taky jsem si dala za úkol znovu si přečíst rabr :wink:
8. únor 2012 ve 21:17  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@misule82 Napadlo mi, ci malá nemala dlho cumel a zobrali ste jej ho, pretoze presne toto robila moja dcera a vlastne to robi doteraz n(bude mat 4), uz menej, ale stale ma ten tik, ze davat veci do pusy...a cim je viac nesvoja, nervozna, alebo unavena tym viac...proste tak bola naucena sa ukludnovat, cumlom...to mi len tak napadlo, mozno to nie je vas pripad. Aj v skolke sa furt na to stazuju...
To hryzenie, nemozu to byt ako som pisala nejake nahromadene emocie, ktore proste potrebuje dostat von a nevie ako? Nevie povedat, alebo dokonca ani sama nevie co sa deje...a nedalo by sa tomu nejako predist?
A s tym nocnikom si velku hlavu nerob, ja som so starsou trenovala asi 8 mesiacov a myslela som, ze sa to snad nikdy nenauci...a teraz si hovorim, ze som mohla radsej tych 8 mesiacov pockat a dosla by do toho sama tak ako mladsia...ta to pochopila za tyzden :slight_smile: Alebo ta nieco tlaci, ze by si to uz chcela mat zvladnute? Mna najviac tlacila svokra, ako keby ona tie plienky kupovala... :grinning:
8. únor 2012 ve 21:17  • Odpověz  • To se mi líbí
@prom - ano, souhlas- to mi taky hodně vadí - takové to kecání za účelem donucení k něčemu a pak ještě jedna věc - a to je jakoby přisuzování dítěti negativních vlastností - př. že dítě lže, že dítě schválně zdržuje, že dělá naschvály, že zlobí, že se posmívá...dítě si myslím nemusí vůbec lhát, nemusí zdržovat schválně, nemusí si hledat záminky, aby něčeho dosáhlo (př. nejít spát, neodejít z návštěvy), pokud k němu nebudu direktivní, a pokud se budu zabývat jeho pocity a přáními...Př. malý byl u dědy, děda mu nedovolil odpol bonbon dokud nesní jogurt ( :angry: ), malý na to, že si tedy nedá nic...pak přišla babi, on se ji zeptal, děda u toho nebyl...babi nevědoucí dědových podmínek, mu bonbon dala - děda jak to zjistil, tak z něj udělal lháře a toho, co ho obešel, naštval se a odešel venčit psa pryč...babi z toho udělala svou manipulovací technikou - jé, dědeček se ale zlobí, to nebylo od tebe hezké, když už jste se s dědou domluvili a tak "donutila" pomocí výčitek malého sníst ten jogurt, aby měl děda radost, až se vrátí se psem... (malému bylo asi dva a půl) a doma běžně se chodil ptát toho, kdo byl poblíž, jeslti si může vzít to nebo ono...nikdy nám to nepřišlo jako nějaké obcházení ...takdy jsem si uvědomila, že ídtě je v tomto věku takové, jak o něm před ním mluvíme...pokud z něj budu dělat lumpa, lháře a lakomce (př. děda - MIška je lakomý, lakomý, nechce se rozdělit...), pak takové dítě bude..oni ještě nechápu to, že tímto je okolí chce přinutit se chovat správně, oni to vezmou, že takoví jsou...A tohle mi hrozně vadí...jeslti mi rozumíš...klasická výchova se opírá o kritiku, pojmenovávání negativních vlastní a nástrojem jsou zákazy, příkazy a hrozby...pro mě velmi neefektivní...
8. únor 2012 ve 22:48  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@bashka - moje velmi dobrá kamarádka používala taktitku - okamžitě se uklidni, dám ti to, ale ihned přestaň brečet... :frowning2:
8. únor 2012 ve 22:50  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 - já jsem strkání nezažila, spíše silný obranářský přístup ke svým věcem, pozorování vůči dětem..ale myslím, že základ je v tom, zbavit se myšlenky, že tvoje holčička může něco dělat špatně, protože je "špatná" v něčem...už jen ten pocit, že je to úžasné stvoření, tkerému tady děláš průvodce ti může pomoci se zbavit očekávání typu - už strašně dlouho se učí na nočník a furt jsou nehody..co s tím mám udělat - tvoje holčička se naučí čůrat a nepočůrávat se, a nezávisí to až tak na tobě, ty ji můžeš udělat podnětné prostředí, připravené prostředí (ve formě dostatečné zásoby suchých věcí, připraveného nočníku po ruce a veliké trpělivosti a chápání při nehodách..). Pokud se ti delší dobu dařilo občas reagovat podrážděně na počůrání nebo na strákání dětí, pak se dá čekat, že bude nějakou dobu trvat, než se malá srovná a přestaně "bojovat"..takže to chce větší porci trpělivosti...Věřím, že každé dítě je nějak jiné, a každá máma má nějaká očekávání...a je těžké se jich zbavit..ale když se to podaří z větší míry, tak je to neskutečně osvobozující - ten pocit, že za něj až tak nezodpovídám, není to stroj, který musím programovat, ale jen jemně ladit a že právě ten netlak a jen dobrý příklad může fungovat lépe něž samé příkazy a kritika...(zní to trošku jako procházka růžovým sadem, určitě to tak nebylo pořád a na spoustu věcí si člověk musel sám přijít a postupně odhodit ty stereotypy - pokud ho nedonutím, tak se nikdy nebude mýt a rozvolním mu režit atd...)...
8. únor 2012 ve 23:00  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 :slight_smile: fakt su si tie nase drndy podobne, nasa tiez dokaze rozoberat urcite situace, ked si niekto ublizi, kludne aj pol roka dozadu /slonia pamat/ a rozobera to a rozobera. A ked potom niekde vidi, ze sa schyluje k podobnemu nestastiu, tak hned ochranitelsky zakrocuje
Ony tie nase amazonky sa mozu zdat okoliu ako nesmierne silne bojovnicky, ale mam cim dalej viac silnejsi pocit, ze to si len takto vytvaraju nejaky obranny pancier .. plus samozrejme, ak maju este dane od prirody, ze maju sportoveho/aktivneho ducha, tak mame hned vysledky :wink: Ja uz si z toho robim srandu, ze mame doma temperamentnu, vasnivu talianku..proste kazdy sme nejaky. A fakt ako pise @blandik .. neporovnavat.. vsetko dojde samo.. aj s tym nocnikom. Ze je niekto bez plienky od 1 roka nic neznamena. Kopa maminiek ani nepovie, ze co za iny problem maju, aby nevyzerali ako neschopacky. Na tie druhe maminy sa vykasli.. priznam sa, aj ja som sa zozaciatku citila trapne, pytala sa, preco ja, preco moje dieta je take, vsetky druhe deti bezkonfiktne pekne sedia a hraju sa a moja taky certisko.. ale je to blbost, nic mi to nepomohlo. A raz som to tu uz pisala, zazitky z MC.. ze maminy miesto toho, aby naozaj riesili dany problem konflikt, ked sa dieta dostavalo do amoku.. tak vrazili dietatu do pusy prso, flasku, sladkost a normalne tak decko pridusili, len aby bol svaty klid. Proste utlmenie prejavu emocii hned v zarodku, aby nebola ostuda pred druhymi maminami. No hnus podla mna, suhlas s @bashka
Dcera sa odplenkovala pred druhym rokom, zostala mi kopa plienok cislo 4, tak som ich supla hore na povalu. Teraz jak bola chora, tak sa mi sem tam pocurala pocas spanku.. no co, tak som zas plienky zniesla dole a radsej jej tu plienku na noc dam, ako riskovat ze si cvrkne a bude spat v mokrom, lebo ona sa nezobudi na to, ze sa jej chce curat. Niekto to mozno berie ako krok naspat, ja nie .. preco si komplikovat zivot :slight_smile:
9. únor 2012 v 10:47  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 ad kousani, u nas to bylo taky nejakou dobu, ale pak jsem zjistila, ze kousal ve chvilich, kdy jsem na neho nemela cas, neco jsem delala a "ignorovala" ho, tak proste prisel a kousl, aby upoutal mou pozornost. Takze jsem si rekli, ze kdyz chce, abych ho poslouchala, tak ma bud zavolat nebo me zatahat za kalhoty. Sice mi potom asi pulroku stahoval kalhoty, ale nekousal :grinning: Treba fakt jen chce vice pozornosti.


Taky prosim o nazor. Vcera u nas byla kamaradka se stejne starou holcickou. No a holka byla celkem drsna. vlitla malemu na deku, rozhazela vsechny hracky, do pulky kopala, druhou pulku si schovala k sobe. Kdyz k ni mlady prisel, tak po nem zacala doslova rvat, at jde pryc, at ji necha na pokoji, at na to nesaha a u toho ho placala a zduchala. Mlady byl z toho uplne mimo, nechapal ktera bije, proc mu bere jeho hracky atd. No a kamaradka nic :frowning2: Takze jsem zacala vykladat ja, ze takhle se u nas nechovame, ze kdyz neco chceme, tak se nejpreve musime druheho zeptat atd. Holka na to docela reagovala dobre, ale za chvili jsem resila zase dalsi situaci. Potom treba prisla k mlademu, docela drsne do neho zduchla a vylozene cekala, co on na to. A on opet sok, sel za mnou a proste nechapal, co se to deje. No ale zhruba za 1,5h se najednou zacal chovat upplne stejne jako ona, ale ne k ni, ale ke mne. Proste me zacal zduchat, placat me po rukach, rvat, brat mi veci a podobne. Vecer jsme sio tom potom povidali, tak uz je to dneska docela ok, ale nevim vlastne co dal. Na jednu stranu chci, aby se stykal s detma, ale bojim se obou variant. Toho, ze se bud uplne stahne, kdyz nekdo bude na neho takovy hnusny nebo ze se zacne chovat stejne. A uprimne si ho fakt nedokazu predstavit ve skolce o 30detech a 2 ucitelkach...
9. únor 2012 v 11:27  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 jo a na plinky se opravdu vykasli. Kazde dite ma neco, jedno umi driiv na zachod, jine zase neco jineho. Nas mlady je bez plin v roce, ale treba az ted (2r a 4m) konecnce rekl sve prvni slovo - mama :slight_smile: Proste vsichni resime nejake problemy. Mnohokrat jsem uz slysela ( a urcite jeste uslysim), jak je to vlasten moje vina, ze se mu nevenuju, ze mu musim cist a zpivat a ze tohle by ta ci ona maminka rozhodne resila a nenechavala jen tak. Takze klid, nekteri lide jsou proste presvedceni o sve dokonalosti a budou tvrdit, ze tto a to by oni vyresili proste rozhodne lepe :wink:
9. únor 2012 v 11:37  • Odpověz  • To se mi líbí
ja mam inu otazku. suvisi to s tym hryzenim. u nas hryzenie vyvrcholilo pred silvestrom tym, ze mladsi pohryzol starsieho cez tricko tak, ze mu tiekla krv a mal tam podliatinu ako detska past. vyriesila som to totalne antirabr, co ma hned aj mrzelo - ale - odvtedy nehryzie. fakt nikde a nikoho. ani zo zurivosti, ani z hry. dovtedy som fakt poctivo riesila tak, ako sa popisalo - zachytila skor, ako sa nieco mohlo udiat, ked sa aj stalo, povedala som razne nie. ale toto uz bolo moc - hlavne pre starsieho, ktory mu inak vela odtoleruje. moja otazka - je mozne, zeby na jedno dieta moze viac zaberat tradicna vychova, kym na druhe viac rabr. pretoze uz pred tym sme si s muzom vslimli, ze na toho mladsieho vysvetlovanie - akekolvek - nula bodov- cim viac vysvetlujeme, tym viac podnika. napr. kreslenie po parketach - cim viac mu vysvetlujem, ze sa kresli na papier, tym viac kresli na zem. vzdy skor reagoval na - prikazy-zakazy, jednoslovne vyjadrenia - dole, sadni, stop...
som z toho jelen :confused:
9. únor 2012 v 11:56  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 co sa plienkok tyka - moj starsi sa odplienkoval zo dna na den, ca. 3 mesiace pred 3. narodkami. plienky by som vobec neriesila. pretoze ako sa pisalo - kazde dieta si to uvedomuje inokedy. niektore skor, niektore neskor. kamoskina dcera sa odplienkovala tesne po 3. narodeninach. ja sama viem, zeby ma viac stresovalo upratovat mlacky, prezliekat 100x za den, takze som sa na to vykaslala - a je to daleko jednoduchsie. a to mi ver, ze u nas vsetci zo svk do toho od roka rypali a prve, co sa vzdy pytali - uz chodi na nocnik? ma este plienku? ano ma, a mne to nevadi :wink:
9. únor 2012 v 11:59  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko čím menší dítě, tím méně vysvětlování a tím více názorného ukazování hranic - píše na zem - hned ho chytíš za ruku (=fyzický kontakt - dotek, ne plácání, v tomhle to má stejný efekt, tak proč plácat, když stačí dotek) a krátce říct - na zem nekreslíme řekneš to důrazně, vůbec ne mile, musíš se taky tvářit, malé děti více než slovům rozumí našemu tonu, výrazu tváře, postoji) a odvedeš ho k papíru a tam si s ním budeš chvilku kreslit - na papír kreslíme...
v situaci nebezpečné často více pomůže krátké NE, i když ne je až to poslední, co by mělo přijít, tak v některých situacích je to nejlepší řešení - fyzická agrese, slovní agrese, nebezpečí zranění např. Proto se ti zdá, že na menšího fungují více jednoduché příkazy - ale rozdíl je i v tom, že neřekneš -nepiš na zem, ale dáš informaci - na zem nepíšeme. Možná se to zdá jako slovíčkaření, ale tak to není.
A každé dítě je samozřejmě jiné, jde o to, hledat pro každého to, co na něj zabírá :slight_smile:
@sussanah tohle je asi u takto starých dětí běžné, teprve se učí, jak si půjčit hračku, že druhého něco může bolet atd. dokážou to teprve po 3.roce, do té doby to chce jim neustále ukazovat, jak se to má dělat...no a ve školce by většina dětí už měla být schopná poprosit o půjčení hračky a taky chvilku počkat, než na ně přijde řada, ale mez tříletými dětmi jsou i v tomto dost velké rozdíly, takže hodně z nich tyto sociální dovednosti získává teprve tam. Děti s normálním vývojem by se měly bez problémů do kolektivu zařadit, ale u dětí hodně úzkostných je dobré odložit školku o rok a pak postupovat velice opatrně - delší dobu na zvykání, chodit tam nejdříve s ním atd.
9. únor 2012 ve 12:37  • Odpověz  • To se mi líbí
@misule82 mě to tak připadá, že má radost, že vidí děti, a dává jim o bohužel najevo bouchnutím apod. zkuste ty masáže různými materiály, nějakou polštářovou bitvu, lechtání...
9. únor 2012 ve 12:39  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko jo a taky - děti do 3 let jsou spontánní a hodně zapomínají, takže i když to vysvětlujete pořád dokola, tak to může udělat zas...
9. únor 2012 ve 12:41  • Odpověz  • To se mi líbí
@reruna no ja budem asi rozmaznana starsim synom, u ktoreho stacilo par krat povedat, na zem sa nepise, pise sa na papier :wink: pretoze u mladsieho to robim presne tak, ako si to popisala vyssie - vezmem ho k miestu cinu, poviem, ze tam nekreslime, ze kresli sa na papier a dam mu blok, posadim k stolu. lenze uz to trva dlho, a staci, ze najde farbicku na zemi a uz to ide. alebo zmiznem na wc, a detto. esteze to vacsinou ide zgumovat, aj ked ostava to vidno. :wink: ale budem teda pokracovat.
a mna skor prekvapuje, ze zareaguje vzdy na negativny zakaz typu - nerob, neber, nesmies - vtedy prestava hned, co by ale v podstate podla teorii malo v nom povzbudzovat chut do zakazanej aktivity . :confused:
9. únor 2012 ve 12:56  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko to s těmi zákazy je fakt zvláštní, ale když to funguje, tak proč ne, jenom by sis měla dát pozor, aby pak těch zákazů nebylo až moc, nebo si zkuste domluvit nějaký neverbální signál, který bude mít stejnou váhu jako tvoje NE, u nás třeba zabírá zavolání jménem plus patřičný tona a zakoulení očima a možná už jste zkoušeli - dej na zem někde velký arch papíru, že tam si může kreslit, třeba ho to nebaví u stolečku, ale chce prostě kreslit na zemi...
9. únor 2012 ve 13:03  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@reruna u nás také funguje zákaz - když Luci na Neli zařve Néééééééééééééé, neber mi to, tak Neli mašíruje co jí nohy stačí a ještě se otáčí, zda za ní něco neletí. A Luci na ní vůbec pořád řve negativně, nevím kde to bere..., a Neli z ní má pořádného lufta :confounded:
9. únor 2012 ve 13:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@blandik to je tak krásné číst, jak to u vás funguje.....
9. únor 2012 ve 13:08  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@dagina zkus se třeba tento týden vyloženě zaměřit na to, když se k sobě budou chovat holky pěkně a to hned komentuj a všímej si toho a když se budou hádat a křičet, tak jen říct, asi se bojíš, že ti vezme tu hračku, že... a druhé to je někdy fakt hrozné, že ti starší nechce nic půjčit... a nech to vyšumět, uvidíš, co to udělá...
9. únor 2012 ve 13:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko urcite ze kazde dieta je ine... ja to vidim vo svojom okoli. Jeden blizky kamos sa mi vzdycky "posmieval" ze dramatizujem zivot na materskej, ked som povedala ako ma to zmaha, furt byt v strehu.. to bolo vtedy ako mala dcerka rok a zacala sa prejavovat jej divoky temperament.. ze som sa radsej chcela vratit do prace .. on sa mi vtedy smial a ja som sa citila jak neschopacka. On mal syna, s ktorym neboli problemy.. je to fakt supper chalanisko. Ha, tiez sa im neskor narodilo dievcatko a je to tiez pekny certik.. tak uz sa mi len ospravedlnuje, ze chape moje pocity, .. ako pises ty, vravi, ze su rozmaznani prvorodenym synom a nechape, preco druha dcerka je taka aka je..temperamentna, tvrdohlava. Tak mu hovorim, na tom nie je nic k chapaniu ci nechapaniu.. proste kazdy mame svoj temperament, niekto si fakt "rad pohrava s ohnom" a pritom to nie je vobec zly clovek.
A mozno fakt tvoj mladsi uprednostnuje na pochopenie situace strohe prikazy. Mozno to je len momentalne, ako pise @reruna. Tak to mal aj manzelov bratanec. Rodicia mu mohli s laskou, porozumenim vysvetlovat milionkrat.. nic.. mal respekt iba pred starym tatom, ktory povedal jasne-strucne pravidlo
9. únor 2012 ve 13:19  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@reruna poslední dobou jsem neměla ani sílu už je nějak komentovat..., ale Luci je teď ze školky nějaká rozjetá. No určitě si na ně zase víc posvítím :wink: ....
9. únor 2012 ve 13:21  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@reruna to s tym velkym papierom, je dobry napad - to skusim. :wink: davali sme sice na zem papier, ale nebol asi dost velky. on totiz nepomaloval tak, ze vysiel vedla, ale suverenne sa otocil a papier za chrbtom a maloval pred seba. skusim - uvidim. :wink:
9. únor 2012 ve 13:21  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@bubelko .. @reruna ma skvely napad, dat mu papier na zem. Mozno sa tak aj dopatras, ze preco ho to tak bavi kreslit po tej zemi.. ci to robi, lebo to je ta zakazana pritazliva vec alebo mozno mu to tak viac vyhovuje ako kreslenie na stolku.
Mne bolo napr, spociatku luto, ze dcerka by furt len hopsala, zaujem o kreslenie na stole a podobne cinnosti - nula budov. Som jej teda "vytapetovala" jednu stenu baliacim papierom.. a teraz len ziram na tie jej nadherne abstraktne umenia :grinning:
9. únor 2012 ve 13:26  • Odpověz  • To se mi líbí
@prom aj ta stena je super napad. len u nas to nejde - nemame hladke steny - mame hrubozrnnu omietku. to skor prederavi papier a pomaluje stenu, ako nieco nakresli :slight_smile: ale ten papier urcite skusim, pretoze on kresli rad. ja si myslim, ze kresli po zemi, lebo je to velka plocha a moze machat rukami kade-tade :wink:
9. únor 2012 ve 13:40  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko jj, asi tiez proste potrebuje rozmach ruky :wink:
Ja som minule bola s malou u nasich a prave moja mati sa ju snazila usmernit, aby si sposobne kreslila na trapnu A4 na stole. Dcera samozrejme bez zaujmu, hovorim teda mati .. nemas nejake tie obrovske XXL letaky z Lidlu?.. sme ich rozlozili a hned vzplanuli ohnicky v ociach a ruky vystartovali.. Dcerka kresli obidvoma rukami. Nema preferenciu. Aj pri jedle a vlastne pri vsetkom. Asi preto je aj ta nasa jemna motorika poslabsia, lebo sa jej mozog nevie dohodnut, ze ktoru ruku :slight_smile:
9. únor 2012 ve 13:58  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko este s tym papierom na stenu.. ked mate hrubozrnnu omietku.. mozno skus najprv dat viac vrstiev, napr. kludne tie obrovske reklam. letaky, ze sa to hrube zrno omietky tak ztlmi a potom tiez len prelepuj novym cistym papierom. Ja napr. nestrhavam pocmarane papiere, len vzdycky doplnim novu cistu vrstvu, a trebars len z casti, takze z pocmaraneho miesta kresli na ciste plochy a opacne a je to tak aj vacsia sranda.. a mozno ho bude bavit len to "opravovanie letakov" ako moju dcerku :wink: a usetris na cistych papieroch :grinning:
9. únor 2012 ve 14:20  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek