• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
Ahoj vsem priznivcum R+R,jsem prave v polovine kurzu s Koprivovyma a mam potrebu se tu verejne vyjadrit,ze je to proste ohromne,veliky zazitek,spousta informaci,ktere presne do sebe zapadaji a vse dava jasny smysl a ja jsem opravdu nadsena,ze tam muzu byt a slyset to vsechno od autoru knizky,ktera mne pred casem tolik oslovila :slight_smile:
Moc doporucuji vsem,kteri na jejich kurzech jeste nebyli-stoji to za to!!!
:slight_smile:
Dobrou noc a respektujicimu pristupu zdar! :sunglasses:
24. lis 2012 ve 23:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@j.cien ahoj, to mě zajímá... co to člověku dá víc než kniha? Mám teď šoatnou zkušenost s těma skype seminářema s Naomi, holky, co je poslouchají, říkají, že je to taková první třída, že kdo četl její knihu, už je rovnou dál a to co se tam probírá ho nebaví... tak se zajímám, protože taky začínám myslet na to, že bych potřebovala nějakej novej impulz...
25. lis 2012 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ofelieee No ja tady driv davala dotaz,jestli nekdo z diskuze byl na tech jejich kurzech R+R a jestli jakoze vubec "ma smysl"tam jit,kdyz mam knizku...tehdy se mi tady nikdo neozval :confused: ,ale mam par znamych,kteri to absolvovali a musim jim fakt dat za pravdu,ze je to ohromne.Jednak oni mezi sebou jsou opravdu sehrani,doplnuji se skvele,navazuji jeden na druheho a kazdy takovy osobitym zpusobem,byt tam s nema a dalsima cca20ti stejne smyslejicima lidma je fakt tak nejake silne...Oni prednaseji jakoze celou tu knihu,po castech,ale nektere useky jsou oproti knize o hodne vic rozvinute,obohacene navic o jejich vlastni zkusenosti z poraden ci z vychovy svych 5ti deti..sem tam je to prolozene uryvky jinych zajimavych knih..mezitim jsou pauzy,kdy s nema sdilis treba jine -nejake vlastni tema..je to pratelska atmosfera,vylozene partneska diskuze,casto prinosne jsou i ty prispecky ostanich ucastniku kurzu...vetsina z nich je ucitelu a tak se treba hooodne probiraly odmeny-hodnoceni...to je fakt az k placi,kdyz se to promysli do dusledku,jak cely ten znamkovaci system semele spolehlive tu vrozenou vnirni motivaci u deti :frowning2: ..
Navic oni tu knihu prece jen psali uz pred nejakym casem a stale maji dalsi postrehy,dalsi propojeni cele tehle filozofie...
Mne osobne docela spadla celist u toho,kdyz jsme podrobne probirali Empatii...sehrali jsme spousty scenek-dle zadani nebo i vlastnich..a mnohe reakce,o kterych si ucastnici kurzu mysleli,jak jsou empaticke...ve skutecnosti vubec empaticke nebyly :confounded: nebo to byl naznak empatice,ale zazdeny nejakym rizikovym zpusobem..vetsinou manipulaci...byt dobre minene...
Takze za sebe mohu jen doporucit jit si ty Koprivovy poslechnout nazivo a prozit s nema par techto vikendu :sunglasses:
Ja jsem prave ani nechtela jit na jineho lektora,chtela jsem poznat primo je :wink: ,protoze se trochu bojim,ze nekdo jiny muze jejich myslenky prezentovat preci jen tak trochu svym zpusobem uchopene a ze to nemusi byt presne to,co tim oni mysli...
Oni samotni jsou neskutecne skrmoni ,vyrazem,vystupovanim...jim je empatie naprosto vlastni a vsechny jejich vety zni naprosto prirozene,protoze oni nejen,ze takto mluvi,oni to predevsim takto citi a to je hrozne znat :slight_smile: My vsichni jsme proste strasne prolezli tim,jak jsme byli vychovani my a i kdyz x let jedeme dle rabru,tak to zni tak nejak kostrbate a nekdy ty vety vylozene tahaji za usi,jakobychom se "bali neco rict spatne"...
A pritom vsem oni apeluji i na to,aby se clovek nehroutil z toho,kdyz se nejaka komunikace nepovedle presle R+R...,neni to zadne vymyvani mozku a pouzivani par frazi dokolecka....uf,jsem se rozepsala,se omlouvam :grinning: ,ale za sebe fakt doporucuji,kdo ma jen trochu moznost,tak jit si to s nema prozit :slight_smile:
25. lis 2012 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
omg,samy preklep ,omluvam se,mam starou klavesnici a je to znat :stuck_out_tongue_closed_eyes:
25. lis 2012 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@j.cien ako sa to dobre cita....take nieco by som potrebovala. Cim dalej, tym viac mavam pocit, ze som z inej planety, ked sa snazim o respekt voci vlastnym detom. Ono je to u nas umocnene tym, ze sme casto medzi inymi ludmi, minimalne raz v mesiaci je u nas niekto na viac ako 2 dni, ci uz su to len dospeli alebo aj dospeli aj deti, tak si fakt s manzelom pripadame divne..aj ked vnutorne citim, ze to co robime je dobre, ze to presne chceme, ze tadial vedie cesta, ale potrebovala by som si s niekym sadnut a porozpravat sa, vidiet, ze su aj ini rodicia, ktori idu nasou cestou. ja som zavahala v lete, Koprivovci bola na Slovensku a mali blizko Banskej Bystrice 5 dnovy kurz...akurat v dobe ked sme mali naplanovanu dovolenku u mojich rodicov...vtedy som si povedala, ze ved pojdem o rok, lenze o rok bude na svete uz dalsi maly drobec, cize to bude takmer nemozne...skoda..ale aspon viem, ze sa to oplati, podla toho co pises :wink:
25. lis 2012 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj holky, chtěla bych se zeptat na jeden nový "jev" u Sama. Posledních pár dní jsem to pozorovala už několikrát a neskutečně mě to frustruje :sweat_smile: jakoby něco chce, neumí se rozhodnout, jestli to hcce nebo ne, a vzteká se u toho.

Dám příklad. Vařím a Sam u toho rád sedí na lince, aby viděl (čili hačí). Takže vařím, on hačá a najednou začne říkat, že "dólu". Tak k němu natáhnu ruce a říkám "chceš dolů?" A on se zaškaredí, odtáhne a volá že hačí. Tak řeknu "ok, tak hačej" a on začne kňourat, že dolů. A takhle to jde x-krát za sebou, přičemž jeho mrzutost se stupňuje.

Horší je to pak, když je unavenej. To třeba při ukládání přečteme pohádku a já se zeptám, jestli chce mlíčko (ještě se kojí, ale tak nějak "jak kdy", většinou si před spaním dá, ale někdy chce rovnou do postýlky, tak ho samozřejmě nenutím). Řekne ham a třeba ještě ukáže na křeslo. Tak s ním jdu si sednout a on se začne svíjet, odtahovat a řvát že hají. Tak já v klidu a mile - "tak nechceš, ham? Půjdem hajat?" a dávám ho do postýlky a on začne hystericky řvát že HAM. A takhle opět dokola (což teda většinou skončí tím, že ho dám do té postele, protože nakojit dítě proti jeho vůli je o poznání těžší, než ho proti jeho vůli dát do postele :sweat_smile: a on tam třeba ještě chvíli povykuje HAM, na což už nereaguju a vnitřně si říkám "proč mi to děláš ty malej trapiči" :stuck_out_tongue_closed_eyes:).

Prostě jsem z toho tak trochu na mrtvici, jako kdyby se u toho culil, tak pochopím, že si se mnou hraje, chce mě třeba trochu "prohánět", ale když on je u toho nefalšovaně nešťastnej.

Díky za tipy a/nebo zkušenosti.
25. lis 2012 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vkladam povidku o zviratkach,ze ktere mi je docela smutno..kdyz si tak uvedomim,ze ty nase deticky jsou taky tak rozmanitych schopnosti a tolik se od sebe mohou lisit..jako ta zviratka...a sup s nema do skoly,kde je pak oznamkuji ... :frowning2:

Text pro práci v II. semináři - R. H. Reeves
Bylo nebylo. Jednou se zvířátka rozhodla, že musí udělat něco převratného, aby se vyrovnala s problémy nového světa, a tak zorganizovala školu. Byl stanoven učební program školy, který se skládal ze čtyř předmětů: běhu, šplhu, plavání a létání. Aby byla administrativní práce usnadněna, všechna zvířátka absolvovala všechny předměty.
Kačer byl výtečný plavec, lepší než jeho učitel, a měl výborné známky i v létání, jenže běhání mu moc nešlo. A protože měl z běhání špatné známky, musel zůstávat po škole a omezit i plavání, aby mohl trénovat běhání. Trénoval tak dlouho a úporně, až se mu blány na nohou celé opotřebovaly a potrhaly, takže i v plavání skončil jako průměrný. Ale průměrnost byla v této škole přijatelná a kromě kačera si s tím nikdo hlavu nelámal.
V běhu začal zajíc hned na vrcholu třídy, ale nervově se zhroutil, protože učitel dával příliš velký důraz na plavání.
Veverka byly výborná ve šplhání, ale byla celá nervózní v hodinách létání, kde ji učitel nutil, aby létala ze země nahoru, místo z vrcholku stromů dolů. A tak začala trpět křečemi a velkou únavou, až dostala trojku ze šplhání a čtyřku v běhu.
Orel byl hotový průšvihář, který musel být stále napomínán a trestán. V hodinách šplhání byl vždy z celé třídy první na vrcholku stromu, ale vymáhal si, že bude používat svůj vlastní způsob, jak se tam dostat.
Abnormální úhoř, který uměl skvěle plavat a též trošičku běhat, šplhat a létat, dosáhl celkově nejvyššího průměru, a tak mu byl přidělen slavnostní projev na závěr školního roku.
Krtkové do této školy vůbec nechodili a vzpouzeli se platit školné, neb úřady nechtěly do vyučování zařadit rytí a stavění brlohů. Své děti poslali do učení k jezevcům a později se spojili se svišti a sysly a založili úspěšnou soukromou školu.
25. lis 2012 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@j.cien ráda jsem si přečetla o tvých pocitech z kurzu.Náhodou jsi si nezapisovala nějaké situace, nebo dokázala by jsi tady napsat aspoň tu scénku o Empatii, kde to neproběhlo empaticky? takové názorné příklady kdybys uvedla, byla bych moc vděčná a jistě i jiní co to tady čtou.Jako že konkrétně v čem je manipulace, když chceš dát empatii.
26. lis 2012 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@j.cien tento pribeh poznam uz dlho a ani by si neverila kolkokrat si nan spomeniem ci pri vlastnych detoch alebo pri inych :wink:
26. lis 2012 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ofelieee - takže se jim ty semináře nelíbi, jestli chápu dobře?
28. lis 2012 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka - ahojky :wink: no uvidíš, co ti ostatní poradí, já s tím nemám přímou zkušenost, že by to malý dělal, ale co vím, tak to tady maminkám děti dělaly dost často - záleží, jak moc "důsledná" chceš být - já důslednost moc nemám ráda, jsem spíše pro tu laskavou výchovu - takže když by se takto nemohl rozhodnout, tak bych mu prostě jen řekla něco v tom duchu - vidím, že je těžké pro tebe se ted rozhodnout, to je v pořádku..a prostě bych udělala to, co on chce...a co se týče toho, že občas má z něčeho strandu - tak tam bych to brala jako výzvu k mocenské hře - to dává dětem pocit moci a prý to potlačuje následně jejich agresivitu, pomáhá zpracovat emoce a uvolňuje - hraje se to tak, že přistoupíš na hru dítěte - př. nechce nakojit, chce nakojit, tak bych se na něj začala smát, že jééé tak já teĎ vůbec nevím, jestli chceš nebo nechceš, jak to bude....lépe se to vysvětluje na honění - že dítě se třeba nechce obléct, a chce se honit a ty přistoupíš na jeho hru - a prosíš ho, ze strandy, že prosím, nech si oblíkinout gaťky, já tě chystím - ale nechystíš ho, schválně ho necháváš utíkat a stupňuješ to, jak ti utíká - to dává dítěti pocit moci, protože jinak zažívá často bezmoc...a je dobré nechat dítě tu situaci režírovat a taky ji nechat ukončit až dítětem...nicméně jsou to hodně náročné hry pro rodiče, protože to dítě hrozně dlouho baví...Záleží, jak moc by ti tohle zapadlo do výchovy...

Jinak bych to určitě brala jako fázi, stádium, nenutila bych dítě k nějaké rozhodnoti a k tomu, že můžeš si vybrat jen jednou..spíše bych tobrala ve srandě ..že když pořád neví, co by chtěl, tak se tomu zasmát...(ale dovedu si představit, že je to na palici)..já zrovna řeším, že našedtíě chce stavět vláček, a prostě furt to není dobré, vše ješpatně, já mu dotoho nechci zasahovat, protože stejně všechny moje nápady jsou špatné, protože on má tu svou představu, jak na to, a když mu do toho lezu s mými nápady, tak ho to akorát točí, protože to nesplňuje tu jeho představu, co má...už jsme ho tři krát přesunuli po bytě a momentálně nemůže najít žádné dokonalé posuvné dveře...
28. lis 2012 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@j.cien - byla jsem taky na semináři a byla jsem nadšená, absolutně, takže polně rozumím tvému nadšení...je to jako objevit poklad..myslm,že je to i dokonalý recept na udržení manželství a kvalitního vztahu, protože si myslím, že vztahy se rozpadají proto, že lidi se obviňují a viní druhé za své pocity a stavy...když pochopí, že každý dělá to nejlepší, čeho je zrovnaschopen a prostě nemůže to dělat lépe v danou chvíli, protože kdyby to šlo, tak by to lépe udělal...a když pochopí, že druhého nemůžou vlastnit a předělávat, tak je to jako balzám pro ten vztah...Přej hodně krásných výchovných prožitků...
28. lis 2012 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@j.cien @blandik a jak to v těch kurzech funguje, protože si neumím představit, že třeba polovina účastníků kurzu zná knížku, snaží se to praktikovat a druhá půlka o tom jen něco zběžně zaslechla. Nezdržuje to ty první, nenudí se tam?
28. lis 2012 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@betelgeuzz -no u nás bylo hodně lidí,co o tom už slyšelo, takže to nebylo moc pro začátekčníky...ale i tak se tam prochází cca ty kapitoly, co jsou v knížce, dostaneš materiály,....je tam cca 30 rodičů, diskutuje se, probírá se to..ale takhle, i začátekčník se chytí, nepřeskakuje se. Je prima pocit potkat tolik rodičů,co smýšlí podobně a cítí to podobně.
28. lis 2012 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik neřekla bych, že nelíbí, jen z toho prvního byly takový trochu zklamaný, s nenaplněnýma očekáváníma - ale s metodou, jak to pro příště udělat líp. Po tom druhým s nima budu mluvit až v pátek. Ty se účastníš?
28. lis 2012 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik Já mám času dost, kdybych viděla, že se tomu směje a bere to jako hru, tak to s ním klidně budu "hrát", ale on spíš vypadá, že je frustrovanej, že mu nerozumím / nedělám to, co chce, i když asi sám neví, co to je :sweat_smile: Ale mohla bych zkusit příště se tomu jakoby smát sama nebo to brát vesele a třeba na to přistoupí a bude to taky tak brát. Bojím se spíš ale, aby nebyl ještě naštvanější, že on má "vážný problém" a já se tomu ještě směju... Stalo se mi to jednou nebo dvakrát, že se kvůli něčemu vztekal a ten obličejíček byl tak vtipnej, že jsem se neudržela a rozesmála se - no to jsem si dovolila hodně :sweat_smile: Tak se to už snažím nedělat radši :slight_smile:
28. lis 2012 v 16:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Ahoj, ono je tohle trochu náročnější období (aspoň pro mě bylo), protože dítě ještě relativně málo rozumí složitějším popisům a málo se umí vyjádřit (a nesouvisí s tím ani tak jeho slovní zásoba), natož se rozhodovat, a velká potřeba vyjádřit se s tím jaksi tluče.. a zároveň poznává tvé reakce (co teď máma udělá, když řeknu A, co když řeknu B..) A taky ještě sám moc nerozumí svým emocím a ještě dlouho nebude :sweat_smile: Asi pro tebe není těžké to respektovat, určitě po něm nechceš, aby to všechno uměl, spíš mu chceš pomoci, ukázat že se snažíš mu porozumět a vyzkoušet obě ty volby - a podle mě to je v téhle fázi důležité a vlastně to úplně stačí. Některým situacím se nedá úplně vyhnout, děti si je musí prožít, včetně té frustrace z neschopnosti se vyjádřit :slight_smile: a rozdíl je jen v tom, jak se zachováme my. Asi to zní jako rada "jak noha", ale ty neděláš nic špatně, nemůžeš to dělat o moc líp :wink: Co u nás pomohlo bylo, když se s ní dalo už trochu líp domluvit, zrála ta zpětná vazba, což bylo tak kolem roku a tři čtvrtě - ale ty stavy, kdy je "nešťastná" z toho, že vlastně chce to co nechce a nechce to co chce, jsou občas pořád hodně podobný :sweat_smile:
28. lis 2012 v 19:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@ofelieee koukala jsem na ten odkaz co jsi posílala v IP, nevíš jestli se dá ten seminář koupit pak? Zajímá mě téma toho 8.12, ale to mám noční tak nebudu moct být na netu od 20-22.
28. lis 2012 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lynks to nevim... zeptám se, ale pochybuju, že to nahrávají...
28. lis 2012 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dievcata ahoj, idem zase po radu. Dcera chodi druhy rok do skolky, velmi rada tam chodi, ale teraz mi kazdy den hovori, ze ju jedno dievca stale bije. A pyta sa, co jej ma povedat (ked som sa opytala, ci ju aj ona bije, pozrela na mna vydesenymi ocami ze nie, ja nikdy nikoho nebijem). Chcem jej trochu poradit, nejaku vetu, ktoru ma tej stvor ci patrocnej dievcine povedat, aby s tym prestala. Nieco, co by mohlo zabrat. Nechcem, aby mi otlkala dieta. Hoci ucitelka vzdy zasiahne, ale vzdy najskor mala dostane (najhorsie, ze ju mlati po hlave a uz vlastne 2 dievcata do nej idu, s ostatnymi vychadza, len tieto 2 bitkarky ju biju, vlastne vsetky dobre a kludne deti, ktore nepraktikuju nasilie, v triede mlatia).
29. lis 2012 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blovitc120 poradit větu - nedělej mi to, to mě bolí, má právo se bránit i fyzicky, učit ji to třeba v rámci domácího kočkování s tebou nebo s tm - polštářové bitky atd. bohužel ne vždy to funguje, takže učit i křičet - aby učitelky věděly, a zasáhly....a rozhodně to řešit s učitelkama, a´t dají pozor
29. lis 2012 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik tady jsem našla recept na čaj pro tvorbu mléka:
http://pani-dyne.cz/usr/ReceptDetail.aspx?ReceptID=569
Nastala už rovnováha mezi Lindou a prsy?
1. pro 2012 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lynks - jsi zlatíčko, rovnováha vůbec nenastala, má spurt a spíše se zvětšuje nerovnováha..už jsem se rozhodla pro dokrm, protože se mi budí po půl hodině, čtyřiceti minutách...zatím jsem dala jen moje odstříkané, ale vlastně ji kojím po probuzení, to není dokojená, ale už není..pak než jde spát, a to ji už vůbec nestačí, takže se pak pořád budí...dneska jsme koupili nutrilon allergy care, já už jsem z toho vyčerpaná a psychicky mi moc pomohlo, že prostě dokrmíme...Zajímalo by mě z psychosomatického pohledu - co znamená, že nechci pustit mlíko, že ho nespouštím, protože prostě asi o tom to je...napadá tě něco? Mě napadlo, že jsem až paralyzovaná strachem a pak mlíčko nemůže téct...i když se mi tohle stávalo, že neteklo i v situaci, kdy jsem uvolněná - myslím, že u mě to jsou dvě věci - blokace mlíka a pak i to, že prostě ho není dost, nebo prostě ho mozek netvoří...jsem z toho jelen
1. pro 2012 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, chtěla jsem se jen podělit o dnešní hlášku mé švagrové. Myslela jsem, že padnu. Vyprávěla jak byli u psycholožky ( kvůli podezření na hyperaktivitu ) s čtyřletým synovcem. No a ona jí říkala o vztekání a drzosti malého a tak. A psyholožka jí vasvětlila že si tak buduje svou osobnost. No a když nám to vyprávěla tak povídá naštvaně " No ale takhlesi jí ale budovat nebude!!!" No tak nevím, mám se tomu smát nebo nad tím brečet... :sweat_smile:
1. pro 2012 ve 20:50  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
všechny vás zdravím a prosím o radu a názor, za kt předem děkuji :slight_smile:
jak vaše děti zvyklý na rabr přístup zvládají školku?ve školce teď s paní učitelkou řeším, že jí dcera neděkuje a nezdraví ji.ona se to se mnou učitelka snaží nějak řešit, ale uplně se míjíme..já nechápu proč jí na tom tak záleží, ona nechápe mě, že dceru nenutím tohle říkat a říká mi, že pokud jí "dovolí" neděkovat, tak to bych pak mohly neděkovat i ostatní děti a že to je teda nepřípustný...podotýkám, že dcera v 90 % případů doma poděkuje a zdraví, když to neudělá, tak to neřeším, vím, že ví, že se to dělá a připadá mi ponižující jí to nějak pokaždý připomínat.jediná situace, kdy to řeším je, když něco dostane od druhýho dítka, tak to kvůli tomu dítku poděkuju za ni a jí to připomenu. ale jak říkám, většinou řekne, co se v dané situaci od ní očekává, takže to není žádnej "nevychovanec". jenže ve školce paní učitelka v takových případech na ni tlačí, že to musí říct..ona jí do očí řekne, že nemusí a tím to pro ni skončí (ehm má lehce povahu po mě, rozumím jí :grinning: ) učitelka jí pak za to pošle na hanbu, což dcera bere v pohodě, prostě jde.bere to jako alternativu, buď poděkuje, nebo jde na hanbu...a už na tu hanbu chodí sama hned místo nepoděkování,,,no a výsledek toho je, že ve školce téměř neděkuje..snažila jsem se učitelce říct, že čím víc ji bude nutit, tím míň jí bude děkovat a že já děkování téměř neřeším, pže mi to přijde prkotina a že se stejně nejvíc v tomhle naučí příkladem dospělých a že posílání na hanbu mi přijde neadekvátní.že já vůbec nepoužívám tresty, ani příkazy a že doma s ní funguju naprosto bez problémů...paní učitelka si ještě zakládá na tom, že nijak nekřičí nebo tak, ale je schopná do ní půl hodinu hustit, že musí poděkovat a má za to, že to přece není její mocenskej postoj...ještě se ohledně toho máme v pondělí sejít, tak přemýšlím, co jí k tomu ještě říct, pže se očividně uplně míjíme v názoru na výchovu...zatím ke výsledek takovej, že jí snad už děkovat a zdravit nenutí, ale očividně si kvůli tomu pořád dělá starosti...
s tím souvisí i to, že dcera doma teď mě a hračky posílá na hanbu případně vyhrožuje, že dostaneme na zadek (to učitelce věřím, že jí nevyhrožovala, minimálně to ale slyšela, když to učitelka říkala někomu jinýmu) zatím ji na to říkám, že tohle doma neděláme...nebo vás napadá něco jinýho?já bych zas nerada učitelce podrývala nějak moc autoritu...
jinak poslední zpráva ze školky byla, že učitelky dcera totálně vykolejila, když jim po tom, co se počurala, oznámila, že to přece nevadí. (ona je schopná si ze všech maličkostí dělat starosti, tak ji říkám, že to nevadí, že rozlitý pití utře, počuraný oblečení převleče apod. a je po problému)
nějak jsem se vyděsila, že jsem ji vůbec nepřipravila na realitu školek a škol a že asi bude mít s klasickým přístupem učitelů problém..nebo lépe řečeno, že budou mít problém učitelé :grinning:
1. pro 2012 ve 21:34  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@butt trefila jsi - je to problém učitelů, ne její, jak vidím věk dcery, tak se fakt divím, co ta učitelka po ní chce? vždy´t ještě nemá ani 2,5 roku.... problém děkování a zdravení popisuje klasik české pedagogiky a psychologie Matějček - mám ve fotoblogu článek - Co, kdy a jak ve výchově dětí - tak případně doporuč učitelce, i když ona jako odbornice by to měla znát. Děti se mají učit děkovat a zdravit v předškolním věku, je to pro ně velice obtížné a nejlépe se to naučí neustálým příkladem dospělých a ne nátlakem - takže vlastně jsi to učitelce vysvětlila dobře a trvej na svém, posílání na hanbu není pedagogický přístup, to rozhodně. Pokud na ni přestane tlačit a bude děkovat před ní, nebo třeba za ní, nebo jen tak obecně bude říkat - je slušné poděkovat... tak to dceru určitě brzy přejde, to neděkování a nezdravení, ona to už te´d dělá naschvál, protože je do toho tlačená... A stejně tak s počuráním, to opravdu nevadí - převlíkne se a jede se dál...problém by byl, pokud by to bylo nějak pravidelně, ale zase - spousta dětí ve 2,5 letech má ještě plenky přes den, takže pokud se občas dcera počurá, tak to fakt neřeš....
1. pro 2012 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@butt souhlas s @reruna, čím víc jí do toho budou tlačit, tím spíš ji od toho odradí. k ničemu to není důležité, aby tak malinká děkovala, jen vlastně k pocitu paní učitelky, aby měla čárku do svého svědomí, že je dobrá.-(. jedině spontánní a přirozené děkování a zdravení u větších dětí má smysl...do té doby je to jen vynucené, naučené papouškování, k ničemu. klidně si trvej na svém, slušně, ale jasně bych řekla, že dcera ještě má čas. nebo poprosila, aby jí nenutili. sama píšeš, že je to na dobré cestě, že jí "nenutí", jen remcají....tak at, ale malou at nechají v klidu.
petr s tím nějak zásadní problém nemá - když se mu něco nelíbí, poví to, ale je už starší.
1. pro 2012 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@berenika39
@reruna díky za názor!utvrdily jste mě v tom, že nejsem mimo :slight_smile: vlastně jsem neměla nastudovaný, kdy by to děti měly umět, spíš tak intuitivně jsem měla pocit, že teď to nějak hrotit je uplně zbytečný... já s paní učitelkou nechci nějak bojovat a i ona chce "problém" řešit, tak jí zkusím připomenout, že je na to ještě fakt malá. ona teda dcera trochu mate, pže je vedle svých vrstevníků v mluvení dost napřed a tím mate a učitelka po ni chce věci, který nejsou úměrný jejímu věku... mě vlastně asi nejvíc naštvalo, že tam mají děti o trochu mladší, kt nemluví a kt. přebalují a dceři vykládají, že vadí, když se počurá a že musí děkovat a zdravit :angry:
s tím počuráváním to fakt neřeším, chtěla jsem tím ilustrovat to, že učitelky kolikrát vidí problémy tam, kde nejsou..ony to asi myslí i dobře, ale v nějaké touze děti dobře vychovat, nadělají akorát víc paseky...

každopádně jsem si uvědomila, že dcera asi holt nebude ta "poslušná" holčička, kt bude dělat učitelům pořád radost a já budu působit jako matka, kt neumí vychovat dítě.. takže se musím obrnit argumentama a trpělivostí :slight_smile:
1. pro 2012 ve 23:17  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@butt S dakovanim a zdravenim mam aj ja problem. Teda,ja nie,ale vsetci okolo. Ked som s malou sama,tak to robi sama od seba,teda tak na 70 percent. Ale vsimla som si u nej,ze zacala rezignovat,ako tvoja mala,nie vzdy,ale zacalo to skolkou :( Tak ju teraz niekedy len jemne upozornim,ked vidim, ze tomu dotycnemu na tom zalezi. Poviem nieco stylom pani ucitelka ta pozdravila....a ona bud pozdravi,alebo nie,uz ju nenutim. Oni deticky v tomto veku si to podla mna vela krat ani nevsimnu,preto nepozdravia,nepodakuju. Ale je to presne ako vsetci pisu,dieta sa to uci vzorom,tak ako vsetko ostatne. Nase skolkarske pani ucitelky sa mi tiez stazuju,ze je tvrdohlava,uz ma to ani nebavi pocuvat,vzdy odpoviem,ze jej treba vsetko vysvetlit. Ale ona ked jej je niekto nesympaticky,tak hotovo,nepohne s nou. Je to inak velka bieda s tou komunikaciu v skolkach. My sme teda stastie nemali. Ale chodi len doobeda a od januara,alebo februara ju nechavam doma.

Ja mam zasa takyto problem a neviem,ako sa k nemu postavit. Odkedy chodi do skolky,nechce poziciavat hracky. Je vtriede s najmensimi,takze ti si zrejme hracky nepoziciavaju. ?Mam dojem,ze aj koli tomu sa jej nechce chodit do skolky. Riesim to tak,ze si z domu vezme nejaku svoju hracku,ktoru nemusi pozicat nikomu,je len jej. So starsimi nema problem,tym pozicia vsetko,ale vcera sme mali navstevu, rocne dvojcata a samozrejme boli vsade,takze nastal velky problem. Nechcela im pozicat nic,vytrhavala im to z ruky,kricala na nich,no katastrofa. Nevedela som,ako to vyriesit. Zobrala som ju nachvilu do vedlajsej izby,aby sa upokojila,no bolo to este horsie. Snazila som sa jej vysvetlit,ze jej hracky zostanu a ze navsteva bude musiet odist,lebo uz aj mali zacali plakat (niet sa co divit) To ale nechcela. Potom prisla kamaratka s 5 rocnou dcerkou a bolo dobre,zrazu sa spolu hrali uplne bez problemov. Nikdy som ju nenutila poziciavat hracky,ale ako to vyriesit ked pride navsteva?
2. pro 2012 v 09:46  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik život si jde kamkoliv se mu chce, vid, neptá se co chceš ty. Hrozně moc chceš být matkou ješte lepší než jsi byla pro své první miminko, tak moc si to chceš vychutnat a najust to nejde. Může být fajn to, že jsi ochotna připustit pomoc příkrmů. Může se stát, že tím povolí tlak, který na sebe vyvíjíš. Něco podobného jako ženy co chtějí mít děti tak moc a roky neotěhotní a pak až se rozhodnou pro adopci, náhle otěhotní.
Spouštěcí reflex bude asi hodně závislý na "hlavě" . Já používala viualizaci - zavřít oči a přdstavila jsem si prso zevnitř, jak je v kanálcích mléko a n akonci každého kanálku záklopka a tu jsem otevřela a viděla jsem mléko vytékat dolů , do bradavky ,mléko se z jednotlivých kanálků postupně spojilo do silného proudu a pak teče ven. Cvikem se to zlepšuje.
Malá má pusu v pořádku? nemá jazykovou blánu krátkou, nebo něco jiného. Když si odsáváš, tak se výroba nezvýší?
Odkazy,kam můžeš napsat o radu:
http://www.ordinacestehlikova.cz/chci-se-zeptat/#formular
http://www.podstrechou.com/clanky/po-porodu-_ale-i-pozdeji_.html (tato dula mě pomohla překlenout problém s kojením a kojila jsem do 20 měsíců)
Až mě napadne něco k tý psychosoma, tak bych napsala. laktaci zdar!
2. pro 2012 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek