• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
k tomu přenášení streotypů - docela zajímavé, jak tu víckrát zaznělo, a já se k tomu přidávám - praktické věci, jakýsi řád, systém, pravidla - ano, to máme rádi a budeme v tom pokračovat. co ale bylo špatně - citový život, schopnost na plná ústa říct - mám tě rád, neschovávat city - to bych chtěla, aby u nás bylo jinak, než v mém dětství. láska rodičů tam byla, ale musela jsem počkat a vyrůst, než jsem to pochopila a ocenila.chci, aby to moje děti zažívaly a uvědomovaly si to od začátku, jak moc je máme rádi, a pak v tom trendu :wink: pokračovaly ve svých rodinách.
nepochybně za tohle může i doba, dřív se žilo tak nějak na studeno:slight_smile:, škoda :pensive:
4. lis 2010 ve 12:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte baby respektovat a byt respektovan som este nedocitala ani do polovice ale chcem sa spytat pozeram ze ste tu odbornicky :wink: ...ako stanocit hranice jednorocnemu dietatu, ako mu ukazat ze vydupavanim si toho co chce neuspeje a ako to urobit tak aby z neho nevyrastol nervak :frowning2: dakujem za rady.
4. lis 2010 ve 13:54  • Odpověz  • To se mi líbí
vecer ste sa velmi zaujimavo rozdiskutovali....

@fem suhlasim s velkou castou tvojich nazorov, ale s moralnou povinnostou zivit dospele dieta nie.
je to len dobra vola rodica. a hlavne vtedy, ak jeho dieta nespolupracuje.
nevravim, ze je to pripad mojho syna. to urcite nie, ale poznam vela rozmaznanych adolescentov, pre ktorych rodicia robia vsetko na svete a nepada to na urodnu podu.
je velmi dolezite nezabudat aj pri rodicovstve na urcitu mieru asertivity.
viem, pisala, si, ze pokial nie je pripravene na povolanie...ale kedy je? v mojom okoli mladi zacali aj 2-3 vysoke skoly, ktore nedokoncili a pod. a vyspavaju cele dni doma, kym ich rodicia maju narocnu pracu.
a dokonca tito mladi ludia nepomahaju ani v domacnosti.
mozeme namietat, ze prezivaju tazke obdobie (ale kto sme ho v mladosti neprezivali?) nestastne lasky, nepochopenie a pod.....ale naozaj si myslis, ze spravna cesta je len nekonecna toleracia rodica?

este sa vratim ku koseniu a vysavaniu (viac krat tu zaznelo, ze prave v tom by mohol byt problem) - su to oblubene
prace mojho syna (preto si ich viac-menej zobral na seba). roboty, ktore nikto nechce robit, zostali samozrejme na mna.

dalej si nemyslim, ze je nespravne, ak sa mlady clovek (ak sa nemieni v rodine prisposobovat) osamostatni a byva zvlast. skor si myslim, ze je nespravne, ak zostava v dospelosti byvat u rodicov v mama-hoteli.
preco by bol scestny argument zivime ta, tak pln nejake povinnosti?
je to surovo napisane,....to ano. aj povedane...ale zivili by ste svoje dospele dieta aj keby nestudovalo? iba tak?
je to vobec spravne? ved k comu ho tym vedieme?
moj prvy muz bol vychovavany podobne a zostalo mu to. nepracoval, nezivil ani svoje malicke dieta ani nepodporoval mna na materskej.....celozivotny egoista...ale zacalo to opicou laskou jeho matky.


@kubaka
moj syn mal tiez zhorseny prospech pri prestupe na gymnazium. ucivo je narocne, mozno nestiha...mozno mu nevyhovuje ten typ skoly., mozno ma len krizu.... co na to hovori on? chce vobec o tom hovorit? hlavne mu tie znamky nevycitaj.
za zle znamky dieta skoro nikdy nemoze.....to je dobre, ze sa s nim otec uci.
4. lis 2010 ve 14:25  • Odpověz  • To se mi líbí
@kubaka neviem preco prirovnavas dlhe dojcenie s fanatizmom...ale...poviem ti svoj nazor na spravanie tvojho syna...

"Pořád odmítá vzít za své, že škola je důležitá, nutná, že by to měla být jeho priorita a vizitka a že dobré vzdělání je předpokladem toho, že pak může jít studovat"

presne v tomto tvojom postoji (predpokladam, ze to je postoj aj tvojho manzela) vidim zasadny problem...

- skola nie je dolezita, je dolezita iba pre teba, preco by si mal nieco take mylsiet aj tvoj syn?
- priority by si mal tvoj syn urcit sam
- vizitka...brrr ....normalne mam z toho slova husiu kozu

maj svojho syna rada takeho aky je, tvoj manzel namiesto driny s jeho doucovanim by ho mal zobrat na futbal, na hokej, spolu vykonavat chlapske prace - okolo domu, oprava auta, so svojimi kamosmi z prace zahrat futbal, brat ho uz ako seberovneho, pomoct mu nabrat sebavedomie na zapojenie sa do spolocnosti...evidentne potrebuje skor podporu v socialnej oblasti...ved ake sebavedomie moze mat chalan, ktoreho doma nutia sa ucit s otcom?

podla mna 14 rocny chalan priemernej inteligencie skolu zvladne lavou zadnou, ak ju zvladnut chce...


4. lis 2010 ve 14:26  • Odpověz  • To se mi líbí
@dadis
nie je pravda, ze s dietatom nie je potrebne sa ucit.
su obdobia, kedy aj nadane dieta potrebuje pomoc, doucovanie. sama mam nadaneho syna
a boli obdobia (neschopni ucitelia, preskocenie latky, narocne ucivo) kedy bolo potrebne najst niekoho na doucovanie.
vies, ked v tom nechas decko same, moze sa stat, ze jeho neuspechy v skole poznacia jeho sebavedomie, a ine celozivotne nasledky.
nepopieram, ze ani ten pohyb na cerstvom vzduchu neurobi dobre. jasne, ze urobi, ale niekedy o to pubescent vobec nestoji.....tak co s tym?
a mylis sa aj v tej poslednej vete. vstupuju tam rozne cinitele.....
4. lis 2010 ve 14:48  • Odpověz  • To se mi líbí
@filipal ja nehovorim, ze netreba dietatu pomoct, ked pomoc s ucenim potrebuje...ja som tiez v 7.triede na ZS bola mesiac chora, mala som zapal pluc a otec sa so mnou ucil fyziku, pretoze mi to neslo samej..ale som ho o tom sama poprosila...alebo na strednej ma mamina popri vareni skusala z anglickych slovicok...tiez som ju o to poprosila.. su to moje pekne spomienky, pri ktorych sa mi vycaruje usmev na tvari
je chyba nezdravo vkladat do dietata svoje vlastne ambicie a nechat ho cely zivot zit s pocitom, ze nesplnil ocakavania...
je pekne, ze sa kubakin manzel venuje synovi, kazdy cas, ktory rodic stravi so svojim dietatom sa pocita...aj ked..je tam to ale... lebo on nepomaha synovi, on vlastne pomaha sebe, aby mu syn urobil peknu vizitku...tak som to teda ja pochopila..

4. lis 2010 ve 14:59  • Odpověz  • To se mi líbí
@filipal
@fem
tady je jasně vidět, že ne na všechno se dá připravit a situace, které s dospívajícími nastanou můžeme mít stokrát promyšlené, můžeme být dobře připravené na jejich řešení, ale ona ta realita je pak prostě ....třeba jiná. . do našeho programu, plánu vstoupí bouřlivé emoce - ze strany puboše hormony, ze strany matky taková směsice - já to nezvládám, pomoc, kde jsem udělala chybu plus vztek a bezmoc. Skoro vždycky jsem věděla, jak chci průšvih řešit, a ve výsledku z toho byl jen odvar. Tím chci říct, že prostě teorie a praxe se v tomhle případě může (samozřejmě nemusí) lišit. @fem, teď tě otevřeně prosím, neber to jako výtku (ona ještě neměla velké dítě, ona neví co ji čeká), ale prostě je to schopnosti každé jedné matky a každého mladého muže-ženy, jak se se situací vypořádají - snad jediné spolehlivě fungující je trpělivost, max tolerance a empatie. To vše až na hranici samostatného života. Pak si myslím, a v tom jsem za jedno s @filipal, že odpoutat se dítě MUSÍ, v zájmu svého vlastního spokojeného života, ne proto, že by to matka nezvládla ho dál živit, starat se o něj. Ale proto, aby ŽIL svůj život, ne rodičů.

Můj ex manžel, mamánek, oběť opičí lásky svojí matky - asi měli tupé nůžky v porodnici a neodstřihli pupeční šňůru, protože od narození do tě, je mu 49 let, žije sám (krom našeho 2 letého pokusu o manželství v bytě tchyně), buzerujíc svojí matku, která ve svých 84 letech zajištuje full service a on pije, kouří, povaluje se, křičí, nadává.
Pro mě odstrašující případ.
Michal už nestuduje, pracuje, bydlí doma, a na chod domácnosti přispívá finančně, to se kroutí jak žížala, ale dodržuje dohodu:slight_smile:. pomáhá rád, kupodivu, je to takovej pečovatel, takže tam to funguje z jeho strany samospádem. Ale nikde se nebydlí, nejí,nekoupe, nesvítí zadarmo. Náklady na život prostě jsou a budou.
4. lis 2010 v 15:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@filipal vies moje nazory vychadzaju z toho, ze dieta proste nie je nejaky vyuzivak...alebo ako to povedat...do dospelosti date dietatu absolutne vsetko, bud ste ho moralne obohatili a dovolili mu vytvarat moralne sudy o sebe, co je spravne, co je dobre, dajme tomu aj pre inych, on teraz s tym pracuje vo svojej optike, dalej ze ma dostatok sebavedomia, schopnosti...to je vychodzia situacia...prosto v takom veku sa deti uz nevychovavaju v pravom slova zmysle...prosto ja neporovnavam rodiny komzumentnych spratkov a normalne inteligentnych chalanov..ktorym sa rodicia venovali, nechavali priestor na ich rozvoj a realizaciu...obdobie puberty je velmi tazke...je to obdobie hladania, overovania atd... na konci je bud uspesny clovek, ktoreho vlastna realizacia uspokojuje, vie na seba vziat urcite povinnosti pre vyssie ciele a potreby...alebo clovek asocialny, ktory sa v spolocnosti vobec nevie realizovat....vzdy to je a bude o zvnutorneni, je to v akte dospeleho cloveka...co rodic? niekedy sa moze uz v tomto obdobi aj pokrajat a deti, ktore neboli vedene k vzajomnemu zdielaniu pomoci sa uz v tomto obdobi nezmenia carovnym prutikom....jednoducho je to tak...
na druhej strane deti, ktore to intenzivne prezivali a boli k tomu vedene, v tomto obdobi ciastocne odsuvaju svoje primarne socialne prostredie a jednoducho sa ucia Zit inde, v inom priestore, a to niekedy nejde bez urcitych kompromisov...
z mojich vyrastajucich "kolegov" poznam skutocne velmi uspesnych ludi...naozaj uspesnych...a ti tiez niekedy urcite pravidla nedodrziavali...to su silne individualne osobnosti...
...
vidim ze problemom je v mnohom pocitac...my sme mali to stastie ze sme sa formovali v dobe kedy tento typ reality nejestoval..tieto deti to maju tazsie...je to problem suplovania skutocnej reality tou virtualnou....prosto simulovanie...aj relaxu, aktivit, uspechu socialnych vztahov na sieti...


@dadis neviem, o com vravis...ale sportova potreba to nie je jedina v plejade potrieb cloveka zijuceho v istej kulture..ale ok...ucenie...je tvrde slovo...mozno je sprievodcovstvom urcitym typom vedenia, vedy...poznavania...ano tak ako sa prechadzas s dietatom v lese a ucis , aky strom je to hento, co robia vtaciky...atd..tak je mozne priblizovat cloveku aj inu vedu...nielen prirodovedu...a kopu mladych ludi to bavi...napr. aj chemia ci matematika..atd. cez divadlo sa mozu ucit poznatky z historie a pod...
niektore skoly sa narocnejsie ako ine...tam aj stvorkar moze byt lepsie mysliaci a sikovnejsi ako jednotkar na inej skole...u deti sa ocenuje skor sposob kreativneho myslenia, asociacicneho myslenia, riesenie problemov a pod...nie bezduche memorovanie....tomu sa hovori prechod od abstraktneho ku konkretnemu...mysleniu
mozno preto si myslim, ze by pomohla prakticka veda
...
inak vacsina ludi trpi tzv. nedostatok poznania v detstve v zmysle aj uspokojenia (ze skola ich nebavila a nikto im neponukol pomoc ako si priblizit jej vyznam-nie kazdy ucitel to vie urobit)--- a tak si to kompenzuju v dospelosti...a vysoke percento ludi je nespokojnych s tym, co robi..ake ma vzdelanie..


4. lis 2010 v 15:22  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem preto by mal pomoct aj rodic a opravujem prechod od konkretneho myslenia k abstraktnemu
4. lis 2010 v 15:30  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem ja si nemyslim, ze sport je jedina potreba...ale skor najst nieco, co maju obaja radi, co ich spaja, kde su ludia, ktori maju radi nieco spolocne...dala som to len ako priklad...ak ma otec rad divadlo a syn pocitacove hry, niekde musia mat hadam aj "prienik" spolocneho zaujmu...ktory by bolo dobre najst...
moj manzel napriklad vobec nie je sportovy typ, na hokejovom zapase bol raz, na futbale este v zivote nebol, ale ma iny okruh svojich zaujmov a verim, ze nejaky spolocny zaujem si s nasim synom najdu...
ano skoly su vselijake, ale nepoznam skolu, kde maju vsetci 4ky...
4. lis 2010 v 15:32  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem si mozeme pokecat za 13rokov...ked budu nase deti v puberte :wink:
4. lis 2010 v 15:40  • Odpověz  • To se mi líbí
@berenika39
ano chapem, nemam takuto skusenost...
mas pravdu, ze sa musi odputat a zodpovednost za svoje ciny vziat na seba..nie vzdy to vyjde super...mlady clovek sa uci...
a takisto aj s tymi emociami mas pravdu...no iste veci ten rodic proste musi preniest nejako, ze nemoze si uplne vsetko pripustat..a emocie prosto krotit...
preco?
lebo jednoducho je to specificke obdobie psychickeho vyvoja cloveka, kde je isty typ vzdoru, kritiky a negativizmu nutny a nepopieratelny...to treba jednoducho vnimat ako fakt..
niektori dokonca uvazuju ze je to evolucne zakodovana potreba kritiky spolocenskych institucii, ze to prosto neda nejako "ovladnut" ze tato schopnost posuva spolocnost dopredu, dokonca umoznuje civilizacii prezit...
staci sa pozriet do dejin..
ale inak plne suhlasim s tym, co vravite...
ale snazim sa aj nieco doplnit prave svojim nezatazenym pohladom...hoci si myslim , ze filipal je dnes nahnevana na syna, ale mozna sa mylim :wink:
inak to, ze sa neskora adolescencia to je novy fenomen...je to hrozne, ale nemozu za to len ti ludia, ale aj to usposobenie spolocnosti, reality, konzumu atd..dalo by sa to analyzovat, je to zlozite...ale nie je to cista chyba tych mladych ludi, chyba ich osobnosti... ale chyba aj istych spolocenskych struktrur...


4. lis 2010 v 15:41  • Odpověz  • To se mi líbí
@dadis s tymi prienikmi s tebou suhlasim...o tych skolach na gymnaziach, dobrych je bezne, bolo bezne...ze deti mali z istych predmetov jednotky a napr. jednu stvorku...ine dieta opacne z tohto predmetu malo jednotku a z ineho stvorku...
to je len taky predsudok, ze jednickar atd...
vtedy je to dobra skola...ked netrpi predsudkami...ale jasne su typy deti, co maju dobru pamat...a ucenie v takom klasickom zmysle slova im problem nerobi...ale to nemusi byt svedectvo inteligencie v rozsirenom zmysle, abstraktneho myslenia a pod... cize moze a nemusi...
4. lis 2010 v 15:44  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem
vies Fem, ja trpim pri vychove akymsi rozdvojenim osobnosti. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
jedna Filipa mi hovori, ze dieta potrebuje rezim, pravidla, priklad, aktivity.... vedenie, motivaciu, odmeny....
a druha Filipa (alebo sa vola inac? :sweat_smile: ) mi hovori cosi o intuicii, o slobode, volnosti, tolerancii....tato Filipa, ked cita tvoje myslienky, plesa a obdivuje, ako to vsetko vies.
a pride ta pragmaticka a zase chce urobit nejaky ten poriadok a boji sa pustit z ruk opraty...
a tak sa nejako biju tieto dve a ja neviem, ktora vyhra.....
4. lis 2010 v 15:45  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem jojo, však jsem to psala, to mládě si to prostě musí prožít, dokonce je to důležité, aby si tím prošlo...otázka je, nakolik má kultivované rodiče, nakolik oni dokážou ho doprovázet, ne před ním zametat......
4. lis 2010 v 15:48  • Odpověz  • To se mi líbí
@dadis tato myslienka je super:
je chyba nezdravo vkladat do dietata svoje vlastne ambicie a nechat ho cely zivot zit s pocitom, ze nesplnil ocakavania...
..dnes podla mojho nazoru musis dietatu robit sprievodcu poznanim, pretoze spolocnost je nastavena velmi konzumne, virtualne a medialne atd...je to ina skusenost, ako si mala ty, alebo ja...aspon by sa o to rodic mal pokusit...nevravim nasilnicky, vnucujuco ... ale partnersky a respektujuco
4. lis 2010 v 15:49  • Odpověz  • To se mi líbí
@filipal podpis. a není to moc příjemný pocit. výčitky mívám ať už dám volný průchod jedné, nebo druhé berenice.
4. lis 2010 v 15:51  • Odpověz  • To se mi líbí
@filipal podla mna kludne, ak chces zavadzat nove ponatie povinnosti a pravidiel..isla by som na to pomaly...nechcela by som vsetko naraz..a cakala by som na reakcie..ale uplne ta chapem...podla mna je to ok...ale nie je to teraz obdobie prechodu a zmien...vies treba byt niekedy citlivejsii k situacii...co je dolezite v tomto obdobi...pre nas, pre nas spolocny vztah a zivot...mas strach no...negativne emocie vedia urobit sarapatu niekedy...aspon minimalne to treba regulovat, oslobodit sa...mozno budes napokon prekvapena
4. lis 2010 v 15:54  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem a mas pravdu, ze je to omnoho lahsie pozriet na toto obdobie nezatazenemu cloveku, ako nam, matkam adolescentov....

ja teoreticky chapem, ze syn ak sa chce odputat, musi byt taky protivny....nemoze zostat tym rozkosnym babätkom, lebo by som ho nikde nepustila! :sweat_smile:
Fem a to uzasne obdobie rebelantstva ako posun spolocnosti dopredu...hmm....to sa mi paci...a beriem to!

nie na syna som nahnevana, ale mala som dnes prednasku v specialnej skole....a ti zaostali pubertaci....to bolo strasne!!!
a chudery ucitelky uz uplne rezignovali... :frowning2:
4. lis 2010 v 15:55  • Odpověz  • To se mi líbí
4. lis 2010 v 15:58  • Odpověz  • To se mi líbí
@dadis fakt děkuju za rady,ˇmám ráda, když někdo přesně ví, jaký má druhý dítě a přesně ví, jak by se k němu měl chovat. ZvláŠt když používá imperativy " měj", To si fakt myslíš, že nic z toho nevím, nezkoušela jsem, nepátrala???? Jak můžeš vůbec vědět, co je nutné s puberťákem probírat a co ne? a jak přesně víš, jaké ambice vkládáme a že se manžel se synem učí kvůli sobě, přímo dře???
To fakt miluju.
Nikdy jsme se s ním neučili, školu jsem moc neregistrovali, nosil jedničky. Ještě celý prvák. Manžel se k tomu uchýlil když zjistil, že synek vůbec netuší, jak si má látku opakovat, jak se učit. Školu spolu probírají, aby zjistiil, čemu nerozumí. Odchod na gympl byla záchrana pro něho, protože ta verbež ve škole by ho úplně umlátila - ještě na konci školy jsem řešila šikanu. V téhle škole se mu velmi líbí, má tam dobré kamarády, příjemné prostředí. Ale učení ho netankuje. Je mi šumák, že bude na trojkách a proleze jen tak tak , to jsme mu taky řekli - nesmí ale propadat a nesmí dát záminku k "doporučení přejít na střední školu" - k vyhazovu.
My své ambice máme naplněné bohatě. Oba vysokou, manžel má FAMU,je dramaturg v televizi, je to filmový odborník, ktkerý je momentálně na festivalu v Los Angeles, já mám Filmovou vědu a živila jsem se 15 let jako publicista, editor v celonárodním měsíčníku a teď mám svou živnost, své zaměstnance, která mi umožňuje být s dětmi doma podle potřeby a vydělá mi pohodlně na 15 dní u moře All inclusiv a pohodlný život.
Fakt mám ráda teorie na základě kusých informací. :angry: :angry: :angry: :angry: :angry: :angry: :angry: :angry:
4. lis 2010 v 16:05  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj holky...opět se hlásím,jdu se poradit...
od pondělí máme problém se školkou.Prostě tam nechce.Dojde tam v pohodě,převlíkne se a pak se sekne.V pondělí nakonec šel,v úterý ho přivedl manžel domů,včera šel a dneska opět šel se mnou zpátky.Ani moc nepláče,spíš se mně drží a opakuje,že nechce do školky.Ptala jsem se ho,jeslti mu někdo něco ošklivýho neřekl,neudělal-prý ne.Učitelky si taky ničeho nevšimly..Je fakt,že my dva (já a Šimonek) se tolik nevidíme,chodím do práce,pracuju krátký,dlouhý týden a jsem celé dny pryč-pokud jsem v práci.když jsem doma,snažím se mu věnovat,ale holt to občas nejde tak,jak bych si představovala.Minulý víkend spal přes noc u kamarádky ze školky a pak ho druhý den hlídali,my byli oba v práci.Je zvyklý být občas jinde-i přes noc,ale u rodiny.Bylo to v pohodě,nesmutnil,krásně si hráli..tak nevím,jestli je to tím..A teď nevím,jak na něj,aby do té školky šel v klidu.Nechci ho tam nechat s brekem nebo,když se mě drží,mu dávat ruce násilím pryč.Jenže dneska jsem měla volno,to jsem si ho mohla vzít domů,ale jindy,když jdu do práce?Ze všech stran-i od učitelky ze školky ,slyším,že jsme ho neměli brát domů,když už jednou ve školce byl,že si na to zvykne a nebude tam chtít chodit vůbec,ale mně se to příčí,zbaběle utéct,že se srovná za chvíli sám..
4. lis 2010 v 16:33  • Odpověz  • To se mi líbí
@kubaka ja som ta pochopila, mne to bolo aj v tvojom predchadzajucom prispevku jasne :wink: ... nic viac som v nom nevidela...
@petrunka01 :frowning2: , mna stale napada, len ta moznost ostavat s nim v skolke a postupne skracovat cas pobytu tak na tyzden ...ak vezmes odtial domov, ako si to praje, tak ono to je uz ista manipulacia z jeho strany...takze ja by som ho nenechavala v tom tazkom rozpolozeni sameho a pokusila sa s ucitelkami dohodnut...
ale neviem, ako dlho tam je ...ci to je zrazu,...alebo si uvedomil...ze skolka je na furt....neviem naozaj..
mate to tazke
4. lis 2010 v 16:55  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem no,právě,že už chodí do školky druhý rok,nikdy problém nebyl.. proto si myslím,že je tam nějaký problém...ale dobře,beru,že jsme ho možná brát domů neměli,jak si přál.Uvidíme příště...myslím,že,kdyby tam šel,opravdu se za chvíli uklidní.Jde mi spíš o to,jak ho dostat do třídy v klidu..pak už bych nemusela zkracovat pobyt,protože už by byl v pohodě..chápeš,jak to myslím..?ono je to někdy těžké,vyjádřit se písemně:.-)
4. lis 2010 v 17:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem u tebe je mi to je mi jasné, jen mě teda silně vytočilo, když někdo druhému podsouvá maloměšťácké nebo buranské myšlení aniž by ho znal a střílí od boku rozbory, proč druhý dělá co dělá a diktuje, jak co má cítit a jak se chovat k vlastnímu dítěti. Zvlášť když to myslí cíleně osobně.
4. lis 2010 v 18:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@petrunka01 ano chapem ta, pravdepodobne sa nieco stalo, male deti tazko vyjadruju nejake veci, pravdepodobne pomoze len rozhovor...skus mu klast otazky konkretneho typu: ze bola na teba pani ucitelka zla? alebo nejake dieta v skolke ti ublizovalo...skus aj pomenovat...alebo na tej navsteve...prosto konkretne meno...
deti prezivaju nejake veci tazsie aj ked su tymi dospelymi mienene dobre...tazko povedat..
viem, ze dietatku netreba klast prilis vseobecne otazky typu...ze niekto ti ublizil?... nevie na to odpovedat,alebo ma strach...
tiez by som dialog zacala najprv porozumenim napr. ze tebe v skolke nie je dobre...ty tam uz nechces chodit...je dobre, ak sa dietatko pri tom vyplace...kludne pokracuj, ze ja ti rozumiem...je dobre pri tych otazkach, alebo konstatovaniach pozorovat jeho reakcie, to prikyvnutie hlavou aspon...na zaklade toho rozvijat dalej...to prikyvnutie hlavou je velmi dolezite a tak patrat...tiez je dobre ho uistit o svojej laske...povedat mu, ze si tu prenho stale...atd...ze ti moze doverovat...
ale ten argument , ze do skolky musi chodit...je treba povedat az ked je dietatko ukludnene a racionalne uvazuje...
alebo sa skus bavit...s nim ako s "dospelym clovekom"
ze jednoducho ako keby s kamaratkou, ktorej sa nieco stalo a nechce ti prezradit podrobnosti, ale chces jej ukazat svoju podporu, a ze kludne sa moze na teba obratit...
samozrejme netreba pritom dialogu podsuvat nejake vlastne emocie, nezvelicovat...netahat do toho vlatne pocity...skor pokojnym hlasom...a pozor na negativizovanie..typu neboj sa, neplac,...atd.
4. lis 2010 v 19:04  • Odpověz  • To se mi líbí
@petrunka01 nekritizujem to, ze si ho vzala prec...alebo do skolky nechcel...uplne chapem...ale dlhodobe riesenie to nie je ...tym padom pokracuje len zmatenie dietata...kedze v skutocnosti to tak nemoze byt stale...
absolvujete aj nejaky rozhovor priamo v skolke, ako ho tam nechavas...je dobre snad uznat jeho emocie...nepresviedcat ho, ze to, co citi nie je spravne, ale dobre...nechat mu jeho emocie...uznat ich s porozumenim..a s laskou aj pri "neriesitelnych situaciach"
alebo pred skolkou, aby ho nikto nevidel, alebo v aute...neviem..
ale urcite by bolo dobre , ak by tomu predchadzal rozhovor doma...
mozno sa len potrebuje vyplakat...mozno ked uvidi porozumenie v danej situacii, ze uznas jeho strach a nevolu...tak to vymizne...aj to sa moze stat
4. lis 2010 v 19:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@kubaka cim je clovek viac otvoreny vo svojich nazoroch, otvara aj svoje osobne skusenosti, tak ludia maju tendenciu to zneuzivat...v inych situaciach, ludia sa radi hrabu v intimite aj ked je podsuvana na dolozenie objektivneho nazoru...ten objektivny nazor si nevsimaju ale radsej vytahuju detaily...poznam to...do tej diskusie co vyvolala tolko kontroverzie a osobnych utokov by som sla...par poznamok mam...skoda, ze ludia viac neinterpretuju fakty, ale jednoducho zovseobecnuju len svoj subjektivny postoj...tych faktov tam bolo habadej...myslim aj na zamyslenie
4. lis 2010 v 19:15  • Odpověz  • To se mi líbí
som ta tu nejak zacitala a veru zaujimave citanie tato debata :slight_smile:
@petrunka01 ja by som sa bala takeho rozhovoru ako navrhuje
@fem myslim, ze take otazky typu: ublizil ti ten a ten? a podobne. a to preto, ze by maly mohol pochopit, ze ked take nieco bude pravda, tak nebude v skolke alebo tak. proste neviem, ci taketo deti povedia pravdu. teda sudim podla mojej malej, aj ked tvoj syn je uz starsi... podla mna skor vyjde najavo vela veci pri hre - na skolku napriklad. ak sa take bude chciet hrat.
ja som malu dnes tiez nechala v skolke s tym, ze trochu plakala, ale zas ucitelka sa jej hned nieco pyta a ona mala este taky ulutosteny hlas, ale neplakala. som pocuvala za dverami. a ked som pre nu na obed prisla, tak uz bola vysmiata a v pohode a ze neplakala. ale zas my sme este len v adaptacnom obdobi, tak asi je to normalne ked trochu place, ako ked uz chodi dlhsie. brat ho domov asi nebolo rozumne, ale zas nie je to ziadna katastrofa. nabuduce, ked nebude chciet zostat, tak by som s nim chvilu zostala, mozno sa ukludni. niecim ho zaujmi, ze ukaz mi tu oblubenu hracku alebo co si vcera nakreslil. neviem, tazko sa radi... ked vieme len par informacii.
4. lis 2010 ve 21:47  • Odpověz  • To se mi líbí
@lindulak
to napadlo aj mne, ze tie otazky su prilis sugestivne...
niektore deti maju bujnu fantaziu a urcite by sa im pacilo rozvijat myslienku ako im Janko ublizil....
nie ze by chceli klamat, ale moze sa im zdat, ze je to zaujimava hra :slight_smile:

@fem co myslis ?
poznam deticky, ktore si strasne vymyslali.
4. lis 2010 ve 22:49  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek