• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@lindulak podle rabr bys měla říct ne "pojd si umýt zuby", ale "ráno si umýváme zuby" a dítě by mělo jít a zuby si umýt, když ne, tak to třeba opakovat a říct, "čekám, že si te´d umyješ zuby a potom si můžeme hrát "nebo třeba říct "Korny zuby! když si nebudeme umývat zuby, tak se zkazí"....atd..... u nás zuby nejsou problém, ale třeba uklízet po sobě, nebo se oblíkat... to můžu vysvětlovat jak chci a nic....
15. pro 2010 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak taky mám v poslední době spíš pocit, že to nezvládám, že jsem všechno dělala špatně, že jsem nervozní, hysterická, unavená... ve vypjatých situacích neumím jednat rabr, to ze mně vždycky vypadne nějaká perla typu zlobíš a ježíšek to vidí a nedostaneš žádný dárky! no jasně že dostane, ale v tu chvíli si nemůžu pomoct a i když vím, že říkám naprostou pitomost, tak se neovládnu....
15. pro 2010 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak
@reruna no veru, každodenné klasické problémy....myslím, že teóriu ovládate.. :slight_smile: :slight_smile: aj ja keď čítam knižku, všetko mi je také jasné...ale realita potom trošku je o inom, ale snažím sa. U nás je problém

upratovanie - všelijak skúšam, ale ona normálne začne zahovoráať..ako vonia uteráčik, ako tamto ako hento. A popritom neičo rozhádže. Napríklad dnes z magnetickej tabule rozhádzala všetky písmenká po zemi. Tak som jej povedala, že nepatria na zem, že sa môžu zničiť aby ich pozbierala, začala som zbierať aj ja, a nabádala som aby mi pomohla, úškľab na ústach. Tak som ich pozbierala a povedala, som, že keď sa nevie o písmenká starať, dám ich dievčatku, ktoré si dáva ne pozor. Zbalila som ich a odložila. To isté rieši často s ňou manžel, lenže ten ide na to úúúúplne antirabr. Tak jej hovorím, že nepočúva...a keď v zápätí niečo chce ona od muža..tak povie, že ani on nebude počúvať.
15. pro 2010 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna tak toto musim priznat, nas nastastie obislo - myslim ta ziarlivost v style obliekania ci napodobovania v jedle - ze ty ma musis obliect, nakrmit, lebo som ako babatko. niezeby vzdy bol s jonasom jedna ruka, tiez obcas povie, ked niekam ideme - jonaska tam nechcem, nechajme ho doma. pripadne najoblubenejsie, ked je unaveny - vyhodme jonaska von :grinning: ale vacsinou ho to za 5 min prejde a je klud.

@lindulak deti su obcas presibanejsie ako si myslime :wink: my sme sladkosti zacali davat nedobrovolne od 17 mesiacov - prisiel advent, pecenie a ine, no a skus nedat dietatu kolacik, ked na stole je toho naklad. a cokoladu spoznal tak, ze ked som piekla medovniky a potrela ich cokoladov, nechala som ich v kuchyni do rana vychladnut. no lenze lukas vtedy uz vstaval sam z postielky, tak si vyliezol a ja som sa zobudila, ze cosi strkoce v kuchyni a mlady pan uz ladoval do seba jeden za druhym, jedine co som stihla ukradnut mu zhora mandle, aby sa nezdrhol :grinning: :grinning: :grinning:
tak som si vtedy povedala, ak sladke, tak pod dozorom a on si na to tak zvykol, ze ho to ani uz nelaka zjest vsetko. aj z balicka si vyberie kinderko, rozpoli a povie, ze mam odlozit tu druhu na zajtra, alebo tatovi. a aj kolace tak. takze sa mi naozaj osvedcilo, nezakazuj ale ukaz, tak ako pri dalsich veciach ako je radio, tv, pocitac, pracka, susicka, umyvacka a dalsie :slight_smile:

a nebud frustrovana - mne sa z rabr nieco paci a to praktizujem, ale ostatne riesim skratka tak nejak tradicne a hlavne za pochodu. ja som dost zasadova, takze ak nieco poviem, tak to plati. tym padom ale deti vedia, co odo mna mozu cakat. vedia, ze ked nieco slubim, tak to aj splnim - aj v tom negativnom zmysle. mozno to nie je rabr, ale u lukasa sa mi to osvedcilo (u jonasa uvidime) a nemam pocit, ze by mal malo sebavedomia alebo sa bal vyjadrit svoj nazor.
15. pro 2010 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak rano by som jej dala na vyber, ci sa oblecies sama, alebo ta obleciem ja...deti maju radi rano kontakt aj telesny, moze to byt preto, v podstate vzdy po prebudeni...takze z toho by som nic nerobila, ked sa jej obliekat nechce, mozno chce travit nejaku chvilu s tebou ...ze nieco pre nu robis...stale sa jej skus opytat, ci chce sama, alebo ci jej mas pomoct...slovo pomoct je myslim celkom dobre
co sa tyka hrania pred spanim...od toho by som, co najskor upustila, zrusila by som to, je to primarne antirezimalne...dobrotu to robit nikdy nebude :unamused:
15. pro 2010 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna len pokojne sa ho opytaj, vzdy pekne postupne...oblecies si tricko sam, nohavice, ponozky, mozes pritom jednoducho rozpravat, opisovat, co robis (aspon nebudes mysliet na neadekvatne hodnotenia jeho osoby a vyslovovat to )...stale milo... ak chce kontakt nechaj ho, potrebuje ho, potrebuje tvoju starostlivost , je to prirodzene, ak si to v tom obdobi vyzaduje, tak vie preco, je to prenho nieco, ako emocionalna istota... cim viac mu budes ty "vzdorovat" tym viac bude chciet sa uistit o tvojej nepodmienej starostlivosti...
ak aj doteraz tam boli viac vypate situacie, ked to skusis par dni s pokojom...ver mi deti sa velmi rychlo dostanu z toho...ale tiez to neide na prvykrat...
15. pro 2010 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak skus to jednoducho tak, ze ak sa mate umyt, vyslov opravnenu poziadavku, ako info...teraz sa umyvaju zubky, alebo pouzi plural my ideme umyvat zubky...stale sa s nou snad udrzat komunikacny kontakt, napr. bavit sa o niecom...mas tam taky a taky uterak...neviem, ked ho ma rada, poutierame sa....jednoducho opisuj...vies co aj mamicka si umyje zubky...
skus tak nenutene komunikovat, podavat info, co budete robit, pomaly, postupne, nenutene...tak ako som pisala, ze potom to nezvadza k hodnoteniu, ze ty nechces...atd...
co ja viem, pozrieme sa, ci mame ciste uteraky , cistu vanu...dolezitu ulohu...alebo ci netreba prat, akoze mimochodom...a je dobre pri vsetkych ritualnych veciach dodrzat...postupnost...vzdy rovnaku...nemenit to..a tiez je dolezite uz pred opravnenou poziadavkou mat suvisli kontakt s dietatkom...taky plny porozumenia...potom to ide lahsie...najhorsie je , ked dietatko, co ja viem sa vyrusi pri hre...a teraz ideme toto...to uz posobi na dieta ako rozkaz...
ja osobne, ked vidim, ze je to fakt nieco proti jeho voli, uplne vazne, ze je frustrovany a pod...tak upustim z toho a vyslovim bud dohodu, ze dobre, pojdeme neskor, alebo jednoducho ho poziadam, aby sam mi povedal, kedy bude pripraveny...popr. sa zacnem ja tulat v tom priestore, kde chcem , aby bol...a vacsinou pride zo zvedavosti.. a poviem mu, ze ty si prisiel..super
15. pro 2010 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna dakujem za prakticke navody, zajtra rano skusim :grinning: trochu to potrva, kym tu knihu precitam a budem priravena na reagovat podla rabr... zatial je to taka snaha na nedostatku informacii :slight_smile: tak mi taketo navody na bezne problemy pomahaju. ale musim povedat, ze dnesne popoludnie uplne krasa ako na to mala reagovala. a vecer, ked pride manzel, tak zase je to hroza. manzel unaveny, dieta unavene a tak to aj dopadlo. tak trochu nutim manzela citat knihu, nech drzi so mnou krok....
@bubelko vtipne zazitky :slight_smile: s tou zasadovostou suhlasim, je to dobre, ked si pre ne predvidatelna... myslim, ze ja som tiez dost taka, uz len zmenit tu formu komunikacie...
15. pro 2010 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem jej az teraz mi sem skocili tvoje prispevky, ked som napisala moj. dakujem, plne napadov! zvlastne, ake sa mi to zda prirodzene, ked to citam a pritom ma to v danej situacii nenapadne. teda v takej, ked uz sa prieci, ze nieco nechce. pritom v inych tak fungujeme... uz sa tesim, ako zajtra skusim inak. a skusim aj ten vecerny ritual udrziavat rovnaky a bez hrania, len rozpravocka na dobru noc ako vzdy mame. dobru noc :wink:
15. pro 2010 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak - jen pár nápadů, třeba to pomůže: u těch oprváněných požadavků a někdo tu psal o dohodách je nejdůležitější podle mě smysluplnost ....takže ne jen, že ráno se umyjeme a pak si můžeme hrát, ale proč se ráno myjeme (u toho mě moc nenapadá, v čem je ta smysluplnost...jakože budeme čistí? Malé dítě asi nemá moc pocit špíny, když se ráno probudí...no, takže tady sama nevím, jak motivovat a budu vděčná za nějaký tip) a pak že pyžamko máme na spinkání, peřinky máme čisté a nechcem tam mít třeba prach ze země... a proto se na hraní převlíkáme už do tepláčků...ale každý to má jinak...nedávno jsem se setkala s názorem, že mytí a převlíkání až po snídaní...že děti si pak nezabryndají věci do školky, ale jen pyžamo..Ale zatím taky jedem, že ráno se myjem, převlíkáme a pak asi tak až za dvě hodiny snídáme...Osobně mi poslední dobou dost pomáhá - netlačit, zdá se mi, že nechce věci dělat jen proto, že tlačím...když to nechám více na něm a nabídnu empatii, tak snázeji dojde do koupelny...
A k těm dohodám - jak dítě pak řekne, já jsem nevěděla, že dohody se mají plnit..to je podle mě dobrý výchozí bod - že, ano dohody se musí plnit, takže už když se na něčem domlouváme, máme si být jisti, jestli to i chceme splnit. Když se nebudou plnit dohody, nebudeme se pak moci na sebe spolehnout....a po několikerém zopakování se dá už jen říkat - ano, dohody se plní....
15. pro 2010 ve 22:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika - na to uklízení hraček - nám jen Kopřivovci říkali - že prostě děti nemají potřebu hračky uklízet a nevidí v tom moc smysluplnosti ... takže se dá spíše upozor'novat na to. - na zemi jsou písmenka, můžou se zničit nebo někdo na nich uklouznout...a podle mě hodně záleží na tönu hlasu, u nás jak více zatlačím, tak je konec...ale u nás hodně pomáhá - vymyslet pak aktivitu, kdy nám ty rozházené hračkz na zemi překážejí, pak je uklidí, ani nemrknu a sám...A je to jasná vnitřní motivace. Večer uklízíme tak, že příjde k nám ma'násek ovečka, pozdraví se s MIškou a že jdeme dát hračky na své místo na noc, abychom ráno přesně věděli, kde je najdeme...a spíše to uklízí ta ovečka než Miška, ale jde se mnou, něco občas odnese, občas to pojmu tak ,že autíčka Miška vozí ovečce a ona je skládá do krabice...ale mě spíše jde o to, aby viděl, že se to dělá, že se uklízí a byl u toho dobrovolně, než aby co nejdříve sám uklízel hračky...to beru jako nerealistické...a do budoucna asi budu hlavně požadovat, aby jeho hračky se neválely po bytě, ale v pokojíčku nejspíše bude moci mít svůj provozní nepořádek...
15. pro 2010 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik dakujem za pripomenutie zmysluplnosti poziadaviek, v podstate, ked ide o rezimalne veci, na zmysluplnost zabudam...inak ja velmi uz neprehanam s infami typu, uklouznut, ublizit, spadnut a pod.
tieto scenare, tym ze nenastanu, tak sa vlastne stavaju skor nepotvrdenim dovodu danej situacie...a mozu sa na dieta preniest aj v inych suvislostiach...vidis spadol si...ak by nahodou, dieta sa moze citit, ako vinne...aj ked mu to priamo uz "nepripomenieme"...deti maju neskutocne asociacne spoje myslenia
ak tak radsej ostavam s tym, ze je to nebezpecne, nespecifikujem tie rozne scenare...ono to v tom vacsom meradle nie je dobre
15. pro 2010 ve 22:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik vacsinou to robim tak..ze opisem, ze ak o danu vec nie je adekvatne postarane "nesluzila by k povodnemu ucelu" napr. ak napr. nepozorne stupa na nejake hracky, typu tych pismeniek, tak jednoducho nemuseli by uz fungovat...riesim to, vtedy , ak je k tomu situacny dovod...abstraktne ci vseobecne poziadavky typu upratovania nedavam... :wink: myslim, ze to dieta nemoze pochopit a najma, svet hraciek je v prvom rade detskym svetom..je to konecne to, co je ich...lebo vsetko ostatne nemaju uplne k dispozicii..
s laskavym dovolenim :grinning: odkladame...u nas pokrok ...trosku pomoc...ale , co je najdolezitejsie, chape dolezitost toho, takze mi to nekazi a neberie tie hracky spat...
15. pro 2010 ve 22:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika baby to vam fakt na tom upratovani tak zalezi, myslim zo strany dietata, mne vobec, a to som poriadkumilovny clovek...to by som sa nacakala :grinning: ...podla mna je dolezite, ake prostredie, deti obklopuje, aky system a logiku ma usporiadanie priestoru... to pre isty cas staci... pokial na to nemaju este potrebnu zrucnost, ide im to tazko, dlho..nevidia v tom zmysel...prestane ich to bavit...pre mna v pohode...deticky zacnuupratovat same od seba a robi im to radost tzv. starostlivost o vlastne vecicky okolo 4-5 rokov...mozno sa mylim
15. pro 2010 ve 23:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem nie som sice basika, ale co sa toho upratovania tyka, tak mne na tom celkom zalezi. my s lukasom upratujeme hracky do cca. 18mesiacov (mozno trocha skor, mozno trocha neskor, uz si nepamatam). myslim, ze dieta uz v tomto veku vie pochopit, ze kazda vec ma svoje miesto. my sme zacali velkymi krabicami z ikey - kam sa vecer vzdy ukladali hracky. nemuselo sa nic extra triedit a vsetko bolo upratane. dnes ma lukas takmer 3,5 roka a vie presne kam, ktore auticko patri a ked aj ja davam nieco inam, tak ma hned upozorni, mami to tam nepatri. tak isto ako vie po sebe odniest pohar ci misku do drezu, vyhodit po sebe papier od cokolady. zmysel sa im da vysvetlit tak, aby ho videli - presne tak, ako ste to hore spolu s @blandik pisali - ze je to nebezpecne, ze sa moze ta vec pokazit a pod. urcite ma na to vplyv aj charakter dietata, ale vela veci sa naozaj da ovplyvnit vychovou :wink:
priklad z nasej rodiny - moj otec dodnes nevie po sebe poriadne upratat, pretoze jeho mama to za neho robila od malicka, nikdy ho k tomu intenzivne neviedla. sice mu povedala uprac si to, ale ked ju odignoroval, tak nabehla a urobila to sama. nas k tomu mama viedla, hoci v dnesnej dobe by sa metode dalo polemizovat - vyhodena skrina uprostred izby, ktora tam v puberte bola potom aj par dni. ale mama ju za mna naspat nedala a veru po par dnoch mi tie veci na zemi vadili, tak som si ich nedobrovolne-dobrovolne upratala :grinning:

niekedy mam pocit, ze sa dnes casto podcenuju deti, co dokazu alebo nedokazu, ze mamy maju strach, co sa stane ak urobia alebo neurobia to ci ono, ze privela rozmyslaju o tom, ake nasledky moze mat ich konanie ci jednanie o x rokov az sa z toho straca prirodzenost vo vztahu k detom i k sebe samej.
15. pro 2010 ve 23:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem včera jsem po něm nechtěla, aby se sám oblíkal, prostě jsem mu pomáhala, tak jak chce a dokonce i sám trochu pomáhal... a hlavně neřval a neutíkal, asi je na něj toho moc, školka, brácha a pořád po něm chceme, aby se choval jako velkej, sám se oblíkal, sám jedl, říkal si o WC - a přitom vidí, jak brácha nemusí z toho nic... no snad to brzo překonáme
16. pro 2010 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
co se týká uklízení, tak nijak extra pořádek v dětském pokoji podle mě ani nejde dosáhnout, ale aspoň dodržujeme, že večer před spaním jdeme všichni i tatínek ulízet hračky - sám by to neuklízel, tak mu "jakože" pomáháme....u mladšího se o úklidu ještě nedá uvažovat, než něco ukllidí, tak zase 5 věcí vytáhne.... :grinning: ale starší už chápe, že nesmí být hračky na zemi, aby na ně někdo nešlápl, aby se nerozbily atd. hračky dává do krabic nebo do regálů... když něco vylije, tak si to po sobě utírá, vysává rád od malička a hrozně rád se mnou vaří, což do budoucna taky bude pomoc, jestli mu to vydrží :grinning: dále má za povinnost vynést sáček se smetím ke dveřím a je u toho hrozně důležitý... já jsem pro, aby děti pomáhaly úměrně svému věku... a zvláš´t chlapci... mm byl též zvyklý z domu, a to byl jedináček, takže by mohl být v tomto směru rozmazlený, ale dnes nemá problém umýt nádobí, vysát, vytřít podlahu, umýt okna atd.... vždycky s tím pomáhal mamince, tak te´d pomáhá mně... prostě je to pro něj přirozené a já jsem moc ráda, protože když slyším řečí o tom, jak se chlap nechává obskakovat a ještě má plno keců.... to bych nesnesla
16. pro 2010 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko něco na tom bude, že se vytrácí ta přirozenost ve výchově, někde jsem četla, že dnešní rodiče se často ve výchově ztrácí, protože ji sami moc nazažili - brzy do jeslí, do školek a oba rodiče v práci... dříve maminky byly většinou doma s několika dětmi, rodiny více byly spolu, možná z toho pramení ta naše nejistota, taky se samozřejmě dneska o všem více mluví, všude spousta imformací, většinou protichůdných, to taky dříve nebylo.... no byla by to dlouhá úvaha....
16. pro 2010 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby dnes rano som teda skusila trochu viac podla rabr umyvanie a obliekanie a aka zmena k lepsiemu. fakt mala zmena v pristupe a hned to dieta inak reaguje! rano, ked som povedala, ze ideme sa teraz obliect, ci sa oblecie sama, alebo jej mam pomoct, tak bolo vidno, ze sa jej hned viac chce, ked ma ponuknutu aj pomoc a obliekla sa tak napoly sama, urcite lepsie ako vcera. a aj tie zubky dopali lepsie. som jej povedala, ze pockaj ma Korka, ja sa obleciem a pojdeme si spolu umyt zubky a ona asi mala taky pocit dolezitosti, ze ma caka a ze ideme spolu, tak to bolo ok, uplne dobrovolne. a pritom aj inokedy ideme spolu. ale rano plakala v skolke, ked mi kyvala cez okno ako zvykne, nejaka bola rozlutostena, neviem, ci nebude chora... :frowning2:
16. pro 2010 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
my s upratovanim hraciek nemame problem, teda vacsinou ich upratujeme spolu, ale ja napr. je vediem k tom, ze ked uz ma vytiahnutych viac hier a ide sa hrat s niecim dalsim, tak odlozi to predosle. vtedy sa jej casto aj chce, lebo chce nieco dalsie na hranie. ked sa vela narozhadzuje, tak ju to potom odradza, ked je toho vela na upratanie. tiez presne vie, kde co patri. asi aj to je vyhoda, ze nemame az take mnozstvo hraciek ako vidim u niektorych deti - dnes to fakt s tymi materialnymi vecami prehaniame myslim.... ale ja som taky minimalista asi vo vsetkom, nemam rada ani vela nabytku, veci a vselijakych pracholapacov :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. pro 2010 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna presne tak som to myslela :wink:
16. pro 2010 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna k té přirozenosti ve výchově...s tím souhlasím. někdy mám pocit, že se nad tím vším moc spekuluje. děti jsou součástí rodiny, ta rodina nějak funguje,a děti spolu s ní. sama si myslím, že nejlepší "výchova" je prostě soužití, klidné prostředí, aby dospělí žili hezky, aby se k sobě chovali slušně, korektně, a tím nemyslím prostředí bez konfliktů...spíš tak, aby děti viděly, jak život funguje..pak není snad ani pořeba nějaká učebnice výchovy, poučky, tabulky....
S tím souvisí všechno, uklízení, nutné věci k přežití - hygiena, jídlo,oblékání,odchody,pobyt někde jinde než doma...
ráda s Petrem trávím dny doma, moc to neorganizuji :wink: , a on pak přirozeně sám dělá to, co já..úplně se ted zamiloval do kuchyně, vaří se mnou, krásně se zdokonaluje :wink: :wink: (jako malinký mohl držet šlehač na vajíčka, dneska ho sám vyndá ze skříně, rozebere, nasadí ty metličky,spolu ho dáme do zásuvky, rozklepne vajíčka (grrr salmoneloza), ušlehá, reguluje ty otáčky ...no a pak vidí binec na lince, a spolu to sklidíme. stejně tak steleme, naklepává peřiny...a vůbec mu neříkám: uklízej ....hračky večer ukládáme stejně tak jako se on ukládá ke spaní, děláme to spolu.

Jinak má Petr nový sport. Večer si lehne v osm a v deset je pořád auf a má oči jak žárovky a leží, čte, nahlas, mluví s plyšákem, minimálně dvakrát se vyčůrá a napije, prostě dělá si tam mejdan. Ale vůbec nevylejzá, nikam nechodí...jen si tam užívá. no tak nevím, co to má znamenat. Neřeším :wink: :wink: :wink:
16. pro 2010 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko dala som to do plena, len sa mi nechcelo klikat na kazdeho, som rada, ze si reagovala...inspirovalo ma hlavne to hadzanie do kosa, tomu som sa zatial vyhybala, sak kos...:slight_smile:, aj ten tanier je super...ale v istych veciach my este nie sme motoricky tak zrucny, ani vyskovo :slight_smile:..tak neskor...dakujem
pre mna je prirodzenost najma to, ze dieta do nicoho nenutim a vycitim na co ma...prosto ak mi odlozi 4 hracky som spokojna, napr. 4 lega...viac nepotrebujem...na poriadku mi tak velmi zalezi, ze riskovat fakt, ze by sa mu sprotivilo, to nechcem :grinning:
ja som to myslela najma tak, ze ak sa ocakava ze dieta uplne same to spravi, a ak nie, tak nasleduje trest, ako basika opisovala, to sa mi zda nevhodne, najma kvoli zraneniu jeho osobnosti, lebo hracky pre deti skutocne znamenaju ich vlastny svet
co sa tyka toho, ze muzi neupratuju , tak to je spolocensky predsudok, v nedavnej dobe, to bolo povazovane za normalne, dnes je to zmena k lepsiemu... maminy sa niekedy mozu snazit ako chce, v podstate aj v minulosti to tak bolo, ze muzi mali priklad z domu, ako sa dom udrziava atd...ale spolocenska podpora muzov ako zasadnych neupratovacov zvitazila...
@reruna to je super, len niekedy potrebuje byt maznany, to je ok...ja som len napisala tie komunikacne moznosti, co ja robim, aby som zachovala niekedy pokoj a nezaplietala sa do hodnotenia...ja vlastne vela opisujem, co robime
@lindulak :grinning: tak minimalista som aj ja mame to jednoduchsie scasti ...a scasti je potom to bremeno narocnosti na vsetko...poznam...prave preto vychovavam v zmysle Rabr, kedze ja velmi nemam chut riesit zbytocne spory, dlhodobo casovo ma to fakt vycerpava...vyhybam sa zacykleniam, bojom o moc a pod...taktiez nenutim, najma vo veciach, ktore chcem, aby sa stali prirodzenymi v nasom zivote, s poziadavkou internalizacie istych veci, aby to maly tak citil, nemam chut, a je to proti mojej osobnosti opakovat iste veci, davat prikazy...ocakavam skor ten efekt, ze chcem sam od seba...ja sa do ulohy kontrola fakt nechcem dostat...
zatial je to fajn..my rabrovsky postupujeme da sa povedat od 8 mesiaca, kedy zacal prejavovat osobnost...a od 10 mesiaca uz skutocne kontinutalne...keby som mala druhe dieta tak isto by som postupovala, len by som eliminovala zakazy...boli nejako len 2 a aj tak to narobilo neskutocne problemy... :grinning: striktny zakaz uz nikdy viac ...je to hlupost...bez zakazu to da ovela viac prace......najma potom nedochadza k hram typu ja zvitazim nad tebou, ty si mi to zakazala, a ja to napriek tomu urobim....to ma nebavi...lebo trva dlhsi cas, potom to prekonat, riziko je strata vztahu a pokazena dovera, dokonca cely den...
16. pro 2010 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem to ozaj ziadne zakazy nepouzivas? ani typu kategorickeho nie - to sa moze nie? mne sa zda, ze rodic by mal mat nejake pravo veta. lebo ked mozeme a mame vytvarat hranice /hoci aj cestou spolocnej dohody s detmi/, predsa my sme ti, co mame zodpovednost za seba aj za dieta v konecnom dosledku...

s tou prirodzenostou vo vychove suhlasim. ale zas mne sa nepaci aj taky extrem ako sledujem v okoli - ja si knihy citat nepotrebujem, je to moje dieta, ja viem, co je pre neho dobre a pod. a pritom robia take hrube chyby - zjapu a dokocna aj biju :frowning2: to ja zase, ked si akukolvek knihu urcenu pre rodicov pozriem, tak tam najdem nieco na zamyslenie a inspiraciu... ale samozrejme treba to selektovat a vyberat si to, co sa k nam hodi...
16. pro 2010 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 inak to je sranda, ze maly dokaze dve hodky byt v posteli a nezaspat :grinning: moja je taka unavena vecer, asi sa v tej skolke velmi nevyspi. ale aj ked je doma, tak do pol hodky spi. niekedy sa stane, ze aj hodku jej to trva, to vacsinou, ked je z nieco rozrusena, nieco riesi, tak sa pod chvilou ozve z nejakou otazkou zaujimavou :slight_smile:
16. pro 2010 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkabrezen Ahoj ,tuto knihu neznám, ale četla jsem knihu od paní L. Pekařové a byla i na několika jejich přednáškách a je to něco podobného. Chtěla bych vychovat své děti tak aby mě respektovaly, já je a abych jim nemusela do konce života dělat služku, aby byly samostatné.....na tomto a také na vzájemném porozumění je založena kniha od p.Pekařové a jmenuje se : Jak žít a nezbláznit se....
16. pro 2010 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak no já to přisuzuju tomu, že jsme byli zvyklí trávit spoustu času mimo byt, celé léto každý víkend venku, fakt jsme domů chodili jen spát, a ted bum...doma,doma,doma...neznám naštěstí od něj slovo nuda, dny plynou fajn, ale fyzicky se podle mě nemá kde vyšantit....ale už máme takový to dětský hráblo na sníh, tak si vezmu lopatu a půjdem na to:slight_smile:))
16. pro 2010 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem ved tvoj maly je aj o nieco mladsi ako lukas :grinning: riad po sebe si zacal odnasat az ked dosiahol na kuchynsku linku t.j, asi ked mal 2 roky :wink:

co sa trestov tyka - predsa pravidla a tresty su vsade okolo nas. aj v detskom veku napriklad - ak si nespravi dieta domacu ulohu dostane zlu znamku (v normalnej skole). ale aj ako dospely - ked ides ako sofer na cervenu - zaplatis pokutu - na svk mozno nie, ale tu urcite. :wink: to iste ak ides rychlo a blysne ta radar za urcitych podmienok prides o vodicak - je to podla mna tiez zranenie osobnosti a poznam skutocne vela ludi, pre ktorych je auto to ich vlastny svet, a u niektorych od toho zavisi aj ich praca. ono ako sa potom starsie dieta alebo uz dospely vyrovna s takymto niecim, ak z domu princip pravidlo a porusenie pravidla=trest nepozna? nebude mat vacsie problemy s akceptaciou pravidiel vo vyssom veku ako ked zacneme trebars od malicka? myslim samozrejme primerane jeho veku. nemyslim, ze spolocnost bez pravidiel a trestov bude niekedy fungovat - vzdy to tak bolo. vzdy existovali zakony (pravidla) a za porusenie boli tresy. ja tiez trestam - jedno z pravidiel u nas je upratanie hraciek a trestom je, ze neupratane hracky idu ku mne do skrine na urcitu dobu. su vsak hracky tzv. nedotknutelne - spacie. tie ostavaju na mieste, aj ked nie su upratane. a mozem ti povedat, ze zatial boli hracky za cele obdobie co upratujeme v skrini 2x. naposledy tam bolo jeho oblubene poziarnicke auto - je to asi pol roka dozadu. :slight_smile:
16. pro 2010 ve 12:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 no to nasa miluje sneh odpratavat tiez. mna az tak tieto zimne hradky nebavia... este tak sankovat, to zas ona moc nechce, boji sa ist rychlo na saniach dole kopcom :grinning: tak sa hrame so snehom, ale zima, ked len tak postavame... vcera tiez nechcela ist dnu vecer. ale doobeda mali v skolke divadlo, tak neboli von, tak sme to aspon dobehli :slight_smile:
16. pro 2010 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak moj manzel napr. mame musel pomahat, ked bol maly. boli len dvaja chlapci a tak robili aj vsetky "babske" veci. a dnes robi takmer vsetko, napr. umyva riad viac ako ja - sam sa chyta a este povie, ze mne to nevadi a aj zehlieval, ked bola mala babo este, oddychoval pri tom pri telke vecer :slight_smile: ale niektore veci sa nechyta - napr. prat alebo varit. mne mala tiez rada pomaha sama - vybera riady z umyvacky uz hadam od 18. mesiacov, zameta, chce aj vysavat niekedy a hlavne miluje utierat prach. hned si handru pyta, ked ideme prach utierat a tesi sa ako bobes :grinning:
16. pro 2010 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek