• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@basika a neposobil na nu stres, ze ste nestihali, mne to skor pride, ako uvolnenie emocii, alebo vela aktivit v ten den..
co sa tyka samostatneho, oddeleneho spania, tak dieta dava signaly, kedy mu to nevyhovuje, da sa to rozpoznat...ak to trva prilis dlho, tak mozu mat v sebe rozpor, ale na osamostenie spania nemaju same prostriedky, skor im treba pomoct , samozrejme respektujuco, treba zvolit obdobie, kedy dietatko je emocne spokojne, nezaziva nejake stresy napr. zo skolky a pod...ten postup, co som pisala plati, postupne znizovanie vplyvu na zaspavanie, najpr istota a bezpecie postielky ako vlastneho priestoru(co sa buduje cez den), tempo si voli dieta same, ale je dobre dodrziavat automatizmu ritualu, dat priestor dietata na iste ukony, ktore robi same, na ich dolezitost v spojitosti v zaspavani, nenutit a pestovat vzajomny doverny vztah...kedze dieta istotu a bezpecie nadobudne len prostrednictvom matky a vztahu s nou,popr. ineho rodica...inak to nebude :slight_smile: , takze ziaden strach, ziadna uponahlanost, dat na svoje instikty...nelamat dieta, dieta neponizovat, sposobom bazirovania, ze uz je velke a pod...
dokonca tieto zazitky su kamenom vztahu a mozu dokonca posilnit puto a vzajomny vztah, hoci ide o samostatnovanie, akokolvek paradoxne to znie...
13. led 2011 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
a zabudla som dodat, ze tento proces je potrebne kontrolovat, cize jednoducho povedane, nasou ulohou nie je zadriemat, ale skor davat pomalicky viac samostatny priestor dietatu, tak aby sa citilo bezpecne...uz vobec fakt , ze mamicka umoznuje dietatu samostatnejsi priestor v mnohych veciach je pre dieta velmi dolezite, lebo mamicka dava signal, ze dietatu doveruju a necha sa pokojne oddelit...len tak moze nadobudnut sebahodnotu...najtazsie na celom procese vychovy vseobecne je odlisit vlastne potreby, zelania od potrieb dietata...ak sa to deje v sucinnosti s dietatom, cize koresponduje to jeho potrebam, dokonca dieta "prekvapi"...ak dieta nie je na to pripravene, tak to jednoducho nefunguje, u deti, ktore stratili doveru s najblizsim, "neuspokojovanie potrieb", ignoracia emocii, nevsimavost, nechavanie vyplakavat, nerespektovanie osobnosit, dietata take ake je...to vsetko proces komplikuje, ale je vzdy nutny , dokonca potrebny, to je jedno ci pri zaspavani...ci pri aktivitach, pri jedle...ale je pravda, ze spavanie je skuskou velkou, lebo je to zakladna fyziologicka a psychicka potreba cloveka, je alfa a omega vztahov v nasej kulture...atd... a sluzi tiez na emocne vyrovnania a pod.
13. led 2011 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem tak áno boli sme trošku uponáhľaný, predtým jej bolo treba kakať aj sa trochu vykakala, ale nebolo dielo dokončené...takže asi tak..teraz ako o tom píšem je mi to viac jasnejšie a chápem to viac, prečo tak bolo.

k tomu zaspávaniu - tak mám to chápať tak, pokiaľ nám to vyhovuje mna to neobmedzuje a ona si veľakrát večer pýta rúčku a tak zaspávame, tak to mám zatiaľ nechať tak..nejsť proti tomu čo necítim...ja viem, že to postupne príde. Len niekedy uvažujem, či to chcem viac ja alebo ona...v podstate ja som ešte ani neskúšala, že ju nechať tam samú..skôr by ju to asi rozptýlilo a nevedala by asi zaspať...neviem neskúšala som..ani ma to nenutká vyskúšať (zatiaľ)...neviem prečo..asi možno preto, že si uvedomím, že toto sú chvíľky ktoré niekedy už nebudú príde samostatnosť, tak si chcem vzájomnú prítomnosť vychutnať pokiaľ sa dá.
13. led 2011 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika je to individualne, treba nadviazat na predchadzajucu skusenost, neda sa hned naraz len tak nechat...je dobre ju pripravit, respektovat jej rozhodnutie, byt k dispozicii, budovat istotu (prostredia, vztahu), jej samostatnost...ale asi tazko to bude citit, ked ty to tak necitis, je to prepojenie, deti vedia take veci vnimat, pravdepodobne vsak sama zo seba nebude vediet dat iniciativu, kedze inu skusenost nema..no je to tazke, na jednej strane dat respektujucu ponuku..snad ti nieco napadne, ked to pride...mozno niekto ma skusenosti s takym vekom...vies o no sa hovori, ze cim mladsie tym jednoduchsie...naozaj to moze byt pre nu velmi tazke, v akomkolvek veku...to je jedno 5, 6 rokov...jednoducho, aby sa necitila "odvrhnuta"...ale pravdepodobne, ked pominie taketo obdobie vzdoru, bude silnejsia, sebavedomejsia, pocitam po 3 roku, 4. rok dietata by mal byt taky vyrovnavajuci...po objave a potvrdeni ega, myslim, ze ta samostatnost k tomu patri...snad ti poradi niekto iny...ale myslim si, ze je to vysoko individualne, zalezi tiez od osobnosti a nadvazuje to na specifika anamnezy, kazdy ma inu skusenost, ine rodinne osobitosti
13. led 2011 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika no moja skusenost je, ze cim mladsie, tym ide vsetko lahsie - od umyvania, cez obliekanie a ine veci. cim je lukas starsi, tym sa viac o veciach diskutuje :wink:
konkretne ti ale radit nemozem, pretoze sme takuto situaciu viac-menej nemuseli riesit - u ziadneho. obaja spavali totiz od narodenia vo svojich postielkach vo vlastnej izbe. ja som tam bola sice tiez, ale ked som odisla, tak sa pre nich v podstate nic nezmenilo. postielky boli rovnake, hracky tiez, len mama tam nebola. dokonca jonas zacal odvtedy lepsie spavat - tak nejako tuhsie :wink:
moj nazor vsak je, ze ak vam to vyhovuje a necitis potrebu to menit, tak ani nemen. ved ono zistis, ked to malej prestane vyhovovat. ono vacsinou po nastupe do skolky sa deti tak nejako automaticky zacnu osamostatnovat - maju kontakt s inymi detmi, vzajomne sa navstevuju a vsimaju si, ako je to u tych inych deti. aj u nas lukas vela odpozoroval od inych deti - velkacka flasa na pitie (turisticka), pitie z pohara pri obede (nie z flase - to uz ale davnejsie) a mnohe dalsie. vsima si, ake maju deti hracky, kto ma co v izbe a pod. ono tebe to tak nepride, ale deti casto vnimaju veci uplne z ineho uhla ako my a potom to vytiahnu, ked to povazuju za vhodne. (niekedy v tom pre nas najnevhodnejsom momente :grinning: )
14. led 2011 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem
@bubelko ďakujem za pohľady na vec, určite nebudem to siliť, nechám tomu voľný priebeh. Mňa nič netlačí a viem, že to nejako príde...a presne o tom osamostatňovaní. Tiež som na ňu nijak netlačila s obliekaním, vôbec až ma to zarazilo, že mala by somu ju viac motivovať. A prišlo to samo, sama si hovorí pri vyzliekaní ale aj obliekaní "ja to skúsim" ja sama. Takže som rada a kolektív a keď vidí iné deti to ešte duplovane.
14. led 2011 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika ja by som spanie neriesila, keby sme necakali druhe :wink:
14. led 2011 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
ešte otázočka do pláne ako reagovať a riešiť situáciu:
Keď príde na návštevu rovesník dieťaťa (2,5roka). Domáce dieťa reaguje na kamarátku odmietaním, odstrkovaním, nechce požičať hračky, bráni si teritórium, predvádza sa. Ako toto riešiť, návšteva sa zvrhne na celý čas riešenie sporov detí. čo robiť, ako to neutralizovať, aby sme z návštevy neboli všetci otrávení?
14. led 2011 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika je to normalne. ja som to osobne riesila tak, ze pokial po sebe nehadzali hracky, nemlatili sa o dusu, tak sme ich aj s kamoskou nechali. vacsinou si sami vymedzili co ano a co nie. ked to uz preslo za hranicu unosnosti, t.j. jeden furt jacal a plakal, tak sme to riesili vysvetlovanim a stylom, kto mal hracku prvy alebo ak mu nechce dat auticko, tak nech mu pozicia bager. a na hracky, ktore boli velmi oblubene a vedela som, ze nepusti z ruky, som navstevu hned upozornila a to iste, ked sme prisli na navstevu my. vacsinou to potom fungovalo bez problemov.
a ked to bolo dieta, s ktorym si nejako nesadol, tak som lukasovi vysvetlila, ze hrat sa s nim nemusi, ale bit ho nemoze. nakoniec boli kazdy pri svojej kope a hrali sa v pohode. :wink:
14. led 2011 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj a hezký večer :wink:
jdu vás postrašit :wink: , na staršího syna přišla další puberta!!!!! v 21 letech! takže u těch malých dětí sem tam problémek je jen předzvěst přicházejících let :wink: :wink: :wink: :wink: :wink:
14. led 2011 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko tak nejako to riešime za pochodu aj my. Akurát ešte doplní, že keď poviem dcérke, že príde ťa pozrieť kamarátka Andrejka. Tak ona sa hneď zamračí a hrá nahnevanú ale vyslovene hrá a povie "nepožičiam jej" :angry: :angry: urobí taký výraz...tak vravím jej, môžete si postaviť vláčikovu dráhu a púšťať vláčiky "ja to zbúram" :angry: :angry: jej odpoveď na to....
14. led 2011 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika tak jej povedz: ved nemusis. a skus ju samu naviest na to, co by jej pozicala. trebars, a to by si jej pozicala? tiez inak pomahalo pri takychto vyhrazkach, opytat sa ho, ako by sa on citil u kamosky, keby mu zburala/nepozicala ona.
alebo sa vopred dohodnut s kamaratkou, nech si andrejka donesie vlastne hracky a dcere potom vysvetlit, ze to su andrejkine a na tie skratka nema prava :wink:
14. led 2011 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika suhlasim s bubelko, hracky, ktore su pre dieta niecim vynimocne, ma k nim osobny vztah,je dobre aj odlozit..je bezne, ze mamicky si nosia aj svoje hracky...Nikdy netreba nutit ani k pozitivnemu, ani k negativnemu..skor nenapadne povzbudit pozitivne spravanie...ak sa dieta opakovanie nuti do sdielania hraciek, tak to prinesie len negativny pocit k danej osobnosti navstevneho dietata, za to nemoze ani jedno, ani druhe dieta...dieta si dane nutenie, ohrozovanie, obmedzovanie atd...spoji, ze "kvoli nemu"... pozitivne limity sa vytycuju dobre usposobenym prostredim a nezasahovanim (deti sa maju pozorovat, pripadne nenutene povzbudit) a negativne limity sa vytycuju pri konfliktoch...az v pripade agresivneho spravania...takze vo vasom pripade mohlo dojst k zacykleniu, alebo jej osoba dietata jednoducho nesadla...stava sa, je to normalne, ze dokonca, ak dieta je po navstevach s tym istym dietatom opakovane, placlive, frustrovane...ze netreba sa stretavat...ze si temperamentom nesadli..pre socialnu skusenost to nema dobry vplyv...
15. led 2011 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 hups, to sme mali aj my, kym sa neusadime, :wink: , ak to nie je nic vazne, nechaj ho...hlbku svojej zodpovednosti nepochopime, ak sa niekto stale snazi nam cast z nej vziat... :slight_smile: (nemusi to vobec byt autoritativne, mozno aj empaticky, hm...) , myslim, ak je zaujem o chapajuci rozhovor to staci...
15. led 2011 v 11:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem ahoj. ano. jen s němým úžasem přihlížím a svoje odpovědi formuluji jasně, krátce, stručně, v podstatě se účastním jako pozorovatel....není to kritická situace, je to spíš zvláštní, zajímavé a poučné. doufám, že i pro M.:slight_smile:. Nic konkrétního k řešení, prostě "stav duše":slight_smile:. Ale pro mě tedy zkouška nervů:slight_smile:.

pořád vás čtu, jen nějak nemám dost energie myslet a psát, jen vstřebávám, jak se na mě všechno valí. Tak si užívejte víkend:slight_smile:.

@basika mě se upřímně líbí, jak s malou spíte, to samozřejmě není důležité - co já na to:slight_smile:)))), ale jediné rozhodující je - váš pocit, vaše spokojenost, obou. Měnit něco, co je funkční, příjemné , proč? Nech to tak, samo se časem zase trochu změní, ale to hezký už zůstane, napořád:slight_smile:.
15. led 2011 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 díky za názor, naozaj nám to tak všetkým vyhovuje. Skôr som sa zamýšľala nad tým, že mnohohí dávajú detičky do svojich izbičiek a pod. a zamyslela som sa nad tým, či ja vlastne s tým dcére neškodím. Ale užívame si to a všetci traja sme spokojní. Na začiatku, keď bola ešte maličká sme spávali všetci spolu..lenže ako mám plytký spánok a v noci som kojila, tak ja som už pri počutí chrápania môjho manžela nemohla zaspať.
15. led 2011 v 18:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika v tom věku jsme to měli to samé, když k nám někdo přišel, tak Míša nechtěl půjčit nic, jen křičel to je moje a nechtěl to dát z ruky, já to celkem chápu, nám by se taky nelíbilo, kdyby kámoška na návštěvě nám začala šmejdit po kuchyni nebo po koupelně a půjčovala si naše nádobí, naše šminky, nebo oblečení, a ještě k tomu třeba bez dovolení... u nás to bylo ještě horší v tom, že právě v tomhle období začal mladší lozit a brát staršímu hračky, což dříve nedělal a tedy takové období dost krize, kdy jsme hodně řešili hádky o hračky trvalo asi půl roku. Co začal starší chodit do školky, tak se to mírně zlepšilo, pochopil, že se o některé hračky musí dělit, ale samozřejmě boje pořád jsou.... některé hračky jsou ale schované, aby na ně mladší nedosáhl a s některýma si hraje Míša jen když mladší spí apod.
Chce to vysvětlovat, povídat si o návštěvě, o tom, jak to bude, až návštěva přijde, s čím si budou hrát a které hračky chce půjčit a které ne - ty schovat, aby je návštěva třeba nerozbila atd.... nebo prostě nepřenese přes srdce, aby návštěva brala medvíka na spaní atd. tak poschovávat a vybrat dopředu hračky, se kterýma si budou hrát spolu...
15. led 2011 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
vy všetky víkendujete....ďakujem vám za pohľady na vec...teraz veľmi riešim situácie kedy strašne na seba upozorňuje skutočne niekedy neviem ako sa zachovať, najviac sa mi zamlúva ingorovať to čo robí a potom to prebrať v kľude.
Napríklad dnešná situácia, bola u nás návšteva, našťastie to bola len sestra aj so synovcom bola už skutočne veeeľmi rozbláznená. Ale vrchol už bol, keď si doniesla do obývačky na prostriedok nočník stiahla gaťky vycikala sa do neho, bohovská zábava a potom si nechcela dať nohavičky hore a chodila tak..aj keď som jej ich dala hore, tak si ich dala dole a chodila s holou riťkou akože zábava. Akože jednou vetou som jej povedala, že to sa nepatrí, ale bez výsledku..nezaberalo ani odpútanie pozornosti len ingorácia a po čase som jej ich nenápadne zasa dala hore. Potom, večer po kúpaní, keď sme sa kúpali a už som ju utierala tak preberieme tak rýchlo cez deň čo sa stalo tak som jej povedala, že to nebolo pokné a nepatrí sa to ukazovať riťku a vyzliekať sa, keď je u nás návšteva. " Ona mi len odpovedala, to sa patrí, je to pekné" :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
16. led 2011 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika no skutocne v takomto pripadne najlepsie - povedat, ze si nemyslis, ze je to vhodne, ale inak neriesit a viac na to neupozornovat. ona ked zisti, ze to s tebou nic nerobi pride a oblecie si tie gatky aj sama. ono u nas lukas v tom veku este plienkoval, takze obcas si dosiel pred navstevu zasmrdiet. :wink:
ale neskor, ked uz neplienkoval, tak ked sme boli sami doma, tak chodil s nocnikom vsade tam, kde som bola ja alebo tato. a bolo jedno, ci sme jedli alebo nie. zo zaciatku, kym si zvykal, sme to neriesili, hlavne bolo, ze chodi na nocnik. az po case sme sa mu snazili vysvetlit, ze na nocnik sa chodi v kupelni, a ze nie pod stol a pod. :wink:
inak v lete sa na terase s kamoskinou dcerou kupaval nahy. len na kupko sme nosili plavky. a tento rok uvidime - ako bude chciet. takze to, ze chodi bez treniek mi az tak nevadi. ten nocnik pod jedalenskym stolom mi vadil. kolkokrat vecer utecie z kupelne, aj ked tu mame navstevu(hociaku) a beha po obyvke. skratka ho vzdy len zavolam alebo idem zobrat, nakremujem a oblecie si pyzamo. to mi az tak nevadi. skratka, ako pises, predvadza sa.
a ked sa po nejakej akcii, ktora mi dvihla tlak, lukasa po kupani opytam, preco to spravil, tak odpoved je:"zdalo sa mi to ako dobly napad". tak mu len poviem, ze az taky dobry nebol a ze sa mi to nepacilo. vacsinou sa to potom ani neopakuje. ale ten argument pouziva vzdy - zakazdym ked nieco vyvedie :grinning: :grinning: :grinning:
16. led 2011 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko ja s tým nočníkom veľmi teraz zvažujem. Pretože u nás to bolo tak, že ona nočník vôbec nechcela naučila sa cikať cez redukciu do Wcka hneď, nočník už bol vyradený z používania teda však sa ani nepoužíval. Lenže kakanie nám robí problém v súkromí do gatiek, tak som ho vytiahla, že možno skúsi kakať do nočníka..lenže ona si aj sadne, že ide kakať, ale neurobí tam nič, nanajvýš sa vyciká..aj to veľakrát si donesie nočník, že ide kakať do obývačky ale predtým sa ide vycikať do záchoda. :slight_smile: :slight_smile: a potom sadne na nočník, že ide kakať, ale riťku má takú od neho dotlačenú. Proste nočník som myslela ako možno, že skôr sa tam vykaká, lebo má nohy na zemi na Wcku jej vysia i keď už aj tam som jej kúpila schodík aby jej nohy nevyseli. Ale mám 100 chutí ten nočník odložiť, lebo s ním len vymýšľa...len bol to taký umysel kvôli kakaniu. Chyba bola, že som jej ho raz dovolila dať do tej obývačky, lenže keby sa bola v tej obývačke vykakala ale do nočníka..tak by mi to bolo ozaj jendo...lebo už to dlho trvá čo len do gatiek. :confounded: :confounded:
16. led 2011 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko no a argumentovať teda vie už v detskom veku vynikajúco...
16. led 2011 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, k tomu předvádění....tak to je, a taky mě to přivádí do rozpaků, a leckdy vytočí. klasika - čím větší počet lidí, tím víc obecenstva, tím větší představení se koná. fakt někdy dělá věci, o kterých já ani nevím, že dovede, které nikdy před tím nedělal. jediné, co nám zatím pomáhá, je - at už někde mimo domov, na návštěvě, mezi lidmi, nebo i doma - vezmu ho na ruku, odnesu někam, kde jsme úplně sami, tam si to povíme, odsouhlasíme, vysvětlíme, podle potřeby a náročnosti situace:slight_smile:, a vrátíme se mezi lidi. na petra to funguje, pokud bych ho chtěla jakkoliv ovlivnovat mezi lidmi, bere to jako ostudu, necítí se dobře a na truc dělá ještě větší vylomenny:slight_smile:. takže - nekam zmizet, vyřešit mezi čtyřma očima a vrátit se. netvrdím, že je to univerzální , ale za zkoušku to stojí?
16. led 2011 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko to je právě vliv toho rabr přístupu, oni se od nás učí, jak reagovat a pak to úspšně používají, už jsem si toho všimla........vrací se nám to:slight_smile:))))
16. led 2011 ve 23:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baby ako by ste si poradili v duchu RABR s nasledovnou situaciou? Ako som sa mala zachovat smerom k mojmu synovi a smerom k dotycnej?
Boli sme s krpcom v nakupnom centre a zastavili sme sa pohrat na preliezke. Pekne si tam podliezal a zrazu k nemu prislo asi o pol hlavu vyssie dievcisko a objalo ho - reku v pohode. Lenze ona ho stisla tak, ze mu obciahla pomaly laktami krk a tahala ho prec. Tak som k nej priskocila, ze "Pockaj moja, skrtis ho". Ona nic. "Pusti ho." Nic. "Pusti ho." Nic. (Myslim si: hlucha si, nerozumies slovensky alebo co sa deje). "Hnevám sa, pusti ho." Odtiahla som jej nasilu ruky, M. uz ocervenieval ako silno ho drzala. Ona furt dorazala, ledva som ju odtrhla. Naznacila som jej, ze sa mi to nepaci (uz som zvysovala hlas). A ona znovu donho. (Myslim si doprdele kde mas rodicov a preco tu skaces po mojom decku). "Pusti ho." Nasilu som ju odtrhla a reku "Chod prec, nechytaj ho" (vtedy uz sa aj M. ozval, ze "nechytaj"). A ona furt a znova - ja klacim pri M., objimam ho a druhou rukou odtlacam dievcisko asi 2 min, potom uz ma to nasralo, tak som si M. zobrala na ruky a vtedy asi pochopila, lebo sa odula a odisla. M. uz sa tam nechcel hrat, (ale neplakal, tak som len povedala, ze to bolo zle dievca, dalej som to nerozpitvavala), tak sme rychlo zduchli, ale nechapem doteraz, co to malo byt a neviem ako som mala reagovat. (Potom som ju este videla ako sedi obdalec v kaviarni asi pri dedkovi (tukal do notebooku) )
17. led 2011 v 06:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@emjee zajímavé, ale časté. Myslím, že nic lepšího jsi udělat nemohla. Bránit dítě před uškrcením se musí. Taky jsem zažila podobnou situaci na hřiští několikrát a udělala jsem pokaždé to samé. Co k takového chování ale vede cizí děti nechápu a myslím, že ani to chápat nemůžeme, nemusíme. Důležité je ubránit to své, pokud už je to takto vyhrocené. Rabr neRabr.
17. led 2011 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@emjee dobře jsi udělala, radši ani nemyslet, co by se stalo, kdybys tam nebyla, ale je jasné, že bys malého nenechala samého, což bohužel se stalo té holčičce, že toho jejího asi dědu nezajímalo, co dělá... ta holčička asi na sebe chtěla upozornit za každou cenu a nejspíš si ani neuvědomila, že tak moc ubližuje... to je smutné....ale ty jsi udělala dobře, myslím, že i naši malí, by se měli naučit sami sebe bránit, v tom smyslu, že nebudu stát a držet, když mě někdo škrtí... anučit se říct, ne to mi nedělej, to mě bolí, nechej mě být, popřípadě odstčit a volat o pomoc....
17. led 2011 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 to mas teda naprostu pravdu :slight_smile: minule som si len tak povedala, no co by som si bez teba pocala a odpoved prisla behom sekundy:'no nic". :grinning: :grinning: :grinning:
17. led 2011 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@emjee reagovala si tak akoby reagovala kazda normalna mamina. dievcatko nepocuvalo, mozno nerozumelo - to je vedlajsie. kedze si nedalo povedat, tak si to vyriesila za nu. :wink:
17. led 2011 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@emjee tam sa ani nic ine nedalo robit...len si este mohla vysvetlit situaciu, viac..lebo psychologicky je lepsie..ak vyslovis to porozumenie, napr. bolo ti to neprijemne, nema pravo ta chytat, ak si neprajes...lebo ak ma strach, je lepsie ho stransparentnit...pre dieta tu emociu...aj pomenovat..hrozne neprijemna situacia...ono ja sa tak zamyslam...ze by nebolo potrebne ziadne alternativne koncepty vychovy, ak by ta tradicna si plnila svoje funkcie, rabr vznikol ako protikoncept k tej vychove, kde su neskutocne zanedbavane iste veci ohladom osoby dieta...ale to je nadlhsie...
17. led 2011 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 pre mna bingo...to my realizujeme, odkedy maly dozrel...tak znesie respektujuce vysvetlovanie (po upokojeni), popr. odkedy sme v vzdore :slight_smile: ...takze time-outy su fajn, ale matka s dietatom....ja som zistila , ze najvacsie problemy pri udrzani limitov su z nasej strany.."nedostatok casu"...mnoho neprijemnych situacii v ramci neziaduceho spravania sa opakuje zo strany dietata, kvoli nevenovania dostatocnej pozornosti veci, kde sa vytici pozitivne limit...samozrejme rabr, respektujucou komunikaciou...s tym nedostatkom casu, to suvisi so zrychlenou dobou, s tym fenomenom...v poslednom case sa viac zamyslam...ohladom inych kultur vychodnej civilizacie...ze pravdepodbne viac casu, pokoja, harmonie a trpezlivosti...netreba nam rabr koncepty :wink: ...ale tam je skutocne asi aj rozdiel vo vyjadrovani emocii vseobecne...
17. led 2011 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek