Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

@zelmirka1
zelmirka skus ho davat poobede spavat o hodinu neskor (mozes ist na to postupne, 1: den o 15 min neskor, 2: den o 20, 3. o polhodinu, 4. o trištvrte hodiny, 5. o hodinu..niektore casy mozes opakovat , ako sa ti bude zdat, ze mu to vyhovuje...tak aby to trvalo tyzden )...cas spania si moze ponechat...ak prilis dlho zaspava na denny a vecerny spanok...tak asi este nie je dostatocne unaveny...inak je zlatucky...detickam sa to meni ten rezim...vidiet to vtedy ak nemoze zaspat velmi dlho...prijatelna a konformna dlzka zaspavania je do 20 min, potom to moze byt zatazujuce na psychiku...tak ako u dospeleho cloveka...

@blandik
inak s rozpravkou pred spanim...tam je dobre si stanovit hranice dopredu, ked jedna tak jedna...nenechat sa velmi oblomovat...lebo z jednej mozu byt 2, na dalsi den 3 atd...tam su uz tie limity...sak vies...treba ich nejako pozitivne urcit...podla mna vsetko je to o casovej harmonizacii zo strany mamicky...u deti je to tazke, lebo sa im vekom spankovy rezim meni a to treba vycitit 🙂

diky baby, ja mu vecer citam rozpravku, vlastne prezerame spolu taku knizku z okienkami, vyberie si sam ktoru 😉 potom sa chvilu mojkame a odchadzam. On prvych 10-15 minut sa neozyva ale ak nezaspi tak potom vylezie alebo ma vola aby som si k nemu lahla. My spime tak ze mame postielku pri nasej posteli a bocnicu sme dali dole takze mame vlastne velke letisko, ked chce moze sa k nam privalit a pritulit alebo ostane vo svojej postielke a spi velmi dobre v noci.
@fem ten denny spanok ho nechcem ukladat neskor lebo aj teraz vecer zaspava neskor a potom by to uz bolo moc neskoro. Asi je problem ten ze on kazdy den vstava inak aj ked som ho vecer davala v rovnakom case a tak vlastne obedny spanok prisposobujem rannemu vstavaniu. Tak neviem ci to nie je chyba ze nejde vzdy v rovnaky cas cez obed ale ked vstane o 6 a inokedy o 7 tak ta unava pride v inom case. Ale ja som to brala tak ze predsa nie je stroj aby kazdy den sme boli na minuty presny...
Inak on chape velmi dobre ze ma spinkat, vcera ma uzasne pocuval a uz ma nezavolal.
Co sa tyka unavy je to mozne ze nie je dost unaveny, on celkove moc vonku nechce chodit, behat, na ihrisku ano ked sa zabavi a nieco ho zaujima ale len tak na prechadzku sa hned pyta na ruky alebo do kociku. Ci je taky pohodlny alebo ho bolia nozky neviem odhadnut /ma velmi ploche zle postavenie noziciek, cakame ako sa to vyvinie/. Ale myslim ze zatial bez denneho spanku by nevydrzal. Mozno by stalo za to skratit mu ten denny spanok. 😕
Uf prvy rok som to riesila moc, potom sa to upravilo a boli sme v pohode a teraz zase riesim...

Aby som sa vratila k Rabr tak zacina super fungovat pomenovanie pocitov ked nieco chce, hneva sa a podobne, uputam jeho pozornost a pocuva, sice sa casto hneva dalej ked nedostane co chce ale velakrat dokazem zachvatu predist. 😉

@zelmirka1
ja som myslela, ze mu to posunies, kvoli zaspavaniu, aby sa netrapil a spat moze tak isto dlho ako predtym, snad mu to bude stacit...treba vyskusat...lebo ak dieta sa trapi so zaspavanim, nieco tym signalizuje...takze to by sa ti neposunulo, spal by akoby o hodinu menej tym padom by nemal problem so spavanim vecer...ako chces...snad to pride...inak je podla mna uzasny...a z aktivity si nic nerob.. my sme tiez taki pohodaci, a ja som napokon rada :D, a rabr je super, ze...sa tesim...naozaj...ked budem mat cas, tak napisem svoj zazitok

fem rozumiem, skusala som ten posun lebo bezne chodi okolo 11.30 - 12.00 a ked som to natahovala do 13. hod. tak aj tak potom dlho zaspaval, on sa dokaze v postielke riadne mrvit ze mam pocit ze nakoniec sam seba znervozni. Uz aj dost vydrzi, nie je lahke ho unavit tak aby vecer bol hotovy. 😀 Pocula som ze snaha unavit dieta je zbytocna, zvycajne rodicia unavia sami seba. 😀 😀 😀
Ale skusim a skratim mu spanok, mozno to zaberie. Je fakt ze tie obdobia sa velmi menia a treba sa tomu prisposobit.

@zelmirka1 vies ja len usudzujem podla mojho, on je mladsi... a spi asi tolko, myslela som, že ...ono unavit ako nie tak, ale najst aj adekvatnu aktivitu...tomu, co ma rad...neviem, ak maly lezie rad...tak s nim pojdem liezt...ale ak on nema nejaku hyperaktivitu v sebe , tak v pohode adekvatne cinnosti...u nas pomaha sa aj tak vysmiat, vyblaznit...aj ked nie sme extra fyzicky aktivny...

@ prave to nezvladam lebo maly stale nespi a dnes sa to zvrhlo na to kto z koho co som nechcela 😒
nechapem spal len do 13.30 hod. a to hodinu a tristvrte. Bol uplne v pohode sam isiel do postielky, pricitali sme rozpravku, mojkali sa isla som prec. O 15 minut to zacalo a doteraz je problem, neviem preco a som z toho nestastna.
Mne je ho luto cez den budit. No hadam je to len zly den. 😝

@zelmirka1
mne pomohlo , ked sme to mali rozhadzane dat ho spinkat na ten spanok neskor, pomalicky sme to presuvali...spal dlhsie a kvalitnejsie....a zaspal v pohode vecer a spi celu noc...
ono vies ...neznamena, ak malo spanku cez den ..tak v noci lepsi spanok...skor opacne cim kvalitnejsi cez den , tak aj v noci...v podstate on by sa ti mal zobudit najneskor do 15 30....az keby presiahol toto, tak vtedy by si ho sla budit....inak v pohode....a zaspavat by mal okolo 20 00. ze tato rezerva u takychto deticiek staci na to aby zaspali v pohode vecer na nocny spanok...
treba niekedy skor dat, niekedy skor zaspia deti, ako ked idu velmi neskoro, lebo su prestimulovane a je problem...ja by som kazdy den trvala na rovnakom case zaspavania...aby si zvykol...
a ked je v nejakom prechode rezimu tak ty za to nemozes, to je proste trosku chaos...maly si pamata akoby stare zvyky, casy ale fyzicky potrebuje nieco nove...a z toho je chaos...deti lipnu na starych zvykoch...

@fem - no prave, kdybych věděla, co vím teď, tak bych spaní asi řešila trošku jinak 😒 Ale tím nechci říci, že by měl nějaké problémy s usínáním dříve nebo že by to bylo nějak dramatické - ačkoliv nikdy člověk nepozná, jaké to mohlo být, kdyby jsme dělali věci jinak.
Tak a dneska mám radost - řekla jsem pohádku (limit jedné pohádky se mi líbí, do nedávna to byly dvě písničky), pak si s ním chvilku povídala a řekla mu, že bych šla vedle a že kdyby mě potřeboval, a¨t mě zavolá, že hned příjdu. Zavolal mě tři krát. Poprvé snad do 15ti vteřin a pak cca po pár minutách - zde se mi krásně osvědčilo to, co jsi fem psala - že dítě se potřebuje ujistit, že maminka fakt příjde a že je třeba dítěti v tomto více důvěřovat. Nakonec krásně sám usnul ve velké posteli, měla jsem z toho velikou radost.

A ještě jeden zážitek - byli jsme u lékaře - před tím jsem mu všechno vysvětlila, že se bude očkovat a že to může bolet, ale že tam bude pořád máma a tak to proběhlo bez jediné slzičky a malý byl relativně v pohodě i s jehlou v paži. Jen jsem nechápala, proč se mě doktorka vyptávala na něco úplně jiného zrovna, když očkovala. To jsem ji neodpovídala a mluvila na malého.. 😉

@blandik
tak to sa tesim blandik velmi , velmi...lebo aj nas to bude raz cakat...a tym ma podporujes...a u tej lekarky spravne, spravne...si reagovala...si to dnes super zvladla...opora aj pre mna , do buducna 🙂 dakujem

@zelmirka1 - u nás to je tak, že malý by usnul cca kolem 15hodiny. Jenže to už není vhodné pro noční spánek. Takže ho raději momentálně spávat nedávám, až večer po šesté (namísto po osmé). A ten nástup byl rychlý - nejprve nespal jednou u babičky a pak po dvou týdnech doma najednou během pěti dní, nespal 3x přes den. Jeden den jsme bojovali, ale to nemělo význam - byl pak akorát podrážděný. Další dny jsme ho po 15min vytáhli z postýlky, jelikož nejevil známku únavy a od té doby spí jen v autě nebo kočárku anebo nespí. Dneska dokonce neusnul ani v autě kolem půl druhé a to je co říct - ještě jsem s ním jezdila i po městě.

Já bych osobně se varovala buzení dětí - tedy toho našeho určitě - protože ten, když se probudí (i sám) předčasně, pak je další půl ho'dky parádně mrzutý a pláče, všechno mu vadí - a to se stává ráno i po odpoledním spánku. Když se vyspí dost, pak je sluníčko. Nám u takového odmítaní spaní (taky s tím před časem byl problém, nemohl usnout - asi jako u vás - pomohlo, že jsme změnili prostředí - byli jsme týden u babičky a pak to bylo zase doma v pohodě. Nicméně do měsíce spát přestal).

@blandik
inak dnes sa mi maly zobudil uz po hodine denneho spanku...pes a postar ho zobudil...a samozrejme som spravila chybu , ze som za nim sla, ze akoze ho uspim...hoci on sa uspava sam 🙂 , ale nevadi, tak som odisla a moj maly 50 minut sa v postielke prehral, ziaden plac , ziadne murkanie nic, boli tam nejake tiche intervaly a opat nejaka diskusia a tak...tak som bola nanho hrda...velmi a najma som ho nechcela vyberat hned, nech zrelaxuje aspon, kym sa dame do aktivity...
a prave v takych problemovych situaciach sa ukaze... naozaj vsetky tie metody tyrania deti--vyplakavanim a posilnovanim akehosi odlucenia sa mozu skryt....ak by sme sa bavili cisto pragmaticky...tak cesta posilnovania dovery...postupneho znizovania vplyvu pri zaspavani, alebo sa tiez hovori walk-in , walk-out....je proste najucinnejsia...🙂..a chvalabohu ze presahuju cistu pragmatiku...ale posilnuje nasu emocionalitu a doveru a neskutocne mamicka spozna svoje dieta pritom

@fem - já děkuju. Hodně čerpám z tvých poznatků a postřehů - docela to všechno začíná zapadat. Když jsem s malým sama, tak spolu hodně dobře vycházíme - moc nepláče, hodně věcí se dá spacifikovat, aby k problému ani nedošlo (třeba poslendí dobou chce přendávat lžičkou vodu z misek - tak mu je podestelu utěrkou a posadím ho ke stolu a je spokojený (namísto míchání horkého kafe)). Problém nastane, když příjde táta domů - malý si začne podmi'novat, že všechno bude dělat táta a hodně i mrčí - přitom se mi nezdá, že by manžel nějak syna ignoroval, více méně aplikuje podobný styl...a někdy je to dost o nervy - když jsem včera šla spát o půlnoci, malý mě dva krát volal než jsem usnula a potřetí, když jsem tam šla, tak už sebou házel v posteli a kopal, že chce tátu - je to v takovém jakoby polospánku...ale i tak jsem měla dost co dělat, aby mě to nenakrlo...Neslyšely jste náhodou o tom, co to má znamenat - taková fixace na tatínka okolo dvou let u chlapečka?

@blandik ty to tak krásne popisuješ, ja len hovorím, hovorím a stále mám pocit, že tá moja cácorka mi nič nerozumie 😒

@blovitc120 😵

@blovitc120 - a v čem myslíš, že je problém - proč neposlouchá? Je hodně aktivní? Náš je docela kliďas - respektive rozvážný, takže je s ním možná lepší pořízení. Sice dneska, když mu odešel tatínek pryč z bytu, tak malý soptil jako parní hrnec a dokonce se snažil si vztek vylít na krabicích - rukama je nadhazoval, pak si hodil boty ke dveřím, jakože jde taky...ale jsem ráda, že už vím, co mám dělat v té situaci - snažit se pojmenovat, co cítí (vidím, že jsi smutný, protože jsi chtěl jít s tátou...) a čekat až se pomalu uklidní - občas to opakovat a čekat na reakci, až je mírnější, pak se ho pokusit ukonejšit, a říct mu, jak se věci mají...

@fem - to je krásné, že si vydržel sám hrát v postýlce po probuzení...Vidíš, jaký obrovský vliv má tradiční uvažování a jaký je to zásadní rozdíl oproti tomu o co se snažíme. Přitom mě už příjde ten náš směr jako naprosto přirozený - řekla bych ,že tradiční směr vychází z toho, že dítě bude špatné, pokud jej ponecháme jeho přirozenému vývoji a nebudem jej korigovat v jeho chování a konání. Náš přístup je založen na tom, že všechno, co dítě dělá, dělá z nějakého důvodu, jen je potřeba přijít na to proč a upravit podmínky a současně se chovat tak, aby jelikož se dítě učí sociální nápodobou, tak aby mělo pozitivní vzor chování. Takže tradiční styl výchovy - neguje chování dítěte a potlačuje jeho přirozenost, aniž by dával dostatečnou odpově'd na lačnou dětskou otázku PROČ. Náš styl výchovy - upřednosˇ'nuje pozitivní příklad vlastního chování, umožňuje rozvíjet přirozenost dítěte a vidí v dítěti dobro a čistotou, pokusy o autonomii... - tedy zrdravy přirozený vývoj..

ach baby ja som to dnes nezvladla to zaspavanie, chytam depku ze vychovu Rabr nezvladam ☹ bol to boj kto z koho a to sa samozrejme neda vyhrat, nakoniec maly plakal co vobec nezvykne, keby uz aspon nieco rozpraval ale stale nic a nerozumiem mu. Mala som obavy ze ak si k nemu lahnem tak to bude brat tak ze dosiahol co chcel a teraz ma to mrzi, mozno ma fakt potreboval. Od rana tazky den, umrcany, vybavovacky u lekara a nakoniec take tazke zaspavanie, som z toho hotova, ked vas citam ako to zvladate ach jaj....

@blandik myslela som to, že Miškovi vysvetľuješ a on rozumie. Ja vysvetľujem o dušu, ale myslím, že mi takmer nič nerozumie, lebo na mňa len tupo pozerá a nič... A teraz začalo na všetko "nie". Čokoľvek poviem, všetko je nie. Napríklad teraz som s ňou sama pár dní a od pol 8 večer sedela vo vani, vždy vyšla von do 10 minút a už 2 dni to bojkotuje, dohováram, vysvetľujem, proste ani sa nepohne, sedí tam, voda už studená a nehne sa. Potom som aj odišla, zhasla svetlo v kúpeľni a ona nič, sedela tam, bez pohybu. Nakoniec som to vzdala a o pol 9 ju zobrala nasilu, bola som z celého dňa vyčerpaná, bolela ma hlava a brucho a hlava a šla som pomaly odpadnúť. Mám pocit, že som zlyhala, keď som ju zobrala nasilu, lebo ona potom plakala a túlila sa, ako keby vedela, že robila napriek, ale ja som použila moju silu 😒. Ale už som naozaj nevládala čakať.

@blandik
od 2 rokov zacina chapanie rolovej diferencie...zacina sa dieta preskúmavat obe role a vidi rozdiel...(moze uz cca od 1,5) a jednoducho zacina sa identifikovat sa svojou rodovou rolou a tiez sa zacina vnimat pohlavne...freudovsky povedane vztah k mamicke je vzdy ambivalentny 🙂 u synov, ktori si zacinaju uvedomovat svoju muzsku rolu zvlast...vymanovanie sa spod mamickinho vplyvu...tatinko zacina robit zaujimavejsie cinnosti, lebo to robi muz...myslim si, ze vzajomnom respekte zo strany oboch rodicov a do nicoho nenutit je to ok....no tie chvile , ze nechcem maminu, ale byt s tatinom...inak je dobre, ak dieta stravi ista cas dna aj ked velmi kratky s kazdym rodicom vylucne, a maju svoje len svoje chvilky 🙂

@zelmirka1
joj nevadi, neboj...nemozes robit, to co nechce...ale to co chce...ono, ked naozaj je to strasne zle, zla situacia, radsej ostan, nezdovodnuj zbytocne, skor vypni..lebo inak sa to neda, ked ta nepusti ani na tie 3sekundy...ono naozaj to nejako vyrazne nepozmeni vsetko, cely proces...a ani to pri jednej chvili nie je o manipulacii..zajtra je novy den, opat mozes s nim komunikovat o tom...neboj sa...vsetko bude dobre, musis mu verit..on nesmie citit tlak

@zelmirka1 nebud v depke, som na tom podobne, tiez mam pocit, ze niekedy nezvladam a malej skoro nic nerozumiem, lebo hovori zatial po cinsky ☹. Ale dava mi to tu silu

@blovitc120 ja vypustam vanu a aj tak v nej sedi, dnes ju nenamotivoval ani havko na pyzamku, pomohlo az ked som sa zohla s uterakom v ruke k nej, uz nastartovana, ze ju vyberiem aj proti jej voli a ona vtedy zdvihla rucicky na hopa. ale som dnes nemala uz silu motivovat na umytie zubkov. inak ma vcera s tymto prekvapila, lebo som ju len tak zo srandy zavolala, ze si idem umyt zuby a ze by si mohla aj ona a ona normalne docupkala a otvorila usta - skoro som sa nestihla spamatat a tie zubiska jej aspon trocha posuskat kefkou (vydrzala to tak na dva suchy na kazdu stranu, cize o nejakom ozajstnom umyti zubov nemozem hovorit, ale aj tak uspech 😵 ). a inak tiez castokrat pocujem len "nie", ked je nahodou aj nieco ano, tak to musim vydedukovat z jej mlcania. a poraza ma, ked sa jej spytam, ci chce broskynu, ona sprintuje do kuchyne a krici "píč" a znakuje a ked jej ju dam do ruky, tak mi povie ze nie. ponuknem jablko, nie. vratime sa k broskyni, zoberie si ju (alebo aj nie) 😕

@blovitc120 - aha 😵 No já nevím, nás Miško se na mě téměř nedívá a většinou mi ani nekývne, jestli ano nebo ne (a pak se čertí, že neudělám to, co si přeje... 😠 ) Ale nevím - Michálek taky nemluví, ani dvouslovné věty typu tata brrrn. S tou vanou - řešili jsme před dvěmi měsíci stejný problém, nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem se ho zeptala, jestli chce jít z vany ven. On ne. Já na něj, že když je ve vaně dlouho, může mu začít být zima a z toho může rozbolet v krčku. On nic- ven nejde. Tak já jsem mu otočila špuntem, aby odtekla voda a řekla jsem mu, že ale já se už jdu obléct (zamíchat polívku - cokoliv mimo vanu) a že až bdue chtít jít ven, tak ať mě zavolá...trvalo to většinou max 2 minuty než volal, že chce ven (občas zavolal jen tak, ale to jsem pak opět řekla to samé a šla pryč). Na diskuzi o tělesných trestech mě málem ukamenovaly některé chatující - že to je málem na kriminál nechat dvouleté dítě samotné v koupelně...Já myslím, že to u vás bude taky vzdor - chce se prosadit a ve vaně se ji líbí - možná to zkus doplnit o informaci, co má dělat, až bude chtít ven z vany. Jo a trvalo to u nás asi měsíc - tohle řešení vylézaní z vany.

@blovitc120 - ne, ne, ne taky začalo - ale je to velmi mírné -asi se zatím jen rozjíždí a nabírá rychlost... dělá to zatím jen ze srandy...

@zelmirka1 - bobku, to se stane občas každé - někdy se nechá vtáhnout do boje a pak je to hodně citově náročné (já jsem nedávno od zuřivosti brečela v kuchyni, protože jsem malého vytáhla v autosedačce sama až k nám domu, přendala do postele, chtěla mu ještě vysvléct oblečení a on se probudil - tak jsem měla pocit, že prostě ještě bude spát - tak jsem se těšila, že budu mít po měsíci polední "volno" - a stejně to nikam nevedlo, nespal, jen jsem měla ze sebe depku, jako ty te'd...ale prostě se to stává, nejsme stroje, navíc se celkově přenastavit není žádný jednoduchý úkol...ale už to, že zvažuejem, co vypustíme z pusy a že dětem rozumíme tak nějak do hloubky, je velký kus pokroku..

Já bych asi zkusila jít na to dneska u uspávání trošku jinak - prostě bych mu řekla, co bude - že si řeknem pohádku a že pak se už bude spinkat - a po pohádce mu říct, že máma teď půjde pryč, jestli mu to nevadí a ať zavolá, kdyby mě potřeboval (a uvidíš, co bude - já to tak udělala včera, když byl asi po páté ve velké posteli a pokaždé jsme ho tam zatím uspali, a fungovalo to - šla jsem tam 3x - zkoušel si, jestli příjdu - říkala jsem mu, že slyším vedle naprosto všechno, co řekne, jak zavolá - a včera to vyšlo. UIvidíme, co bude dneska...pořád to je loterie, ale mě dost pomho nové zjištění, že nemusím mít strach, že bych zůstala u postýlky, že nebude měsíce usínat pouze v naší přítomnosti. Zelmirka, bude zase dobře.

@fem - to jsem potřebovala slyšet. Dobrá rada, že je potřeba nechat dítě i s tatínkem o samotě (to bych si mohla občas odskočit mimo...). Občas je to tak náročné, že táta jde navečer pryč, abych malého mohla večer uložit ke spaní já (jinak chce zásadně tátu - prostě tátu chce na vše...) a mě to večerní ukládání dost chybí, tak si to aspo'n občas užiju. Navíc se malý večer ode mě dokáže lépe odpotat - tedy snázeji zůstane v postýlce v klidu a nedožaduje se mě. Tátu si žádá více...

A ještě mám jeden dotaz - jak to máte s pohádkama? Máte taky trošku problém s tím, že vlk sežral babičku a myslivec mu pak rozpáral břicho, nebo že ježibaba chtěla děti šoupnout do trouby, upéct a sníst? Já vím, že pohádky mají děti připravit na reálný svět a že jejich vliv je pozitivní - jen mi to nějak nejde přes pusu a pak se přistihnu, jak si vymýšlím jiné průběhy klasických pohádek...Asi si půjdu o tom něco přečíst, abych z toho neměla divný pocit....

@blandik
tieto horory snad az po 3. roku 😀 ...neviem...ja sa im vyhybam, skryvam...mame aj jednoduchsie pribehy, sko real life o beznych cinnostiach, starostiach, o obliekani..o laske a kamaratstve...tiez si vymyslam , hlavne pri divadle...tam je pozornost velmi kratka tak 5 min...teraz citame o farbach..a cez farby tiez vselico povymyslam....

@fem - právě jsem četla, že děti vyžadují pohádky po třetím roce, ale malý už to hodně dává - tak koncentrace kolem druhého roku je už slušná - vydrží i přes ho'dku u knížky, stejně tak si vydrží hrát sám s autíčkem. Právě ty pohádky už docela chce, ale upravuji hodně co a jak - takže to pak je úplně o něčem jiném - vše drastické vynechám, předělám a z ježibaby je hodná babička, která jim dá buchtu a řekne jim, že takto by ji do střechy udělali díru a ona by měla mokro v postýlce.... 😎