Žárlivost na partnera z minulosti. Je podobný pocit normální?
Ahoj, zajímá mě, jestli jste některá zažila něco podobného.
Před osmi lety jsem se rozhodovala mezi dvěma muži. Ačkoliv mě srdce táhlo maličko více k druhému, vybrala jsem si prvního (mého manžela) jelikož byl rozumný, déle jsme se znalli, vždycky jsem hledala věrného a hodného chlapa, což můj muž zpočátku splňoval. S manželem máme dvě děti, byla jsem moc šťastná, řekla bych, že i manžel. Bohužel manželství nevyšlo, manžel od nás před půl rokem odešel kvůli jiné ženy. Byl to docela šok. Každopádně vztahu se svým manželem nelituji, bylo to krásných 7,5 roku a samozřejmě mě mrzí, že se zamiloval a odešel. Minulý týden jsem však viděla společnou fotografii toho druhého muže se svou partnerkou (dlooouho nikoho neměl) a musím se přiznat, že mi to bylo líto a asi jsem i žárlila. Ačkoliv celých 8 let nejsme v kontaktu, sem tam jsme si napsali na Vánoce, narozeniny..., vždycky jsem k němu něco cítila. Nemyslím tím lásku, manžela jsem moc milovala a nikdy bych ho neopustila. Spíš takovou nějakou chemii, možná něco neuzavřeného. Je to vůbec možné? Zažila jste některá něco podobného?
Taky dobre znam...a jak to dokaze byt silny...asi prave proto, ze je to v te "vysnene" nenaplnene rovine... 🙂 Ono by realita mozna byla vselijaka... A nebo taky ne a vazne byste se k sobe hodili 🤷🏻
No jasně. Ne že bych zarlila,to je mi jedno, sama mám fungujici vztah Tak mu nemám co závidět,ale chemie je tam pořád a stačí aby mi napsal.vim,ze kdybych se s ním sešla,a nedejbože si dala víno,že to nedopadne dobře. I když manžela miluju a dotyčný v sexu nebyl a nebyl by lepší než muž.ale ta chemie tam prostě je.nez jsme si začali s manželem,měla jsem je "rozdělane" oba.dotycneho po 15letech. Vyhrál manžel,od té doby mě na kafe,samozřejmě jen na kafe jednou za čas tahá...no neexistuje.dokud jsem šťastně vdaná tak ne😂😂
Tak to jsem ráda, že nejsem jediná. Já jsem právě překvapená, že i po letech na něj občas myslím. Respektive jsem v údivu, že zrovna na něj. Nápadníků jsem měla více. 😀 Ale k němu to je takové jiné,no.
Já si psala teď asi po deseti letech s mnou platonickou láskou. Rozvádí se, já bych ho vlastně reálně vůbec nechtěla, vlastně ani nevím jak tedm vypadá, nejspíš je obézní, protože k tomu sklony měl a je děsně pracovně vytíženej, ale samotnou mě překvapilo, jak se mi zrychlil pulz, když mi napsal, že se rozvádí. Přesto že svého muže miluju a jsem ve šťastném vztahu.
Jeee no jasne, mám jednoho ex, kterého jsem milovala jako nikoho až dosud a ten mi nedal spát roky… dodnes když ho vidím tak tam “něco” je…. Akorát u mě je ještě “bonus”, tam kde teď bydlím máme souseda a přísahám, naprostá kopie toho mého ex, takže mám to “něco” před očima téměř denně a to teda je 😂👌🤦♀️
Já měla to štěstí, že podobný chlap u mě, se kterým jsem v kontaktu trochu byla, udělal něco co u mě tohle dost zrušilo a už bych ho nechtěla. Ale do té doby to bylo náročné ustát. I tím, že přátelství (trvající dlouho) jsem chtěla udržet.
Já jsem zažila velkou přitažlivost s jedním člověkem. Známe se snad 15 let, oba jsme byli dlouhodobě zadani, v manželství. Nějakou dobu jsme se neviděli, a pak jsme se potkali ve chvíli, kdy jsme byli oba "volní". Šli jsme do toho. A už vím, že přes velmi silnou přitažlivost a společně koníčky i humor prostě nejsme partnersky kompatibilní. Ale jsem ráda že jsem to zkusila a teď máme jasno!
Jasne. I po 10 letech, kdyz ho vidim... 🙈
Nekdy si rikam, ze je to urcite proto, ze nikdy nic nebylo. Takovy nenaplneny, neuzavreny...
No, moje chyba, vybrala jsem si manzela. Ale mohla jsem s tim vyberem jeste trochu pockat sakra 🤣
No jéje 👌🤣 a to jsem ve vztahu fakt šťastná, spokojená,stále zamilovaná, ale občas mě něco takovýho taky přepadne u více takových "nenaplněných lásek" z dřívějška 😁