Extrémní závislost na kojení 18měsíčního. Je to normální?
ZodpovězenéDobrý den,
moc prosím o radu. Dcera, 18 měsíců, začala být před pár týdny extrémně závislá na kojení. Začalo to asi ve stejný čas, kdy začala spát přes den jen 1x na 30 min. Předtím spala 1x tak 2 hodiny. Cca od řÍjna jsem začala postupně odbourávat kojení tak, že večer už usíná v pohodě bez mléka. Přes den si řekla tak 1-2x a v noci jsem kojila tak 4-5x. To bylo v pohodě, ale teď se to strašně otočilo...
Přes den kojím tak 6x, ale minimálně půl hodiny a v noci kojím poslední asi 3 týdny co hodinu a vždy aspoň 30 minut. Někdy je v noci vzhůru i 3 hodiny a jen pláče a chce neustále prso. Já už jsem opravdu vyčerpaná a kojit za takových podmínek nechci. Chtěla jsem kojit několik let tak, že by to bylo jen občas, ale pokud to má jít takto, tak brzo skončím v psychiatrické léčebně.
Je tato závislost normální?
Je to jen dočasné, nebo budu muset jít na několik dní pryč, abych odstavila?
Utěk neberu jako dobré řešení, ale jsem ve špatné psychické situaci, že už nevím, kudy dál...
Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den,
děkuji za tento dotaz. Je mi jasné, že jste totálně vyčerpaná, rozhozená, nic nejde dle Vašich představ.
Zkuste se na to podívat jinak: Děti tímto chováním komunikují, snaží se nám něco sdělit, nějakou svou potřebu. Neděje se něco dalšího v dceřině životě, neřešíte např. nočník nějaké hlídání, není něco nového v jejím životě - domácí zvíře, sourozenec, neřešíte Vy s partnerem nějaké neshody? Neděje se něco v psychomotorice, nebo nezačala nějak více mluvit? To vše může přinášet potřebu se ujišťovat, že jsou věci, které se nemění, že jsou v životě stabilní pilíře, na které se dá spolehnout.
Z toho, co píšete cítím také Vaši nejsitotu, zda ji netrápíte a zároveň potřebu se vyspat, odpočinout. To je zcela v pořádku. Platí letadlové pravidlo - nejprve musí být v pohodě maminka, aby se mohla dobře postarat o své dítě. Vaše základní potřeby jsou (ač si to často neuvědomujeme) nad potřebami Vašeho dítěte (samozřejmě v rámci nějakých komporomisů). Zkuste zahájit SOS režim, probrat vše s partnerem, maminkou, kamarádkou a domluvit si nějaké možnosti hlídání, kdy se budete moci vyspat. Zároveň určitě doporučuji vše komunikovat i s dcerou, byť máte pocit, že nerozumí, děti neverbálně vnímají mnohem více, než si myslíme.
A úplně nejdůležitější je vše vyřešit sama v sobě, jsem připravená na odstavení, jaké ústupky jsem ochotná udělat a jaké už ne, jak vnímám chování dcery. Je naprosto v pořádku, že máte vztek, zlost, lítost, chuť plakat. Je naprosto v pořádku se v tu chvíli zlobit, ačkoli své dítě milujete nade vše. A je naprosto v pořádku chtít se vyspat.
Zda je to dočasné, netuším. Když odjedete pryč, nemusí to nic vyřešit. Vy se musíte sama rozhodnout, že nedáte. Je to Vaše právo, prostě teď kojit nechci. Pomazlím, přitulím, jsem tu pro tebe, ale kojit nechci. A je také v pořádku, že tě to mrzí, dceruško, že se zlobíš, že je ti to líto. Pojďme spolu najít způsob, jak být spokojené obě.
Netvrdím, že to je lehké, ale je to krásná a bohatá vztahová práce, která Vám pomůže lépe porozumět jedna druhé.
Moc moc držím palce.
Přeji Vám krásný den.
Radka Jakubová