Jak vyřešit problémy s příjmem umělého mléka?

Dobrý den,
krmení kojence by mělo představovat chvíli klidu a budování vazby mezi rodičem a dítětem. Pokud je krmení plné pláče a odmítání, přináší to pro celou rodinu obrovskou psychickou zátěž. Odmítání lahve u dětí na umělé výživě má zřídkakdy jedinou příčinu a nejčastěji jde o kombinaci zdravotního diskomfortu a navazující psychomotorické reakce dítěte.
Příznaky, které popisujete (hlen ve stolici na začátku, dočasná úleva po změně mléka a následný návrat potíží po cca 3 týdnech na běžném mléce), mohou ukazovat na alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) nebo přetrvávající tichý reflux.
Pro ABKM bývá typický cyklický průběh, kdy po počátečních potížích s hlenem ve stolici či kolikami dojde po změně stravy k přechodné úlevě, protože střevní sliznice dostane krátkodobý prostor k regeneraci. Přibližně po 2-4 týdnech na běžném mléce se však chronický subklinický zánět sliznice trávicího traktu opět plně rozvine. Dítě si v této fázi podvědomě propojuje akt sání s následnou bolestí a stravu začíná aktivně odmítat.
Při refluxu (to, že miminko nezvrací, neznamená, že nemá reflux, mléko se může vracet jen do jícnu a zase zpět do žaludku) kyselá šťáva dráždí jícen, což vede k rozkašlání, odvracení od lahve a odtahování se při krmení. aludeční obsah smíchaný s kyselou šťávou se vrací do jícnu, ale nedostává se až do dutiny ústní, takže nedochází k viditelnému ublinkávání.
Dlouhodobý zdravotní diskomfort často vyústí v psychosomatický blok. Pokud se rodiče v dobré víře snaží zajistit dostatečný kalorický příjem snahou dosáhnout doporučeného objemu stravy, u dítěte vzniká odpor k lahvi. Přemlouvání či nabízení lahve přes odpor zvyšují hladinu stresu dítěte. Malý pacient pak pláče už při pouhém pohledu na lahev, odtlačuje ji nebo mléko vyplivuje. Rozkašlání může mít fyzikální příčinu spojenou s refluxem, ale často funguje jako neurogenní a stresová reakce na sekundární tlak ze strany okolí.
Vzhledem k tomu, že správnou diagnózu lze stanovit pouze na základě podrobné anamnézy a vyšetření dítěte je nezbytná konzultace s praktickým lékařem pro děti a dorost. Lékař může indikovat speciální formuli s vysoce štěpenou bílkovinou. Ke kompletnímu vyčištění organismu a hojení sliznice dochází až za 3-4 týdny, takže efekt nové stravy nelze hodnotit dříve než po tomto období.
Pokud se ABKM nepotvrdí, je nutné upravit přístup ke krmení a eliminovat tlak vyvíjený na dítě. Pokud dítě lahev odmítne, krmení je vhodné ukončit a nabídnout ji znovu až za 15 - 20 minut nebo v dalším plánovaném intervalu. Dítě může několik dní vypít méně než obvykle, ale tento pokles je přechodný a slouží k odbourání psychického bloku. Jakmile zmizí stres z krmení, příjem se přirozeně stabilizuje. Je ale nutné sledovat celkový stav dítěte, především dostatečnou hydrataci v podobě alespoň 6 počůraných plen za den, spokojenost mezi krmeními a růstovou či váhovou křivku sledovanou pediatrem při pravidelných kontrolách.
Krmení by mělo probíhat v klidném a šerém prostředí bez rušivých vjemů, jako je televize či hračky, ideálně v kontaktu kůže na kůži. Po krmení je vhodné udržovat dítě alespoň 20-30 minut ve zvýšené poloze pro snížení refluxu.