Včera večer se nám po 8 dnech domů vrátil Eli ❤
Na cestách strávil sice jen 8 dní, ale přijel "postaršený" minimálně o x měsíců. Když se na jaře na Erasmus přihlásil, měla jsem velké pochybnosti, zda už je opravdu dostatečně připravený na to, aby žil sám týden v cizojazyčné úplně cizí rodině, ale jeho nadšení a touha vyrazit byly tak obrovské, že jsme ho prostě nechali zkusit si to.
Bála jsem se, že se před odjezdem začne bát a nebude třeba chtít jet. Hahaha! Čím více se blížil termín odletu, tím natěšenější a nadšenější byl. Tohle obrovské nadšení mu vydrželo po celou dobu v Řecku a odjezd domů obrečel. Říkal, že se na nás samozřejmě moc těšil, ale ještě by tam rád zůstal. Hostitelská rodina mu opravdu sedla a přestože jsme je samozřejmě nepoznali, musí to být úžasní a moc hodní lidé. Celý týden cítím opravdu obrovský a permanentní vděk za to, jak krásně ho do rodiny přijali a starali se o něj jako o vlastního. Dali mu domov v milovaném Řecku ❤
No a naše nadšení z Eliho asi momentálně nezná mezí, jsem opravdu hrdá, jak to všechno zvládnul, jak si dokáže všechno vykomunikovat v angličtině a hlavně z té jeho povahy, že chce všechno vyzkoušet, všechno poznat a všude si získá lidi, kteří ho mají hned rádi ❤
Elias & jeho Konstantinos
