Vychovali jsme ho dobře. Ráno jsem se vykodrcala s vypětím všech sil z postele, že mu nachystám snídani, přebalim Tobiáška a pak nějak překlepu dopoledne. Eli se na a mě podíval a povídá:"maminko, lehni si, já se o tebe a Tobiáška postarám.". Podal mi polštáře, deku, ukázal mi, kam si mám lehnout, nachystal mi věci na přebaleni a teď tu zabavuje Tobiáška. A aby to nebylo až tak moc dokonalý, tak mě aspoň stouchnul vrtačkou do oka 🙂 A já nějak nemůžu přijít na to, jestli slzim bolestí nebo láskou ❤️