@pajula123 ano, ten tlak je někdy dost silný.... myslím, že to souvisí i s tím co máme jako společnost za sebou - tedy škatulkování, rozdělování, neustálé hodnocení a snaha aby byli všichni stejní.... přece jen těch 40 let komunismu se tu asi odráží... je dobré si toho všímat u sebe (abychom ten tlak nevytvářeli na ostatní a nepředávali to dalším generacím) a také posílit své sebe-vědomí tak, abychom věděli, že řešení není jen jedno... že jsou různé přístupy k životu, různé úhly pohledu na to co je rodičovství a co nám děti přináší do života... že nás to, že je někdo trochu jiný může i obohatit (např. pořídí si děti dřív, má víc dětí nebo naopak si pořídí děti později nebo vůbec, jde dřív po porodu do práce apod.)... tolerovat to, že někdo dělá jiná životní rozhodnutí... že není 1 správný pohled na život... je to spíš místo kde zkoušíme, ochutnáváme, učíme se...
Krásný článek... Tlačení dítěte do toho,co už by "mělo" umět,mi hodně vadí. Syn dost věcí dělá později než vrstevníci,jenže ne každý si pak všimne,že zase jsou věci,kde je výrazně napřed. Před časem furt každý řešil,že nechodí,jen začal,už je na pořadu dne mluvení,nočník...nesnáším ten nátlak a vnímám to i jako nátlak nejen na něj,ale i na nás jako na rodiče,že patrně něco zanedbáváme... Přitom hluboko v sobě oba s mužem víme,že syn si jde svým vlastním tempem,které je pro něho v pořádku. No ale i tak se druhými občas nechám rozhodit...