Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.

    ZIMNÍ DESATERO PRO ZDRAVÍ (podle tradiční čínské medicíny):
    1. ~Z~p~o~m~a~l~í~m~e~
    2. Ledviny udržujeme v teple, aby zvenku nepronikl do těla chlad a zevnitř lépe mohly rozvádět teplo = čepice přes uši, teplé dlouhé svetry přes záda a teplé ponožky.
    3. Tepelně upravené potraviny, živočišné tuky, maso a kosti jsou jedním z pilířů zimní stravy.
    4. Různé druhy fazolí jsou druhým pilířem zimní stravy.
    5. Více pečeme a zapékáme. Pečenou řepu, dýni nebo houbového kubu z pohanky či ječných krup zařazujeme do stravy častěji, než v jiných částech roku.
    6. Zahřátí pomůže svařené víno s anýzem, hřebíčkem a skořicí.
    7. Dlouhé zimní večery můžeme dobře využít k přípravě vývarů na posílení.
    8. Zařazujeme více mořské řasy a miso pastu - slaná chuť ve své zdravé přirozené podobě posiluje ledviny.
    9. Čas strávený doma s blízkými se nám v budoucnu vrátí.
    10. ~O~d~p~o~č~í~v~á~m~e~

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    2. čer 2023    

    Proč jsme my maminky unavené? Naše vnímání je nastavené na vysokou úroveň:

    https://medium.seznam.cz/clanek/nej-maminka-pro...

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    22. srp 2022    

    Věci, které nám dávají smysl, nás hluboce vyživují..
    https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/inspirativni...

    Zima je ten pravý čas ponořit se do hloubky, pobýt se sebou a načerpat sílu:

    https://www.youtube.com/watch?v=BiqlZZddZEo

    Moc pěkné ilustrační video - jak si předáváme náladu a energii.
    Proto když nám někdo řekne "starej se o sebe", tak je to ta nejlepší rada vlastně 🙂 https://www.facebook.com/serhii.satsiuk/videos/...

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    28. zář 2021    

    Podzim je čas úklidu. Ne úklidu věcí, ale úklidu v naší hlavě, v našem srdci.
    Je to ideální čas nechat jít věci, které už nepotřebujeme, které nám už neslouží. Vztahy nebo názory, kterých jsme se třeba i zbytečně dlouho drželi z nejrůznějších důvodů.
    Dokončení projektů, organizace, nastavení hranic.
    Podzim je časem přípravy na zimu, kam si s sebou bereme jen to nejzákladnější, co nás hluboce vyživuje.

    https://www.youtube.com/watch?v=0L3-75WeU0M

    Dětem i rodičům přeju dobrý začátek školního roku 🙂
    A držme si palce, aby školy byly otevřené!

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    27. dub 2021    

    Doping energie: čerstvý vzduch, pohyb, objetí, svoboda! 🙂

    https://www.youtube.com/watch?v=vGZhMIXH62M

    Dcera (skoro 11 let) : "Legálně s vámi musím bydlet ještě 7 let. Doufám, že budete kooperovat." Konec citátu 🙂
    Aneb ať žije vzdor, prepuberta, puberta i všechny ty krásné i náročné momenty mezi tím!
    A také ať žije rodičovská sebepéče 👍

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    10. únor 2021    

    Jak si "zacestovat" alespoň ve fantazii - nejkrásnější vlakové tratě na světě. Doporučuji pouštět na velké obrazovce a komu vadí brzdy, tak beze zvuku 🙂
    https://secretldn.com/spectacular-virtual-train...

    Jak psychika ovlivňuje zdraví? Tělo a mysl jsou jen dvě strany téže mince, dva projevy téhož. Pokud naše emoce trvají delší dobu (např. odpor, frustrace, smutek, nenaplněné hluboké touhy, úzkost, potlačování pocitů nebo naopak chronický stres kdy dochází k výbuchům nebo psychickým propadům, ale jejich příčina není řešena), pak dochází postupně k narušení funkce mysli. To vede k posunu funkce endokrinního systému a k narušení práce sympatiku v autonomní nervové soustavě. A tak vznikají např. potíže s trávením, vysoký tlak, hormonální nerovnováha, problémy se spánkem, oslabení nebo naopak podráždění a přetížení imunitního systému (alergie, autoimunitní nemoci, opakovaná nebo protrahovaná nachlazení atd.). Vliv sahá až ke štítné žláze, onkologickým nebo koronárním nemocem.
    A teď jaká je ta dobrá zpráva? DOSLOVA KAŽDÁ BUŇKA NAŠEHO TĚLA JE PROPOJENA S NAŠÍ MYSLÍ. A silný a jasný duch dokáže ovlivnit tělo na všech úrovních <3

    Mysl má velkou sílu.
    "Dost možná, že je ten tvůj kříž, co ty víš,
    Přesně tak velký, jak velký si vymyslíš..."

    https://www.youtube.com/watch?v=_M1gUCYy5ok

    Všem lidem dobré vůle přeji krásné svátky lásky, pohody a vděčnosti 🙂 Lída Salemová

    Legrácka kdyby někomu docházela trpělivost kvůli omezením, která teď probíhají. Rozbít stěny a nadechnout se....
    https://smashthewalls.com/?fbclid=IwAR2tG2v0i3k...

    Knihovna ONLINE - knihy pro děti pro zábavu i přípravu do školy, povinnou četbu atd.
    https://online.knihovny.cz/deti.html

    Vyjmenovaná slova - pokud se s nimi taky trápíte teď doma, tak tady je možnost jak si udělat pauzu od sezení u stolu a u toho si je zopakovat - zarapovat:

    https://www.youtube.com/watch?v=vvUFrGy4Mdw

    My lidé se paradoxně opičíme víc než opice 🙂 A úplně nejvíc se opičí děti.
    Proto je tak moc důležité, abysme my mámy byly v pohodě ❤

    Časopis zdarma ke stažení pro děti 4 - 7 let:
    https://www.facebook.com/benjamina.casopis/post...

    bachovy_esence_poradna
    Zpráva byla změněna    4. únor 2020    

    Důležitá fakta o tom co ovlivňuje naše fyzické a psychické zdraví:
    10-15 % geny
    10-20 % zdravotní péče (preventivní prohlídky, léky)
    30 % životní prostředí
    50 % náš životní styl = JAK SE O SEBE KAŽDÝ DEN STARÁME

    Jestli se na tomto obrázku najdete, zkuste pozorovat jak se cítíte. A jestli se tomu můžete zasmát 🙂

    Adventní čas = z p o m a l e n í .... ❤

    Krásné jak řidič tramvaje pomohl ztracenému chlapečkovi.
    "Obyčejná" lidskost pořád existuje 🙂

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-tramva...

    Podzim a zima jsou časem pro vnitřek. Jít k sobě dovnitř, rozhlédnout se, jaká je má "vnitřní krajina"?
    Na chvilku spočinout... Někdy nás k tomu po hektickém dni (a nebo třeba přímo během hektického dne) může krásně navést hudba, během pár minut...
    Nádherná skladba od Ludovica Einaudiho:

    https://www.youtube.com/watch?v=P2K7D-uMH2g

    Web www.umirani.cz je velmi nápomocný pokud jsme v situaci kdy je někdo blízký vážně nemocný. Jak komunikovat s úřady a s lékaři, jak zařídit domácí péči? Informace o paliativní a hospicové péči, o půjčovnách pomůcek atd. Adresář míst, na která se můžete obrátit:
    https://www.umirani.cz/adresar-sluzeb#8/49.883/...
    I po ztrátě někoho blízkého potřebujeme často pomocnou ruku. O tom jak se vyrovnat se ztrátou a v čem se liší truchlení u dospělých a u dětí: https://www.umirani.cz/rady-a-informace/deti-tr...

    PŘECHOD K ZIMĚ - od 28.10. do 15.11. je období přípravy na zimu. Jde o dobu elementu Země = věnujme zvýšenou pozornost trávení (pravidelné jídlo, jednoduché, jedené v klidu, využití koření podle konstituce a zdravotního stavu). Pozor, že trávíme i to co se nám stalo... nebo co se děje okolo nás...
    Na podzim je také nejlepší čas pro odložení toho co už nepotřebujeme. Patří k tomu tedy třeba i loučení, smutek. Je to doba zakončování, uzavírání, bilancování. Bez odložení starého ale nemůže být prostor pro nové - ať už to je vztah, práce, zdraví, naše vzorce chování a myšlení 😉

    (obraz: W. Haskell - Autumn crossing)

    Pohádka o malé ptačí holčičce (pro dospělé a děti)

    Bylo nebylo - malé ptačí hnízdo se krčilo vysoko v koruně stromu. A v tom malém hnízdě bylo jedno nádherné, modrofialové vejce. Ptačí máma byla na něj tak pyšná, že ho ukazovala všem ostatním ptákům v okolí. Jednoho dne náhle vejce puklo a ven vylezla maličká, mokrá ptačí holčička. Ptačí holčička špatně viděla, bylo jí zima a byla trochu vylekaná, a tak ji máma hned schovala pod křídla, aby byla v bezpečí, zatímco ptačí táta odletěl najít něco dobrého k obědu.

    Po nějaké době začaly ptačímu děťátku růst vlastní hebká pírka, aby mohlo být pořád v teple. Pak pocítilo chuť otevřít oči a dívat se na všechno kolem. Avšak čeho si všímalo nejvíc, byl ten zvláštní pocit hluboko dole uvnitř…

    „To bych ráda věděla, co to je, ten pocit uvnitř mne“, říkala si ptačí holčička. Jak dny plynuly, ten zvláštní pocit rostl a rostl, a ptačí hočička se divila a divila, co to všechno má znamenat?

    Pak jednoho dne uslyšela mámu, jak si cvrliká, když poklízela kolem hnízda. Najednou ptačí holčička věděla, co znamená ten dívný pocit. Chtěla cvrlikat! Ptačí hočička vlastně věděla, že to MUSÍ udělat. A tak otevřela ústa a zacvrlikala hlasitěji, než jak to kdy slyšela. Děti, které si hrály v domě, dokonce vyšly ven se podívat, co to bylo za zvuk. Psi začali štěkat a paní z vedlejšího domu, která právě věšela prádlo, přestala a rozhlédla se kolem a naslouchala.

    Ptačí máma se tak polekala, že pozadu přepadla z hnízda. Ale protože uměla létat, rozevřela křídla a hned letěla zpět zjistit, co se děje. Když holčička viděla, že se vrací, měla radost. Když teď věděla, z čeho byl ten divný pocit, cítila, že je čas pro další veliké zacvrlikání, a tak to vyběhlo ven znovu! V té chvíli ptačí táta přiletěl z větve, na které předtím trpělivě čekal na brouka. Pak sem přiletěli sousedi od vedle, tety, strýčkové, bratranci a přátelé, až byly všechny větve kolem hnízda zaplněny ptáky…

    Když viděla všechen ten rozruch a cítila všechnu tu pozornost, řekla si ptačí holčička: “No ne, já jsem skutečně někdo. Všem na mě záleží. A to je uvnitř tak dobrý pocit. Asi teď budu skákat nahoru a dolů.“ A to také udělala.

    Ale potom, ještě dřív, než ptačí hočička mohla zacvrlikat znovu, řekla teta: „Ale my necvrlikáme tak rychle a tak vysoko“. A jeden z bratranců řekl mámě: „Musíš to zarazit!“ A někdo další dodal: „Měli byste ji naučit správně cvrlikat“. Ostatní souhlasně kývali a říkali mámě a tátovi co mají dělat se svojí holčičkou…

    Ptačí holčička jen seděla v hnízdě a dívala se kolem. Ten radostný, dobrý pocit uvnitř najednou začal mizet. Začínala se cítit zmatená a osamělá a smutná. „Moje cvrlikání – to jsem přece já a já jsem moje cvrlikání“, říkala si sama pro sebe. „Ale všichni tihle ptáci , kteří jsou starší a větší a tak asi chytřejší než já říkají, že tohle není to správné ptačí cvrlikání. Tak asi mají pravdu? Budou mě mít rádi, když budu zpívat po svém?“. Tohle znepokojovalo ptačí holčičku tak moc, že se obrátila na rodiče. Ptačí máma toho moc neříkala, protože byla taky zmatená a v rozpacích z toho, že všichni přátelé a příbuzní si myslí, že je špatná matka! A ptačí táta se pokoušel předstírat, že se nic nestalo a odletěl hledat něco k obědu.

    Ptačí holčička tak zůstala osamělá a neměla už nejmenší chuť do cvrlikání. Vlastně se bála vůbec to znovu zkoušet. Den za dnem rostl uvnitř pocit smutku a toho, že jí nikdo nerozumí. Každý den seděla sama na kraji hnízda nebo na některé blízké větvi, protože teď už její peří dorostlo. Jedinou zábavou v životě bylo pro ni poskakovat na větvích kolem. Nevěděla co se sebou.

    Někdy se zastavili její bratranci, cvrlikali, hráli si a vybízeli ji, aby se k nim přidala. Ale kdykoliv se odvážila zacvrlikat tak jak to cítila, byť co nejtiššeji, říkali hned – „Ale takhle my necvrlikáme! Buď se naučíš být jako my - a nebo si s tebou nebudeme hrát.“

    Až jednou letěla kolem stará sova a viděla osamělou ptačí holčičku. Sova slétla dolů k hnízdu. Když se ptačí holčička podívala do vlídné tváře velké sovy, něco uvnitř pocítilo bezpečí a tak se odvážila zeptat: „Co to vlastně dělám? A… dělám něco špatně? Jsem tedy ŠPATNÁ??“

    Stará sova se tiše přesunula k ptačí holčičce, objala ji a řekla: „Když se uvnitř uklidníš, můžeš skoro slyšet, jak k tobě něco uvnitř mluví. Je v celé té změti nějaký pocit, který víc než ty ostatní potřebuje, abys mu naslouchala?“

    Tiše začala ptačí holčička prozkoumávat pocity v těle pod narůstajícím peřím. Stará sova neříkala nic, ale ptačí holčička cítila její uklidňující přítomnost a to jí pomáhalo. Netrvalo příliš dlouho a tělo jí řeklo: „Je mi hrozně, hrozně smutno.“ A tak to staré, moudré sově se slzami v očích řekla. Sova se velmi tiše posunula ještě blíž k ptačí holčičce a řekla: „Můžeš se k tomu smutnému místu v sobě přiblížit, tak jako se já přibližuji k tobě, a dát mu vědět, že jsi tady?“

    Z toho, jak stará sova byla u ní, cítila ptačí hočička, jak má být u svého smutného místa. Ona a sova byly spolu velice, velice potichu. Cítila jak je to pro ni díky tomu snazší být přítomná – protože to BOLELO a ona měla STRACH.

    “Je to lepší, když nenechám svá smutná, vylekaná, zmatená a osamělá místa samotná. Měla bych se o ně STARAT.“ Na to sova odpověděla: „Co bys teď potřebovala? Zůstaň tam uvnitř a trpělivě poslouchej“.

    Ptačí holčička se podívala dovnitř, pak na velkou sovu vedle sebe a vyhrkla: „Chci cvrlikat! Ano, to je ono, já potřebuju cvrlikat a cvrlikat a cvrlikat!“ A ptačí hočička začala cvrlikat a usmívající se sova odletěla se slibem, že se zase vrátí, kdyby ji ptačí hočička potřebovala. Ale čím víc se srdce ptačí holčičky otevřelo a čím víc cvrlikala, tím líp se uvnitř cítila, že dělá přesně to co její srdce potřebuje…
    Ačkoliv cvrlikala na větvi pořád ještě sama, uvnitř už nebyl smutek ani zmatek. A smutek a zmatek už také nebyly samy, protože ona vcházela dovnitř, aby byla s nimi... A tak se staly jejími přáteli.
    Pak jednoho slunečného rána, když se probudila a otevřela ústa, aby zacvrlikala, vyšel z nich ten nejkrásnější zvuk, jaký kdy kdo předtím slyšel. Ptačí hočička začala zpívat! Ale to nebylo obyčejné zpívání. Všichni ptáci přestali cvrlikat a užasle naslouchali. Psi dole v ulici přestali štěkat a děti jdoucí do školy si přišly poslechnout. Brzy lidé z okolí přicházeli jen tak si sednout pod strom na trávník, odpočívat a naslouchat krásnému zpěvu ptačí hočičky. Trylkovala a zpívala a zpívala pro každého, ale nejvíc ze všeho pro sebe. Pro svoji RADOST.

    Všichni ostatní ptáci si mezi sebou říkali: „Škoda, že nezpíváme taky tak. Jaktože je ta ptačí holčička tak jiná a tak zajímavá?“ Ptačí holčička a moudrá stará sova (která také přicházívala poslouchat) se na sebe usmály a zamrkaly jedna na druhou….

    (zpracováno podle knihy Za hranice mýtu o dominanci, E. McMahon)

    bachovy_esence_poradna