@portinari otázka je jak vypadá konkrétní situace... konflikty jsou často otázkou ega - kdo vyhraje... tak se ale vztahy stavět nedají...
dobré je zvážit, že pokud jedna strana vyžaduje omluvu, tak k tomu má nějaký důvod, ať už se nám zdá relevantní nebo ne.... někdy můžeme něco říct nebo udělat bez špatného úmyslu a "objektivně" to může vypadat naprosto v pořádku... záleží ale na tom jak to vnímá druhá strana...
komunikace je hodně o tom, že něco komunikujeme (slovy, tělem, tónem, činem)... něco "vysíláme"... druhý ale může vidět nebo slyšet něco jiného... je to z toho důvodu, že má nějaká očekávání, nějaká minulá zranění (třeba z úplně jiného vztahu) atd.
@portinari jinak obecně bývají příčiny konfliktu na obou stranách... i když třeba na jedné je část větší a na druhé menší... těžko ale "objektivně" (píšu v uvozovkách, protože objektivní není nic, každý máme svůj subjektivní pohled) říci jak moc je to "vina" jednoho nebo druhého... ve vztahu je to spíš reakce - reakce - reakce - reakce... tak se lze i z velmi nevinného podnětu dostat do těžkého konfliktu
je potřeba vzít v potaz, že to proč se nás někdo hodně dotklo, má své důvody...
např. to co jednomu nevadí, druhému může... každý jsme jiný...
pokud jde o konflikt, který je víc zatěžující, např. s partnerem, s dětmi, s vlastními rodiči, s někým s kým jsme často v kontaktu (kolega, rodiče partnera apod.), pak je dobré se na to podívat s odstupem, třeba i v terapii...
je to z toho důvodu, že pokud nás něco "vytáčí" tak to je něco co nemáme dořešeného a tedy nás to v životě může dost limitovat, zraňovat, stresovat...
k tomu abych mohla odpovědět přesněji, bych musela znát konkrétní situaci...
A co vyžadovaná omluva tam, kde se na ní za co omlouvat? Naopak ublíženo bylo z druhé strany...