Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
avatar
dasa.77
31. kvě 2018    Čtené 251x

Testujeme nosní sprej Stérimar

Jak to všechno začalo: V těhotenství jsem na sobě začala pozorovat určité změny. Měla jsem citlivější kůži, začaly mi rychle růst nehty, ale hlavně mi začaly vadit různé přípravky, prací gely a dokonce i potraviny. Podotýkám, že nikdy předtím jsem neměla alergii.

Po porodu se k tomu přidala i lehká alergie na pyly. Prvně jsem tomu nevěnovala pozornost. Nebyla jsem si jistá, zda jde opravdu o alergickou rýmu. S prckem chodíme ven pokud možno dvakrát denně a nejčastěji do parku. Pro mě bylo vždy nejpěknější období jaro, když vše začalo kvést. Nejprve jsem na sobě začala pozorovat nepříjemné lechtání v krku. Na večer to bylo horší, to už jsem se škrábala jazykem na patře. Zprvu jsem si myslela, že jde o alergickou reakci na nějakou potravinu a marně přemýšlela, co jsem ten den jedla. Po pár dnech se k tomu přidala rýma. Kdykoliv jsem se předklonila, teklo mi z nosu, ale rozhodně jsem si nepřipadala nemocná.

Když se to po další procházce opakovalo, došlo mi, že je to alergie na pyl. CO TEĎ? Nejsem fandou klasických nosních kapek ani šetrnějších emulzí. Navíc, člověk si na ně časem může vypěstovat závislost. Párkrát jsem vyzkoušela na klasickou rýmu mořskou vodu jiné značky a musím říct, že to bylo docela fajn.

Testování Stérimaru tady na modrém koníku přišlo jako na zavolanou. Takže jsem byla mile překvapena, když jsem ráno sedla k PC, přihlásila se a našla zprávu, že jsem byla vybrána k testování.

Jde přesně o Stérimar obohacený manganem. První aplikace se mi moc nepovedla, po zmáčknutí aplikátoru jsem měla kapky všude jinde, jen ne v nose.  Řekla jsem si, že určitě něco dělám špatně. Zkusila jsem tedy aplikátor sundat a znovu nasadit. Při dalším použití bylo vše v pořádku. Nejspíš jsem ho povytáhla i s plastovou krytkou.

Následující dny od prvního použití se malinko ochladilo a já tak měla klid. Další zatěžkávací zkouška ovšem nastala, když začali sekat trávu kolem domu. Nebylo před nima úniku a co čert nechtěl, čerstvě posekáno bylo i v mém oblíbeném parku. I tak jsem si řekla, že se procházky jen tak nevzdám. Mám přece Stérimar. Brala jsem to jako výzvu.