Občas si přijdu jako z jiné doby. Nemoderní. zvlášť co se týká sociálních sítí a elektroniky pro děti.
Žila jsem v době, kdy nic z toho nebylo. První mobil jsem dostala ve 13ti letech, tlačítkový, pochopitelně a o neomezeném internetu jsem si v té době mohla nechat jenom zdát. Dodnes mi ještě v uších zní ten šílený zvuk, jakmile jsem se v šestnácti letech připojila večer síti, abych si stáhla nějaké materiály do školy 😀 A hned u nevzhledného, hranatého monitoru také byla kasička, kam se pěkně házely mince, protože i večerní tarif byl drahý tarif 😀

Někdy bych si přála tu dobu vrátit zpátky, neměla jsem nikdy pocit, že bych se nudila bez všech těch obrazovek a možná proto u nás doma, panuje trochu jiná "politika", co se elektroniky týká.
Někdo by mohl namítnout, že je to proto, že máme pět holek, ale věřte nebo ne, tím to opravdu není. Kromě dvou nejmladších (osm a deset let), mají všechny svůj telefon, počítač, tablet, bezdrátová sluchátka a chytré hodinky. Během školního a pracovního týdne mají na elektroniku dvě hodiny denně. V pátek a v sobotu, se ale mohou větší dcery se mnou domluvit a můžou mít počítač nebo telefon déle. Nebráním se tomu. Samozřejmě to závisí také na jejich prospěchu i na tom, jak si plní své povinnosti. Protože škola u nás rozhodně je na prvním místě.
A o víkendu, to menší dcery netuší, jim samozřejmě dvě hodiny nepočítám přesně, ale také je nenechávám na počítači neomezeně dlouhou dobu.
Pro někoho je to normální, pro někoho je to divné, protože přeci dnes je "taková doba". Ale já bych raději, aby naše dcery žily v době, která není závislá na internetu, ale kde jsou lidé k sobě laskaví, ohleduplní, podporují se a jdou si za svými sny a cíli.

Lidé často svádí internet a to, co na něm děti mohou najít, za jediného viníka. Mladé dívky trpí depresemi a nízkým sebevědomím, kvůli sociálním sítím.
Kluci a mladí muži jsou agresivní, kvůli hrám, které hrají na internetu.
Malé děti se neumí zabavit jinak, než s obrazovkou v ruce.
Jsme to my rodiče, kteří ale neseme za své děti zodpovědnost a my bychom měli určovat na co se budou naše děti dívat a co se je bude formovat a utvářet. Je to jen na nás, co jim dovolíme. Neviňme z toho internet, tablety a youtube nebo instagram.
Není to jednoduché být za rodiče, který není vždy "cool" a nechápe to, ale raději budu občas úplně "out", než aby se moje 14ti letá dcera cítila ošklivá a bezcenná.
Když jsem dospívala, nebyl žádný instagram, jen časopisy. I přesto to stačilo k tomu, abych trpěla PPP a ubližovala sama sobě. Jenom hloupé fotky.
Proto vím, jak křehké jsou dívky v tomhle věku a že je musím ochránit.

Jako máma mám velkou zodpovědnost za to, co z našich dcer vyroste. A já chci, aby to byly sebevědomé, cílevědomé osobnosti, které nepotřebují, aby jim někdo na obrazovce říkal, co mají dělat, jíst nebo jak se oblékat.

Jak to máte Vy se elektronikou pro Vaše děti? Máte také nastavený režim nebo nějakou, jinou dohodu?

Krásné úterý,

Monika