Poslední dny, resp. noci jsem pořád zkoumala, v jaké poloze Mariánek je, protože ještě před měsícem byl v poloze meditujícího Budhy a já se s ním dohodla, že tak bude do porodu mé poslední klientky, aby byl v bezpečí a že potom se otočí hlavou dolů. Vizualizuji si tak 14 dní, jak je hlavou dolů a připouštím si možnost, že se narodí tak, jak bude chtít on. Před pár dny jsem jej začala cítit jinak, ale hlavu od dupky nepoznám a cítím jej v celém břiše. Opouští mě strach z císařského řezu a přestávám se upínat na jedinou možnost porodu. A dneska jsem šla po měsíci do poradny za svým skvělým podporujícím gynekologem. Tušila jsem, že je všechno, jak má být a tak jsem si tu náladu cvakla. Viz. Foto! No a vše je úplně super a čmelda je hlavou dolů a pěkně urostlý. Tak si ho ještě chvíli ponosím, dopeču a budu si užívat tohoto požehnaného stavu, který mě tak moc naplňuje a který už je naposled! 🤰💕